Výbor OSN pro práva dítěte počátkem března 2021 vydal více než otevřený dokument, jímž předkládá metodickou příručku všem účastnickým zemím, které jsou stranami Úmluvy o právech dítěte. Ve čtrnáctistránkovém dokumentu s názvem „Obecný komentář č. 25 (2021) k právům dítěte v digitálním prostředí“ se spojili v šíleném výplodu stoupenci digitální transformace světa, totálního dohledu a ničení tradiční rodiny s pedofilní a sodomitskou lobby.
Ani sociální aktivisté a odborníci hluboce ponoření do tohoto tématu určitě neočekávali tak „tučné“ sousto zvrhlé propagandy vysílané do každé rodiny na této planetě, takovou porci návodů na vymývání mozku každému dítěti jeho ponořením do digitální reality. Zač stojí návrh OSN vytvořit v internetu „bezpečná“ místa, kde si děti budou moci prohlížet explicitní sexuální obsah a dostávat rady od „důvěryhodných lidí“?
Pojďme se na něj alespoň v krátkosti podívat a ukažme si, proč by varování a informace o něm měly být šířeny mezi všemi svědomitými rodiči:
- 1. Děti dotazované za účelem tohoto obecného komentáře zdůrazňovaly, že digitální technologie jsou nezbytné pro jejich dětství a budoucnost: „Prostřednictvím digitálních technologií můžeme získávat informace z celého světa“; „[Digitální technologie] mě přiměly objevit velmi důležité aspekty mé identity“; „Když jsi smutný, internet ti pomůže vidět věci, které ti přinesou radost.“
- 2. Digitální prostředí se neustále vyvíjí, rozšiřuje a zahrnuje informační a komunikační technologie, včetně sítí, digitálního obsahu, služeb a aplikací, připojených zařízení a prostředí, virtuální reality a rozšířené reality, umělé inteligence, robotiky, automatizovaných systémů, algoritmů a dat, biometrie a technologie v oblasti implantátů.
- 3. Digitální prostředí se stává stále důležitější pro většinu aspektů života dětí, a to obzvláště v době krize, kdy se sociální funkce, včetně vzdělávání, veřejných služeb a obchodu, postupně spoléhají na digitální technologie. Nabízí nové příležitosti k realizaci práv dítěte, ale také s sebou nese riziko porušení nebo narušování těchto práv. Děti během konzultací vyjádřily názor, že digitální prostředí by jim mělo pomáhat a přispívat ke spravedlivé komunikaci a chránit je: „Byli bychom rádi, kdyby nám vláda, technologické společnosti a pedagogové pomohli vypořádat se s pochybnými informacemi, které jsou na internetu.“ ; „Rád bych si ujasnil, co se vlastně děje s mými daty [...] Proč je shromažďují? Jak jsou shromažďovány?“ ; „Bojím se [...] že moje data budou předána někomu jinému.“
- 4. Práva každého dítěte musí být v digitálním prostředí respektována, chráněna a naplňována. Digitální inovace mají významný dopad na život dětí a jejich práva, vzájemně spolu souvisí, i když samotné děti nemají přístup k internetu. Efektivní přístup k digitálním technologiím může dětem pomoci realizovat všechna jejich občanská, politická, kulturní, ekonomická a sociální práva. Pokud však nebude dosaženo digitální integrace, mohly by se rozšířit stávající nerovnosti a vzniknout nerovnosti nové.
- 5. Právo na osvobození od diskriminace vyžaduje, aby státy poskytly všem dětem rovný, efektivní a uspokojivý přístup k digitálnímu prostředí. Smluvní státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k překonání digitální izolace. Za tímto účelem musí dětem zajistit bezplatný a bezpečný přístup do speciálně vybavených veřejných prostor a investovat do politik a programů na podporu cenově dostupného přístupu všech dětí k digitálním technologiím. A tyto technologie rozumě využívat ve vzdělávacích zařízeních, komunitách a domácnostech.
Externí výchova dětí
Jak můžeme vidět, v každém z výše uvedených bodů je velmi rafinovaně zahrnut ideologický základ nové „digitální“ výchovy dětí (správnější by bylo říci anti-výchovy). Ideologové této metodiky mají v úmyslu udělat vše pro to, aby děti nebyly vychovávány svými rodiči, ale digitálním prostředím, v němž dnes existuje obrovské množství ničivých, odlidšťujících a poškozujících obsahů (!). Aby se děti od raného věku ponořily do virtuální a rozšířené reality, seznamovaly se s „umělou inteligencí“, automatizovanými systémy, algoritmy, používaly biometrické technologie a implantáty (!!!). Toto je již otevřená oslava transhumanismu. Nedostatečný přístup ke všem uvedeným „blahům“ se již nazývá „diskriminace“ a „nerovnost“, zásahem do „práv dítěte“, což je oproti právům a zájmům jeho rodiny a rodičů čirá abstrakce, s níž mohou dospělí za účelem manipulace zacházet podle libosti.
Úlet ze strany OSN je však ve skutečnosti ještě mnohem vážnější – sázejí na gradující boj proti „nové digitální nerovnosti“: podle nich všechny děti, které nemají volný přístup k internetu, sociálním sítím atd. (což platí i pro případ zákazu ze strany rodičů), prožívají strašlivá muka a musejí být uznány jako „diskriminované“. A těm, kdo je „diskriminují“, čili matkám a otcům, vyhlašují válku za „rovný přístup“ všech nezletilců k „digitálnímu obsahu“ a ke všem dalším uvedeným „potěšením“ z pokroku IT.
O tom, jak v důsledku končí takové ponoření nezletilců s narušenou psychikou do „svobodné výměny informací“, svědčí například střelba v amerických školách, ale nedávno také v ruské Kerči a Kazani. A platí to pro děti po celé planetě, přičemž těch pár zmínek o nutnosti zabezpečit jimi sledovaný obsah je pouhá profanace. Stačí se podívat, jaké citace jménem dětí autoři metodiky uvádějí: „Digitální technologie mě přiměly objevit velmi důležité aspekty mé identity“ (to znamená, že děti se seznamují s mnoha „sociálními pohlavími“, se všemožnými druhy zvrácenosti, a hovoří o tom, jak je to „přirozené, roztomilé a mazlivé“ a pomáhá jim to učinit tu „správnou volbu“); „Když jsi smutný, internet ti pomůže vidět věci, které ti přinesou radost.“ (Jakkoli to zní šíleně, OSN v této souvislosti hovoří také o sexuálním obsahu, k němuž dále v dokumentu navrhuje umožnit nezletilým bezplatný přístup!)
Čtěte ZDE: Plán ministerstva jako sci-fi: Gender už pro půlroční mimina. Maláčová na to má příručku. Devastují tihle šílenci celou generaci? Zničující Istanbulská úmluva se stále hlásí o slovo. Multikulti hračky a zvrhlé pohádky
Digitální prznění
A k jakým informacím Výbor pro práva dítěte navrhuje tolerantně otevřít plný přístup těm nejmenším:
- 11. Výbor vyzývá smluvní státy, aby přijaly proaktivní opatření k prevenci diskriminace na základě pohlaví, zdravotního postižení, socioekonomického postavení, etnického nebo národního původu, jazyka nebo jiného důvodu a diskriminace dětí menšinových a domorodých, dětí hledajících, dětí z řad uprchlíků a migrantů, lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních dětí, dětských obětí a dětí přeživších obchodování nebo sexuální vykořisťování, dětí v náhradní péči, dětí zbavených svobody a dalších ohrožených dětí.
Obzvláště pozoruhodná je nová kategorie – „děti hledající“, která je dnes obsažena ve všech podobných metodikách globalistů. Rozumí se tím děti, které se ještě nevymezily ve svém pohlaví a sexuální identitě ... ale jak a co přesně mohou hledat v tak mladém věku, aniž by si vytvořily představy o světě, o svém vlastním světonázoru a nerozvinuly si kritické myšlení pro své nulové životní zkušenosti? Na pomoc samozřejmě přijdou „laskaví dospělí strýčkové a tetičky“ z OSN, kteří „starostlivě“ povypráví dětem o možných variantách takového hledání a vštípí jim přesvědčení, že pohlavní nevyhraněnost je jakousi normou. Ve skutečnosti je ovšem takováto „osvětová“ práce ve vztahu k „dětem hledajícím“ ospravedlněním prznění nezletilých propagandou všech možných zvráceností.
Jejich plán je extrémně jednoduchý a zároveň velmi mazaný. Dosáhnout toho, aby děti samy (ze zřejmých důvodů ne dost rozumné a způsobilé odolávat ohrožení jejich duševního a fyzického zdraví) vyhlásily válku rodičům a rychle začaly vyžadovat své „nezcizitelné právo“ ponořit se do digitálního světa. A vedle toho zajistit vymývání mozků co největšímu počtu dospělých a vycvičit armádu pedagogických psychologů, kteří se budou zabývat „právní osvětou“ a šířit tutéž digitalizační propagandu mezi lidmi:
- Dvaatřicet účastnických států by mělo šířit informace a vést osvětové kampaně o právech dětí v digitálním prostředí a zaměřit se zejména na ty osoby, jejichž činnost má přímý nebo nepřímý dopad na děti. Měly by přispívat k rozvoji vzdělávacích programů pro děti, rodiče a opatrovníky, pro širokou veřejnost a tvůrce politiky s cílem zlepšit jejich znalosti o právech dítěte a vztah k nim.
Okno do říše zla
Avšak přejděme nyní k nejvíce šokujícím odstavcům dokumentu, pro něž byl koncipován:
- 58. Právo dítěte na svobodu projevu zahrnuje právo hledat, přijímat a šířit informace a myšlenky všeho druhu. Děti uvedly, že digitální prostředí jim dává široké možnosti vyjádřit své myšlenky, názory a politické pohledy.
Nejde o žádnou chyby překladu – původní znění skutečně propaguje právo dětí přijímat informace a myšlenky jakéhokoli druhu. Znovu zde připomeňme nezletilé publikum Morgensterna, Eljaye a dalších zvrhlých hudebníků a raperů, jakož i „nevinné“ záliby kerčských a kazaňských střelců, které nakonec vedly k úplnému rozpadu jejich osobností a krvavé tragédii. OSN de facto navrhuje dětem zcela zrušit omezení přístupu do digitálních médií (samozřejmě vedle již dávno zaváděné cenzury pro rozumě smýšlející dospělé):
- 59. Veškerá omezení práva dítěte na svobodu projevu v digitálním prostředí, jako jsou filtry, včetně bezpečnostních opatření, musí být zákonná, nezbytná a přiměřená. Důvody těchto omezení by měly být transparentní a měly by být dětem sděleny v jazyce odpovídajícím jejich věku. Účastnické státy by měly dětem poskytovat informace a možnost poučit se, jak účinně toto právo využívat, zejména jak bezpečně vytvářet a šířit digitální obsah při respektování práv a důstojnosti dítěte a ostatních osob a neporušovat přitom zákony, zejména pokud jde o podněcování k nenávisti a násilí.
Až tak daleko dospěla OSN při svém kultovním zaměření na děti, s nímž se vší vážností navrhuje postavit na roveň nezletilého a dospělého člověka v jejich intelektuálním a morálním vývoji. Dětem s tabletem v rukách je třeba pro ně srozumitelným jazykem vysvětlit, proč jsou pornografie a násilí „e-e“, a tak podobně! A samozřejmě je nutné děti od kolébky učit tomu, aby byly naprosto tolerantní k alogenním imigrantům, deviantům všeho druhu, různým psychopatům atd.
Pokud snad někdo dosud nepochopil, jaké informace jsou pro děti a dospívající mládež nejpotřebnější a nejzajímavější, Výbor OSN mu to názorně vysvětluje:
- 94. Děti uvedly, že považují za velmi užitečné hledat na internetu informace a podporu týkající se zdraví a štěstí, včetně fyzického, duševního, sexuálního a reprodukčního zdraví, pohlavního zrání, sexuality a početí. Teenageři se zvláště zajímají o online přístup k bezplatným, důvěrným, přiměřeným věku a nediskriminačním službám v oblasti duševního, sexuálního a reprodukčního zdraví. Účastnické státy by měly zajistit, aby děti měly bezpečný, spolehlivý a důvěrný přístup k pravdivým zdravotním informacím a službám, včetně psychologického poradenství.
Pochopitelně – děti „samy“ laskavě sdělily „své“ hlavní zájmy ideologům z OSN. O tom, jak taková „sexuální osvěta“ funguje v praxi, jsme už několikrát hovořili a dokumentovali to na projektech UNESCO. V této souvislosti pouze není jasné, co znamenají „informace přiměřené věku“, jestliže samotné dítě má mít podle autorů metodiky naprostou svobodu v určování toho, čemu a v jakém věku může věnovat pozornost.
Čtěte ZDE: Historický zločin: Řízená debilizace generace. Takovou, jakou Velký reset potřebuje? Bez dechu, lásky, úsměvu a objetí. Proč veřejně protestuje jen hrstka? Nebezpečná digitalizace a její dealeři. Hlas rozumu ještě občas zazní
Sex pro nezletilé
A nakonec třešnička na dortu:
- 118. Dětmi vytvořené sexuální materiály, které samy vlastní nebo je dobrovolně sdílejí pouze pro osobní potřebu, nepodléhají trestnímu stíhání. Musíme vytvořit pro děti vhodné kanály, aby v nich mohly bezpečně vyhledávat rady a pomoc týkajících se jejich vlastního otevřeně sexuálního obsahu.
V západním newspeaku se tomu říká „sexting“ – tedy přímé povzbuzování intimní korespondence mezi nezletilými, a zde dokonce s vytvořením zvláštních kanálů, kde jim speciálně vyškolení dospělí budou podávat informace sexuálního charakteru. A máme tu „malý krok pro malé děti – a obrovský krok pro celé lidstvo na cestě do pedofilního ráje.“ Nikdo soudný nemůže popřít, že z celé této metodiky Výboru OSN pro práva dítěte jednoduše čiší pedofilie a zvrácenost.
Ještě v roce 2018 vyšel v UNESCO „Mezinárodní technický manuál pro sexuální výchovu“ (vydaný v rámci globálního projektu OSN „Vzdělávání 2030“), v němž jsou mimomanželské poměry, homosexualita, potraty a nekonečná paleta „sociálních pohlaví“ otevřeně vnucovány dětem od věku pěti let. Jedna z typických propozic manuálu je stimulace dítěte k předčasnému sexuálnímu životu s využitím různých antikoncepčních prostředků. Výslovně se v něm uvádí, že „sexualita“ a sexuální výchova musí zahrnovat příběh o „genderové identitě“ (transgenderismu), sexuální orientaci (homosexualitě) a sebeuspokojování (sex pro vlastní potěšení, s výčtem všech možných způsobů).
O něco později vyšlo „shodou okolností“ najevo, že hlavní ideolog a autor metodik UNICEF (Dětský fond OSN) a našeho Výboru pro práva dítěte Peter Newell byl pedofil s bohatými zkušenostmi. Britské úřady odsoudily tohoto muže ve věku 77 let k šesti letům a osmi měsícům vězení za opakované sexuální násilí na dvanáctiletém chlapci. Zdá se tedy, že víme moc dobře, kdo a proč „chrání práva“ dětí na globální úrovni, ale rozsah nového digitálního útoku dehumanizátorů se už vymyká rozumnému chápání. Hrstka zvrhlíků se dříve tak drze necpala do každé rodiny a nesnažila se sedmi miliardám lidí určovat, v čem údajně spočívá štěstí, zdraví a normální vývoj dětí a jaká jsou „nezcizitelná práva a potřeby“ každého dítěte na planetě Zemi.
Dodejme, že je to opět Výbor OSN pro práva dítěte, jehož by bylo správné přejmenovat na Výbor pro depopulaci, genocidu a prznění dětí, kdo pravidelně požaduje po ruské vládě, aby zrušila zákon zakazující propagaci netradičních sexuálních praktik mezi nezletilými, jakož i poskytování dětem přístup k sexuální osvětě a potratům bez vědomí a proti vůli rodičů. A nyní si položme řečnickou otázku – má vůbec smysl pokoušet se debatovat a rozvíjet nějaký rovnoprávný dialog s těmito zvrhlíky a depopulátory?
Svět stojí před civilizační volbou – dovolit globalistům, aby zatáhli novou generaci obyvatel Země do digitální Sodomy a Gomory pomocí totalitních a diktátorských metod? Rodiče, kteří upřeli svým dětem gadgety a sociální sítě zatím ještě nejsou trestáni, ale OSN otevřeně označilo vyloučení dětí z používání digitálních technologií a služeb za diskriminaci. Na příkladu trestního stíhání za „porušování práv sexuálních menšin“, které má působnost už v mnoha „civilizovaných“ zemích, si můžeme jasně představit obraz budoucnosti. Pokud lidé, kteří dnes dosáhli plnoletosti, mají ještě nějakou možnost volby – „digitalizovat, nebo ne“ (neustále se to však zužuje), pak mladší generace bude do této bažiny ponořena již bez možnosti svobodně se rozhodnout, přičemž aktéři společenského marasmu nikterak neskrývají, jakým směrem budou formovat její vědomí s přihlédnutím k novým technologiím.
Je nejvyšší čas poslat toto duhové bratrství digitalizátorů k čertu – ve jménu zachování suverenity a národní kultury každého státu.
Zdroj.
