Nejprve bych předeslal, že na rozdíl od TOP 09, která nikdy nebyla nejen stranou pravicovou, ale vlastně ani stranou ve skutečném slova smyslu, má podle mne ještě pořád smysl ODS volit. Byť se nedivím těm milionům bývalých voličů, kteří to již vzdali - ba co víc, úplně je chápu - pořád je to strana s tradicí a nějakým ideovým základem. Ač na něj současní vrcholní představitelé buď zapomněli, nebo záměrně rezignovali. Těžko říct, co je horší.
Ostatně není tomu tak dávno, co jsem slyšel jednoho z nich pronést cosi ve smyslu „nemůžeme jít víc doprava, protože pravicově smýšlejících není v ČR ani pět procent“. To je samozřejmě (bohužel) reálná úvaha. Ale to byla pravda i v době, kdy ODS volila téměř třetina voličů. Zajímavější by proto byla odpověď na otázku, kolik pravicově smýšlejících se v současné době nachází v samotné ODS.
Čtěte dále: „Pravicová“ TOP 09? Ve skutečnosti jen další neomarxistická úderka
Zřejmě jich už mnoho nebude. Alespoň soudě podle volebního programu, ve kterém „pravičáci“ vrší jedno daňové zvýhodnění pro vybrané skupiny za druhým, aniž by se starali o reálné důsledky, zejména nárůst byrokracie a korupce, který by byl nutným důsledkem. Stejně jako při jakémkoliv zvýhodňování jedněch na úkor druhých obecně.
Lepkavá past jménem Babiš
Přesto přese všechno by bylo možná předčasné lámat hůl nad stranou, která na pravicových idejích vyrostla: (re)kultivovat se nicméně může jedině v opozici. A ultralevicová vláda, která nás od listopadu čeká zřejmě nevyhnutelně, bude skutečnou pravicovou opozici doopravdy potřebovat. Nepatřím k optimistům, kteří si myslí, že se strana změní k lepšímu mimo sněmovní lavice. Stačí se podívat na KDU-ČSL, která v mimoparlamentním režimu totálně zpitoměla a dostane-li se letos do Sněmovny, bude to i pro její voliče učiněná hrůza.
Největší problém v současnosti pro mě představuje Bohuslav Svoboda. Člověk, který se veze na vlně absolutní (a pro mě nepochopitelné) mediální obliby, kterou by snad mohly vysvětlit jen ty údajné statisíce, které má každý měsíc podle různých spekulací jeho štáb rozesílat do jednotlivých redakcí. Uměle vytvořený politik, který zatím v Praze politicky zmrvil, co mohl.
Největší chybou ODS ovšem je, že vůbec nepochopila, proč od ní tisíce členů a statisíce voličů vlastně utekly. A ještě horší je, že to zatím nevypadá, že by jí její chyby k něčemu dobrému byly. Současné vedení zatím jen bezmocně sleduje, jak podnikatelé a živnostníci, tradiční elektorát ODS, zdrhají do lepkavé pasti jménem Andrej Babiš. Aby také ne, když jim za poslední období maximálně (v „bratrském diktátu“ Miroslava Kalouska) ztěžovala údajná pravice životy a práci. Místo toho se polomrtvá ODS bůhvíproč obrací ke středovým a levicovým (což je totéž) voličům, kteří ji ale nikdy volit nebudou.
Vykroužkujte pravdoláskaře!
Další zásadní problém ODS je to, čemu se opatrně říká „personální vyprahlost“: Jako pražskému voliči mi stačí pohled na kandidátku, abych se otřásl znechucením. Největší problém v současnosti pro mě představuje Bohuslav Svoboda. Člověk, který se veze na vlně absolutní (a pro mě nepochopitelné) mediální obliby, kterou by snad mohly vysvětlit jen ty údajné statisíce, které má každý měsíc podle různých spekulací jeho štáb rozesílat do jednotlivých redakcí. Uměle vytvořený politik, který zatím v Praze politicky zmrvil, co mohl, a nese jednoznačnou vinu na tom, že ODS ztratila historicky poprvé radnici hlavního města. V neposlední řadě pak je to člověk, který se při upevňování moci neštítil zbavit svých politických odpůrců prostřednictvím komunistických čistek a kterého jsem nikdy v životě neslyšel vyslovit nic, co by alespoň zavánělo pravicovým názorem.
Vypráskat například v Plzni elitního pravdoláskaře a miláčka havlistických médií Jiřího Pospíšila, to by byl opravdu veliký čin pro reinkarnaci ODS. A politiky vůbec.
Podobný problém mám ostatně i s dalšími figurami na pražské kandidátce, tedy alespoň pokud jde o ty veřejně známé. Exposlankyně Jana Černochová a Lenka „Neziskovka“ Kohoutová jsou obě milé dámy, nemohu se ale zbavit dojmu, že by jim to víc slušelo u ČSSD (Kohoutová) a u TOP 09, Zelených či jiné neomarxistické strany (Černochová). Nic neilustruje absenci pravicových idejí v ODS lépe, než tyto dámy na špici kandidátky. A Miroslava Němcová? Ta mě zatím přesvědčila jen o tom, že umí vážným hlasem sdělovat vyčpělé obecné fráze.
Doporučil bych proto každému, kdo se z nějakých důvodů chystá tuto stranu ještě volit, aby především využil svého preferenčního hlasu a vypoklonkoval výše zmíněné figury, které velkou měrou pád současné ODS zapříčinily. Což platí i pro další regiony. Vypráskat například v Plzni elitního pravdoláskaře a miláčka havlistických médií Jiřího Pospíšila, to by byl opravdu veliký čin pro reinkarnaci ODS. A politiky vůbec.
