Nord Stream 2: Bidenův zlý sen. Užiteční idioti v Kongresu. Ohlíží se Čtvrtá říše na východ? Chcípající kobyla kope kolem sebe. Dedolarizace planety. Jak dopadne bitva mezi mocnostmi?
Redakce Protiproud přináší komentář k požadavku amerických kongresmanů, aby Joe Biden tvrdě zasáhl proti dokončení plynovodu z Ruska do Německa
Jádrem hlavní bitvy jednadvacátého století je spor o to, kdo bude ovládat světové obchodní cesty: buď si USA udrží převahu v námořní přepravě, kterou v současnosti kontrolují, nebo Čína a její partneři vytvoří udržitelné pozemní cesty v Eurasii.
K dosažení svého cíle je pro Washington nesmírně důležité zachovat takzvanou euroatlantickou jednotu, která ve skutečnosti je vnucení amerických zájmů Evropské unii.
Situace je však nestabilní a neustále se mění. Administrativa prezidenta Joe Bidena deklaruje cestu k obnovení „partnerství“ mezi USA a Evropskou unií, které prý podkopal Donald Trump. Nicméně američtí kongresmani svým jednáním házejí Bílému domu klacky pod nohy.
Zastavte „Nord Stream 2“
Čtyřicet republikánských senátorů zaslalo Bidenovi dopis, v němž vyjádřili „hluboké znepokojení“ nad jeho nerozhodností při přijímání tvrdých opatření proti Německu. Důvod je známý – projekt plynovodu „Nord Stream 2“.
Přitom problém nespočívá v rozporech mezi republikánskými senátory a demokratickým prezidentem; také mnoho členů Bidenovy strany torpéduje politiku Bílého domu a ministerstva zahraničí USA prováděnou ve vztahu k Evropské unii.
Zákonodárci požadují, aby vláda za každou cenu zamezila dokončení a uvedení „Nord Stream 2“ do provozu. Po čtyřletém boji proti Trumpovi a opakovaném zasahování do prezidentských pravomocí jsou členové sněmovny reprezentantů a senátu při chuti a chtěli by nynyí tím spíše určovat zahraniční politiku Washingtonu.
Tím však brání záměrům Bidena a ministra zahraničí Antony Blinkena udržet Německo na americkém orbitu.
„Pokud se Německu podaří odolat našemu tlaku a dokončit stavbu plynovodu, bude to v poválečné historii bezprecedentní akt vzdoru,“ prohlásil americký politický analytik Stephen Kinzer. „V každém případě je vyhlídka na tak otevřenou konfrontaci mezi oběma dlouholetými spojenci šokující.“
Čtěte ZDE: Merkelová v Moskvě: S Ruskem proti USA? Žárlivé scény ze sitcomu. Německo hájí své zájmy navzdory Trumpovi. Osudové spojenectví? Nord Stream 2 bude dokončen. Evropský nevděk vyvolává neklid. Co s Íránem?
Kámen úrazu Německo
Kinzer nevěří, že Spojené státy dokážou zvítězit, protože podle jeho slov: „Evropané se často proti vůli Washingtonu snaží posílit vztahy s Ruskem a Čínou a mají pocit, že jejich budoucí partneři se nacházejí v Eurasii, a nikoli na naší straně Atlantiku.“
Vzhledem k nárůstu protiamerického sentimentu v Evropě musí Bidenova administrativa zastat jemnou klenotnickou práci s evropskými elitami, aby je netlačila směrem k Číně. A především s Němci, protože Berlín udává tón v EU. Proto musí Bílý dům a ministerstvo zahraničí USA veřejně kritizovat „Nord Stream 2“ a současně sabotovat uvalení sankcí, aby si Německo nerozhněvalo.
Jak poznamenává bývalý americký diplomat Daniel Benjamin, pokud Bidenova vláda podlehne Kongresu, „významná část koalice CDU/CSU vystoupí proti Spojeným státům.“ Tento politický blok vládne Německu již padesát let a je považován za „nejproameričtější partaj v Evropě“. V případě zasazení takové urážky Berlínu nebude CDU/CSU schopna dál udržovat dřívější vztahy s Washingtonem.
Spojenci Číny
Komplexy Demokratů, kteří se chtějí pomstít Moskvě za údajné zasahování do prezidentských voleb v roce 2016, a jim sekundující Republikáni dělají z amerického Kongresu „užitečného idiota“ Číny. A zvyk amerických zákonodárců ohánět se sankcemi, když se jim něco nelíbí nebo někdo dělá ze strategie USA předvídatelnou záležitost, činí zahraniční politiku Washingtonu velmi zranitelnou.
Kongresmani podkopávají význam nejdůležitější americké zbraně – dolaru, na který mají USA monopol. Mezi světovými mocnostmi se tak upevňuje přesvědčení, že planetu je třeba dedolarizovat a vytvořit alternativní mezinárodní platební systémy. Povýšenost mnoha amerických zákonodárců, často provinčních a zaslepených, jen dále dokládá úpadek jejich země.
Samozřejmě, bitva mezi kontinentálními a námořními mocnostmi teprve začíná. Čas teprve ukáže, kdo z ní vyjde jako vítěz. Nyní má ale Peking v táboře nepřítele „spojence“, i když si toho Kongres vůbec není vědom.
Zdroj.
Tagy článku