Napětí kolem Ukrajiny roste každým dnem. Válečné bubny kyjevské junty a NATO duní stále intenzivněji. Západ rozehrává nebezpečnou partii, která se může rychle změnit v apokalyptické divadlo. Snad ani v dobách studené války nebyl svět tak blízko zničujícímu konfliktu mezi Západem a Ruskem jako v těchto dnech. Jenže v době karibské krize (1962) se kterou lze současnou situaci na obklíčených ruských hranicích srovnat, stáli ještě na straně Západu politici hodní toho slova. Ne současné loutky nadnárodních korporací, které využívají ukradenou moc pouze pro prosazení nerealistických ekonomických a geopolitických cílů.
Zvláště spolupráce v hospodářské, energetické a nyní i zdravotnické oblasti (Nord Stream 2, atomové elektrárny, Sputnik V) mezi Evropou – především Německem – a Ruskem je globalistům a na ně navázaným korporacím ovládajícím Bidenovu administrativu trnem v oku. Skrze své kyjevské loutky se proto snaží vyprovokovat Rusko k zásahu na Donbasu, aby mohli ještě zesílit válečnou mediální ofenzivu a definitivně zpřetrhat jakékoliv hospodářské vazby mezi Evropou a Ruskem. Evropě by pak nezbylo nic jiného, než předražené navázání své energetiky na USA.
To je ale jen část příběhu
Za silami reprezentujícími hospodářské zájmy korporací stojí skuteční držitelé moci, geopolitičtí jestřábi, z nichž mnozí vnímají možný střet s Ruskem a následné vyvolání globálního konfliktu jako nezbytný krok k uskutečnění svých šílených světovládných vizí. Zfalšovanými americkými volbami se dostali ke všem pákám moci ve Washingtonu, ovládli Pentagon, a mají za to, že přišel jejich čas. Pokud zvolí válečnou variantu, lze ostrý konflikt očekávat nejpozději v polovině května.
Přípravy na východní tažení tedy běží na plné obrátky především v klíčové zemi, kterou si majdanským pučem podmanili. Ukrajinský prezident Zelenskyj zamířil demonstrativně tento týden na demarkační linii v Donbasu, kde Kyjev už měsíc masakry civilního obyvatelstva dále zintenzivňuje své provokace.
Neonacistické jednotky dobrovolníků v Kyjevě sdružující veterány ukrajinsko–donbaské války vyhlásily tento týden mobilizaci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že přesouvá do Černého moře desítku bojových plavidel a na svém území podél hranice s Donbasem a Ukrajinou přesouvá pozemní jednotky ve značné síle. Je jasné, že v případě napadení Donbasu a Krymu by byla odpověď Moskvy zdrcující.
Zástupce vedoucího administrativy ruského prezidenta Dmitrij Kozak tento týden prohlásil, že Rusko bude podle rozsahu konfliktu nuceno bránit své občany na Donbasu. Rozpoutání velké operce na Donbasu v plném rozsahu bude podle Kozaka pro Ukrajinu ovšem začátkem konce. "Dnes vše závisí na tom, jaký rozměr bude mít požár. Pokud tam bude, jak říká náš prezident, způsobena Srebrenica, budeme nuceni postavit se na jejich obranu." Rozpoutání velké vojenské operace ze strany Kyjeva v oblasti Donbasu by podle něj znamenal "začátek konce Ukrajiny".
Čtěte ZDE: Hnusný velikonoční masakr civilistů na Donbasu: Pětiletý kluk roztrhaný pumou z dronu NATO. V Kyjevě přistávají Zelené barety. Rusko nasazuje elitní výsadkáře. Kolik času zbývá? Dokud jsme v NATO a EU rozhodnou o nás jiní
Rozumní a nerozumní
Hlásné trouby globalistů jako je například Stephen Blank z think-thanku Foreign Policy Research Institute nám dávají nahlédnout do uvažování strany války. Ta chce urychleně dodat Kyjevu letouny F – 15, otevřít tak vzdušné souboje nad Donbasem a tím zahájit skutečný konflikt s Ruskem . „Nejnovější krize ukrajinsko-ruských vztahů představuje dobrou příležitost, jak způsobit Moskvě, skutečnou bolest,“ napsal tento týden příznačně cynicky americký analytik.
Rozumní lidé na Západě, si uvědomují, že globální protektoři chtějí rozpoutat válečný konflikt bez ohledu na následky. Mezi ty, kteří na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňují, patří také bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský. Je mezi těmi, kdo již dlouho vyzývají k zastavení tohoto šílenství a varují, že tento děsivý plán realizovaný Bidenovou administrativou skrze kyjevské neonacisty, bude mít pro Evropu nedozírné následky.
„Současná ruská vojenská doktrína říká, že pokud z některé země (čili i z válečné lodi) vystřelí na Rusko, země se stane cílem ruské armády. Západní lodě v Černém moři má ruská armáda jako na dlani. Stejně lodě v okolí Kaliningradu. Může je zničit v průběhu minut. V dosahu ruských raket je celá Evropa a nyní už i USA. Co se stane, pokud z lodi NATO padne výstřel na Krym nebo na Kaliningrad? NATO si zaslouží, aby se ztratilo ze světa,“ konstatuje někdejší signatář Charty 77 a bývalý slovenský premiér.
Na neustálé provokace upozornil také tento týden v telefonátu s Angelou Merkelovou Vladimír Putin. Varoval německou kancléřku před zapojením Německa a dalších evropských států do těchto provokací. Vypadá to, že Německo si vážnost situace uvědomuje, a příliš se mu do provokací proti Moskvě nechce: „Při výměně názorů na urovnání vnitřní ukrajinské krize vyjádřili ruský prezident a německá kancléřka znepokojení v souvislosti s eskalací napětí na jihovýchodě Ukrajiny. Vladimir Putin upozornil na provokativní akce Kyjeva, který v poslední době záměrně zhoršuje situaci na kontaktní linii,” cituje agentura TASS z komuniké, které vydal Kreml po telefonátu mezi prezidentem a kancléřkou.
Co nastane?
Jenže zklidnění situace je to poslední, co by si váleční psychopati v západních štábech přáli. Můžeme očekávat celou sérii diverzních akcí, které by celou operaci nastartovaly. O ně by se mohly pokusit akcemi pod falešnou vlajkou speciální diverzní jednotky amerických Rangers a britských SAS, připravujících se v Kyjevě. Vše musí být jako obvykle naaranžováno tak, aby pro západní veřejné mínění mohl být Kyjev vydáván za oběť agrese. Nejpravděpodobnějším scénářem je tedy ukrajinská provokace, po níž by následoval „obranný protiútok“ Kyjeva.
Teprve poté by mohl být zahájen útok na frontové linie na Donbasu. Doněcká a Luhanská lidová republika, ale mají dobře propracovanou obranu demarkační linie a ani při nasazení obrovské síly, by nebylo snadné frontu prolomit. Zvláště pokud by obrana DLR byla vyztužena palbou z těžkých zbraní a raketometů ruské armády z ruského území. Téměř jakýkoli ruský zbraňový systém může odtud efektivně ničit útočící ukrajinské jednotky, ještě na ukrajinském území do hloubky desítek kilometrů.
Velmi pravděpodobné, je také uzavření donbaského vzdušného prostoru prostřednictvím ruského vojenského letectva, které by ani nemuselo překračovat při plnění svých bojových úkolů ukrajinské hranice a přesto by efektivně likvidovalo kyjevské jednotky útočící na Donbas, nepočítaje kvalitní systémy elektronického boje, které umějí vyřadit ukrajinské zbraňové systémy podél celé frontové linie.
V takovém stadiu operací, by bylo pravděpodobné zapojení Černomořské flotily a dalších vojenských sil dislokovaných na Krymu, schopných odříznout ve velmi krátké době Ukrajince od přístupu k moři a pomocí ruských systémů pobřežní obrany (Val a Bastion) efektivně „uzamknout“ celé Černé moře.
Čtěte ZDE: Příprava na válku: Je třeba vyzkoušet nové zbraně? Široká fronta proti Rusku. Pohoda jako v jedenačtyřicátém. Právě teď přituhuje. V Oděse je ještě mír a plno zábavy. Kdy bude ofenzíva?
Obětovaná Ukrajina?
Pokud by se ovšem konflikt skutečně takto naplno rozhořel, bylo by velmi obtížné ho zastavit. Rusko může Ukrajinu snadno zasáhnout i v její strategické hloubce. Pučistický Kyjev může snadno přijít o všechno. Moskva by totiž celou operaci mohla využít k osvobození dalších ruskojazyčných enkláv – Mariupolu či Oděsy.
Je pravděpodobné, že s tímto vývojem globalisté počítají a Ukrajinu, kterou po převratu vydrancovali a přivedly k faktickému hospodářskému krachu, už ve svých plánech obětovali. Rozpoutat kvůli Ukrajině jadernou válku? Je velmi nepravděpodobné, že by se jim podařilo přesvědčit Evropské státy a lockodowny čím dál více uštvanou západní veřejnost, aby tomuto šílenství poskytla podporu. Nakonec by vše mohlo paradoxně vést k oslabení moci washingtonských a bruselských pátých kolon na Západě.
Není divu, že jsou z toho bruselští kolaboranti nervózní. Typicky bývalý lidovecký poslanec a vlivná spojka globalistů v Praze Ivan Gabal tento týden hystericky zvolal: „Miloš Zeman i Václav Klaus a další exponenti Putinova režimu ponesou za agresivní válku explicitní odpovědnost, protože Putina v jeho agresivitě a necivilizovaných asijských manýrách podporovali zejména vůči Ukrajině a okupovanému Krymu. Stejně tak jsou spoluzodpovědní i poslanci KSČM, kteří někdy navštívili „kriminální doněcký režim“. Zcela kriminální je pozice Okamury, Le Penové a dalších evropských (rakouských, italských) extremistických politiků, podezřelých či usvědčených z přijímání volebních peněz od Ruska. Takové chování je vědomá vlastizrada,“ káže Gabal, podle kterého by toto jednání mělo být vyšetřeno jako protiústavní a vést až k zákazu těchto stran.
Je z toho slyšet strach, že válka vyvolaná jejich ambiciózními globálními protektory, by mohla paradoxně vést i k osvobození národů Evropy od globalistické tyranie. Osudy Napoleona a Hitlera, kteří se rovněž pokusili o tažení na Rusko, by pro ně mohly být varující.
Jenže všechna srovnání selhávají. S pravděpodobností hraničící s jistotou by do konfliktu nakonec promluvily jaderné zbraně.
