Veřejnou debatu o posledním vývoji na úrovni nejvyšších orgánů Evropské unie ovládlo téma vyjednávání o novém dlouhodobém unijním rozpočtu a speciálním Fondu obnovy. Maďarsko a Polsko až tento týden na poslední chvíli stáhly své veto motivované odporem k vrchnostenskému zasahování Evropské komise do vyplácení finančních prostředků členským státům z politických důvodů. Jenže v Bruselu se odehrály i jiné události, jejichž dopad na životy občanů členských států EU může být v průběhu příštích let srovnatelně významný.
Bruselský akční plán
První z nich je oficiální uveřejnění Evropského akčního plánu pro demokracii z dílny místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové. Formálně jde o takzvané Sdělení Evropské komise, tedy o deklaratorní a zatím právně nezávazný dokument, který ovšem dobře odhaluje záměry unijní exekutivy v blízké budoucnosti.
A není to příjemné a pozitivní čtení.
Jde o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní či kritické. Zaklíná se přitom pojmy, jako jsou „právní stát“, „vláda práva“, „evropské hodnoty“ či „liberální demokracie“.Prostě prádná hesla bez reálného obsahu. O klacek na kritiky.
Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí:
- podpora spravedlivých a svobodných voleb a silné občanské participace
- podpora svobodných a nezávislých médií
- opatření proti dezinformacím
Když to přeložíme do normálního jazyka, jde o zesílení nepokrytých zásahů orgánů EU do procesu svobodných voleb a svobody informací v členských státech. Pod pláštěm známých frází se tedy skrývá špatně převlečená cenzura a snaha o manipulaci voleb. To vše zaštítěno stovkami stran připravovaných akčních plánů, iniciativ a pracovních dokumentů.
Ovládnout sociální sítě
Připravují se zásahy do provozu sociálních médií a sociálních sítí, do oblasti politické reklamy.
Komise se chystá v roce 2021 předložit legislativní návrh týkající se „transparentnosti sponzorovaného politického obsahu“. Jinými slovy, půjde o jednoznačné omezení politické soutěže, o podporu jednoho směru politických názorů a ideologií – a o potlačení názorů odlišných, současnému unijnímu mainstreamu nepohodlných.
Komise přiznává, že cílem tohoto jejího snažení je především ovlivnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2024. Tak, aby dopadly tím správným, „proevropským“ výsledkem. V těchto aktivitách se chce zaměřit na sponzory placeného obsahu, výrobní a distribuční kanály včetně online platforem, inzerentů subjektů poskytujících politické poradenství.
Máme se vskutku na co těšit.
Čtěte ZDE: Nový migrační plán: Zákeřná utopie a pokrytectví Evropské komise. Brusel zkouší zlomit V4. Pašeráci jsou za hrdiny. Falešná taktická hra. Nebýt naivní, rozumná dohoda vyloučena. Jde o budoucnost, nebude cesty zpět
Omezit politickou soutěž
Komise taktéž navrhne přezkum právních předpisů o financování evropských politických stran (sdružení národních politických stran s podobnými programy a ideologiemi) - s cílem řešit jejich financování ze zemí mimo EU, revidovat požadavky na audit a posílit vazby mezi evropským financováním a vnitrostátními kampaněmi. Čili opět jde o hledání mechanismu, který umožní stíhat a trestat „neposlušné“ politické strany, které nesouhlasí s vývojem Evropské unie.
Dlouhodobým cílem EK je pak i změna samotných pravidel pro volby do Evropského parlamentu. Má jít o zavedení jednoho celoevropského volebního obvodu, ve kterém by kandidovaly právě nikoli národní, ale celoevropské politické strany. V každém členském státě by tedy občané vybírali pouze z omezeného okruhu, všude stejných, jednotných mezinárodních kandidátních listin.
Jde o naprosté pošlapání suverenity národních států, o diskriminaci těch národních politických stran, které nejsou organizovány v žádných nadnárodních stranických strukturách. Je to velký skok k evropskému superstátu. A pověstným hřebíčkem do rakve stále ještě relativně svobodného a soutěživého systému voleb do Evropského parlamentu by bylo zavedení možnosti elektronického hlasování - které se letos tak "osvědčilo" při volebním podvodu ve Spojených státech.
Mějme se tedy na pozoru a bedlivě sledujme, jak se k tomuto dokumentu v příslušných hlasováních postaví čeští europoslanci a česká vláda.
Komisařka Jourová se prostě na likvidaci posledních zbytků demokracie opět vyznamenala.
