Zatímco jsme se zabývali koronapanikou a šílenými americkými volbami, v Bruselu se usilovně pekly eurokoláče - ano, správně jste uhodli, ty pravé bruselské, smrtelně jedovaté pro nezávislost, svrchovanost, a demokracii v členských zemích.
Takzvaný europarlament a zástupci vlád členských států EU v tichosti dosáhli předběžné dohody na legislativě, která má podmiňovat čerpání miliard z evropského rozpočtu a fondu obnovy "dodržováním zásad právního státu".
Hrdé může být Slovensko - jedním z protagonistů tohoto neslýchaně drzého paktu je i člověk, který v Bruselu zastupuje Slovenskou republiku a její občany: europoslanec Michal Šimečka. Tento zpravodaj Evropského parlamentu pro právní stát a místopředseda evropských liberálů na svém facebooku vyjadřuje radost z toho, že ačkoli tomu málokdo věřil, Evropská unie nakonec přece našla k tomuto kroku odvahu.
Proč bylo třeba odvahy?
To bruselský občan Šimečka nedořekl. Takový bezprecedentní pokus o zbavení evropských národních států jejich svrchovanosti je totiž v určitém smyslu vyhlášením otevřené války.
Tento mechanismus je možné používat jako způsob nátlaku na vlády v uvedených zemích: přiškrcením přívodu peněz mohou v zemi nastat problémy, lidé mohou začít protestovat, svrhnout vládu, a nahradit ji jinou, poslušnější.
O to více, že v případě středo a východoevropských zemí, o které zde jde především, evropské miliardy, které Brusel slibuje, nejsou pouze tak nazdařbůh financováním tamní chudoby, ale plní i důležitou funkci: jsou kompenzací faktu, že východní Evropa byla vykradena, majitelé těchto ekonomik sídlí na Západě, a tam také nadále tečou miliardy eur v dividendách. Nebýt této kompenzace, východoevropský chudobinec by se mohl vzbouřit.
Jenže v takové neklidné situaci se může stát i leccos jiného: pokud jim Brusel stopne evropské finance, mohou tyto země na oplátku zavést například daň z dividend nebo jiné podobné opatření. A EU již nemá další, silnější zbraň: pak by mohly následovat už jen sankce podobného typu jako proti Rusku, jenže to už by znamenalo opravdu tvrdý rozpad Čtvrté říše, a to je to poslední, co Brusel chce.
Co by přijetí takové legislativy mohlo znamenat, to na svém facebooku shrnul Šimečkův europoslanecký kolega Milan Uhrík: "Pro suverénní (rozuměj 'neposlušnou') vládu, která neudělí LGBT a jiným menšinám nadpráva, která nepřijme africké imigranty, nepředá další část suverenity eurokomisařům hrozí, že Komise stopne její eurofondy. Stát nadále bude muset do rozpočtu EU platit, nedostane však zpět nic."
Zvláštní pikantérií je "kompromis", kterým se Šimečka chlubí jako skvělým výdobytkem své frakce: že prý "pozastavení fondů nemá jít na úkor občanů daného státu". Ale co přesně to má znamenat? Neměly by být peníze v rozpočtu každé země náhodou tak či onak určeny pro její občany?
Vysvětlil to Uhrík: "Eurofondy budou zastaveny pouze pro zlobivé vlády, ale ne pro neziskovky v daném státě! Ty bude Brusel i nadále štědře krmit jako své agenty, z nichž mnozí budou dále usilovně bojovat o svržení neposlušné vlády..."
Čtěte ZDE: Jourová vyskakuje na Orbána: Zasévání sporů do V4? Odstoupení nezbytné. Lejnová hraje falešnou partii. Dvojí metr a větičky v tisku. Bude se chtít Babišovi žehlit? Kozel zahradníkem. Zdařilý tah?
Dohoda o dohodě
Tahanice o přijetí tohoto návrhu se již vlečou dlouhé měsíce, protože ani jedna strana nemůže ustoupit v podstatném bodě, který tvoří samotné jádro sporu: Brusel chce vzít národním státům jejich (beztak už na kost okleštěnou) svrchovanost, a to některé zatím ještě tvrdě odmítají.
V červenci se členské země na nekonečně dlouhém zasedání, když bylo třeba zachovat si před veřejností fazónu a rychle přijmout nějaké stanovisko, v podstatě "dohodly, že se dohodnou" a přijali vágní formulaci, že poskytování financí z nového sedmiletého rozpočtu EU a fondu obnovy na zmírnění důsledků koronakrize v sumě 750 miliard eur bude spojeno s "dodržováním zásad právního státu".
Jenže co to znamená? A kdo posoudí, zda se tak děje? Vláda každého státu přece o sobě tvrdí, že právní stát dodržuje. V takovém případě platí, že dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic.
Německo vida, že původní návrh s určitostí neprojde, navrhlo kompromis, o kterém doufalo, že by mohl být přijatelný i pro Maďarsko a Polsko: že možnost omezit vyplácení peněz členským zemím by se týkala pouze takových porušení zásad právního státu, které by znamenaly riziko pro zdravou rozpočtovou politiku a finanční zájmy EU...
Čtěte ZDE: Nový pakt EU o migraci: Sametové kladivo na odmítače. Kvóty budou povinné! Šílené právní kejkle a hra se slovy. Co v tom sehrál koronavirus? Brusel se rozhodl nás zlomit. Lze vrátit migranta?
Orbán je stále proti
Ani s tímto návrhem Maďaři nesouhlasí. Orbán napsal list Německému předsednictví a ostatním evropským lídrům, v němž varuje, že pokud by byl na stole návrh, podle něhož by mělo být možné vyplácení financí z evropských fondů omezovat tím, co evropské instituce označí za nedodržování zásad právního státu, pak bude Maďarsko takový návrh vetovat: "Přestože se Maďarsko zavazuje spolupracovat, vzhledem k okolnostem nemůže poskytnout jednomyslnost pro schválení dohodnutého balíčku opatření, neboť neodpovídá tomu, co bylo dohodnuto v červenci."
Podle Orbána totiž "navrhovaný sankční mechanismus stojí na nejasných definicích jako, 'ohrožení právního státu' a takové obtížně definovatelné pojmy jsou příležitostí k jejich politickému zneužití a proto je na místě požadovat právní jednoznačnost." A zřetelně vyjádřil maďarský postoj: "Za dané situace maďarská vláda nebude mít jinou možnost než zamítnout, červencový balíček jako celek (tj nový evropský rozpočet ve výši 1,8 bilionu eur)."
Návrh této legislativy musí schválit Rada EU, Evropský parlament v plénu. Europarlament plný různých Šimečků to jistě bez zaváhání schválí, jenže je tu ještě Rada - a tam má každá evropská země (zatím stále) právo veta, které jsou zástupci Polska a Maďarska připraveni použít - a tím zablokovat celý Fond obnovy a schválení sedmiletého evropského rozpočtu.
Pak by teprve začal ten pravý rachot.
Zdroj. Redakčně kráceno.
