Když dva dělají totéž, není to totéž. Toto známé úsloví dovedly falangy havlistů – známé spíše pod dobromyslným označením Kavárna – přímo k dokonalosti. Přestože přes oligarchy (jako Bakala, Křetínský, Lukačovič) ovládají většinu hlavních soukromých médií (ČT a Český rozhlas havlisté veřejnosti ukradli již při tzv. televizní krizi v roce 2001), stále se jim volebními manipulacemi nedaří zcela ovládnout i politickou scénu. Spíše naopak. Drtivá opakovaná vítězství Babišova ANO či prezidenta Zemana a zvolna se měnící obsazení mediálních rad ukazuje, že skutečná „občanská společnost“ (dlouho mlčící většina) se pokouší vrátit stát do českých rukou.
Kavárna je součástí „internacionály“ bruselských a washingtonských elit, které ve svých zemích začínají mít ovšem stejné problémy s mlčící probouzející se většinou jako ta naše Pátá kolona. Prudce vychýlené kyvadlo, jehož temné tympány duní nyní především Amerikou, se zpomaluje – a brzy se dost možná vydá na cestu opačným směrem. Z toho mají samozřejmě naši havlisté stejně vlhko v kalhotech, jako jejich soudruzi na Západě. Ale protože nic jiného neumějí, ještě dál stupňují tlak a represe: cenzura je již „normou“, svoboda slova v podstatě stejná jako si ji mnozí pamatujeme z předlistopadových dob.
Nyní k tomu ale přidávají už přímá revoluční vystoupení: Senát a pražští komunální politici dělají vlastní zahraniční politiku – což zmíněná média jásavě vítají (stejně jako v dobách minulých ječela, když prezident – jenž k tomu má na rozdíl od Senátu z ústavy právo ba povinnost – nebyl ve shodě s vládou). A současně prostým občanům hrozí vězení, když se kriticky vyjádří k zahraničním závazkům naší „ukradené“ republiky (Bruselem a spolkem NATO). Protože když dva dělají totéž… Nebo spíše občané dvou kategorií jsou přímo úhelným znakem ideologie, kterou kavárna stačila zakotvit v mnoha totalitních zákonech v době, kdy mlčící většina ještě spala. A zbavit se jich (kavárny i zákonů) nebude snadné.
Havlisté ovládli ODS
To samozřejmě je zjevné už dávno. Strana, kterou založil Václav Klaus jako pravicovou opozici k radikálnímu anarchizujícímu levičáctví Václava Havla (a jeho „amerických, bruselských a sudetoněmeckých spojenců“ v popřevratovém Československu), je již dokonale ideově vytunelována. Jako vykřičník to dokládá probíhající oficiální návštěva Tchaj-wanu jistého pana Vystrčila (nomen omen), jenž po zesnulém Jaroslavu Kuberovi „zasedl křeslo šéfa Senátu“ (jako ve známém večerníčku pan Kotrč zasedl hájenku).
Senát absolutní většina veřejnosti ignoruje, což dokládají žalostné počty voličů (10 – 15%), kteří se voleb do Senátu účastní. Je to chyba. Dávají tak sice přímo komickou „demokratickou legitimaci“ mužům a ženám, kteří horní komoru parlamentu ovládají, současně však umožňují absolutní voličské menšině (napojené z různých důvodů na strany Kavárny), aby dostala do oficiální vysoké politiky své lidi – Pátou kolonu „Bruselanů“ určených k devastaci českých národních zájmů.
Čtěte ZDE: Senát: Parta kolaborantů s plnou hubou svobody? Nový epochální výlet pana Vystrčila, tentokráte na Tchaj-wan. Dvojí kilometr! Všichni počítají groše. Sabotuje nám obchod s Čínou? Otevřený dopis pro soudruha
Stát, nebo pokusná myš?
Vystrčilova cesta je toho dokonalým obrazem. Senát sice nemá v zahraniční politice země žádné pravomoci – ale moc poškozovat naše hospodářské vztahy s dominantní světovou ekonomickou velmocí prázdnými provokativními gesty o to více využívá. Přijme roli testovacího zařízení pro EU i Washington (ministr zahraničí Pompeo se s tím ostatně ani netajil), takže Německo, Francie a další velké země, které by si vůči Pekingu takovou pubertální drzost nedovolily, teď budou se zájmem sledovat, jak Čína odpoví.
Vystrčil se ostatně k Havlovi výslovně přihlásil a připadá si asi jako jeho zvěčnělý guru, který úspěšně sabotoval naše hospodářské zájmy kromě jiného i provokacemi s dalajlámou. Na Tchaj-wan by si ale netroufl ani on – protože i jeho globalističtí sponzoři z Bruselu a Washingtonu politiku „jedné Číny“ respektovali.
To až ODS ho chce nyní trumfnout. Nebudeme přece počítat „grošíky“, říká pohavlovsku Vystrčil za Fialova přikyvování. A do delegace (v níž ve skutečnosti navzdory tvrzení ČT žádní skuteční podnikatelé nejsou) nominuje z kavárny vybrané novináře či poražené soupeře Miloše Zemana z prezidentské volby – a ultralevičácké Piráty (Hřib a spol.), kteří v Praze vítězné ODS ukradli primátora. V tom, jak udělat z ČR pokusnou bruselskou myš, si však rozumějí.
15 let!
Shodou okolností v téže době, kdy Vystrčil demonstrativně ignoruje zahraniční politiku země (tu určily milióny voličů v parlamentních volbách – nikoli stovky či tisíce z voleb senátních), na níž se konečně shoduje vláda i prezident, jeden český „občan Kane“ půjde před soud. Posvém totiž kritizoval, že se spolu s NATO účastníme okupace Afghánistánu. A když tamní „bojovníci za nezávislost“ této po desetiletí těžce zkoušené země zabili i několik vojáků našeho „expedičního sboru“ (v nějž se proměnila kdysi silná československá armáda), vyslovil pro to pochopení.
A šup – už byl před soudem za „schvalování atentátu“. Oficiálně se to jmenuje „pro zločin podpory a propagace terorismu“, aby to asi tolik nebilo do očí ve vzpomínkách na represe nacistů za „schvalování atentátu“ na Reinharda Heydricha v době první německé okupace (druhá právě probíhá, jen má Německo krycí jméno Brusel). Jeden soud to sice odmítl („Se senátem jsme dospěli k závěru, že žalovaný skutek nemá oporu v důkazech, které jsou ve spise,“ zdůvodnil v červnu krajský soudce Tomáš Mahr, proč vrátil případ do přípravného řízení.), ale jakýsi Urválkův následovník z pražské (bradáčovské) prokuratury se s tím nesmířil:
Žalovaný důchodce Antonín D. (vystudovaný inženýr – podle znalců – vysoce inteligentní) totiž na nějaké internetové platformě napsal svůj názor na smrt tří našich profesionálních vojáků při bratrské pomoci strategickým zájmům Američanů (kteří se ostatně teď už z Afghánistánu neslavně stahují – podobně jako před lety z Vietnamu): „Za podíl na zločinecké agresi proti afghánskému lidu našli svůj spravedlivý trest z rukou tamních mudžahedínů.“ Někdo s tím může souhlasit, někdo ne, oficiální politika našeho státu byla v té době jiná. Ale co je skutečně šokující, že za tento „politologický soud“ nyní v zemi, kde na papíře máme zakotvenu svobodu slova a projevu, onomu důchodci hrozí 15 let vězení!
Čtěte ZDE: Dva v tom: Není holý zadek jako holý zadek. Družbu bratrských armád narušil živel-veterán. Chovanec volá po procesech. Turek a kat. Před námi Moskva! Kavárna volí Sobotku
Vyšší princip
Urválkův dědic, prokurátor Martin Bílý, na něj podal obžalobu pro zločin podpory a propagace terorismu: „Tyto příspěvky přesáhly hranici svobody projevu a svobody volně vyjadřovat své názory, neboť obviněný, zjednodušeně řečeno, schvaloval jednání vraha a vraždy,“ stojí v obžalobě. Důchodce tomu ani nechce věřit. Zjevně přes svou inteligenci neví, v jaké zemi a v jaké době žije. Připomíná, že před Listopadem ho kvůli podobným projevů pronásledovala StB a říká: „Vyjádřil jsem pouze svůj názor, na což mám z Ústavy právo, a mohu ho přece prezentovat, jak uznám za vhodné. Je směšné tvrdit, že tím podporuji terorismus.“
Sebevražedného atentátníka podle svých slov nazval afghánským národním hrdinou proto, že odpálit se a zemřít ve prospěch státu, kde byl doma, je hrdinský kousek. „Obdobně je u nás za takového hrdinu považován Jan Palach, který se také obětoval ve prospěch státu,“ dodává. Snad jen s tím rozdílem, že zabití vojáci nešli bojovat z přesvědčení nebo zájmu, ale jen kvůli penězům.
Není to tak dávno, co v televizi opět šel slavný český film Vyšší princip. Právě z doby věznění a poprav českého obyvatelstva, kromě jiného za „schvalování atentátu“. Pevně věřím, že ten film – jak je teď na svobodném a demokratickém Západě tak populární – skončí rychle v trezoru.
Připomeňme si totiž, co říká Urválek-Bílý: „obviněný, zjednodušeně řečeno, schvaloval jednání vraha a vraždy“. Nevím, proč se mi vybavil onen humanistický profesor (František Smolík), který před třídou gymnaziánů – vědom si veškerého nebezpečí vůči totalitní okupační moci – prohlásí ono nezapomenutelné:
„Z vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem“.
Jen teď nevím, jestli jsem se už sledováním toho filmu nedopustil také zločinu. Nebo tím, že jsem to napsal. Dost možná se to brzy dozvím.
A soudruh Vystrčil (paní Němcová a další žadatelé z ODS a „demobloku“ o senátní trafiku) budou jistě mezitím opět úspěšně kandidovat, aby mohli dál torpédovat české národní zájmy. Tedy pokud voliči nepochopí, že přijít k senátním volbám je stejně tak důležité jako hlasovat v jakýchkoli jiných. Pokud nechceme, aby nám diktovala menšina totalitářů.
Jde o princip: návrat k životu ve svobodě.
Ostatně soudím, že bez odchodu z EU to z principu nebude možné.
