"Po začátku rusko-ukrajinského konfliktu se Čína nepochybně stala nejen důležitým hospodářským partnerem Běloruska, ale i vojenským a politickým partnerem", uvedl Arsenij Sivitski, ředitel Centra pro strategické a zahraničněpolitické studie v Minsku.
Obě strany mají své důvody. Vypuknutí krize na Ukrajině před pěti lety podnítilo běloruskou vládu, aby snížila svoji závislost na Rusku. Čína se jevila jako pragmatická alternativa k Evropské unii, která by například netrvala na "dodržování lidských práv". Peking mezitím chtěl novou trasu kolem Ukrajiny pro svou iniciativu nové hedvábné stezky do Evropy.
Čtěte ZDE: Komedie plná pravdy a lásky: Jak společně a jednotně nemluvit do věcí Bělorusku? Světlana z Arku a jurodivý Babiš. Z Respektu tečou fekálie. K informacím přes dezinformační weby. Piráti a jejich rezoluce proti sionismu
Velký kámen
Jurij Ševtsov, ředitel Centra pro evropskou integraci, zopakoval názor Sivitského, že Ukrajina změnila hru a říká, že Bělorusko využívá vztahy s Čínou, aby získalo větší vliv v náročných jednáních se svým ruským sousedem.
"Význam Běloruska pro Čínu vzrostl od začátku konfliktu na Ukrajině, takže Bělorusko očekává větší podporu Číny ve všech záležitostech včetně hospodářských hádek s Ruskem", uvedl Ševtsov.
Posun v obchodě je jasný. Obrat mezi Běloruskem a Čínou vzrostl za poslední rok o 17,1% a dosáhl 3,5 miliardy dolarů. Pouze Rusko a Ukrajina obchodovala s Běloruskem více.
Peking také zvyšuje investice, čehož příkladem je nová půjčka ve výši 500 milionů dolarů. V dubnu 2019, kdy běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil Čínu, země uzavřely další dvě významné půjčky. Čínská rozvojová banka poskytla běloruské bance 100 milionů eur, zatímco Čínská exportní importní banka souhlasila s půjčkou 65,7 milionu eur pro běloruské železnice.
Nejambicióznějším bělorusko-čínským projektem je však průmyslový park Great Stone - Velký kámen.
Obchodní uzel
Čínský prezident Si Tin Ping ho nazval perlou hedvábné cesty. Jde o komplex o rozloze 112 km2 na okraji Minsku, který má v budoucnu pojmout až 200.000 pracovníků. Velký kámen není jen největším zahraničním investičním projektem v Bělorusku, ale i největším zahraničním hospodářským projektem Číny. Great Stone dosud přilákal na investice 56 zahraničních společností včetně čínských Huawei a ZTE.
Bělorusko se snaží přivést do parku zahraničních investorů tím, že nabízí daňové úlevy a přístup k 183 milionům zákazníků v ruské euroasijské hospodářské unii. Čína však hlásá přesný opak, a to, že se z parku stane hlavní logistický uzel pro obchod s EU.
"Bělorusko se nachází ve východní Evropě, což může pomoci přivést naše výrobky na velký evropský trh," uvedl pro deník China Daily čínský představitel projektu ChengduXinzhu.
Před rokem 2014 Peking plánoval udělat z Ukrajiny hospodářský most k EU. Čínské společnosti tam připravovali investice v hodnotě několika miliard dolarů včetně hlubinného přístavu na Krymu v hodnotě 10 miliard dolarů.
Ale poté, co Rusko připojilo Krym a vypukl konflikt na východní Ukrajině, byla Čína nucena zajistit si náhradu, ačkoliv má stále rozpracovaných několik ukrajinských přístavních a dopravních projektů.
"Čína přesunula svou pozornost z Ukrajiny na Bělorusko, kde je stabilnější a předvídatelnější vláda s relativně nízkými vojenskými a politickými riziky," uvedl Sivitski. Bělorusko má z geografického a logistického hlediska pro Čínu výhodnou polohu. Není daleko od námořních přístavů a přes Bělorusko prochází množství evropských pozemních tranzitů. V roku 2015 se Si Ťin-phing stal prvním čínským vůdcem, který Bělorusko navštívil za posledních deset let. Během této cesty dohodly Si a Lukašenko balík obchodů v hodnotě 15,7 miliard dolarů. Rozkvétající vztah se rozšířil na vojenskou spolupráci včetně společného vývoje zbraní.
Čtěte ZDE: Čínští analytici: Je třeba se připravit na válku s USA. Co bylo v uniklých materiálech? Protičínské nálady. Epidemie jako příležitost? Nic nebude jako dřív. Sankční buldozer a posun k mezinárodní anarchii
Vývoj zbraní
Po tom, co se rozvinula ukrajinská krize, se Bělorusko cítilo ohroženo ruskými vojenskými cvičeními na své hranici a požadavky Moskvy na otevření vojenské základny na jeho půdě. Když mu Rusko odmítlo prodat svůj raketový systém Iskander se slevou, Minsk se opět obrátil na Čínu. Ševtsov pro Asian Review řekl, že Peking sehrál hlavní roli při pomoci zemi při vývoji vlastního raketového systému - Polonez. Po zavedení systému v roce 2015 byl systém původně vybaven čínskými raketami A-200.
Lukašenko, když se v roce 2018 setkal s čínským ministrem obrany WeimFengheom, řekl: "Čína sehrála rozhodující roli při posilování obranných kapacit Běloruska."
Moskva dosud neprojevovala obavy z běloruského a čínského rostoucího partnerství. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, kterého se ptali na čínskou půjčku ve výši 500 milionů dolarů, uvedl, že Rusko nemá obavy. "Nemůžeme říct nic o půjčkách z čínské strany, toto je suverénní právo našich běloruských soudruhů."
"Rusko nepovažuje rostoucí ekonomický vliv Číny v Bělorusku - a ve zbytku bývalého Sovětského svazu - za inherentně problematický, Čína jedná s euroasijských hospodářskou unií, takže zde nejsou žádné rozpory," tvrdil Alexander Lukin, odborník na Čínu z Národní výzkumné univerzity v Moskvě .
Hledět na západ?
Arsenij Sivitski z Centra pro strategické a zahraničněpolitické studie v Minsku však vidí situaci úplně jinak a poukazuje na potenciál napětí. Bělorusko má nyní motivaci k posílení vztahů s EU, aby posílilo své postavení v čínském projektu hedvábné cesty. To v Moskvě vyvolává obavy, že Minsk se odchyluje od Euroasijské hospodářské unie.
"Hlavním cílem Číny je vstup na evropský trh, a proto tlačí země nacházející se mezi ní a EU, do hlubší spolupráce s Bruselem na úrovni institucionálních vazeb," uvedl.
"Pokud analyzujeme čínské aktivity za posledních několik let, vidíme, že má nejúspěšnější spolupráci se zeměmi, které již podepsaly dohodu o přidružení a volném obchodu s EU, nebo které by se v budoucnu mohly stát členy EU."
Sivitski poznamenal, že zatímco Rusko důrazně nesouhlasilo, aby Ukrajina podepsala dohody o přidružení k EU v roce 2013, Čína vyzývala Kyjev, aby tak učinil.
To by mohlo naznačit zvláštní geopolitický zápas mezi Ruskem a Čínou v postsovětském prostoru.
Zápas, ve kterém Peking napohled paradoxně povzbuzuje partnery jako Bělorusko, aby hleděli na západ.
Zdroj.
