Prezidentem Polska zůstane Andrzej Duda: adept na „historické války“ s Ruskem a jeden z hlavních kritiků Kremlu – národně-konzervativní strana „Právo a spravedlnost“ si zachovala rozhodující podíl na vládě. Paradoxně to ale prospěje také Rusku.
Vítězství Andrzeje Dudy je svého druhu senzace: před dvěma nebo třemi měsíci mu průzkumy veřejného mínění slibovaly porážku ve druhém kole s kterýmkoli z jeho hlavních soupeřů, ale podařilo se mu obhájit, byť o prsa, křeslo prezidenta na druhé pětileté období.
Síla polských seniorů
Před dvěma nebo třemi měsíci, pokud by někdo zapomněl, panovala pandemie a karanténa. Za tu dobu se těm, kteří nebyli spokojeni s polskou vládou, podařilo poněkud nabýt vrchu, ale důchodci přerušili izolaci a odvážili se vyjít do volebních místností, k čemuž je vláda všemožně vyzývala. Duda proto zvítězil, a kdyby v Polsku měli právo volit pouze důchodci, vyhrál by v prvním kole.
Oddanost polských seniorů k vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) je již dlouho zdůrazňovaným aspektem polské politiky. Svého času mírně liberální „Občanská platforma“ (hlavní opoziční síla v republice) nejednou dokonce použila před volbami výzvu „Schovej babičce občanku!“ adresovanou jejím podstatně mladším voličům.
Prezidenta Dudu ale podporují také uvědomělí katolíci, euroskeptici a „nakvašení vlastenci“, obzvláště v těch vojvodstvích, která byla součástí ruské říše, s výjimkou hlavního města Varšavy (částečně zavádějící ruský pohled: v těchto regionech byla konzervativnější voličská základna vždy - rozhraní mezi odlišně názorově naladěnou populací z důvodů kulturního vykořenění dodnes kopíruje předválečné hranice Polska s tehdy německými východními Pomořany a Slezskem, obdobně jako u nás v případě Sudet - pozn. PP). To někteří kritici spojují s halasnou rusofobií PiS, ale ve jménu spravedlnosti je rovněž nutné připustit, že vláda této strany byla doprovázena působivými ekonomickými úspěchy, pro něž jsou někteří Poláci ochotni tolerovat vládu „hanebných tmářů“, jak polská liberální mládež nazývá Dudu a spol.
Mimochodem tito velice mladí lidé se staví k Rusku a Rusům mnohem příznivěji než starší generace, ale v nadcházejících letech bude politika země určována Dudovou generací a Dudou osobně, tudíž jeho znovuzvolení je obvykle interpretováno jako špatná zpráva pro Moskvu. Polsko je sice parlamentní republika, ale prezident zde má mnohem vlivnější postavení než například v Německu: zastupuje zemi na vnější scéně a má právo na legislativní iniciativu i právo veta.
Čtěte ZDE: Poláci opět zvolili Dudu: Na Kavčích horách je vztek a smutek. Menší pokrokář proti většímu pokrokáři? Poláci jsou jiná liga než my. Správné a nesprávné geny. Díky hrůze ČT tomu správně rozumíme
Jiný úhel pohledu
Ale přestože se Rusům nemůže zamlouvat odlišný pohled na II. světovou válku a bourání památníků Rudé armády (mnohdy z trochu odlišných pohnutek, než v ČR - pozn. PP), mohou se na znovuzvolení kandidáta PiS podívat i z jiného úhlu pohledu, odkud se ukáže, že to pro ně není zase tak špatná zpráva. Především proto, že jde o jednoznačně a bezpodmínečně špatnou zprávu pro ostatní regionální hráče: Berlín, Brusel a Kyjev.
Pokud se týká zahraniční politiky, polská vláda po prvním kole voleb využívala protiněmecké téma více než protiruské. Je třeba vidět, že „války historické paměti“ ze strany PiS jsou namířeny také proti Německu, od něhož Poláci vyžadují „pocity věčné viny“ a odškodnění za okupaci. Tentokrát dokonce došlo k diplomatické roztržce, v rámci níž Polsko obvinilo německý tisk ze snahy ovlivnit volby – konkrétně z práce proti Dudovi, kterého západní liberální média opravdu nemohou vystát.
Zde nejde pouze o křehkost německo-polských vztahů, ale také o to, že Německo zůstává vedoucí silou Evropské unie a Polsko spolu s Maďarskem jsou mu trnem v oku. Jde přece o zemi, která se více orientuje na Washington než na Brusel, a co hůř, staví se proti „hodnotám“ přijímaným v hlavním městě EU. PiS tak aspiruje stát se lídrem v alternativním evropském projektu za konzervativní EU bez homosexuálních manželství a darmožroutů – evropských úředníků.
Zlomová linie v dalším kolapsu Evropské unie povede Polskem – důvodů pro to existuje dost a dost. Je to samozřejmě otázka budoucnosti, ale už nyní existuje snaha uvrhnout PiS jako údajné šovinisty a tmáře do jakési mezinárodní izolace.
Dudovo vítězství je proto porážkou funkcionářů EU a osobně Angely Merkelové, která Polákům nedokázala „prodat“ alternativní vizi Evropy, i když se o to snažila. Polským prezidentem zůstane pro ně nesnesitelná, nepřijatelná a organicky cizí osoba. Stačí si vzpomenout, že Varšava byla jediným hlavním městem EU, které hlasovalo proti jmenování Poláka Donalda Tuska předsedou Evropské rady, protože předtím vedl tu samou „Občanskou platformu“ a je považován za osobního nepřítele „šedé eminence“ PiS Jarosława Kaczyńského.
Špatná zpráva pro Ukrajinu
Radost z tohoto vítězství nebudou mít ani v Kyjevě. Dokonce i za prezidenta Porošenka Poláci oficiálně varovali Ukrajinu, že „s Banderou do Evropy nevstoupí“ – lidé z PiS jsou v tomto smyslu zásadoví a krajně citliví na ukrajinský nacionalismus. Samotnému prezidentovi Zelenskému by nevadilo vstoupit do Evropy bez Bandery, ale nemůže – tak velká je totiž setrvačnost celého ukrajinského státního projektu, přičemž jasně se to projevilo až v loňském roce. Ve skutečnosti si zemi drží jako rukojmí nacističtí radikálové, diktují svoji vůli vládě a hrozí, že jinak vyvolají ozbrojené povstání.
Zelenskyj se brzy po svém zvolení přesto pokusil zlepšit vztahy s Polskem a Duda mu dokonce vyšel vstříc, když naznačil, že v obtížných historických záležitostech mohou jednoduše navázat družbu proti Moskvě. Bývalý komik mu na to skočil, a nyní za to platí dramatickým poklesem volebních preferencí, protože nacionalisté ho neměli rádi za jeho poklonkování, a rusky mluvící voliči, kteří jsou mnohem blíže sovětskému pohledu na ukrajinskou historii, mu další podporu odepřeli.
Konzervativní vláda ve Varšavě je organickým odpůrcem nacistické moci v Kyjevě a překážkou její další integrace západním směrem. A přestože Zelenskyj není žádný nacionalista, nemůže ukrajinským nacistům nic odepřít a je nucen následovat jejich vedení.
Duda tak přináší rozkol a nesoulad do tábora Evropské unie a podkopává její politický základ. Pro Rusko bylo vždy výhodnější realizovat své zájmy prostřednictvím národně orientovaných vlád různých členů EU, než se potýkat s unijní byrokracií, s jejími „nepřekročitelnými standardy“, „civilizační solidaritou“ a „sankčními praktikami zadržování“. Proto je mezi ruskými „strůjci mínění“ zakořeněno brát se za všechny druhy euroskeptiků, jako je Marine Le Penová – a Duda, ač nepřítel, je stejný euroskeptik jako ona.
Čtěte ZDE: Židovský stát versus Polsko: Kdo je tu větší nacista a kolaborant? Náš soused má problém. Rozkol V4? Kdyby nebylo antisemitismu, Izrael by ho vynalezl. Máslo na hlavě a polské fňukání. Kdo teda vadí úplně nejvíc?
Konzervativec (pro všechny) lepší liberála
Kdyby se prezidentem stal Dudův soupeř – varšavský primátor Rafal Trzaskowski, zahraniční politika Poláků ve vztahu ke Kyjevu, Berlínu a Bruselu by se zásadně oteplila a Evropská unie by se zbavila významné části svých vnitřních rozporů. Pro polské liberály jsou otázky historických křivd mnohem méně významné, což znamená, že by Banderovcům dali zelenou: Varšava by začala lobbovat za integraci Ukrajiny do EU pod záminkami typu „musíme přemýšlet o budoucnosti a ne o minulosti.“
Podobné povznesení se nad křivdy staré osmdesát let by zcela nepřevrátilo vztahy s Ruskem, pouze na první místo by se přesunuly rozpory jiného druhu. Pokud jsou Duda a spol. rusofobní „niterně“ či ideologicky, potom lidé jako Trzaskowski jsou rusofobní politicky. Za nich by se dál „stavěly sanitární zdi“ a „organizovaly fronty“ proti ruské totalitě – jen ne pro názorové neshody ohledně Stalina, ale pro všechny neshody ostatní, včetně Krymu (a především v otázce LGBT, genderu, imigrace a dalších pro nás podstatných atributech současné kulturně revoluční agendy, což by mělo zásadní vliv na pozici V4 a celkového poměru sil v EU - pozn. PP).
Jeví se jako mnohem lepší, když za současnou protiruskou agendou stojí nikoli současní „ideologicky správně nastavení“ politici, ale PiS s jejich mimořádně pošramocenou pověstí, jak se jeví z pohledu evropských liberálů a bruselských politických manažerů. Selský pohled na věc ze strany příznivců pana Dudy je ideálním zázemím pro to, aby se současná fanatická rusofobie ukázala být zcela mylným pohledem, jakým ve skutečnosti je.
Zdroj.
