Masové protesty a požadavky černochů se nezrodily jen tak. Univerzity USA a Británie se staly ohniskem nejradikálnějších idejí na zastrašování obyvatel. Jejich učitelé požadují „uštědřit rozhodující porážku bílým, zlomit jejich odpor, zničit je jako třídu a nahradit jejich způsob života životem barevných a LGBT.“ Jak se to mohlo stát?
Po měsíci pogromů a vandalismu začal boj Britů za práva černé populace pod heslem „Black lives matter“ utichat. Nic jiného se také čekat nedalo. Mnohonárodnostní Británie, která otevřela hranice milionům poddaných ze svých bývalých kolonií, je dnes bezpochyby jednou z nejtolerantnějších zemí světa.
Politická korektnost se v Británii stala novým náboženstvím. Často dokonce brání vyšetřování těch nejzávažnějších trestných činů. Masové násilí Pákistánců páchané na bílých děvčatech v anglických městech se po celá desetiletí trpělo a zamlčovalo, protože se všichni báli urazit cítění vlivné národnostní menšiny. Celkem vzato by se mohlo zdát, že BLM v Británii nemá šanci na úspěch.
Jenomže jistá profesorka Cambridgeské university Priyamvada Gopalová se rozhodla, že přilije olej do skomírajícího ohně rasové války. Nedávno na svém Twitteru s tisíci sledujícími napsala: „Životy bílých nemají význam.“ Je zajímavé, že moderátoři sociálních sítí tento rasistický slogan neodstranili okamžitě, ale učinili tak až po naprosto předvídatelném návalu rozhořčení uživatelů.
Profil barevné rasistky
Jednapadesátiletá Priyamvada Gopalová je dcerou indického diplomata, zatvrzelá kritička Britského impéria a autorka několika knih a mnoha skandálů. Od roku 2001 vyučuje na Cambridge. Její vědeckou specializací jsou rasová a genderová studia a odhalování koloniálních praktik na základě anglické literatury. V roce 2006 byla Dr. Gopalová pozvána do studia BBC, aby debatovala o britském imperialismu s významnými historiky, mezi nimiž byl i autor historických bestsellerů Niall Ferguson. Po natáčení zveřejnila otevřený dopis, v němž Fergusona ostře zkritizovala. Přičemž její kritika se netýkala jeho vědeckých konceptů ani výzkumné metodologie. Gopalová ho jednoduše obvinila z hrubosti, arogance a „demonstrace bílé nadřazenosti“. Dopis přetiskly levicové plátky.
Od roku 2006 do roku 2010 byla Gopalová děkankou Winston Churchill College v Cambridge. V té době se místní studenti odvázali takovým způsobem, že o jejich rozjařenosti začal psát národní bulvár. „Churchill sám nebyl žádný abstinent, ale byl by ohromen tím, co vysokoškolští studenti dělali v jeho jménu,“ konstatoval Daily Mail. Studenti se opíjeli, kouřili trávu, rozbíjeli nábytek, ničili veřejné prostory, do krve se rvali a běhali po střechách. Jednou, když v opilosti běhali nazí po trávníku, narazili na děkanku Gopalovou. Jeden ze studentů k ní přiběhl a požádal ji o ruku. Tak se Dr. Gopalová znovu dostala do novin.
V roce 2018 vypukl celonárodní skandál, když Priyamvada Gopalová na svém Twitteru oznámila, že opouští Cambridge. Důvodem byl „rasismus“ univerzitní ostrahy. Projevoval se tím, že hlídači profesorku vytrvale oslovovali „madam“ a ne „doktorko Gopalová“. Celá věc se tehdy ututlala.
Hlavním tématem Gopalové je věčná vina Británie a Britů před obyvateli jejich bývalých kolonií. Naléhá na Brity, aby za to „zaplatili a činili pokání“, a utlačované barevné menšiny nabádá, ať tvrději bojují za svá práva. Ve svých textech obviňuje Britské impérium dokonce z toho, že vypěstovalo anglicky mluvící indickou elitu - k níž ovšem sama patří.
Čtěte ZDE: Rudá rakovina: Humanitní fakulty univerzit. Další nepohodlná kniha pod palbou. Dialog je dávno minulostí? Útok na nervová centra společnosti. Jak silnou máme imunitu? Vzteklý svazák z akademického senátu
Levičácký diktát
Na tom, že zveřejnila svůj skandální příspěvek na Twitteru a dostala řadu rozhořčených odpovědí, se Dr. Gopalová nezastavila. Stále znovu opakovala, že „životy bílých nemají význam,“ a podala k tomu následující vysvětlení: „Nyní se nám naskytla příležitost uštědřit bílým rozhodující porážku, zlomit jejich odpor, zničit je jako třídu a nahradit jejich způsob života životy barevných a LGBT“.
Následně sice svůj tweet smazala, ale internet si všechno pamatuje. Rozhořčení lidé vytvořili petici na stránkách Change.org s požadavkem na propuštění Gopalové z Cambridge. Petice získala 25 tisíc podpisů. Posléze administrátor petici odstranil. Zástupce Change.org vysvětlil, že se tak stalo, protože petice „porušila pravidla webu zabraňující šikaně a obtěžování“. Gopalová si také na šikanu a obtěžování ze strany podepsaných přispěvovatelů stěžovala. Vedení university v Cambridgi okamžitě svojí zaměstnankyni podpořilo. Navíc oznámilo, že od listopadu se Dr. Gopalová stane universitní profesorkou Cambridge.
Dominance levičáků v Cambridgi – podobně jako v každé progresivní západní univerzitě – nikdy nebyla tajemstvím. Nedávno místní akademická obec pronásledovala mladého sociologa Noah Carla a prosadila jeho propuštění. Jedinou Carlovou chybou bylo, že publikoval ve vědeckém časopise výzkum v oblasti „eticky pochybných témat“ – jak se jim říká v univerzitních ročenkách. Jako bílý Brit (mimochodem, rodák z Cambridge) Carl zkoumal korelaci zločinu mezi migranty a protimigračními náladami mezi místními, dominanci levicových myšlenek v akademické obci, klanovost pákistánských diaspor a jejich vliv na volby. Byl propuštěn na základě výpovědí jeho Cambridgeských kolegů, a to i přes zastání ze strany vědců z celého světa.
Univerzitní kultura se stala Petriho miskou, v níž byly vypěstovány ideje vzbouřenců BLM. Dnes, kdy hrozí, že se rasové protesty vyvinou ve vážnou občanskou konfrontaci, univerzitní autority radikalizují, podporují a podněcují protestující.
Strach mezi akademiky
Renomovaní američtí historici ve všech ohledech schvalují demolici památníků a podporují pogromy a pouliční násilí.
Profesorka „umění zločinu“ není vtip, jedná se o skutečnou vědeckou specializaci – Erin Thompsonová dala demonstrantům rady ohledně správné demolice památek. Příznačné je, že Thompsonová vyučuje „umění zločinu“ na katedře kriminalistiky. Slavný časopis „Popular Mechanics“ zveřejnil na svých webových stránkách celou metodickou příručku na demolici památníků.
Mezi představiteli akademické vědy, vysokoškolskými učiteli a studenty jsou samozřejmě i lidé, kteří nechtějí toto protestní šílenství podporovat. Dnes jsou však zastrašováni a zaháněni do kouta. Na sociálních sítích se šíří dopis jistého profesora z Berkeley. Ze strachu z propuštění se neodvážil podepsat svým jménem, ale přesto dopis rozeslal svým kolegům. Profesor historie opatrně kritizuje hnutí BLM. Poukazuje na to, že nejen Afroameričané, ale také bílí lidé umírají v USA rukou policistů, a poznamenává, že černoši jsou nejčastěji zabíjeni svými rasovými bratry.
Nejvíce deprimující dojem v tomto dopise zanechává následující vysvětlení: „Osobně nebudu riskovat, abych vystoupil proti programu BLM ... Jednomyslnost nastolená univerzitní správou, profesory, korporacemi a médii činí trest pro každého disidenta nevyhnutelným ... jsem si jistý, že pokud podepíšu tento dopis vlastním jménem, ztratím svou práci i veškeré budoucí uplatnění ... “.
Čtěte ZDE: Virus totálního blbství: USA se zničí samy. Učit se budete jen o islámu a černoších. Pryč s hnusnou evropskou rasistickou klasikou! Cenzurujte již od 14. století. Povoleno jen 64 pohlaví, islám a klima. Jen tak dál, soudruzi!
Zkázonosné vzdělávání
Kalifornská univerzita přispěchala s prohlášením, že v jejich řadách neexistují žádní takoví heretičtí profesoři a uvedený dopis je falsum. Uživatelé sociálních sítí si ho však nadále přeposílají. Zdá se, že je motivuje právě ona upřímná dikce intelektuála pronásledovaného politickou korektností.
Univerzity USA a Velké Británie vychovávají miliony mladých lidí, vzdělávají elitu budoucí společnosti a formují budoucnost svých zemí. Soudě podle současného stavu věcí však tato budoucnost vypadá jako naprostý chaos, válka všech proti všem. Vzdělávání se nepozorovaně proměnilo ve zkázonosný nástroj.
Smutný paradox této situace reflektoval vedoucí Fox News Tucker Carlson: „Toto je ideologické hnutí,“ píše o BLM. „Ideje, které ho živí, se po celá desetiletí líhly v univerzitních kampusech. Mimochodem, všechno jsme platili my ... Měli jsme takovou radost, že se naše děti dostali na Dukeovu universitu, až jsme přestali věnovat pozornost tomu, co se tam vlastně učí, a dál jsme propláceli mastné šeky za jejich vzdělávání. To byla chyba. Jedna z našich největších chyb.“
Zdroj.
