Představme si, že by byl český velvyslanec předvolán na ministerstvo zahraničí Spojeného království, protože Češi žijící v Británii se neovládají, řádí na ulici a mlátí se kvůli odlišným názorům na českou politiku. Nebo že by byl v této věci předvolán slovenský, polský či maďarský velvyslanec.
Nepředstavitelné.
Antifa, Kurdové a Turci...
Scéna jak v občanské válce se začala odehrávat minulý týden ve Vídni. Krajně levicoví Kurdové, včetně přívrženců Dělnické strany Kurdistánu, která je považována za teroristickou organizaci nejen v Turecku, ale v celé Evropské unii - a Turci podporující extrémistického politického uskupení Šedých vlků, se pustili do sebe. Nepokoje začaly ve středu, kdy Kurdové zorganizovali protest proti násilí na ženách a skupina Turků na ně zaútočila.
O den později nepokoje pokračovaly, přičemž Turci útočili nejen proti kurdským aktivistům, ale i na policii, vykřikovali "Alláhu Akbar", házeli na pořádkové síly kameny, láhve a petardy. Dva policisté byli zraněni, policejní pes byl zasažen kusem železobetonu.
V pátek se další demonstrace zúčastnilo asi pět set kurdských levicových aktivistů včetně přívrženců Antifa, kteří je podporují. Průvod šel směrem k hlavnímu vídeňskému nádraží (Wien Hauptbahnhof), když na ně Turci opět zaútočili. Ve vzduchu opět létaly kameny a petardy. Vybuchující petarda zranila několik policistů a jeden z nich byl zasažen letící lahví.
V sobotu uspořádali Kurdové a levicoví aktivisté další pochod. Antifa tentokrát na Twitteru vyzvala k protestům proti agresivním akcím tureckých nacionalistů a islámských skupin. Byla nařízena zvýšená přítomnost policie, takže nedošlo k žádným větším incidentům.
Čtěte ZDE: Rakušané volí v neděli, týden před námi: Muslimové s "rakouským charakterem"? Mladý premiér Vídeň tentokrát už neubrání. Integrační zákon? Pozdě bycha honit. Rakousko bude muslimské, stejně jako Německo
Turecká válka za humny
Čtyřiatřicetiletý kancléř Sebastián Kurz prohlásil, že nedovolí, aby se turecké konflikty rozšířily do Rakouska a aby na ulicích rakouských měst docházelo k takovým násilnostem. Kancléř vyhlásil "nulovou toleranci" vůči násilí a nařídil posílení přítomnosti policie v "neuralgických" místech Vídně i v jiných městech. Stovky policistů, speciální jednotka vídeňské policie WEGA a vrtulník byly celé dny v pohotovosti.
Toto řádění, násilí, útoky na policii, materiální škody je však silná káva i pro řadového obyvatele Vídně, který si může oprávněně položit otázku: "Co s tím mám já do činění?! A klidně ji může položit rakouským politikům.
Císařský generál Viliam Roggendorf a sultán Sulejman by asi nad tím jen mávli rukou. Oni totiž před staletími ve Vídni bojovali mnohem dramatičtější bitvu: sto tisíc vojáků, desítky tisíc mrtvých. Ve srovnání s tím se zdá být skutečně zanedbatelné, že stovky lidí chodily celé dny ulicemi císařského města, skandovali muslimská hesla, nadávali si v jazyce nepochopitelném pro rakouské kolemjdoucí.
Situaci však nelze bagatelizovat. Jak jednou přiznal jeden Francouz alžírského původu: Alžířané se nestahují z Alžírska do Francie, ale berou si Alžírsko do Francie. Podobně Afghánci či Turci si berou Afghánistán či Turecko do Evropy. Chtějí si ponechat své identity a měnit Evropu. A to je dnes, jak všichni víme, velký problém.
Jen před dvěma týdny mladí lidé rozbíjeli, bili se, útočili na policisty, podpalovali, rozbíjeli výlohy v německém Stuttgartu.
V ten den v anglickém Readingu při útoku nožem zemřeli tři lidé, o týden na to také v Glasgow.
Každá z těchto událostí znovu a znovu nastoluje vážné otázky týkající se veřejné bezpečnosti v západní Evropě - a to ani nemluvíme o vlně nepokojů, která se přehoupla do Evropy po smrti Georga Floyda. Je však zajímavá shoda, že přistěhovalci hráli ve všech těchto případech klíčovou roli.
Nynější události ve Vídni překročily únosnou míru. Přistěhovalci z Turecka přenesli svůj vlastní domácí politický konflikt do zvolené vlasti v Rakousku, což způsobilo diplomatickou bouři mezi Vídní a Ankarou. Tyto dvě země si vzájemně předvolali velvyslance druhé strany na ministerstvo zahraničních věcí.
Paralelní Vídeň
Vídeň již není císařským městem, které před Turky bránil - dnes bychom řekli, že trochu naivně - generál Viliam Roggendorf. K incidentům došlo v multikulturním 10. obvodu Favoriten, který je jednou z nejpestřejších čtvrtí Vídně, ve které nákupní pěší ulici Favoritenstrasse lemují kromě obchodních řetězců bistra s kebabem a jídly halal. V této čtvrti jsou čtyři z deseti obyvatel přistěhovalci. Vídeňský desátý obvod je také jedním z těch, v jejichž jméno Mohamed dávají rodiče nejčastěji novorozencům a kde většina školáků doma s rodiči nemluví německy.
Ve Favoriten je systém dvou stran: Přistěhovalci, kteří mají volební právo, volí sociální demokraty, kteří vládnou v "rudé Vídni". Vídeňák, kterému se tato politika nelíbí, většinou volí "populistickou" Svobodnou stranu Rakouska. Regionální volby se mají konat v rakouském hlavním městě v říjnu; nebyli bychom překvapeni, kdyby v nich ožila vzpomínka na bitvu u Vídně. Při posledním sčítání obyvatelstva ve Vídni žilo 76 tisíc Turků, ale od té doby jich může být mnohem více.
Opatrně se hovoří o rozdílnosti v mentalitě. Podle rakouské ministryně pro integraci (Lidová strana) Susanne Raábová nepokoje poukazují na nebezpečí paralelních společností. Podle ní jsou události posledních dnů a extremistické struktury pouze vrcholy ledovce.
Zdroj.
