Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.
Klimatolog Michael „Hokejka“ Mann se na Twitteru z pandemie radoval: „Nejsou virus spíše lidé? Není pandemie jen způsob, jak imunitní systém Planety s lidskou nákazou bojuje?” Papež František zase flirtoval s novopohanským uctíváním bohyně Gaia. ”Bůh odpouští, my také někdy odpouštíme, ale příroda neodpouští nikdy. Nereagovali jsme na dílčí přírodní katastrofy... Kdo si dnes vzpomene na povodně? Nevím tedy, zda jde o pomstu přírody, ale určitě jde o reakci přírody.“
Christina Figueres, bývalá šéfka Rámcové úmluvy OSN o klimatu (UNFCCC – tři C) se o ochromení chodu ekonomiky při karanténě vyjádřila takto: “No, to je ironicky druhá stránka mince, že? Pro klima to může být dobře, protože je méně obchodu, méně cestování.”
Klimatický aktivista Corredoira zase napsal: “Jak praví přísloví, na všem zlém je něco dobrého. Virus dokázal v krátkém čase pro zdraví planety toho vykonat více, než by kdy dokázala Greenpeace nebo Greta Thunberg.”
Ostatně existují organizace, které světový ekonomický úpadek už leta propagují jako politický program. Například skupina Research and Degrowth od roku 2008 o tom organizuje konference.
Jak je to s těmi emisemi
Na první pohled se totiž zdálo, že ekonomická krize povede k opravdu dramatickému snížení emisí. Uzavřené továrny, restaurace, letiště, prázdné ulice i hotely. “V Číně emise poklesly o 25% za čtyři týdny po 3. únoru... V Británii doprava poklesla o 54%... V Evropě bylo zrušeno 9 z každých 10 letů.”
Jenže ve zbytku roku se doprava i výroba vrátí zpátky a firmy se budou snažit dohnat, co zameškaly. Celkový roční světový pokles emisí CO2 se proto očekává jen cca 5% ve srovnání s předchozím rokem. Což je pořád více, než byly emise třeba v roce 1998.
Ve srovnání s přirozeným sezonním uhlíkovým cyklem je to jako plivnutí do moře. Lidské roční emise jsou okolo 30 gigatun CO2, zatímco příroda ročně vypustí a zase pohltí přes 750 gigatun CO2. Přechodného výkyvu o nějakých jeden a půl gigatuny si v těchto objemech těžko může kdokoli všimnout.
Ralph Keeling (syn tvůrce tzv. Keelingovy křivky měření CO2 na Mauna Loa) odhaduje, že “globální spotřeba fosilních paliv by musela poklesnout o 10% za celý rok, aby to bylo v koncentraci oxidu uhličitého nějak vidět. A i pak by to znamenalo jen rozdíl 0,5 ppm - částic na milion.”
Přírůstek CO2 v atmosféře je každý rok jiný, ale pramálo závisí na lidských emisích. Daleko větší vliv má teplota oceánu v daný rok. V květnu 2019 na observatoři Mauna Loa naměřili 415,26 ppm oxidu uhličitého a v květnu 2020 naměřili 416,21 ppm. Navzdory pandemii.
Čtěte ZDE: Zběsilost klimatického alarmismu bez konce: Tabu kanibalismu padá. Brána do pekel pootevřena. Začněte požírat mršiny, brouky i lidi! Hovězí jen pro zločince. 10 % proteinů z vlastní babičky. Co se za tím vším skrývá?
Cenná lekce
Hospodářská korona krize se čeká dost velká. Aby byla ekonomika celých států na několik měsíců mimo provoz, to tady ještě asi nebylo. Určitě ne v době míru. Je to prý největší pokles CO2 v historii, větší než za ropného šoku nebo během druhé světové války. Přesto vliv na klima je nula celá nic. Tak si tedy představme, do jaké bídy by Zelený nový úděl musel lidstvo uvrhnout, aby se s emisemi opravdu pohnulo.
I takto neviditelný pokles emisí ovšem vedl ke zhroucení trhu s klimatickými odpustky (EU Emissions Trading Scheme). Protože fabriky stojí a nemají emise, nikdo odpustky nepotřebuje. A jejich cena klesla skoro na polovinu. Přitom když lidské emise výrazně klesnou, měla by to být pro uhlíkový trh spíše dobrá zpráva. Jinak to znamená, že jde vlastně o nesmyslnou pobídku k udržování emisí.
Stejně tak karanténa odhalila neoprávněnost válečného tažení proti dieselům (vzpomeňme aféru Dieselgate). V minulých letech řada německých měst zakázala vjezd dieselových vozidel pod záminkou emisí dusíku (NOx). Hladiny těchto plynů ve městech ale zůstaly beze změny navzdory tomu, že silnice za pandemie zely prázdnotou.
Příčina je očividně někde jinde.
Ceterum autem censeo, že nám koronavirus udělil cennou lekci z klimatologie v mnoha směrech.
Zdroj.
