V Americe ještě pořádně neskončila covidová karanténa a už tam mají další zákazy vycházení. Stručně řečeno - „druhá vlna“ je tady. Nešíří však „okysličený“ virus (zatím), ale pouliční násilí.
Stejně jako v případě koronaviru, o jehož umělém původu si štěbetají už i netopýři, také rostoucí počet hořících amerických měst má jasný cíl – zabránit znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Právě nyní má Trump výjimečnou příležitost posílit svou volební základnu, ba dokonce ji rozšířit. Musí však přesvědčivě prokázat, že jeho předvolební heslo „pořádek a zákonnost“ bylo míněno vážně.
Černá a bílá
Jistě – pro tvrdý zásah proti vandalům má svázané ruce. Federální složky nemohou libovolně zasahovat proti vůli guvernérů a jejich úřadů, včetně těch policejních, což zvláště ve státech řízených Demokraty značně komplikuje situaci. Lze si proto snadno představit frustraci „nejmocnějšího muže planety“, když bezmocně přihlíží tomu, jak policie nezasahuje proti žhářům, zapalujících policejní centrálu v Minneapolisu. Nebo jak místní policie reaguje na množící se akty vandalství výzvou, aby demonstrující nosili roušky a udržovali covidovou vyhláškou požadované rozestupy...
Trump má samozřejmě pravdu, když z nepokojů neobviňuje primárně černochy, ale většinově bílé anarchokomunisty z Antify. I proto, že liberálně levicová opozice hraje proti Trumpovi kartu „systémového rasismu“, z něhož jsou obviňovány nejen policisté, ale především samotný Trump.
Přesto by prezident fatálně chyboval, kdyby z přemíry obav o nálepku rasisty přehlížel fakt, že naprostá většina rabujících má černou kůži. Přitom není důvod si myslet, že by se na jeho stranu postavili jen běloši. Vždyť i mezi policisty, na které demonstrující útočí, je mnoho černochů. Ostatně jeden z nich, Dave Underwood, byl v Oaklandu při zásahu nemilosrdně zastřelen. Jeho jméno však na transparentech nátlakové organizace Black Lives Matter určitě neuvidíme…
Bezcenné životy bělochů?
Proč CNN neukazuje záběry násilných protestů i v jiném, než rasistickém kontextu? Proč se mediální mainstream nepohoršuje nad tím, jak aktivisté Antify a BLM ubili do bezvědomí muže, třímajícího ve svých rukou americkou vlajku?
A takto dopadl jiný muž, když se jej snažil bránit:
Běloch, který se před rabujícími černochy snažil bránit svůj obchod, nedopadl o nic lépe:
A kde jsou americké feministky, když lidské zrůdy, bojující v dresu „deep state“, doslova vytřískaly duši z nebohé bílé prodavačky?
Životy bělochů pro americké televizní stanice a korporátní média žádnou hodnotu nemají?!
Zničit Ameriku, nebo celý svět?
Z uvedených záběrů snadno pochopíme, proč připsal Trump na seznam teroristických organizací právě Antifu. Jde o násilnickou organizaci, k níž se dnes lísá kdejaký Pirát, včetně toho zdejšího nejvyššího.
Pouhým administrativním úkonem však prezident situaci na ulicích neuklidní, spíše naopak. Po rázných slovech musí přijít stejně rázné činy. Přitom Trumpův zeťák a současně hlavní poradce Jared Kuschner tchánovi radí, aby v této kritické situaci zůstal stranou aktuálního dění. Pokud však bude Trump narůstající chaos, koordinovaný napříč Spojenými státy, řešit jen tweetováním z bezpečnostního bunkru, může na další čtyři roky v Bílém domě zapomenout. Zvláště když Joe Biden zvažuje, že si do úřadu viceprezidenta najme černošku – Michelle Obamovou.
V září to bude 19 let od scény, při níž se k zemi řízenou demolicí zřítily tři americké mrakodrapy. Dnes jsme svědky řízené demolice Ameriky celé. Jako to tehdy nebyl mýtický bin Ládin, kdo řídil operaci 9/11, tak to není nebohý George Floyd, kdo stojí na počátku současného dramatu.
Samozřejmě ani Donald Trump se nestal americkým prezidentem z pouhé náhody. A v tom je třeba – paradoxně – spatřovat naději. Malou, pozemskou, ale naději. Proč? Trumpův listopadový pád by totiž uvrhl do ještě většího chaosu nejen jeho domovinu, ale v podstatě celý svět.
