V souvislosti s pandemií, hospodářskou krizí a rozčarováním z vlastního státu prudce roste popularita socialistických myšlenek mezi americkými občany. Faktem je, že čtvrtina Američanů přišla o práci, zatímco blahobyt nejbohatších rodin roste závratným tempem. Ostatně senátor Bernie Sanders již dříve zformuloval politický program radikálních levicových změn. Kam to Ameriku přivede?
Zdálo by se, že karanténa není nejlepší čas na vstup do politiky, a ani karanténou vyvolaná hospodářská krize není vhodná k tomu, aby se vyhlašovaly stávky. Přesto právě teď rostou americké levicové politické organizace jako houby po dešti - a vyzývají ke stávce generální .
Američtí socialisté
Z celé plejády stojí za povšimnutí největší socialistická organizace země – Demokratičtí socialisté Ameriky“ (The Democratic Socialists of America – DSA): za pouhé dva měsíce se počet jeho členů zvýšil o 15%.
Ještě tak před sedmi až osmi lety byla tato organizace, která usiluje o demontáž tržního hospodářství, nepatrná a vlastně exotická – sestávala pouze z levicových univerzitních intelektuálů (jedním ze zakladatelů byl známý filosof Noam Chomsky) a zarytých hippiesáků s průměrným věkem 68 let. Od té doby se její členská základna zvýšila čtyřikrát, šestkrát co do počtu základních organizací, přičemž současný průměrný věk jejích aktivistů je 33 let.
V mnoha ohledech je to zásluha jednoho konkrétního člena DSA – poslankyně Sněmovny reprezentantů za jeden newyorský okres – Alexandrie Ocasio-Cortezové. V Kapitolu je považována za nejlevicovější politikou figuru: přestože předhazuje davům opatrnější slogany než někteří její starší soudruzi z DSA, její program je podle všech amerických standardů radikální – bezplatná zdravotní péče, bezplatné vzdělání, všeobecné právo na práci a střechu nad hlavou – jinými slovy vše, co ve většině evropských zemí již dlouho patří k běžné rétorice levice a co je leckde dokonce v rámci politických programů realizováno.
Čtěte ZDE: Zelená utopie: Přichází greenpunk a socialismus? Ne, to jen americké senátorky chtějí vybudovat rovnou komunismus! Tentokrát v zelené místo rudé. Nechceš pracovat? Zaplatíme ti flákání. Sbohem svobodo!
Důsledky sociálních rozdílů
Deník Rozhledy podrobně psal o tom, co Amerika promeškala s mnoha sociálně orientovanými praktikami a nyní je v jistém smyslu těhotná revolucí. Ve státě, kde až donedávna znamenalo slovo „socialista“ téměř urážku a bylo vnímáno jako stigma nebezpečného radikála, rychle roste počet stoupenců socialistických idejí. Jedním z důvodů jsou ostré kontrasty v úrovni příjmů obyvatelstva za poněkud divokých podmínek na trhu práce: USA jsou zemí slabých odborových svazů, kde stále mohou zaměstnanci dostat „okamžitého padáka“, jak to vidíme v amerických filmech.
V době koronavirové krize je to zvlášť bolestivé a viditelné. Ještě v únoru byla nezaměstnanost rekordně nízká – 3,4%, a nyní se odhaduje v rozmezí 24–26%. V souvislosti se zablokováním činnosti většině drobných poskytovatelů ve sféře služeb, zkrachovala třetina malých podniků a dalších 11% mele z posledního. Přitom poprvé za dlouhá desetiletí roste inflace spotřebitelských cen: některé skupiny potravinářských výrobků zdražily až o půldruhou část původní ceny, přestože zemědělci často musí svoji produkci zničit – v podmínkách uzavřených trhů a nedostatečné logistiky je prostě není kde prodat.
Ve stejné době vzrostlo bohatství šesti set nejbohatších obyvatel USA z 2,9 na 3,3 bilionu dolarů. Největší balík – 30 miliard a více – shrábli Jeff Bezos (Amazon) a Mark Zuckerberg (Facebook). Bezos by podle některých odhadů měl být za šest až sedm let prvním dolarovým „bilionářem“ na planetě (samozřejmě za podmínky, že jako vždy zůstanou ve stínu těchto statistik nejbohatší lidé planety z rodin ovládající světové finance), ale zatím jsou jeho aktiva něco pod 150 miliardami.
Elitáři
Samozřejmě pro tyto astronomické zisky během pandemie existuje jednoduché vysvětlení. Zaprvé růst je patrný především u high-tech společností, protože část ekonomiky byla nucena přejít na internet, přičemž při nutnosti práce zaměstnanců z domova by nebyl pro kapitány tohoto byznysu až tak velký problém, kdyby „snížili procentní zisk“ ze svých poskytovatelských služeb.
Zadruhé z hlediska nákladů bezprecedentní plán Donalda Trumpa na záchranu ekonomiky přinesl své ovoce: po rekordním pádu za téměř celé století se americké akciové indexy zotavily na úroveň loňského jara. Jinými slovy, akcie high-tech společností získaly zpět svou hodnotu.
Takováto vysvětlení však nemohou uspokojit rychle chudnoucí Američany, v důsledku čehož ztrácejí úctu ke svému státu a všechny naděje na jeho narovnání. Zaběhnutý hospodářský systém, který měl odolat jakékoli krizi, náhle ztratil schopnost zabezpečit zemi nejen léky, ale také třeba i toaletním papírem.
A zejména cynická se obyvatelům USA v těchto podmínkách jeví skutečnost, že řada významných politických a hospodářských hráčů, otevřeně profitovala ze společného neštěstí. Velkou ranou pro pověst zákonodárců byla zpráva, že nejméně čtyři senátoři prodali v lednu své akcie poté, co si vyslechli tajnou zprávu o možné epidemii nového koronaviru a rizicích s ní spojených. Oficiálně přitom vystupovali s tím, aby nikdo nepropadal panice a věřil v lepší příští, zatímco sami se pojistili, a vyhnuli ztrátám díky přístupu k utajovaným informacím.
Jedním z těchto senátorů byl Richard Burr – šéf komise pro tajné služby. Nyní už přišel o svůj post a oznámil brzký konec politické kariéry.
Sandersovy extrémistky
Spolu s podrážděním Američanů roste jejich zájem o socialistické ideje. Přispěl k tomu pochopitelně veterán americké politiky Bernie Sanders, když před čtyřmi lety nečekaně ohlásil svoji kandidaturu do volebních primárek proti elitní kandidátce Demokratické strany Hillary Clintonové. Socialista Sanders očekával, že se mu v této politické sezoně podaří získat satisfakci za minulá období, ale utrpěl značnou porážku, protože stranická elita spojila všechny své administrativní zdroje, aby nedovolila tomuto „nebezpečnému radikálovi“ stát se prezidentským kandidátem.
Sandersův radikalismus byl nebezpečný především proto, že odpuzoval od strany její vážené sponzory, jimž se nelíbil jeho záměr zvýšit daně bohatým.
Ocasio-Cortezová byla jednou z mála, která navzdory stranickému tlaku jednoznačně Sanderse podpořila. Nyní se zjevně připravuje na obsazení jeho politického piedestalu a shromažďuje okolo sebe rozrůstající se ultralevicové voliče zejména z řad mládeže. A má snadnější práci – Cortezové je pouze 30 let, svým způsobem je vunderkind, vynikající komsomolka a nejmladší žena, která kdy byla zvolena do Kongresu.
Mimochodem, její zvolení byla senzace (přesněji senzační se stalo její vítězství v primárkách domovské obce) a od té doby uznání obecní socialistky přerostlo v celonárodní obdiv. Jejím úsilím se z dříve marginální agendy postupně stává hlavní proud a radikální hesla se stávají každodenní samozřejmostí. Cortezová říká, že považuje systém, v němž existují milionáři, za nemorální. Cestuje po zemi, agituje za sobě blízké kandidáty a dává jasně najevo, že Demokratická strana je pro ni jen přestupní stanicí, protože budoucnost patří socialistům a tuto budoucnost již nikdo nezmění.
Čtěte ZDE: EU začíná se znárodňováním: Při krizi padá i mantra o nedotknutelnosti soukromého majetku. V USA i Německu chystají totéž. U nás ostatně také. EK už si brousí zuby. Vydá se celý Západ čínskou cestou?
Historie se opakovat nebude
Jde samozřejmě o mírně řečeno odvážné tvrzení. V dějinách Ameriky již bylo podobné období, kdy levicové ideje včetně komunistických byly na vzestupu a získávaly si miliony příznivců v dobách Velké deprese. Míra nezaměstnanosti byla tehdy stejná jako dnes a s poklesem výroby se situace dokonce trochu zlepšila (pokles druhého čtvrtletí letošního roku konkuruje finanční krizi v roce 1893).
Vypuknutí studené války ostře vyhranilo hrozbu, jakou pro Washington představovali socialisté, ale podařilo se ji brzy zažehnat. Především díky obrovskému hospodářskému růstu v poválečném období, nicméně svůj příspěvek přinesl i politický hon na komunisty senátora McCarthyho a politické vyšetřování ultralevicových radikálů ředitelem FBI Hooverem.
V současné Americe je však těžké si představit jak první, tak druhé i třetí východisko. Hrozba pro Ocasii-Cortezovou a její další soudruhy pochází především od lidí, jako je Bezos. Formálně patří mezi největší sponzory Demokratů a vlastní jejich nejdůležitější „frontové noviny“ (například Washington Post). A právě on se stane hlavní obětí, pokud výzvy ke generální stávce od vycházející „hvězdy“ Demokratů Ocasie-Cortezové padnou na úrodnou půdu.
Hlavním heslem této stávky bude zlepšení podmínek a zvýšení mezd pro ty, kdo pracují i během koronavirové krize, a hlavní arénou se stane Amazon. Super-zisky společnosti, která je prostředníkem mezi výrobci a kupujícími, jsou pochopitelné – v karanténě se obchod přepnul do režimu „zasílání balíčků“. Amazon je ovšem známý také jako „systém tvrdé práce za hladovou mzdu pro 21. století“.
Revoluce?
V souboji mezi oficiálně nejbohatším mužem planety a jakousi aktivistkou z Kongresu, byť se z ní stala federální politička, by ovšem bylo rozumné vsadit na Bezose. Nicméně z dlouhodobého hlediska je rostoucí popularita Cortezové a DSA známkou víceméně trvalých procesů a výrazně silnějšího sentimentu, než přání přidat pár dolarů za hodinu ke mzdě.
Oním sentimentem je v podstatě nenávist Američanů, kteří ztratili zaměstnání a jsou zatíženi půjčkami na zajištění studentů a rodin z bývalé „střední třídy“, kteří nyní nedokážou utáhnout ani náklady na bydlení. V podmínkách pandemie je tato nenávist zesílena reportážemi médií o tom, jak bohatí Američané prožívají národní krizi – na odlehlých rančích s osobními lékaři, služebnictvem a novým luxusním zbožím (například byl zaznamenán prudký nárůst prodeje diamantů).
Tato nenávist má samozřejmě ještě daleko do situace, jaká v minulosti vedla k revolucím. Má však potenciál, aby překreslila politickou mapu Ameriky poté, co země vyjde z karantény.
Mimochodem, jedním ze států nejvíce zasažených koronavirem hned po New Yorku Ocasie-Cortezové je Michigan – zastoupený druhou aktivistkou DSA v Kongresu Rashidou Tlaibovou, dcerou palestinského přistěhovalce.
Konzervativní komentátoři v USA jsou přesvědčeni, že podobné shody okolností nevěstí nic dobrého pro dosavadní kapitalistické zřízení v zemi - i když o kapitalismu v pravém smyslu po vládě Baracka Obamy už asi nelze mluvit ani v Americe.
Posun doleva je však nepochybný - a ještě více zvýrazní ostré rozdělení společnosti na dva nesmiřitelné tábory. Občanskou válku si Spojené státy ostatně už jednou vyzkoušely.
Zdroj.
