Počet obětí se za první čtyři měsíce letošního roku vyšplhal ke 12 miliónům. Každou vteřinu přibude minimálně jedna další. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) odejde touto cestou na ročně věčnost téměř 50 miliónů osob. Jen ve Spojených státech to každým dnem čítá více jak 3.000 lidí, v malé České republice asi 50. V Německu je to ročně přes 100.000, v Anglii 200.000.
Koronavirus? Ale kdeže. Kyreta. Případně jiný nástroj, kterým je člověk usmrcen dříve, než se narodí. Kam se na tato astronomická čísla hrabou všechny epidemie světa. To však není jediný rozdíl mezi oběma metlami. V případě uměle prováděných potratů nám žádná restriktivní opatření ze strany státu nehrozí. Přes početné každodenní ztráty na nevinných lidských životech zůstává ministerstvo zdravotnictví – nejen to české – v naprostém klidu. Ba co víc, poskytuje této selekci své nemocniční zázemí, svůj „zdravotnický“ servis.
Právo na genocidu
Také WHO nás ústy Dr. Antonella Lavalanetové nezapomněla ujistit, že i v době koronavirové, kdy se různé chirurgické a jiné zákroky z důvodu obav z přetížení nemocniční kapacity odkládají na neurčito, patří umělé „přerušení“ těhotenství k základním zdravotnickým výkonům. Potratový průmysl má prostě pořád zelenou. Proti proudu jdou snad jen guvernéři v Mississippi, Ohiu, Texasu a Oklahomě, americká propotratová lobby však činí maximum pro to, aby i tyto státy nekladly interrupcím žádné překážky. I pokroková Kanada si pospíšila s ujištěním, že "reprodukční práva žen" jsou jim svatá.
Spojitost koronaviru s potratovou praxí je však ještě záludnější. Celý svět, jak jsme každým dnem ujišťováni, vyhlíží vakcínu, jež nás prý obav z onemocnění COVID-19 nadobro zbaví. Společnost Moderna, která je k výrobě vakcíny údajně nejblíže, získává proteinové protilátky z tělíček potracených lidských plodů. Není to nic nového ani překvapivého. Na buněčných liniích z takto získaného „biologického materiálu“ se dnes pro účely očkování vyrábějí viry žloutenky A planých neštovic či zarděnek.
To však nemusí být jediný etický problém této nově vyráběné vakcíny. S očkovacím průmyslem dlouhodobě spolupracují osoby a společnosti, sveřepě bojující proti rostoucímu počtu obyvatel planety. Již několikrát byly WHO a Dětský fond UNICEF přistiženy, jak prostřednictvím beta hormonů sterilizují očkované ženy. Stalo se tak v roce 1995 na Filipínách, kde o věci jednal i zdejší Nejvyšší soud či v roce 2004 v Nigérii, kde pod rouškou boje proti dětské obrně připravili populační inženýři o radost z mateřství tisíce žen. Poslední známý případ je z Keni. V roce 2014 zdejší biskupská konference vyzvala věřící, aby se nenechávaly očkovat v rámci probíhající antitetanové kampaně obou výše zmíněných filiálek OSN. Důvod? Mnohačetná poškození plodu, neschopnost počít a časté samovolné potraty očkovaných žen.
Čtěte ZDE: Další bolševický triumf: Vraždění neviňátek v Chicagu. Skvělé vítězství liberální demokracie v praxi. Kdy budeme i u nás legálně vysávat dětem mozek z hlavičky? Vzhůru ke smrti! Je dítě vetřelec?
Mezi známé osobnosti, stojící v čele antinatalitní lobby, patří Bill Gates. Se svojí ženou Melindou a jejich společnou nadací neusilují jen o plnou proočkovanost lidstva, ale i o razantní snížení jeho počtu. Proto je velkým stoupencem zavádění antikoncepčních programů a propagace „reprodukčních práv žen“ (eufemismus pro umělé potraty) kdekoli na světě. Proč mezi prostředky na snížení počtu obyvatel řadí očkování, když oficiálním důvodem k vakcinaci obyvatelstva přece nemá být smrt, ale život? Hmmm…
Že by se za fasádou boje „proti neviditelnému nepříteli“ mohl skrývat také boj proti samotnému člověku?
Ferdinand Peroutka jr.: Životy na nitce
Ani v koronavirové krizi si potratoví aktivisté a jejich tlampače nedají pokoj. V těchto dnech se na serveru SeznamZprávy objevil text jisté Barbory Novákové o tom, jak zlý koronavirus brání lidumilnému zabíjení počatých dětí. „Charity varují, že opatření způsobená pandemií koronaviru mohou zabránit až 9,5 milionu žen v přístupu k plánovanému rodičovství. Kromě nedostatku antikoncepce hrozí také zákaz potratů. V některých státech už vešel v platnost“, bije na poplach studentka žurnalistiky a stážistka v týmu Sherlock.
Škoda, že autorka tají, v jaké fázi studia se nachází, protože s tak fatálními omyly, jako je zaměňování potratových klinik za charity či zabíjení bezbranných za plánování rodičovství by nemohla projít ani přes první státnici. Autorčina příslušnost k týmu Sherlock je pochopitelnější, vzhledem k tomu, že tato aktivistická buňka si vzala za svůj životní úkol vysvětlovat, že černé je bílé a čtvereček je vlastně kolečko.
Ale zpět ke koronaviru. Když umírají desetitisíce lidí na všech kontinentech, člověk by řekl, že je dobré vážit si každého života. Jak toho nejstaršího ohrožovaného virem, tak toho sotva se klubajícího ohrožovaného nebetyčnou hloupostí a fanatismem. Jdu třeba po ulici, mumlám si pod rouškou růžencový desátek, ale ani jednu maminu s kočárkem ani jedno dítě neminu bez díků za to, že jsou. Očima se potkáme, přes roušku usmějeme, asi si rozumíme. Je teď jaksi jasnější, že naše životy visí na nitce a že mají smysl právě v těch nejmenších. To je naše klidná naděje a tichá síla. To nám dává Ten, jenž se stará. Dává nám rozum a cit i schopnost rozeznat dobré od zlého. Dává to všem. I stážistce Novákové, která žádá „vlády na celém světě“ aby zařadily “reprodukční zdravotnickou péči“ (rozuměj: potraty) na seznam základních lékařských služeb.
Čtěte ZDE: Dar od Boha: Převratný čin a řeč amerického prezidenta. Aplaus, jaký jste ještě neslyšeli. Majestát stvoření. OSN páchá zlo. Tisíce statečných. Demokraté nebudou spát. Každý život přináší lásku. Další čtyři roky!
Zřejmě je tady rozdíl v chápání a přijímání daru života. Jsou prostě lidé, kteří nechtějí být nikomu za nic vděční. Odmítají evidentní dobro? Jsou nemocní nenávistí k životu? Nebo je to jen zaťatý vzdor proti danosti lidské existence v řádu světa?
Už Jan Pavel II. idetifikoval tuto zhoubnou nemoc jako kulturu smrti. Od jeho úmrtí uplynulo nedávno 15 let. Ale na boji mezi kulturou života a kulturou smrti se toho za tu dobu moc nezměnilo. Zabíječskou ideologii podporují nadnárodní organizace napojené na potratářský byznys. A ten v šíření nebezpečných nesmyslů podporuje korupční mluvčí i nezkušené adepty novinářského řemesla, kteří si chtějí přijít na nějakou korunu či euro.
Pokoronavirová ekonomická krize tyto špinavé finanční toky přibrzdí - i to může být očistný následek pandemie. Proto se jejich příjemci ještě teď snaží urvat, co se dá. Jenže si neuvědomují, že stigma krve nevinných obětí ulpí i na rukou těch, kteří jejich zabíjení schvalují.
