V Číně se 4. dubna konala celonárodní tryzna za oběti COVID-19. Ještě v únoru se zdálo, že epidemie neustoupí a že bude stále více mrtvých. V březnu však úřady oznámily kulminaci výskytu infekce, a poté nastal v Podnebesí postupný výrazný útlum ve statistikách nakažených. Jak mohla Čína prolomit rozvoj této nemoci?
Před pandemií COVID-19 svět dobře věděl o čínském ekonomickém zázraku. Nyní se stejným respektem hovoří o koronavirovém zázraku, s jakým Čína dokázala rychle zastavit šíření infekce, která ohrožovala rozvrácením ekonomiku země a její obyvatele smrtí. Z části to pomohlo i západním zemím: světová „továrna číslo jedna“ se zvedla z kolen, podniky začínají znovu pracovat, funguje veřejná doprava, otevírají se obchody a parky.
Kontrast je o to výraznější, když se blíže podíváme do Evropy a Spojených států. Dříve silné kontinentální velmoci jsou v karanténě a nemoc nadále trápí Itálii, kde na virus či v souvislosti s ním již zemřelo téměř 17 tisíc lidí. Vedou USA a podle počtu infikovaných je následuje Španělsko. Mají tam sice méně obětí než v Itálii, ale za celou dobu bylo koronavirem infikováno více než 136 tisíc lidí – asi ještě více než v Itálii.
Podle údajů ze 7. dubna měla Čína 3,3 tisíc obětí a 82,6 tisíc nakažených COVID-19, a dostala se tak až na šestou příčku světového antiratingu. Překvapivě ji předstihly také Francie a Německo. Přičemž 7. dubna nebyla v Číně zaznamenáno ani jediná úmrtí na koronavirus, zatímco v Německu jich bylo 226 a ve Francii 833 za den. Mohlo by se zdát, že Čína jednoduše vstoupila do období aktivní infekce dříve, dosáhla i vrcholu dříve, a proto také dříve epidemie odeznívá.
To však není tak úplně pravda, protože během tří měsíců existence COVID-19 na planetě se v ČLR nakazilo o něco více než 82 tisíc lidí, v USA jich je už téměř 370 tisíc a šíření nákazy pokračuje. Je zřejmé, že v pandemii COVID-19 neexistuje žádný „společný faktor“ a každá země jí prochází jinak. Je také zřejmé, že Čína byla schopna zastavit infekci v relativně krátké době především skrze radikální a tvrdá vládní opatření.
První reakce
Jak je obecně známo, šíření koronaviru začalo z čínského města Wu-chan v provincii Hubei. Jak reagovala čínská vláda? Především zavedla v provincii přísnou karanténu. Desetimiliónový Wu-chan byl izolován a uzavřen s přísnými karanténními opatřeními. Pozoruhodné na tom je, že Wu-chan je uzlová aglomerace, skrze niž prochází mnoho logistických tras. Vláda však přesto rozhodla uzavřít nejprve město a poté celou provincii. Zastavení epidemie bylo pro ni nejdůležitější.
Ve skutečnosti Čína začala jednat ještě dříve. Před zveřejněním zprávy Světové zdravotnické organizace vytvořily Ústřední výbor Komunistické strany Číny a Státní rada Centrální řídící skupinu – jakýsi operační štáb. Do čela skupiny se postavil předseda Státní rady Li Kche-čchiang. Nejdůležitější rozhodnutí však dělal osobně prezident Si Ťin-pching. Počáteční opatření označila WHO za „překvapující“. Nikdo nečekal, že Čína bude schopna neprodyšně uzavřít provincii Hubei, stejně jako později další provincie. Wu-chan byl obklíčen armádou, místy byly dokonce rozorány i silnice, aby se zabránilo útěkům. Taková opatření nebyla dosud zavedena v žádné zemi na světě.
Ještě 8. února vláda pozastavila práci podniků po celé zemi, mezi provinciemi byly vytvořeny neprostupné hranice a veškeré obchodní a výrobní aktivity zamrzly. Bylo uzavřeno doslova všechno: obchody, divadla, parky. Ve Wu-chanu bylo zakázáno vycházet na ulici, v jiných městech bylo povoleno zajít si do obchodu. Pohyby lidí byly přísně kontrolovány bezpečnostními složkami.
První radikální opatření zpomalila šíření choroby, a dala lidem naději, že noční můra brzy skončí. Byla to také naděje pro ekonomiku země, protože Čína dosáhla kulminace epidemie a jejího překonání za pouhé dva měsíce přísných opatření. Ta v dané chvíli vyvolala velké množství nemocných, ale po prudkém nárůstu došlo rovněž k prudkému poklesu. Například v Rusku se používá jiná taktika, která je navržena tak, aby co nejvíce omezovala nárůst počtu případů, a zabránilo se tak prudkému nárazu na systém zdravotní péče.
Smyslem je uchránit zdravotnictví před prudkou kulminací. Zdravotnicko-epidemiologické zatížení by mělo mít pozvolný náběh i pokles. Ale pro ekonomiku to znamená dlouhodobou recesi. Pro ekonomiku by byla přijatelnější krátká epidemie s drastickými opatřeními jako v Číně, než aby se natahovala po dobu 4-5 měsíců.
Čtěte ZDE: Fórum civilizací: Nové světové mocenské centrum se hlásí o slovo. Co na to záměry Trilaterální komise, tedy Bilderbergu? Zanikne islamismus jako zbraň Západu? Čeho se nejvíc bojí Donald Trump? Varianty vývoje v Evropě, která již nebude civilizací
Technokracie a organizace
Po zastavení explozivního nárůstu počtu případů nákazy koronavirem v Číně vyvstala otázka kontroly občanů, aby se zabránilo nové explozi infekce. Přesněji řečeno, kontrola a sledování lidí v Číně už dávno existuje, ale pro daný účel to nestačilo. Ústřední řídící skupina rozhodla, že COVID-19 nelze porazit pouze tím, že všichni budou sedět doma, ale také analýzou kontaktních řetězců mezi občany, aby bylo možné vysledovat „trasy“ viru. Tento problém bylo možné vyřešit pouze nejmodrnějšími technologiemi.
Dceřiná společnost koncernu Alibaba (Alibaba Ant Financial)vyvinula aplikaci Alipay Health Code, která byla jako pilotní projekt implementována ve městě Chang-čou a nyní pracuje už ve 200 městech. V programu „Zdravotní kód“ jsou občanům automaticky přiřazovány QR kódy, které obsahují informaci nejen o pohybu, domácí adrese a pracovišti každého jedince, ale rovněž jeho barevné odlišení. Červená barva „zdravotního kódu“ znamená, že osoba přišla z nebezpečné oblasti s vysokým rozšířením COVID-19, a jako taková musí být okamžitě zadržena a umístěna do karantény. Žlutá barva znamená domácí karanténu. Zelená potom možnost volného pohybu.
Systém rychle prokázal svou účinnost: téměř o každém člověku epidemiologové vědí, kde se zrovna nachází a s kým mohl být ve styku. Barva kódu se může změnit například ze zelené na žlutou, pokud systém po analýze kontaktů a pohybů občana zjistí, že se mohl setkat s infikovanou osobou – náhodně se s ní ocitnout ve stejném vlaku, nebo ve stejné budově.
Noviny New York Times analyzovaly aplikaci Health Code a dospěly ke zřejmému faktu: informace z programu sdílí i policie. Obvinily proto čínskou vládu z porušování demokracie, což asi není nové, ani překvapivé.
Víme o každém
Sledovat občany, monitorovat jejich pohyb a včas jim přiřadit „zdravotní kódy“ umožnily četné sledovací kamery připojené k celostátnímu systému rozpoznávání obličejů. Podle studie společnosti Comparitech je Čína světovým lídrem v počtu instalovaných kamer ve velkých městech. A lídrem mezi světovými městy je Čchung-čching s počtem obyvatel kolem 30 milionů. Na každých tisíc lidí tam existuje více než 168 sledovacích kamer. Na druhém místě je Šen-čen s populací větší než 12 milionů lidí. Na tisíc obyvatel je zde 159 kamer. Ve Wu-chanu mají 60 kamer na tisíc lidí.
Čínské úřady si zároveň rychle uvědomily, že systém rozpoznávání obličejů selhává kvůli ochranným rouškám. Tehdy přišel na pomoc systém rozpoznávání tělesné teploty. Jakmile u někoho zjistí horečku, daný člověk je okamžitě odchycen, izolován a do databáze mu je zaveden příslušný „zdravotní kód“.
Zvláštní pozornost byla věnována automobilům. Kamery zaznamenají poznávací značky automobilů překračujících hranice oblastí s omezeným pohybem. Policie pak může zadržet řidiče, pokud porušil karanténní režim, tj. pokud jeho „zdravotní kód“ není zelený.
V Číně existuje také volně dostupná aplikace Close Contact Detector, která online zobrazuje na mapě domy, kde žijí nemocní s koronavirem. Pomocí tohoto programu lze také zkontrolovat sama sebe, zda nedošlo ke kontaktu s potenciálně nemocnými lidmi – aplikace sama ukáže, kde mohlo dojít k nežádoucímu kontaktu.
Čtěte ZDE: Koronavirus: Vyhazov z kanadské laboratoře a záhadná smrt virového zloděje. Biologická zbraň pro zabíjení Číňanů? Američané jsou dobráci od kosti. Nepřítel číslo 1. Opravdu ošklivá konspirační teorie
Udej souseda – zachraň společnost
Zvláštní pozornost si zaslouží v Číně nejoblíbenější aplikace WeChat a Weibo. WeChat je nejdůležitějším poštovním serverem v Číně, který využívá asi 1 miliarda lidí denně. Ve WeChat je pro získání jeho veřejných služeb nutná registrace a vytvoření elektronického profilu. Systém se však výrazně liší od stejných služeb jinde ve světě. V Číně je to systém společensky odpovědného chování občanů, o němž se říká, že podobný nemá nikde jinde obdoby.
Program je propojen zejména s elektronickým platebním systémem a analyzuje veškeré výdaje a příjmy občana. Na základě toho mu je přiděleno určité sociální hodnocení. Pokud občan vede svědomitý způsob života - platí za bydlení a komunální služby včas, nezapomíná na půjčky, pojištění, daně, dodržuje zákony, je pracovitý a zdvořilý - pak pro něj začnou platit zvláštní „privilegované“ podmínky – atraktivní úrokové sazby z půjček bez zajištění a úroky z vkladů na bankovním účtu, široká sociální podpora státu, poskytování služeb bez fronty, vyšší šance na služební postup.
Pokud je ovšem naopak občan zlostný neplatič, vede asociální způsob života, porušuje zákony, dokáže WeChat varovat policii před možným nebezpečím, které osoba představuje. Úřady tak otevřeně nutí občany ke společensky odpovědnému chování.
Za zmínku také stojí, že v období epidemie se WeChat stal nástrojem udávání těch, kteří porušují pravidla, a mohou být pro ostatní hrozbou. Ve skutečnosti se WeChat a nejoblíbenější sociální síť Weibo staly v Číně elektronickým pasem občana a zaznamenávají téměř veškerou jeho společensky významnou činnost.
Weibo má horkou linku, na níž mohou občané hlásit případy porušení izolace. V řadě měst úřady otevřeně nabízely odměny za informace o nemocných sousedech.
Shrneme-li všechna opatření, včetně tvrdé reakce úřadů na jejich porušování, dostáváme představu o činnosti státu a občanů jako jediném organismu. Vysoký stupeň organizace a kontroly spojený s přísnými epidemiologickými opatřeními přinesl výsledky.
Nelze to srovnávat s žádnými opatřeními, ani s chytrou karanténou, o jaké se mluví v České republice. V případě Číny jde o systém důkladného sledování a kontroly občanů jako princip organizace společnosti zajišťující její prosperitu a přežití. Pokud chceš být její součástí – dodržuj pravidla a staň se „čitelným“ pro úřady. Takto Čína prolétla vrcholem pandemie COVID-19.
V žádné jiné zemi na světě neexistují tak vyspělé systémy kontroly, ani v Evropě či v USA. Na pozadí časté kritiky nedostatečných vládních opatření proti koronaviru, a to jak z úrovně přemoudřelých elit, tak z úrovně nižších vrstev médii vyděšených občanů, se však vnucuje zneklidňující otázka:
Nemá zavádění komplexní digitalizace lidského života a 5G technologií na za Západě cíl ještě důkladnějšího šmírování obyvatelstva, než je tomu v Číně? A nebude k tomu celé to divadlo s pandemií koronaviru vhodným odrazovým můstkem?
Zdroj.
