Boje v Sýrii jsou stále tvrdší – a Turecko vydává zprávy o kolosálních ztrátách, které působí syrským vládním silám. Co se vlastně děje nyní na bojišti a jak se za těchto podmínek syrské armádě podařilo získat zpět nejdůležitější strategický bod – město Sarakíb ztracené před několika dny?
Operace osvobození Sarakíbu začala v neděli obsazením čtyř osad v okolí. Útok provedly hlavně síly „tygrů“, šíitského Hizballáhu a záložních jednotek národní gardy. V neděli večer Syřané vyhnali militanty z „Hayat Tahrir al-Sham“ a z bývalé proturecké „umírněné“ Fronty národního osvobození (FNO) ze severní a východní čtvrti Sarakíbu a v pondělí ráno zcela obsadili město.
V současné době syrská armáda uklízí okolí Sarakíbu a fronta se posunula západně a severozápadně od města. V dalším plánu je vyčištění Al-Nayrabu, Kminásu a Taftanázu směrem k Sarminu, tedy návrat linie fronty před 28. únorem.
Připomeňme, že vládní síly obsadily Sarakíb 5. února, čímž obnovily provoz na dálnici Damašek – Hamá – Aleppo, která se stala hlavním vojenským a politickým vítězstvím Damašku. Džihádisté provedli dva pokusy znovu dobýt Sarakíb (11. a 20. února), ale byli zahnáni zpět, a utrpěli přitom těžké ztráty.
Operace „Jarní štít“
Situace se změnila po zásahu Turecka. Turecká armáda napadla pozice syrských vládních sil dalekonosnými houfnicemi nacházejícími se na území Turecka (to je nepřístupné pro opětování palby) a aktivně nasadily útočné drony. Turecko také opět pohnalo na Sarakíb a jeho okolí své žoldácké skupiny bojovníků, v jejichž řadách se nacházejí turečtí vojáci a instruktoři. V oblasti bojů se navíc pohybují jednotky tureckých speciálních operačních sil, které podle syrských vojenských zdrojů utrpěly v posledních dvou dnech těžké ztráty.
28. února byla syrská armáda donucena opustit Nayrab a Sarakíb, což znamenalo vážnou operační porážku pro Damašek (oficiální syrská propaganda nazvala ústup „taktickým manévrem“). Ve skutečnosti však syrská vládní vojska nebyla připravena čelit palebné podpoře, kterou Turecko poskytlo islamistickým militantům.
Kromě toho se objevily zprávy, že nejlépe připravené jednotky syrské armády (SAA) byly staženy z první linie a začaly být převáděny do údolí al-Ghaab v jižním Idlibu, kde se paralelně rozvíjí úspěšná ofenzíva SAA. Záložníci, kteří zůstali v první linii, ani nezačali kopat zákopy. Jejich pozice nebyly kryty protivzdušnou obranou, v důsledku čehož turecké drony mohly Syřany jednoduše napadnout. Nejvíce zřejmě zapůsobil moment překvapení – nikdo něco takového od Turků nečekal.
SAA opustila Sarakíb s velkými ztrátami. Mnoho syrských vojáků bylo zajato a videa naznačují, že s nimi Turci zacházejí, mírně řečeno, necivilizovaně.
Čtěte ZDE: Bašár Asad promluvil: Kritika bažin a přirovnání k nacistickému Německu. Sýrie bude žádat kompenzace za ukradenou ropu. IS jako proxy armáda USA. Přejdou Kurdové na stranu Asada? Sporná území nejsou kurdská
Houževnatost Syřanů
Syřanům spolu s ruskými instruktory se však podařilo za pouhé dva dny doplnit ztráty a vypracovat novou taktiku, která vedla k druhému osvobození Sarakíbu. Nejprve byly k přední linii vysunuty síly protivzdušné obrany a bitva se částečně přesunula do vzduchu. Turci odpověděli na prvního sestřelený dron zničením dvou syrských bombardérů. Piloti se katapultovali na území obsazené vládními jednotkami. Druhý turecký dron zřejmě sestřelili sami bojovníci FNO, když si jej spletli s ruským. Následně Turci ztratili další dvě „Anky“ („Anka“ je pojmenování dronu podle mýtického ptáka – muslimský analog Fénixe) a usoudili, že bez podpory dronů a těžkého dělostřelectva tam už nic nezmůžou.
Turci tedy přenesli palbu na syrská protivzdušná obranná zařízení a zničili dva „Pancíře“, které Syřané z kdo ví proč zaparkovali na otevřené pole bez dodatečného krytí. Podle nepotvrzených zpráv se Turci rovněž pokusili vést raketový útok na letiště v Aleppo a Hamá. Na letiště v Hamá i tak nalétávaly bezpilotní letouny teroristů – vzdálenost Hamá od frontové linie je přibližně stejná jako od ruské základny Hmeimim, pouze ruská základna je mnohem lépe chráněná.
Poté, co Sýrie oficiálně uzavřela vzdušný prostor nad Idlibem pro všechna letadla kromě ruských, ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nemůže zaručit bezpečnost tureckých letadel a bezpilotních letounů. Existují důkazy (i když to oficiální zdroje nepotvrdily), že v neděli ráno ruské specializované jednotky „zahlušily“ vzdušný prostor nad Idlibem prostředky radio-elektronické obrany, v důsledku čehož se turecké drony staly neovladatelnými a „osleplo“ i turecké dělostřelectvo (zaměřování jeho palby totiž prováděly právě drony). Ve stejné době se aktivizovalo syrské dělostřelectvo. Sarakíb, Nayrab a Sarmin válcovalo celou neděli.
Jakmile teroristé z An-Nusrá (v podstatě Al-Kajdá) a bojovníci FNO ztratili tureckou podporu, začali se stahovat ze Sarakíbu k Nayrab a Afesu. Při ústupu kladli urputný odpor, ale je zatím obtížné vyčíslit skutečné ztráty na obou stranách. V neděli a v noci na pondělí ruské letectvo aktivně podporovalo syrskou armádu v Sarakíbu a útočilo na týlové pozice a sklady teroristů u Sarmína blízko městské aglomerace Idlibu.
Turecká válečná propaganda
Turecký ministr obrany Hulusi Akar, který osobně velel až do pondělního rána ze štábu v tureckém Reyhanli tomu, co Turci nazývají operace „Jarní štít“, hlásí absolutně fantastické údaje o ztrátách na syrské straně. Podle jeho slov, která cituje agentura Anadolu, Syřané údajně ztratili více než 2.500 lidí, 135 tanků, osm vrtulníků, pět systémů protivzdušné obrany a tak dále.
Generál Akar by se měl ve válečné propagandě přece jen trochu ovládat, protože přehánět ztráty nepřítele je vcelku běžné, ale vydávat stará videa za současná a psát fantastické romány hraničí se ztrátou rozumu. Podle našich informací generál Akar v pondělí ráno, když byl Sarakíb dobyt zpět Syřany, opustil štáb v Reyhanli a vrátil se do Ankary. Zjevně se připravoval na čtvrteční cestu do Moskvy s prezidentem Erdoganem.
V noci na pondělí zaútočili Syřané na kolonu tureckých vojsk u „pozorovacího stanoviště“ v oblasti Kminas. Turecká strana zatím nikterak nekomentuje ztráty, ani ty v Kminasu. Neslouží to ke zvýšení mobilizační aktivity turecké společnosti. Pouze na tureckém Twitteru jsou vystaveny fotografie tureckých vojáků, kteří zemřeli poblíž Behunu – mladí a zjevně atraktivní muži – s komentáři typu „měli by hrát ve filmech a neumírat v cizí zemi pro Erdoganovy ambice.“
Současně se rozhořely boje na jižním křídle, kde syrská armáda úspěšně postupuje údolím Al-Ghaab směrem k městu Jisr al-Shugur. Vzhledem k tomu, že Sarakíb byl již ztracen, převedli sem teroristé za podpory Turků značné síly. I když si Syřané dobře vedli v Sarakíbu, v údolí Al-Ghaab ztratili najednou čtyři osady. Jde o vytvoření co nejvýhodnější pozice pro vyjednávání v Moskvě.
Čtěte ZDE: Mrtvé mimino: Další citové vydírání Evropanů. Podivné počty uprchlíků. Promigrační propaganda se neloudá. Kolik lidí podřezal otec - demokrat? 100 imámů ze 100. Čí vinou zemřela Laila? Makat tady nebudou
Komplikovaná situace
Podle předběžných odhadů sestávají současné turecké ozbrojené síly v Idlibu ze čtyř praporů – asi pět tisíc vojáků s 80 tanky. To je hodně, a hlavně jsou soustředěny kolem městské aglomerace Idlib a zcela ji pokrývají.
Převládá názor, že situace v Idlibu již nemá jiné řešení než vojenské. Je sice možné jednat s Turky o čemkoliv, od společných hlídek po „odzbrojení“, ale na zemi je nutné zničit všechny skupiny teroristů. Tvrdé boje o Sarakíb byly vyvolány právě politickými a historickými ambicemi Turecka, které severní Sýrii nadále považuje za své „dědičné“ území. Obecně však problém Idlibu není v Turcích – ti pouze překážejí svými ambicemi, ale tím, že udržují při životě teroristické hnízdo islamistů.
Vzhledem k tomu, že do zítřejších rozhovorů v Moskvě mezi Vladimírem Putinem a Recepem Erdoganem – zbývají jen hodiny, lze i na poslední chvíli očekávat další pokus potřetí dobýt Sarakíb. A jelikož se taktika islámských teroristů ani Turků nezměnila, ze všeho se opět stane mlýnek na maso.
Zdroj.
