Minulou sobotu se v centru Atén konalo masové shromáždění, jehož účastníci fanaticky požadovali ... „uříznout hlavu Řekovi“, který urazil proroka Mohameda. Více než šest tisíc běženců z Pákistánu, z dalších zemí Východu a z Afriky přišlo před řecký parlament na centrálním náměstí Syntagma a skandovalo „Alláhu akbar“.
Účastníci demonstrace požadovali potrestat podle zákonů Šaría řeckého občana, který se při pouliční hádce hanlivě vyjadřoval o Prorokovi. Aktivista z pákistánského aténského společenství Džaved Aslam Arein před nimi vystoupil s hněvivou řečí.
Na plakátech účastníků mítinku bylo možné společně se slogany proti islamofobii číst přání „míru, lásky, solidarity“ a také požadavky „práce, legalizace, sociálního zabezpečení“, které na pozadí výzev „uříznout tomuto psovi hlavu“ vypadaly dosti podivně.
Soudě podle líčení místních médií začal celý divoký příběh poté, co Řek, kterého podle jeho slov okradli, vyvolal skandál, při němž začal urážet Pákistánce, kteří ho obklopili, přičemž došlo také na proroka Mohameda. Nakonec se kolem něho shromáždil dav temných tváří a rozhněvaní imigranti začali Řeka bít. Před nejhorším ho zachránila policie, která mu přišla na pomoc. Ovšem nezatkla rozlícené muslimské vetřelce, kteří ho napadli - ale jeho samotného ... oběť a občana Řecka!
Potupa
Místní komentátoři poznamenávají, že toto shromáždění imigrantů, které se konalo krátce před Vánocemi v centrálních ulicích Atén, kde na pozadí pomníku řeckého národního hrdiny Kolokotronise znělo skandování „Alláhu akbar“ a barevní demonstranti vykřikovali výzvy na popravu místního krajana, jsou provokací a urážkou řeckého lidu.
Současně vyjadřovali údiv nad benevolencí úřadů, které takovéto výzvy ponechaly bez povšimnutí.
Podle řeckých médií je pákistánská komunita v Řecku velice aktivní a pozice islámských radikálů mezi nimi jsou velmi silné. Je známo, že téměř všechny pákistánské oficiální i neoficiální prodejní stánky (a v Athénách jsou jich již stovky), stejně jako obchodníci s drogami a pašeráci platí určité procento z příjmů na podporu komunitních aktivit, čímž získávají jistý druh „ochrany“ v případě nároků ze strany policie nebo finančního úřadu. Komunita je schopna shromáždit velké množství lidí na demonstrace a protesty a vést tvrdý boj s imigranty z Afghánistánu, s nimiž soutěží na podzemním trhu s drogami.
Invazí nelegálních imigrantů trpí obzvláště obyvatelé řeckých ostrovů, kam neustále připlouvají lodě s běženci z Afriky a z východu. Jen během 16. prosince připlulo do Řecka po moři 243 migrantů a uprchlíků. Síly řecké pobřežní stráže provedly dvě záchranné operace u pobřeží Lesbos a poblíž přístavu Alexandrupoli. Zachráněno bylo 37 migrantů u břehů Alexandrupoli a 49 u ostrova Lesbos. Současně s tím 157 migrantů a běženců připlulo na různých člunech a přistávalo na pěti různých ostrovech ve východním Egejském moři. A to se děje den co den!
Nejenom Řecko však trpí divokými nálety islámských radikálů. V sousední Itálii byl zahájen soudní proces s domorodcem ze Senegalu, který se pokoušel spáchat masakr na severu země. Unesl poblíž Milána autobus se školáky, který sám řídil jako zaměstnanec dopravy, a zamířil na místní letiště. Jednomu z rukojmí se však podařilo vlastním mobilním telefonem zavolat policii a terorista byl zneutralizován. Pravda, podařilo se mu autobus zapálit, ale všechny děti byly zachráněny. Terorista vysvětlil svůj zločin „pomstou“ za ty migranty, kteří zemřou na moři při své snaze dostat se do Evropy.
Nikoho už dnes asi neudiví, že mnohé italské noviny, obvykle z důvodu politické korektnosti, ve zprávách o tomto procesu nezmiňují národnost zločince. A je jasné proč.
Čtěte ZDE: Migrantské vraždění u sousedů: Zase ticho po pěšině. Jak přemýšlí kavárenský udavač? Důležité a nedůležité informace. Jak vypálit rybník alternativním médiím? Přestat nás vychovávat a manipulovat
Teror na denním pořádku
Místní tisk v kolonce kroniky neustále přináší epizody zběsilých útoků imigrantů – loupeže, znásilnění, ubodání v různých italských městech.
Nedávno například ve vlaku směřujícím do Janova byla chycena jedna žena z Nigérie bez jízdenky. Na to se zakousla do ruky průvodčího tak brutálně, že musel být hospitalizován.
Pořádkové orgány se snaží neeskalovat vášně, ale tento „pštrosí postoj“ často vede pouze k beztrestnosti zločinných vetřelců.
Rovněž Francie trpí rostoucí kriminalitou v důsledku přílivu imigrantů. Připomeňme jen, jak v říjnu v Paříži rodák z Martiniku Michael Arpon, který se hlásil k radikálním islámským názorům a sám přitom pracoval v policejním oddělení místní prefektury, napadl nožem své kolegy. Podařilo se mu podřezat velitele strážní hlídky, policejního majora, administrátora a příslušníka operačního oddělení, poté byl zastřelen policejním praktikantem. Prezident Emanuel Macron, který se zúčastnil smutečního obřadu, slíbil „zlomit vaz hydře islamismu“ a obrátil se k francouzskému národu, který podle jeho slov musí projevit veškerou odvahu, aby se postavil radikálům. Prezident rovněž vyzval Francouze, aby byli ostražití a odhalovali islamisty „v práci, ve vzdělávacích institucích a v jakýchkoli situacích každodenního života“.
Škoda, že ho něco takového nenapadlo dříve, kdy ještě bylo možné něco dělat.
Liknavost pořádkových sil
Nejde však jen o to, že počet muslimů v Evropě vzrostl z 29,6 milionů v roce 1990 na 44,1 milionů v roce 2010. Nyní kvůli obrovské vlně emigrace tento počet dál narůstá tempem témě geometrickým.
Jedním z hlavních důvodů nekontrolovatelného extremismu v Evropě je liknavost místních orgánů, které z důvodu politické korektnosti nevedou seriózní boj proti radikálnímu islamismu a zločiny páchané imigranty jsou často ignorovány a jejich nebezpečí je podceňováno.
V důsledku toho roste rozhořčení domácího obyvatelstva. Například čtenáři italských novin il Giornale komentují podivnou bezmocnost úřadů a stydlivou „politickou korektnost“ médií v souvislosti se soudem nad teroristou v Miláně následovně:
„Mají strach z barbarského násilí. V historii byli barbaři vždy násilníci. Jediný rozdíl je v tom, že v minulosti s nimi Evropa bojovala a vyhnala je, ale teď naopak jim otevřela dveře, aby se dostala pod jejich jho. Nikdo ani neskrývá, že fanatičtí barbaři si chtějí podrobit Západ. A tento líný a bezmocný Západ, který se utápí ve svém vlastním idiotismu a vydává ho za intelektualismus, před nimi rozprostírá červený koberec...“
„Jednoho dne, někdy v budoucnu, se někdo nevyhnutelně zeptá: Proč se západní společnost sama tak dychtivě brala za své vlastní zmizení před nástupem nového století temnoty. A myslím si, že na to existuje pouze jedna odpověď: protože blahobytná společnost produkuje blbce, a proto je odsouzena k postupnému zániku.“
Toliko alespoň dva nejcharakterističtější příspěvky. Ovšem ne všechno je tak jednoduché.
Čtěte ZDE: Zpráva z jižní fronty migrantské invaze: Azylová centra organizovaného zločinu. 13 buněk nigerijské mafie v Itálii. Obchod s lidskými orgány na plné pecky. A co poradil černému gangsterovi kouzelník?
Cui bono?
Růst napětí v Evropě v důsledku terorismu radikálních extremistů prospívá určitým silám, které samy nemají s islamismem nic společného.
Řecké stránky „Ruské Atény“ uvádějí, že mezi účastníky shromáždění imigrantů v řeckém hlavním městě, kde běsnící muslimové řvali „uříznout hlavu tomu Řekovi“, byli spatřeni členové vedení řecké ultralevicové strany Antarsia, která je financována americkým miliardářem Sorosem a podporuje všechny hlavní muslimské komunity v Řecku.
„Nepochopitelná je pouze reakce úřadů,“ píše se na této stránce v souvislosti s nečinností policie. „Nebo snad strýček Soros pronikl tak hluboko do řeckého establishmentu, že jeho příkazy se staly důležitějšími než řecké zákony?“
Pokud byly dřívější akty násilí a teroru v Evropě páchány gangy neofašistů, nebo levicových extremistů, jako jsou „Rudé brigády“ v Itálii nebo „Frakce rudé armády“ v Německu, která se později ukázala být organizována s podporou CIA, dnes přebírá štafetu „islámský extremismus“. Nicméně cíl těch, kteří včera rozdmýchávali nekontrolovatelný terorismus a dnes mu přilívají olej do ohně, je jeden – vytvořit v Evropě atmosféru napětí, násilí a strachu, což ji oslabuje a činí manipulovatelnější.
A proto není tak těžké uhodnout, v čím zájmu se toto všechno děje.
Zdroj.
