Zatímco samozvaní zachránci klimatu hodlají především v Evropské unii spasit klima pomocí samých absurdních nápadů, ostatní země této utopii věnují minimální pozornost. Například Rusko z důvodu velké poptávky vyváží obrovské objemy uhlí. V této souvislosti jsou snahy EU naprostou fraškou, píše publicista Torsten Gross v článku pro portál Anonymousnews.
„Čas jednat“ je motto 25. klimatické konference OSN, která se konala v Madridu ve dnech 2. až 13. prosince. Obránci klimatu marně doufali, že od zúčastněných zemí obdrží jasné signály o razantním snížení emisí oxidu uhlíku, jimž přikládají vinu za globální oteplování. Aby bylo dosaženo cíle stanoveného v Pařížské dohodě o změně klimatu – udržet oteplování do roku 2100 výrazně pod dva stupně Celsia ve srovnání s úrovní před industriální érou – považují dosavadní úsilí za nedostatečné. Pokud cíle dosaženo nebude, čeká údajně lidstvo globální oteplení až o čtyři stupně Celsia a související katastrofální důsledky, říká Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
Pochybný zelený úděl
Nicméně rok před formálním naplněním platnosti Pařížské dohody se pouze 66 ze 196 signatářských států rozhodlo zvýšit laťku pro své cíle v oblasti klimatu. Přitom tyto země představují pouze 8% celosvětové produkce CO2. Čína a Indie, umístěné na prvním a třetím místě v seznamu producentů oxidu uhličitého, ze svých slibů ustoupily. USA (2. místo) Pařížskou dohodu jednoduše vypověděly. Proto jsou nyní veškeré naděje parazitů v OSN soustředěny na EU, která chce vstoupit do dějin jako příkladný student, který zasvětil svůj život záchraně klimatu.
Evropský parlament vyhlásil v Evropě „výjimečný klimatický stav“. Současně nová Evropská komise vedená gynekoložkou ušlechtilé krve Ursulou von der Leyenovou vyhlásila cíl učinit z Evropy do roku 2050 první „klimaticky neutrální“ kontinent na světě a utratit za to miliardy eur rozpočtových prostředků získaných z kapes především německých a francouzských staříků a stařenek. Je však mírně řečeno velmi pochybné, zda EU vůbec může dosáhnout svého ambiciózního cíle. Mnoho zemí již nyní Evropské komisi odporuje. Kromě toho se v současné diskusi přehlíží, že Rusko a další státy také geograficky spadají do Evropy.
Čtěte ZDE: Komunistický manifest soudružky Grety už nic netají: Politická diktatura pod rouškou ochrany klimatu. Spasí Trump USA před zeleným údělem? Lejnová vede Evropu do zkázy. Rusko a Čína si vyměnily se Západem pozice
Jako kapka v moři
Rusko odpovídá za 4,6% emisí CO2 (4. místo). Přitom zaujímá třetí místo na světě ve vývozu uhlí – onoho energetického nosiče, který EU označila za hlavní univerzální zlo pro klima. Zatímco se Německo rozhodlo do roku 2038 zcela opustit výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách a uzavřít uhelné doly, Rusko plánuje rozšíření těžby a vývozu uhlí – prezident Putin to oznámil v roce 2018. Levné ruské uhlí významně přispívá k provozu uhelných elektráren v Asii, kde se spaluje asi 80% světového uhlí (v EU pouze 5%).
Rusko svou politikou za rok kompenzuje tolik emisí CO2 do atmosféry, kolik uspořilo Německo. Mimo to dostupné ceny ruského uhlí brání asijským zemím v ochotě přecházet na astronomicky drahé alternativní zdroje energie. Příjmy z prodeje uhlí a lignitu zajišťují Rusku nezávislost na Západě v podmínkách sankcí a Moskva pravděpodobně hned tak nezmění svou obchodní politiku. Nemluvě o tom, že Rusko jako takové ve své obrovské a z velké části přírodně nedotčené zemi více CO2 absorbuje, než ho vyprodukuje.
Ale kromě Ruska je na trhu s uhlím mnohem více vážných a rčacionálních hráčů, kterým je bláznivá klimatická agenda OSN lhostejná. Největším vývozcem uhlí je Austrálie, následovaná Indonésií. Společně představují téměř 55% světového vývozu. A prodej uhlí rychle roste: podle Mezinárodní energetické agentury (MAE) rozšiřuje své uhelné elektrárny dvacet zemí Blízkého východu, Střední Ameriky, Asie a Afriky. Po celém světě se aktuálně staví, nebo plánuje vybudovat 1.600 nových uhelných elektráren. Jen v Číně byla kapacita těchto elektráren od ledna 2018 zvýšena přibližně o 40 gigawattů, což už nyní vyrovnalo německé rušení uhelných elektráren do roku 2038. A plánuje se další zvýšení o 120 gigawattů. To je v současné době o něco málo méně než celková kapacita v Evropské unii. Podíl uhlí na výrobě elektřiny se ve světě od roku 1990 zvýšil na tři čtvrtiny.
Marné oběti
Tato čísla jasně ukazují, že „klimaticky neutrální“ EU, která chce do roku 2050 provádět klimatickou politiku s monstrózními výdaji a bez zajištění růstu průmyslových struktur, nezastaví údajné globální oteplování a nebude mít znatelný vliv na teplotu ovzduší na naší planetě – pokud lze vůbec věřit teorii, že změnu klimatu v převážné míře vyvolávají lidé svojí činností. V EU se nesmí mluvit o tom, že tuto teorii zpochybňuje stále větší počet vědců a publicistů za pomoci přesvědčivých argumentů.
A je nepravděpodobné, že by ostatní země následovaly Brusel v jeho zaslepeně umanuté politice směřující proti domnělému globálnímu oteplování způsobeném lidskou činností. Evropa, která je politicky rozdělena a trpí ekonomickými problémy, již není pupkem světa, ani vzorem pro rozvojové země Asie a Afriky. Spíše odstrašujícím příkladem sebevraždy. Šílený kurz Evropské komise von der Leyenové jen urychlí úpadek starého světa, uzavírá Gross.
Zdroj.
