Prezident Donald Trump nenechává nikoho na pochybách, že USA tak či onak získají Grónsko od Dánska, od něhož před 102 lety koupily za 25 milionů dolarů dánskou Západní indii – současné Americké Panenské ostrovy.
Navzdory skeptikům označujícím Trumpa za šílence se ukazuje, že jeho návrh koupit od Dánska Grónsko nebyl žádný úlet ani špatný vtip. Vše je míněno naprosto vážně. I pro Grónsko i pro Dánsko, zejména pro jejich vládnoucí elity. Americký prezident Donald Trump, který svůj záměr získat Grónsko pro Ameriku oznámil celému světu, nemá v úmyslu od této „ideje“ ustupovat. A je ostatně jasné, jak ji může zrealizovat.
Jak by také mohl nejapně žertovat o zemi s tak bohatými nalezišti nerostných surovin, o zemi, která se nachází ve strategicky důležitém bodě světa, není téměř osídlena (hustota osídlení celého ostrova o ploše 2.130.800 km2 je pouze 0,027 lidí na km2) a zároveň nepatří do Evropské unie (nebudou problémy s "odtržením", s "grexitem")? Navíc když největšími obchodními partnery Grónska jsou právě USA a Kanada?
Kdysi by to byl dobrý důvod pro válku. Prezident Trump zatím pouze „odložil“ státní návštěvu Dánska, kde se ho chystali slavnostně přivítat 2. září. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dala totiž jasně najevo, že Američanům neprodá největší ostrov na světě, který Dánsku náleží od roku 1536 a z malého evropského království tak dělá arktickou velmoc.
Co to mělo znamenat?
Šéf Bílého domu o zrušení státní návštěvy informoval Kodaň, která se tolik snažila ve prospěch USA zabránit realizaci projektu „Nord Stream 2“, svým typickým způsobem – prostřednictvím sdělení na Twitteru:
„Dánsko je opravdu nádherná země s úžasnými lidmi, ale protože premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že není ochotná diskutovat o prodeji Grónska, odložím naše setkání na jindy.“
Setkání s dánskou premiérkou se podle Trumpových slov uskuteční „někdy v budoucnosti“. Znělo to však velmi hrozivě. Před podobnou otázku postavil Západ bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče: pokud nechcete podepsat kanibalskou asociační dohodu s Evropskou unií, podepíše ji příští ukrajinský prezident. Tato hrozba vyjádřená na summitu EU ve Vilniusu německou kancléřkou Angelou Merkelovou přerostla v Majdan, státní převrat a v následný kolaps Ukrajiny po útěku jejího demokraticky zvoleného prezidenta do Ruska.
Tím, že Trump „poděkoval“ Frederiksenové, že „ušetřila oběma zemím obrovské výdaje a úsilí“, dal jasně najevo, že otázka „prodeje“ Grónska měla být hlavním bodem jejich jednání ve dnech 2. až 3. září v Kodani. Vše se odkládá na dobu, kdy bude Dánsko připraveno vzdát se Grónska. A jak víme, v případě potřeby USA bezpochyby najdou způsob, jak to urychlit.
Trump s manželkou Melanií chtěli odjet do Dánska na pozvání královny Markéty II. ihned po návštěvě Polska. Během státní návštěvy bylo naplánováno rovněž setkání s představiteli byznysu.
Jak potvrdil Hlas Ameriky s odkazem na zdroj v Bílém domě, plánoval Trump projednat s dánským vedením otázky spojené s Arktidou. Stejný zdroj také potvrdil informace o úplném zrušení návštěvy. Tato Trumpova „facka“ byla reakcí na prohlášení dánské předsedkyně vlády, která nazvala ideu „prodeje“ Grónska za absurdní a vyjádřila naději, že to nebylo myšleno vážně.
Čtěte ZDE: Čínský Sněžný orel a jeho velké hnízdo v Antarktidě: Bude Čína z polárního Olympu kontrolovat vzdušný prostor? Vědecko-výzkumné plány, nebo geopolitická a vojenská strategie? Náskok se pomalu zvyšuje
A budou se „divit“
Frederiksenová je ovšem naivní (a proto slabá politička), jestliže tvrdí, že „naštěstí skončily doby, kdy se kupovaly a prodávaly cizí země a jejich obyvatelstvo“. Podobně se vyjadřovali další dánští politici, kteří jen zřídka kritizují USA. Náhle obvinili Trumpa z „projevu naprosté ztráty soudnosti“ („zbláznil se“, „urazil královnu“ zrušením státní návštěvy, „kdoví proč dospěl k závěru, že část země je na prodej“).
Nicméně i přes úžas a odmítnutí, jaké vzbudila Trumpova „velká nabídka na koupi nemovitosti i s obyvateli“, premiérka Fredericksenová, grónští politici, poslanci i zástupci dánské koruny ve skutečnosti ukázali Trumpovi cestu, jak plány získat „jednoho dne v budoucnu“ Grónsko do vlastnictví zaručeně uskuteční.
„Grónsko není dánské. Grónsko je Grónsko,“ argumentovala Frederiksenová, jako by se chtěla ospravedlnit, že Kodaň sama ani nemůže Trumpovu záměru vyhovět. Šedesát tisíc obyvatel Grónska má prý tak širokou autonomii, že pouze ono má právo rozhodovat o své budoucnosti.
V podobném duchu se vyjadřovali také vedoucí činitelé Grónska, kteří při té příležitosti požadovali prohloubení autonomie – zjevně za tím účelem, aby zvedli vlastní cenu v očích Američanů.
Hlavní však je, že přesně stejně smýšlí i královská rodina, která v situaci, kdy premiéři přicházejí a odcházejí, ale panovník zůstává, Zelený ostrov formálně vlastní. Jako její mluvčí vystoupila princezna Antonia Schaumburg-Lippe, manželka bratrance dánské královny Markéty II. prince Waldemara. Podle Newsweeku nazvala Trumpův záměr koupit dánský arktický region „poklonou magickému Grónsku, protože nabídky dostávají pouze žádaná území“. A zdůraznila, že o osudu ostrova mohou rozhodovat pouze ti, kdo na něm žijí.
Stejný názor sdílí i její syn Mario Max Schaumburg-Lippe:
„Každé rozhodnutí (lidí z Grónska) založené na jejich představách o tom, co je pro ně nejlepší, musí být respektováno.“
V Dánsku i v samotném Grónsku se tudíž i přes obchodnickou manýru, s níž Trump ostrov "poptává", všeobecně věří, že rozhodnutí o jeho osudu závisí na postoji místního obyvatelstva. Přitom jeho počet je tak malý, že by pro USA tisknoucí peníze ze vzduchu nebyl problém učinit z každého grónského občana milionáře, pokud by nad ostrovem zavlála pruhovaná vlajka s pěticípými hvězdami.
Ta „nelidská dánská vláda“
Americká média již začala zpracovávat veřejnost: Gróňané prý budou šťastnější a budou žít lépe, pokud změní "majitele". Zmíněný Hlas Ameriky současně připomíná, že od roku 1536 do roku 1953 bylo Grónsko dánskou kolonií. Autonomii získalo až v roce 1978 a v roce 1982 si Gróňané v referendu odhlasovali vystoupení z EU, kam automaticky spadli společně s Dánskem v roce 1973. Jako důvod uvedli, že jejich hlavní obchodní partneři se nacházejí v Severní Americe.
Píše se rovněž o tom, že vlastnictví Grónska údajně Dánsko ruinuje, protože asi polovina příjmů místního rozpočtu jsou dotace hlavnímu městu. Kodaň navíc vynakládá „značné finanční prostředky na udržení grónské ekonomiky a financování sociálních programů“.
Přesto jsou prý obyvatelé Grónska hluboce nešťastní: Podle údajů z roku 2015 připadá na 100 tisíc lidí 82,8 sebevražd, což je čtyřiadvacetkrát více než v USA, a délka života je srovnatelná s ruskou...
Čtěte ZDE: Dánsko také na cestě ke kolapsu: Proč se o tom nemluví? Média falšují statistiky. Demografický úpadek a náhrada muslimy. Nechtějí se učit ani pracovat. Dezinformace a politická korektnost. Co politici?
Co bude dál?
Je tedy zřejmé, jak budou USA postupovat ve vztahu ke Grónsku, které potřebují jak pro jeho přírodní zdroje, tak pro výhodnou strategickou polohu ve světle probíhající bitvy o Arktidu a konfrontace s Ruskem a Čínou.
Za prvé, Washington vsadí na ty síly v Dánsku, pro něž převod Grónska do amerických rukou nepředstavuje zradu. A bude škodit politikům s opačným názorem. Současná premiérka Frederiksenová je proto odepsaná podobně jako Janukovyč.
Za druhé, Američané využijí svoji kontrolu nad globální ekonomikou a globálním finančním systémem a budou na Dánsko tlačit tak dlouho, dokud se Grónska nevzdají.
Za třetí, aby dodal tomuto postupu legitimitu a „demokratičnost“, Washington ostře zintenzívní zpracování grónské politické elity a začne na ostrově vyvolávat separatistické nálady. Cílem bude dosáhnout referenda s potřebným výsledkem.
Za čtvrté, pokud se Dánové budou příčit, vznikne na ostrově „Grónská republika“. V takovém případě se přistoupení Grónska k USA stane věcí blízké budoucnosti – bude to mnohem rychlejší, než v případě amerického přisvojení Kalifornie od Mexika v důsledku válek mezi Kalifornií a Texasem v 19. století, protože tam se USA ještě musely ohlížet na zájmy evropských mocností.
A konečně za páté, pokud žádná z výše uvedených metod nebude fungovat, Američané jednoduše obsadí Grónsko pod záminkou jimi zorganizované krize v regionu, například sporu o Arktidu, aby zabránili uchvácení Grónska Rusy nebo Číňany. Koneckonců přesně tak to udělali v červenci 1941 s Islandem, aby se tento ostrov do značné míry podobný Grónsku nedostal do rukou Němců, s nimiž USA v té době ještě nebojovaly, a kteří se obsadit Island ani nechystali.
Nejpravděpodobnější však bude, že Američané naloží s Grónskem přesně tak, jak navrhuje Trump: jednoduše „koupí“ ostrov od Dánů, až budou zralí kapitulovat. Ostatně tyto nabídky již učinili američtí prezidenti v minulosti a Trump je pouze obnovil.
Nebude to nic nového. Podobně jako v roce 1917 „koupili“ od Kodaně dánskou Západní Indii – tropický ráj v Karibiku, který se nyní nazývá Americké Panenské ostrovy. Pro Dány bylo tehdy obtížné v podmínkách zuřící války v Evropě na tato území dosáhnout. Cena byla 25 milionů dolarů. Kdyby tehdy Dánové na prodej nepřistoupili, USA by je prostě zabraly na základě smyšleného příběhu o tom, že ostrovy by mohly využívat německé ponorky k doplňování paliva. Dnes mají Panenské ostrovy statut nezačleněného území Spojených států a jejich obyvatelé mají americké občanství.
Prezident Trump ani nemusí nic nového vymýšlet. A smát se jeho "obchodní nabídce" na nákup pár desítek tisíc "duší" může jen ten, kdo žije v iluzích o svobodě a demokracii západního světa.
Zdroj.
