Britská královna může zasáhnout do procesu odchodu země z Evropské unie. A nyní se o to aktivně snaží. Píše o tom britský tisk. Labouristé královnu k intervenci otevřeně vyzývají a mluví o tom, že bylo vytvořeno několik scénářů, které zabrání Johnsonovi uskutečnit Brexit. Královna má veškerou pravomoc zastavit předsedu vlády v realizaci jeho plánů. Ale učiní tak?
Představu o tom, že britská královna panuje, ale nevládne, nesdílejí ve Velké Británii zdaleka všichni. Nyní Alžběta II. není v Londýně – minulý týden si odjela odpočinout na svůj skotský zámek Balmoral. Dva týdny předtím jmenovala třiadevadesátiletá královna Borise Johnsona předsedou vlády – v pořadí již čtrnáctého premiéra během sedmašedesáti let své vlády. Nyní odpočívá a podle oficiálních údajů se vrátí do Londýna nejdříve v září.
Demokratická ulička hanby
Ale již 31. října by Velká Británie měla opustit Evropskou unii: Johnson slíbil, že uskuteční Brexit za každou cenu, s dohodou, nebo bez ní. Ale to je přesně to, co velká část britských politických elit nechce, včetně těch usazených mezi zdmi parlamentu. Johnsona nemohou zastavit: parlament se neodváží před 31. říjnem hlasovat o nedůvěře vládě a poté už bude příliš pozdě na změnu situace, protože Brexit bude skutečností. Proto odpůrci Brexitu v poslední době stále častěji mluví o tom, že je nutný zásah královny.
V rámci celé této kampaně budí pozornost nedělní vydání The Sunday Times. Říká se v něm, že Alžběta II. je zklamaná situací okolo Brexitu a nevěří v účinnost práce současných britských politiků.
„Zdá se mi, že královna zakouší trvalé znepokojení. Slyšel jsem ji říkat, jak je rozčarovaná tím, že současní politici nejsou schopni dobře vládnout zemi,“ sdělil novinám palácový zdroj těšící se „bezvadné pověsti“. A přestože o tom královna mluvila na soukromé akci v roce 2016 (poté, co premiér David Cameron rezignoval na základě podle něho negativních výsledků referenda o Brexitu), tentýž zdroj uvedl, že je nyní zklamaná ještě více:
„Vyjádřila svoje rozčarování a nespokojenost s kvalitou politického vedení, přičemž poslední dobou toto rozčarování jen zesílilo.“
Britský tisk takové vyjádření okamžitě označil za nejostřejší za celých sedmašedesát let Alžbětiny vlády a téměř za „černou známku“ pro Johnsonovu vládu. Jde samozřejmě o spekulaci, která ovšem má své související pozadí. Faktem je, že královna je aktivně pobízena, aby zasáhla do situace s Brexitem. A všechny plány se probírají na veřejnosti.
Čtěte ZDE: Trump u královny: Debakl kavárny a blábolení médií. Rýpla si Alžběta? Je větším zlem USA nebo Čína? Banality a zajímavosti pro našince. Kdyby Putin šířil gender a multikulti...
Hlasování o nedůvěře vládě
Nejjednodušší scénář je tento: pokud v září Dolní sněmovna odhlasuje nedůvěru Johnsonově vládě a on odmítne odejít, pak mu bude muset královna poslat dopis o jeho odvolání. Jak řekl minulý týden člen stínového kabinetu labouristů John McDonnell, v případě Johnsonovy porážky v důsledku hlasování o nedůvěře budou Labouristi trvat na tom, aby se předsedou vlády stal Jeremy Corbin:
„Nechci do toho zatahovat královnu, ale poslal bych Jeremyho Corbina taxíkem do Buckinghamského paláce, aby tam oznámil, že přebíráme moc.“
Královna se nikdy veřejně nevměšovala do sestavování vlády. Naposledy to udělal v roce 1931 její děd Jiří Pátý. Vyzval tehdy tři hlavní strany – konzervativce, labouristy a liberály, aby vytvořili koaliční kabinet, tzv. Národní vládu, a dokonce navrhl za předsedu vlády labouristu Ramsaye MacDonalda. Od té doby se však panovník nikdy na sestavování vlády nepodílel, alespoň ne na veřejnosti.
Problém je však v tom, že konzervativci pravděpodobně do 31. října ke hlasování o nedůvěře Johnsonově vládě nepřikročí. A to povede k rozkolu ve straně a ještě se zhorší její vyhlídky na stále nevyhnutelnější předčasné parlamentní volby (jen málokdo věří, že Dolní sněmovna vydrží v současném složení do roku 2022). Tudíž i kdyby se královna nechala umluvit k zásahu, neměla by k němu příležitost. A pokud Boris Johnson 31. října vyvede Velkou Británii z Evropské unie, pak už osud jeho kabinetu nebude tak důležitý – dílo bude dokonáno a Brexit bude završeným faktem. Hlavním účelem hry na vtažení Alžběty II. do politiky je právě zabránit Brexitu – minimálně bez dohody s Bruselem, nejlépe však jako takovému.
Ponížené dovolání ke královně
Existuje však ještě druhý scénář, který je podle všeho domyšlenější. Byl popsán minulý měsíc v BBC. Podle něho skupina konzervativních poslanců zvažuje možnost zabránit Johnsonovi v tom, aby vyvedl zemi z Evropské unie bez souhlasu Dolní sněmovny (a ta, pokud nedojde k dohodě, nedá k Brexitu souhlas za nic na světě). Za tím účelem chtějí v parlamentu přijmout tzv. ponížené dovolání k panovnici s prosbou, aby osobně zajela do Bruselu a požádala na summitu EU o nové odložení Brexitu.
To znamená, že předloží královně coby hlavě státu faktický návrh na odstavení premiéra od rozhodování o nejdůležitější státní otázce. Z právního hlediska pro to neexistují žádné překážky: královna je hlavou státu a žádné anglické zákony neomezují její právo přijímat politická rozhodnutí. Je zřejmé, že takový krok Alžběty by silně otřásl celým britským politickým systémem, a ke všemu je v sázce budoucnost Velké Británie a jednota Spojeného království.
Zastánci tohoto plánu věří, že nejdéle vládnoucí monarcha v historii se nebude chtít stát poslední královnou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, protože v případě tvrdého Brexitu se prudce zvýší riziko vystoupení Skotska z unie s Anglií, v níž se nachází již celých tři sta let.
Čtěte ZDE: Pět minut po dvanácté: Boris Johnson zvedá prapor naděje. Levičáci šílejí. Adolf i Uljanov jim tleskají. Fiala zakládá Národní frontu bruselského lidu. Zázraky se dějí. Miloš, Andrej, Donald, Vladimír i Boris jdou do toho!
Má snad Alžběta oslí uši?
Šance, že parlament přijme takové dovolání ke královně, jsou zatím považovány za malé a představa výletu Alžběty II. do Bruselu se zdá být nadmíru fantastická. Nicméně samotná situace okolo Brexitu je natolik mimořádná, že nelze vyloučit žádnou možnost. Navíc královniny pravomoci jsou opravdu velké – pouze je podle zavedené tradice nevyužívá. Je to jako v oné anekdotě o chlapci, který mlčel až do svých deseti let a promluvil teprve tehdy, když mu byl poprvé podán studený čaj: „Proč mluvit? Všechno bylo v pořádku, dosud k tomu nebyl důvod.“
Je tu však jeden paradox: samotná královna je více pro Brexit než proti němu. Britský tisk už v roce 2016, tedy šest měsíců před referendem, napsal, že královna je pro odchod z Evropské unie, protože EU se „ubírá nesprávným směrem“. Během oběda v úzkém kruhu Alžběta údajně řekla:
„Nechápu, proč prostě nemůžeme vystoupit z EU? V čem je problém? “
Tehdy Buckinghamský palác označil článek bulvárního deníku The Sun za „zavádějící“, ačkoli se brzy objevily další důkazy o podobných královniných vyjádřeních, ale i ty byly rychle dementovány. Je naprosto pochopitelné, že královna nechce projevovat svůj názor veřejně, ale nelze se také divit tomu, že se panovnici příliš nelíbí podřízenost její země vnějším mocnostem.
Důvod nespokojenosti královny s britskou elitou je jasný: nelíbí se jí, že se politici za celé tři roky nedokázali domluvit s Evropskou unií na podmínkách vystoupení. A je zřejmé proč: většina příslušníků britské politické třídy byla proti vystoupení z EU a po referendu byla nucena řešit Brexit v rozporu s vlastním názorem a přáním.
Nyní je však více než podivné sázet na královskou kartu, protože pomoc královny ve věci zamezení Brexitu je v rozporu nejen se zavedenou tradicí, ale také s jejím osobním přesvědčením. Odhodlaně naladěný Boris Johnson máve skutečnosi ke královně Alžbětě mnohem blíž, než celá politická elita namočená až po uši v Brexitu a snažící se zabránit provedení vůle lidu vyjádřené v referendu.
Zdroj.
