Čína předložila další výzvu USA v oblasti moderních technologií: v Šanghaji byla otevřena specializovaná akciová burza high-tech firem s názvem STAR Market, čímž vznikl čínský analog americké Nasdaq. Pokud bude projekt úspěšný, výrazně klesne příliv čínských investic do Silicon Valley, a to bude pro americké inovační odvětví znamenat velké problémy.
Impozantní rozjezd
Hlavním cílem burzy STAR Market je poskytnout čínským startupům investice na domácím národním trhu. A současně, jak upřesnil prezident ČLR Si Ťin-pching, „pomoci Šanghaji upevnit své postavení mezinárodního finančního centra a světového centra pro vědu a inovace.“
Čínská vláda poskytuje nové burzovní platformě řadu privilegií. Pro přijetí k účasti na obchodování není vyžadováno povolení státního regulátora, což výrazně urychluje proceduru kótování. A na rozdíl od jiných burz budou moci na STAR Market umisťovat své akcie začínající podniky, které dosud nedosáhly žádný zisk.
Kromě toho se povoluje „krátký prodej“ akcií (hra na snížení cen), který je zakázán na jiných čínských burzách. A konečně první týden obchodování neexistovala žádná omezení výkyvů kotací během obchodního dne, zatímco například na Šanghajské obchodní burze se obchodování s aktivy zastavilo, pokud se jejich cena během dne změnila o deset procent.
Pravda, pro kupce akcií byla zavedena přísná pravidla: investoři musejí mít alespoň dva roky zkušeností s obchodováním s akciemi a na zprostředkovatelském účtu více než 500.000 jüanů (přibližně 73.000 USD).
Otevření burzy způsobilo silný rozruch mezi investory a zástupci high-tech podnikání. Žádosti o kotaci předložilo asi 140 čínských společností, ale do obchodování jich bylo připuštěno pouze 25.
Hned první den se prodaly akcie za téměř 50 miliard jüanů (více než sedm miliard dolarů), přičemž kotace vzrostly v průměru o 140%. Hodnota některých cenných papírů vzrostla o více než 500%.
Druhý obchodní den došlo k přirozenému útlumu. Ceny akcií spadly dolů, ale i největší pokles, který zaznamenala společnost China Railway Signal & Communication Corp., byl pouze 18,4%. Ve výsledku tato společnost po dvou dnech obchodování zaznamenala nárůst kapitalizace o 71%.
Hlavním důvodem pro rozruch nejsou ani tak podmínky kótování, jako spíše důvěra ve skutečnost, že stát bude podporovat nejen novou platformu, ale i celý high-tech sektor národního hospodářství.
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Čína urazila kus cesty. Utopie nebo sociální kontrakt? Evropa není pupek světa. Číňané mají dobrou náladu. Máme co nabídnout? Rivalita není nepřátelství. Spokojíme se s rolí skanzenu? Co mnich neprozradil
Zaměřeno na domácí investice
Odborníci poukazují na to, že burza STAR Market je navržena tak, aby přesvědčila čínské technologické společnosti, že je lepší obchodovat akcie na domácím trhu, ale také aby přetáhla čínské investory ze zahraničních burzovních platforem do národních.
Čínské technologické společnosti dosud dávaly přednost umisťování svých akcií na amerických burzách. Vzhledem k tradičnímu zájmu amerických investorů o špičkové technologie to vypadalo logicky. Ale nyní je mnoho analytiků přesvědčeno, že hlavním cílem Číňanů bylo prostudovat mechanismy fungování zahraničních burz, aby pak založili vlastní Nasdaq.
To se stalo obzvláště aktuální poté, co se obchodní válka vyhlášená Washingtonem Pekingu rozšířila do technologické sféry. Američané obvinili Číňany z masivní krádeže technologií a z totální průmyslové špionáže. Následně pak fakticky zakázali společnostem ZTE a Huawei – největším výrobcům elektroniky v Číně, aby působily v jejich zemi. A v srpnu loňského roku podepsal Donald Trump návrh zákona na omezení zahraničních investic do amerických technologických společností (zákon FIRMMA).
Washingtonští představitelé si najednou uvědomili, že v uplynulém desetiletí investovali Číňané do amerických technologií více než 35 miliard dolarů – především proto, aby si jejich studiem dokázali vytvořit vlastní. „Jedná se o strategický plán zaměřený na osvojení pokročilého výzkumu a technologií, který umožní Číně nejen před nás položit výzvu, ale také vytěsnit USA jako jedinou dominantní světovou mocnost,“ řekl kongresman Chris Stewart.
Podle tohoto zákona musí všechny společnosti v zemi spojené s „kritickými technologiemi“ a plánujícími prodej akcií čínským investorům nejprve získat povolení od Výboru pro zahraniční investice (CFIUS).
Seznam „kritických technologií“ v dokumentu není uveden. Nejsou popsána ani žádná jasná kriteria pro zamítavá stanoviska a ani povinnosti CFIUS z hlediska zákonných lhůt pro vydávání povolení. Tudíž mnoho amerických podnikatelů se rozhodlo jednoduše přestat spolupracovat s investory z ČLR.
K boji proti „čínskému vlivu“ se navíc připojil také Federální úřad pro vyšetřování. Jak uvádí agentura Reuters, agenti FBI na setkáních s podnikateli a investory ze Silicon Valley varovali před nebezpečím získávání investic z ČLR.
FBI v souvislosti s touto propagandou podala oficiální vysvětlení, v němž uvedla, že zvyšuje povědomí firem „o možné hospodářské špionáži, nebo krádeži obchodního tajemství zločineckými, nebo čínským státem podporovanými skupinami“.
Čtěte ZDE: Národní válka za Huawei: Číňané se masově bouří. Fanatický bojkot amerického zboží. Vyoké pokuty za vlastnictví iPhone? Nebo rovnou padáka? Cesta k urovnání sporu se zužuje. Peking nemůže manévrovat
Peníze nebudou, ale vydržte
Podle hodnocení analytické společnosti Rhodium Group byl v srpnu loňského roku objem provedených transakcí zahrnujících čínský kapitál odhadován v Silicon Valley na tři miliardy dolarů. Nyní takové transakce prakticky neexistují. Činnost v USA zcela zastavilo více než tucet firemních a rodinných investičních fondů z ČLR s aktivy v desítkách miliard dolarů.
Pravda je, jak tvrdí odborníci, že hlavní část čínského peněžního toku byla zachována, ale prochází přes offshorové společnosti. Na tom byly až do nedávné doby zainteresovány obě strany, protože americkým startupům vždy chyběly peníze a investiční fondy z ČLR neměly v Silicon Valley alternativu.
Nyní se ovšem situace mění. Podle prognózy čínského technologického trhu provedené společností Forrester na léta 2019–2020 a zveřejněné nyní v červnu vzrostou komerční a státní nákupy technologického zboží a služeb v zemi v roce 2019 o čtyři procenta a v roce 2020 o sedm procent. To poskytne čínským společnostem dobrou domácí poptávku.
Čínské univerzity každoročně vypustí asi čtyři miliony odborníků v oborech techniky, informatiky a technologie. Tudíž v odvětví čínských špičkových technologií nehrozí ani personální problémy. A s otevřením burzy STAR Market se radikálně zjednodušuje přilákání investic do tohoto odvětví.
V každém případě startupům v Silicon Valley se na obzoru rýsují velké problémy. Nejenže jim prudce poklesnou investice, ale konkurence z nových čínských projektů bude každým rokem drtivější.
Zdroj.
