Když čtete výpovědi demonstrantů z posledních dnů pozorně, všimnete si, že hlavním tématem není Babiš, nýbrž vlastní ego. „JÁ nesnesu, aby…“ „pro MĚ je nepřijatelné…“ „JÁ odmítám tolerovat, že…“
Každý demonstrant je vlastně takovým malým středem vesmíru. Je nadšen svou vlastní ušlechtilostí, a je součástí obrovského davu, který mu to vše potvrzuje. Opravdu jsem skvělý člověk a vysoce morální osobnost – jenom proto, že jsem se přidal.
Žít v rozporu
Ono to vlastně dává perfektní smysl. Vidíte, že s vaší zemí to jde od desíti k pěti, a přitom pravidelně opakujete frázi o tom, že „ještě nikdy jsme se neměli tak dobře.“ Papouškujete, že „muslimové k nám nechtějí,“ a přitom vidíte všechny známky probíhající islamizace. Samozřejmě, máte psychologické mechanismy, jak se s tím srovnat, a pokaždé se s přáteli dokážete vzájemně ujistit, že to vidíte správně (a potrestat odpadlíky). Ale stejně to ve vás někde v hloubi hlodá.
Podobně jako před desítkami let, když stoupenec režimu poslušně nadával na zlé statkáře a přitom viděl, jak StB odvádí toho hodného a poctivého chalupníka odvedle.
Ten rozpor lze potlačovat celé roky. Ale dobře se s ním nežije. A najednou je tu řešení. Splynete s davem, který vám dá pocit, že jste poctivý, autentický a mravný. I ta nejmenší stopa vlastního selhání je pryč. Podobně to pomáhá i řečníkům na tribuně. Jejich jedinou devizou je a byla naprostá servilita k režimu, a čerpání dotací, a najednou si mohou připadat jako vůdcové mravní obrody.
Čtěte ZDE: Demonstrace proti demokracii: Volání po další invazi? Národní fronta komiků. Jak je důležité míti lídra. Stesk po časech koaličního bahna? Sobotkovo dědictví. Moravané, nenechte se zblbnout Prahou!
Očištění davem
V křesťanské civilizaci hraje značnou roli náboženský moment, kdy člověk prožije osobní setkání s Bohem, a ten v té chvíli vymaže všechny jeho hříchy. Věřící se cítí jako nové stvoření a prožívá intenzivní radost. Vsadil bych se, že dnešní protibabišovštví demonstranti budou mít v mozku vyplaveny stejné látky. Jejich vyjadřování a jednání tomu rozhodně odpovídá. Prostě falešná náboženská konverze.
Jenže po skutečné křesťanské konverzi (v teologickém jazyce se hovoří o „znovuzrození“) člověk přestane s nadměrným pitím alkoholu, krádežemi a čímkoliv jiným špatným, čeho se dopouštěl, a začne vykonávat spoustu náboženských obřadů. Někomu to může připadat naivní, ale rozhodně to není škodlivé.
Očištění davem v politickém smyslu vede velmi snadno k zapalování domů, pogromům, lynčům a volání po popravách. Pokaždé visí ve vzduchu průšvih.
I proto jsou „dav“ a „lid“ dva naprosto protichůdné pojmy.
Zdroj.
