Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Do porna za jeden dva tisíce: Reálné evropské hodnoty? Jakou má Janda cenu? Sprostá dehonestace vlastního prezidenta. Hloupost nebo paranoia? Za pár dolarů zapřít mámu či udat tátu. Tušíme, co můžeme čekat

Do porna za jeden dva tisíce: Reálné evropské hodnoty? Jakou má Janda cenu? Sprostá dehonestace vlastního prezidenta. Hloupost nebo paranoia? Za pár dolarů zapřít mámu či udat tátu. Tušíme, co můžeme čekat

18. 6. 2019

Tisk článku

Tomáš Vyoral se podíval na zoubek řediteli známého think-tanku a přemýšlí, zda se spíš jedná o fanatika a paranoika, nebo o prodejnou .....

Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty a vedoucí programu Kremlin Watch, který je znám rovněž svým striptýzově-masturbačním videem, za které dostal „jeden nebo dva“ tisíce korun, se pochlubil, že v americkém Kongresu prezentoval studii o ruských vlivových operacích. Mluvil prý i o případové studii „Miloš Zeman“, kdy se Rusům podařilo získat plnohodnotnou loutku.

Pominu, že jsem od tohoto paranoika, který za jedním rohem vidí ruského agenta a za druhým hackera, přičemž jiní jako by neexistovali, snad neslyšel rozumný názor či argument. Ale spolupracovat v politických a bezpečnostních otázkách s člověkem, který se prodá za „jeden až dva tisíce“, to chce slušnou odvahu.

Janda se minulý týden pochlubil svým výletem za oceán. Člověk, který této podivné (bez mučení přiznávám, že pro mě osobně zcela odpudivé a slizké) postavičce vzrostlé z politické neziskovky nekriticky naslouchá, je dle mého ještě naivnější a zaslepenější než posluchači novodobé švédské „misionářky“ a záškolačky Grety Thunbergové.

Člověk, pracující pro neziskovku, která je financována z 52 % veřejnými zahraničními zdroji a dalšími 8 % veřejnými zdroji z EU v americkém Kongresu, troufám si tvrdit, dehonestuje českého prezidenta, coby prezidenta partnerské (jak nám alespoň eufemisticky lidé Jandova ražení tvrdí) země? Svého vlastního prezidenta? V kontextu „mechanismů kultivace vlastizrádců“? Tohle normální člověk nemůže myslet vážně ani po litrech ostrého moku, aniž by prošel lobotomií nebo „žádoucím školením“.

Důvtipný, důstojný a placený americkým či britským velvyslanectvím

Jen mimochodem, statisícové příspěvky má neziskovka Evropské hodnoty od následujících subjektů (postupně 11 nejvyšších přispěvatelů v roce 2017): Foreign & Commnonwealth Office, Dary na Program pro soudržnou společnost, Konrad Adenauer Stiftung, Velvyslanectví Velké Británie, International Visegrad Fund (nizozemská vláda), American Friends of the Czech Republic, European Parliament, Centre for International Private Enterprise, Velvyslanectví Spojených států amerických, GLOBSEC Policy Institute, Zastoupení Evropské komise v ČR).

K jeho „analytickým“ schopnostem si dovolím sdílet jeden jeho starší facebookový příspěvek, komentující „ruský vliv“ na brexit… Janda naznačuje, že snad Rusko prostřednictvím Twitteru mohlo způsobit onen drobný rozdíl ve prospěch brexitu. Zajímavá analytická úvaha, když pro brexit samozřejmě hlasovali zejména staří a nevzdělaní (jak jinak, že). Ale podle Jandy jsou tito lidé tweetovači par excellence, ač u nás zatím zamrzli u hromadných e-mailů. Logika jedna báseň.

Co se týká chování analytika kooperujícího se státními aparáty - zase třeba jeden příspěvek nabádá lidi před prezidentskou volbou: „vysvětlujte lidem okolo sebe, jak přesně se končící prezident Zeman chová jako svině…“

A pro celkové dokreslení Jandova „charakteru“ přikládám několik jeho reakcí pro server Expres z roku 2015, kde si sypal popel na hlavu za svou zkušenost s točením gay porna.

 

Točení porna jako bláznivina za jeden nebo dva tisíce

Na internetu se objevilo video s pornografickým obsahem, kde je mladík, který je vám velmi podobný. Jste to vy?

„Jsem to já. Ve svých devatenácti letech jsem přišel do Prahy a zaujala mě nabídka, kde jsem mohl natočit můj striptýz. Byl jsem na to zvědavý, ale zároveň hrozně naivní. Řekl jsem si, že bych to mohl zkusit. V tom videu jsem já osobně. Jsem tam nahý, jsem to já, s nikým jiným tam nejsem. Dnes se za to stydím.“

A podepsal jste před tím něco, než jste vstoupil před objektiv? Předpokládám, že tam musela být i nabídka nějaké ceny.

„Ano, ale nepamatuji si, kolik to přesně bylo. Jednalo se tuším o jeden nebo dva tisíce a celé to trvalo asi dvě hodiny.“

Ve videu jsou i ostřejší scény, například tam masturbujete, o těch jste dopředu věděl? Byla nějaká domluva nebo scénář, který vám tohle přikazoval?

„Původně jsem si myslel, že jen půjdu natočit striptýz a že to bude bláznivina, ale dál jsem nad tím nepřemýšlel. Výsledkem je tohle. Nepromyslel jsem to, ale přesto jsem si neřekl ne. Sice to pro mě byla vnitřně nepříjemná situace, ale bohužel jsem neřekl, že končím a na shledanou.“

Taky jsem přijel v devatenácti letech do Prahy, ale ani tehdy by mě ani ve snu nenapadlo jít točit video s erotickým nebo pornofragrafickým obsahem. Člověk samozřejmě dělá chyby, případně je někdy donucen okolnostmi. Ale věřte člověku, pracujícímu pro politickou neziskovku (placenou z větší části zahraničními zdroji), který se byl schopen natolik ponížit – aniž by k tomu byl donucen existenčními problémy – prodal se za „jeden nebo dva tisíce“ k natočení pornografického obsahu pro homosexuály, protože myslel, že to bude „bláznivina“.

Čtěte ZDE: Evropské hodnoty podle pornoherce: Jakub Janda na výzkumu bruselské opozice. Provokace, nebo jen čirá tupost? Nezávislé weby v hledáčku místních kolaborantů. Milióny pro "neziskové" špicly. Pořád stejná jména

Váží si Janda sám sebe? Nebo se umí pouze nacenit?

Docela mě překvapuje, že z této charakterové pokřivenosti nemají obavy Jandovi chlebodárci. Přece jenom taková prodejnost se může draze nevyplatit. Ač na druhou stranu chápu, že je pro ně dobré mít po ruce někoho, kdo je pro pár eur či dolarů schopen zapřít mámu či udat tátu.

„To je dobrá otázka. Co cítím dnes, ve svých čtyřiadvaceti letech, je dobře si promyslet, jakou máte vlastní cenu. A uvědomit si sám před sebou, jestli to chcete udělat nebo ne. To všechno ostatní, že je to nyní trapné a že na to opravdu nejsem hrdý, je jenom následný dopad situace. Ale to nejdůležitější rozhodnutí je v tom, jestli si člověk sám sebe váží. Jestli do toho opravdu chce jít. Někdo zkusí drogy, někdo jinou věc, já jsem zkusil tohle a lituji toho,“ uvedl ještě na dotaz, co by vzkázal devatenáctiletým, kteří mají tendenci zkusit podobné natáčení, jakého se zúčastnil on.

Tahle slova možná vysvětlují nejvíce: záleží na ceně a na tom, jak si sami sebe vážíte. Z toho, co Jakub Janda dělal a dělá, si lze dovodit, na kolik se cení a sám sebe si váží.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky