Lori Lightfootová byla 3. dubna zvolena starostkou Chicaga, což je jedno z největších a nejvíce rozvinutých měst v USA. Je to první černoška, která neskrývá svou nekonvenční sexuální orientaci a přitom se dostala na takový post.
Jako z Kafkova románu
Zdá se, že nová generace Američanů se „narodila, aby naplnila Kafkův odkaz.“ Takovéto postavy představují nejliberálnější kruhy Demokratické strany USA, nejvíce globalistické, a ve svém levicovém založení dokonce i protiamerické.
V tomto případě vidíme smutný triumf ideologie „multikulturalismu“ a provařeného „LGBT“ hnutí, které slaví vítězství nad profesionalitou a obecně nad zdravým rozumem. Vždyť Lori Lightfootová nepracovala ani jeden jediný den v problematice městské správy. Nemá ani ponětí, co představuje takové řízení velké metropole, a nemá dokonce ani manažerské zkušenosti. Po většinu svého života se angažovala v soukromoprávní praxi a předkládala masám „jedinou pravou“ ideologii liberální politické korektnosti.
Z jejího životopisu vyplývá, že se od studentských lavic permanentně angažovala v tzv. „boji proti rasismu a sexismu“, což v praxi znamená právní a slovní pronásledování křesťanů a konzervativně zaměřených lidí s bílou pletí. Pak v tom pokračovala jako právnička a několik let pracovala ve státním dozorčím orgánu, který slídil za chicagskou policií, kde pronásledovala bílé policisty čestně zastávající své povinnosti.
Triumf lidskoprávní údernice
Lori Lightfootová již učinila řadu propagandistických výroků, že poskytne „menšinám“, zejména černošským, feministkám a homosexuálům, ještě více práv, což v praxi opět zkomplikuje život křesťanům a konzervativně zaměřeným lidem. A bude to znamenat novou vlnu pronásledování bílých mužů s tradičním smýšlením.
Naproti tomu její soupeřka Toni Prenckwincleová má mnohaleté zkušenosti z oblasti městského managementu, protože byla předsedkyní Rady jedné z městských částí Chicaga více než devatenáct let. Ale pro politickou kariéru v současných USA zjevně není důležitá profesionalita, ale příslušnost k oddílům „bojovníků za práva utlačovaných menšin“. Přitom Toni Prenckwincleová je také žena a mulatka, ale nepatří mezi protagonisty ideologie lesbiček a homosexuálů, což pro ni sehrálo ve volbách fatální roli.
Podíváme-li se na současnou západní politiku jako celek, zjistíme, že akcionáři globálního „stínového státu“ nejčastěji dosazují do role svých politických „manažerů“ a mediálních postav bezdětné lidi bez smyslu pro tradiční rodinu a s úchylnými sklony. Pro příklady není třeba chodit daleko: Francouzský prezident Macron, německá kancléřka Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová, prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker, na Slovensku Čaputová.
Čtěte ZDE: Manifest za záchranu Evropy: Čiré zlo a zoufalství. Jsou pouze odtrženi od reality? Rozklad, cenzura a totalita: Takové jsou naše hodnoty? Ostatní lidé jsou póvl. Zločinná utopie bojuje o přežití. I Ty, Milane?
Patriarchální řád exkluzivně pro oligarchii
Zato pokud se podíváme na oligarchy, kteří ovládají většinu aktiv západního světa včetně „světového tisku“ a Federálního rezervního systému USA, vidíme situaci zcela opačnou: velké a rozvětvené patriarchální klany Rothschildů, Rockefellerů, Baruchů, Morganů a podobných rodin. Dokonce i majetky těchto klanů mají charakter rodinného a nikoli individuálního jmění.
Tito skuteční vládci světa, co tak vehementně podporují ideologii „osvobození“ obyvatelstva od dětí a dávají obrovské peníze na činnost hnutí LGBT, sami mezi sebou „manželství stejného pohlaví“ nestrpí a „hnutí child-free“ považují za zvrácenost. Podobné zvrácenosti ovšem programově očkují běžným lidem. Tito super magnáti hledí předat své kolosální bohatství svým potomkům a bezdětnost i „práva sexuálních menšin“ vštěpují pouze ostatním podlidem, jimiž pohrdají.
Je dobře známo, že liberální volební systém je takový, že „člověk z ulice“ o sobě nemůže dát ani vědět, pokud ho nepodpoří mediální magnáti, pokud nemá obrovské sumy na svoji volební kampaň, pokud se nemůže opřít o byrokracii a speciální služby, které takového člověka k „demokratickým“ volbám jednoduše nepustí, jestliže se jim nelíbí. Tudíž současné politické úspěchy představitelů „menšin z vykřičené čtvrti“ nejsou žádnou kuriozitou, ani náhodou, nýbrž výsledkem pečlivě naplánované operace globalistů v rámci jejich ideologie zaměřené na ničení rodin nižších vrstev. Máme tu dobře promyšlená a účinná opatření zaměřená na snížení počtu obyvatel Země, na přeměnu lidí v otroky, kteří nejenže zapomínají na víru a národnost, nejenže se stávají bezdětnými, ale dokonce ztrácejí pojem o svém vlastním pohlaví pod manipulativním vlivem „genderové ideologie“, jemuž jsou vystaveni od útlého dětství.
Poddaným rozpad národní pospolitosti
Liberální stejně jako komunistická ideologie vede lidi k tomu, aby si mysleli, že hlavní ze všeho je „ekonomická základna“, vydělávání a přerozdělování peněz ve vlastní prospěch. Přitom pro každého normálního člověka je daleko důležitější zajistit dobrou budoucnost svým potomkům, svému rodu. Tak žili naši předci, tak žili ještě do nedávné doby i Evropané. Západní vlády však dnes provádějí politiku, která fakticky zabíjí institut rodiny a ničí velké rodiny jako fenomén.
I když vyčleňují velké sociální dávky na podporu rodin, život jim často až k nesnesitelnosti ztrpčují terorem opatrovnické a juvenilní justice, LGBT propagandou nuceného prznění dětí ve školách, feminismem rozvracejícím jejich manželství, štvaním emancipovaných žen proti mužům, potíráním tradiční role otce v rodině atd. Proto nezávisle na penězích už nikdo nechce plodit děti a zadělat si tak na životní tragédii.
Vyzdvižené figurky typu Lori Lightfootové dokonce i svým vlastním způsobem života propagují úpadek morálky, nemluvě ani o tom, že vyvíjejí administrativní úsilí na jeho podporu. Navíc jsou to absolutní loutky těch oligarchů, kteří je fakticky nominovali. Hrstka miliardářů kvůli osobní moci dusí existenčně nezávislou střední třídu v USA. Protože kdyby v takovém Chicagu byl zvolen starosta, který pochází z inteligentní a zajištěné rodiny a má zkušenosti s řízením města (a tací lidé bývají stále ještě obvykle bílí muži), byl by v mnoha směrech nezávislou osobou a mohl by být znovu a znovu zvolen do téže funkce bez ohledu na přání oligarchů a federálního centra.
S takovým starostou by se měli mimochodem lépe i místní Afroameričané. Dnes vidíme, co se stalo s dříve prosperující Jihoafrickou republikou poté, co zde „zvítězila spravedlnost“ a místní vzdělaná bílá menšina se stala obětí pronásledování a útlaku: tato země podlehla devastaci a úpadku. Přitom tam panuje „řízený chaos“ rozpoutaný vlastníky nadnárodních korporací: právě k nim, a nikoli ke „vzbouřeným černochům“, proudí postupně hlavní bohatství JAR.
Čtěte ZDE: Maova kulturní revoluce na Západě: Opakuje se historie? Mládí vpřed! Každý den být více radikálním. Nepoučitelní končí u krveprolití. "Elfové" posuzují právo na existenci. Přijde kontrarevoluce?
Zbraně: Feminismus, sodomie a drogy
„Profesionální bojovníci“ za práva všelijakých národnostních či sexuálních „menšin“ jsou něco jako „švýcarská garda“ globalistů – zcela na ní osobně závislí, bez opory ve vlastních rodinných klanech, protože bez tradic a bez dědiců. Sami nic neumějí, kromě prosazování ideologie feminismu, homosexualismu a multikulturalismu. Jejich páni od nich ani nic jiného nevyžadují – skutečně vládnout za ně bude speciálně vybraný byrokratický aparát.
Mimochodem, samozvaným vůdcem rodilých Ukrajinců se prohlásil rusky mluvící rodák z moldavské SSR Porošenko, jehož předkové neměli žádný vztah k Ukrajině. A „práva“ drogově závislých na „léčbu“ metadonovými programy a na legální marihuanu zastřešuje Soros. Tento finančník sám hnutí „child-free“ neholduje a je otcem pěti dětí. Soros se také stal hlavním „banderovcem“, když podpořil řadu ukronacistů, a hlavním „Kataláncem“, když zorganizoval a financoval hnutí pro oddělení Katalánska od Španělska, aby tam vytvořit loutkový stát pod kontrolou globalistů.
A feministické hnutí, jak přiznal bývalý přítel rodiny Rockefellerů a producent Aaron Russo, založili a vedli šedovlasí staříci z klanu Rockefellerů, kteří se rozhodli zničit institut rodiny a dostat pod státní gesci výchovu dětí. V této souvislosti stojí zato poznamenat, že již v dávné minulosti mnohé šlechtické stavy, jejichž klany se potýkaly s odporem nižších vrstev, zaváděly „feministické novoty“ v podobě matriarchálních opatření pro své poddané, čímž bezpečně zlomily jakýkoliv vzdor vůči sobě i své absolutní moci. Rozbily tak rodinou soudržnost a vyděděné muže zbavily ochoty se vzepřít a spojit v účinném odboji za svobodu a nezávislost svého rodu.
Nekulturní revoluce Západu
Současná drogová a sexuální revoluce, při níž se záměr rozložit společnost skrývá za propagandou placených „aktivistů“ a fanatiků, živě připomíná čínskou „kulturní revoluci“. V šedesátých letech minulého století se Mao Ce-tung rozhodl odrovnat své politické soupeře a zavedl v Číně svéráznou komunisticko-pohanskou ideologii s kultem sama sebe coby „rudého císaře“ a „poloboha“. Mao se rozhodl provést vše rukama „spontánně revoluční komunistické mládeže“. Za tímto účelem byly podle jeho nařízení v ČLR zřízeny v řadách školáků a studentů četné oddíly Rudých gard pořádajících pogromy na „odpůrce režimu“.
Rudé gardy dlouho ničily a zabíjely lidi nepohodlné Mao Ce-tungovi, pronásledovaly sebemenší projev nesouhlasného myšlení. A poté, co tento „hlavní proletář Číny“ uznal své dílo za dokonané, nechal veřejně popravit vůdce Rudých gard a milion nejaktivnějších gardistů poslal na nucené práce.
Nyní vidíme po celé Americe velmi podobný obrázek: dobře organizované a placené skupiny výtržníků z řad profesionálních „aktivistů za lidská práva“ masivně útočí na křesťanské církve, na průvody odpůrců potratů a příznivců tradiční rodiny. Těší se přitom podpoře úřadů, médií a právníků, proto jim vše prochází beztrestně. Americké „rudé gardy“ zatím ještě nezabíjejí své oponenty, ale už je ponižují, bijí a mrzačí. Tyto novodobé rudé gardy demolují památníky postavené těm, kdo budovali americký kontinent: průkopníkům, misionářům a badatelům, vojákům a státníkům.
Tak se z odhodlání placených žoldáků a mládežnických fanatiků završuje americká „kulturní revoluce“ (přesněji antikulturní), velmi podobná té čínské.
S pomocí takovéto „spontánní aktivity liberálních úderníků“ a volbou výše popsaných „aktivistů“ do vysokých pozic se na Západě buduje „podivný nový svět“, kde novodobí otroci, kteří se považují za svobodné, budou chodit s implantovanými mikročipy, bez nichž si nebudou moci nic koupit ani prodat. Svět, kde se jednou normou stane vynucená eutanazie starých lidí a všeobecná LGBT propaganda.
Není divu, že tyto struktury přepadá běs, pokud se některé země realizaci jejich představ stále ještě pokouší vymknout.
Zdroj.
