Ještě před osmi měsíci málokdo na Slovensku věděl, kdo je Zuzana Čaputová - a dnes je prezidentkou země. Žena nepřijímaná katolíky, komunisty ani nacionalisty, dle různých pozorovatelů a komentátorů loutka oligarchů, buddhistka, ekoteroristka, Sorosova agentka a lesbička dostala 58,4% hlasů z toho mála voličů, kteří se dostavili k urnám. Jedním rázem si tak Slováci zvolili gay parády, manželství deviantů, adopci dětí pederasty, potraty, sebevraždy, dveře dokořán otevřené migrantům, podporu členství Slovenska v EU a v NATO a orientaci na Demokratickou stranu USA.
Zbláznili se snad Slováci?
Ne, jen jsou unaveni z domácích politiků a lhostejně podlehli úspěšné mediální masáži izraelské agentury „Shaviv Strategy and Campaigns“.
Podobně jako v prvním kole ukrajinských voleb zvítězil v prezidentských volbách na Slovensku místní „lokaj z lidu“. A poprvé v historii bude mít země za prezidenta ženu – právničku ve středních letech a ekologickou aktivistku financovanou Sorosem a dosazenou bývalým liberálním prezidentem, který odešel s korupčním skandálem na krku.
Slečna Nebojsa
Čaputová pokořila Slováky za pouhých osm měsíců, tak dlouho trvala její volební kampaň. V době, kdy započala předvolební bitvu, zažívalo Slovensko ošklivou krizi z důvodu obvinění několika vysoce postavených slovenských politiků a úředníků z vazeb na italskou mafii. Do skandálu byl zapleten i premiér a poslanec vládnoucí strany Robert Fico.
Unaveni korupčními skandály ve vládě a vedoucí stranou „Smer“, která je u moci více než 10 let, jistá část Slováků uvítala relativně mladou a pohlednou Čaputovou, která ve videoklipu vystoupala na kopec, kde jsou podle legendy pohřbeni slovenští rytíři, a přede všemi provolala heslo: „Společně proti zlu.“
Následovala série videoklipů a rozhovorů s místními blogery, jimž hrdě a neohroženě vyjevila, že se „nebojí“ bojovat se zlem, vždyť přece není sama a stovky tisíc jejích příznivců stojí za ní. A pak zahřměla hlasitá hesla jako: „Toto je zápas dobra se zlem“, „Společně zbavíme zemi korupce“, „Společně vstříc budoucnosti “a tak dále. Zkrátka „superžena“, nebo spíše „super-trans-gender“ sufražetka? Opravdu těžko říci. Normálním lidem se z ní a z jejích bezobsažných frází musel zvedat žaludek. Proto k volbám raději vůbec nešli.
Čtěte ZDE: Sorosova Barbie na Hradě: Zvolili ji nevolící. Pyrrhovo vítězství místní Páté kolony Bruselanů. Udělal Kotleba správně, že neustoupil? Všechno je jinak. Plastový Šefčovič by byl ještě horší. Kedy Slováci ožijú?
Bezzubá opozice
Přitom vše, co na ni dokázali vytáhnout všichni její oponenti, bylo obvinění z vazeb na Sorose a na Izrael. Jeden z hlavních trumfů proti Čaputové se týkal organizátorů její volební kampaně – izraelské agentury Shaviv Strategy and Campaigns. Ta v roce 2015 přivedla k vítězství stranu „Likud“ Benjamina Netanjahua. Ale naše slečinka protlačená miliardářem Sorosem a místními oligarchy prohlásila, že peníze jí dávali prostí lidé po 15 až 20 eurech. Mimochodem Zelenskyj by ji mohl žalovat za plagiátorství, protože svoji výmluvu mu sebrala z jeho volebního klání „lokaje z lidu“.
Co se týká Sorose, i zde dokázala zchytralá příští prezidentka vše obrátit ve svůj prospěch. Coby bývalá pracovnice nadace „Otevřená společnost“ prezentovala svoje vazby na Sorose nikoli jako nedostatek, ale jako přednost:
„Celý svůj profesní život jsem obětovala spravedlnosti. Když jsem byla ještě studentkou, iniciovala jsem řadu projektů na pomoc chudým, včetně dětí, které byly vystaveny domácímu násilí. Jako právnička jsem stála na straně těch, kteří neměli peníze na obranu svých práv. Jako občanská aktivistka jsem hájila veřejné zájmy před zájmy politických stran nebo podnikatelských skupin. Jako prezidentka chci napřít všechny své síly k boji proti bezpráví a útlaku,“ prohlásila a k tomu dodala, že v Sorosově nadaci dostávala plat a nekradla, ani se nespřáhla se zločinem.
Pochybný idol mládeže
Mnohem více hlasů patrně ztratila poté, co arcibiskup Ján Orosch z Trnavy označil hlas pro Čaputovou za těžký hřích. To je bezprecedentní událost: coby zástupce papeže v katolické zemi nejenže zasahoval do voleb, ale také vystavil prezidentskou kandidátku klatbě. Na rozdíl od ostatních tento církevní hodnostář četl politický program kandidátky a našel tam celou řadu bodů týkajících se jejího zvrhlého zaměření: podpora LGBT ze státního rozpočtu, propagace potratů, feministické teze, pořádání pochodů hrdosti gayů a lesbiček a oddanost juvenilní justici, v jejíž agendě ničení celistvých rodin je jako doma.
K arcibiskupovi se připojili staří komunisté, kteří prezidentskou kandidátku obvinili ze zaprodávání Slovenska Washingtonu, a nacionalisté, kteří varovali, že hodlá nechat Slovensko zamořit barevnými imigranty. Takové nezpůsobné nehoráznosti hodlá Zuzanka tropit navzdory skutečnosti, že homosexuální aktivisty na Slovensku strpí jen něco málo přes 20% místní populace, proamerické cítění je na úbytě a migranty dokáže vystát méně než 10% lidí. Ale na tom nic, Zuzana obvinila církev, že hájí zájmy oligarchů, komunistů a nacionalistů a podporuje diktaturu vládnoucí strany. Tím dostala na svoji stranu mládež i s jejich mozky vymyté politicky korektním vzděláváním.
Čtěte ZDE: Slovenská volba: Je sousedům co závidět? Postdemokratický úpadek společnosti. Zaplacený kobercový nálet. Volič rezignoval? Dříve lichvář, teď Soros. Místo idejí jen špína. Nezbývá, než si znovu povzdechnout
Bojkot voleb?
Proč? To není žádné tajemství: Protikandidátem Čaputové byl místopředseda Evropské komise pro mezinárodní otázky, bývalý komunista a absolvent Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a k tomu kariérista ze sociálně demokratické strany „Smer“. Šefčovič v očích Slováků ztělesnil vládnoucí „Smer“ a orgány EU, k nimž se v zemi nahromadil odpor. Strana „Smer“ totiž vyhrála první volby už v roce 2006 a v posledních letech se její členové utápěli v korupčních skandálech.
V roce 2017 se konaly mnohatisícové mítinky proti druhé osobě „Smeru“ ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi pro jeho vztah s developerem, který je vyšetřován z daňových podvodů. Před rokem pod tlakem masových protestů odstoupil premiér Robert Fico kvůli skandálu, který se týkal italské mafie a vraždy novináře Kuciaka. Další Sorosův kůň a bývalý prezident Slovenska Kiska nazval činnost tehdejší vlády „politickým divadlem“ a hrozil přitom předčasnými volbami. Podle Kisky dozrála ve společnosti nedůvěra vůči úřadům a vládě. A neuplynul ani rok a kolem samotného „prozíravého prezidenta“ se rozhořel skandál kvůli jeho firmě, která byla obviněna z korupce a daňových úniků.
Ve výsledku lidé už nevěřili vůbec nikomu. Místní „Smer“ i stará opozice ztratili podporu lidí, ať říkali nebo slibovali cokoliv. Místní média na začátku minulého roku napsala: „Teď ať si přijde třeba čert“. Vzývali ho a on přišel. Zjevil se v podobě „lokaje z lidu“ Zuzany Čaputové. A nebude trvat déle než rok a Slovensko opět zachvátí protesty. Korupce se přitom dostane na druhou kolej. V plánech nového vedení je totiž přijímání migrantů a celá řada opatření k „toleranci“, která pochopitelně vyvolají vzpoury a ty zase obvinění z podněcování k nenávisti, přičemž jedinou faktickou a opravdu nebezpečnou nenávistí bude ta na straně liberastů.
V pořadí třetí lokaj z lidu
Obecně je tu však jedno důležité ponaučení. Již ve třetí zemi Evropy vyhrál „lokaj z lidu“, který se vynořuje jakoby odnikud a slibuje „vítězství dobra nad zlem“, přičemž se vědomě vyhýbá konkrétnímu vysvětlení, jaké že to zlo hodlá vymýtit: Je to Macron ve Francii, Čaputová na Slovensku a Zelenskyj na Ukrajině. A objevují se nikoliv ze zlé vůle Sorose, Rothschildů a oligarchů – ti pouze využívají situaci – ale příčinou je úpadek a ztráta volebních preferencí vládnoucích stran: ve Francii byli všichni unaveni z politiky a skandálů Hollanda a Sarkozyho, na Slovensku ze „Smeru“, na Ukrajině už nejde ani o smysluplného kandidáta – všichni stokrát přeběhli z tábora do tábora, převlékly kabáty a zradili voliče. Lidé jsou z politiků natolik unaveni, že prokletý Sorosův agent se už nejeví jako tak špatná možnost.
A teď se podívejme na politické klima v naší české kotlině. Adorace přestárlé a věčné slečny Čaputové všemi hlásnými troubami veřejných sdělovacích prostředků je tak zanícená, že není třeba být prognostikem, abychom pochopili, že příchod „bojovníků se zlem“ do našich krajů není zase až tak vzdálená budoucnost.
Zdroj.
