Slovensko čekají tři volební kroky. Volby jako výběr lidí, jako výběr postojů k současné realitě světa, ale také k vnitrostátním problémům Slováků samotných. Pokud chceme pochopit dění na Slovensku, musíme udělat analýzu dění ve světě - nelze ji nebrat v úvahu.
Žijeme v přechodném období, kdy uspořádání světa založené na výsledcích 2. světové války zaniká, ale nová pravidla ještě nefungují. Existují instituce, které vznikly z oněch výsledků, ale v praxi se uplatňuje politika silnějšího a politika bloků, takzvaných společenství. Znovu jsou potřební nepřátelé, militarizace politiky, nová pravidla obchodu, investic a globálního uspořádání lidské společnosti.
Kiska
I Slovensko má své problémy. Velká nedůvěra k politickým institucím, morální, právní a politické selhání vedoucích osobností, krize politických stran, krize parlamentalismu, jednostranný vývoj ekonomiky, zanedbání infrastruktury, regionální rozdíly, jakož i zanedbané otázky obrany a bezpečnosti státu.
Zprávy ohlupují. Před volbami každá strana slibuje to, co nedokáže splnit. Sliby směřují do sociální sféry, kde se najde nejvíce voličů, ale plnění je neurčité. Každá strana bojuje za sebe. Ale ty skupiny, které jsou u nás, nelze nazvat stranami.
Pokud se vracíme ke končícímu období výkonu funkce prezidenta, vidím hlavní pozitivum v tom, že končí. Prezident Andrej Kiska byl produkt kampaně třetího sektoru a cílem dalších skupin. Prezident státu má mnoho hříchů, podezření z trestné činnosti, ale nikde se nepíše, že jeho největším hříchem byl boj proti vlastnímu státu a jeho existenci.
Kiska označil období vzniku státu za období zločinu. Kiska přísahal na pohřbu Michala Kováče pomstu zakladatelům státu. Kiska bez souhlasu kohokoli navrhl vybudování americké základny nedaleko Popradu. Kiska se vysmál všem, kteří usilovali o tento stát, když k 25. výročí vzniku Slovenska vyznamenal všechny, kteří proti vzniku státu a existenci státu bojovali. Je mnoho věcí, které lze Kiskovi vytknout. Ale je třeba brát v úvahu i to, co bylo z jeho hlavy a co byl výsledek vlivu prostředí ve kterém se pohyboval.
Čtěte ZDE: Promluvy z výjimečného setkání: Klaus a Mečiar pro čtvrt století na "místě činu". Dějiny nám daly za pravdu. Nedopustili jsme roztržku. Nikdo nemohl vyhrát 10 : 0! Oběma zemím přátelské rozdělení prospělo
Čaputová
Zabývám se tím proto, že tytéž síly, které stvořily Kisku, vytvářejí dnes Kisku č. 2 - jmenuje se Zuzana Čaputová. Nedovolím si hodnotit morální profil a lidské vlastnosti paní Čaputové. Ale vím, že politická praxe a zkušenost je nulová, orientace v globální politice nutná pro hlavu státu a velitele ozbrojených sil je nulová, zkušenost a alespoň teoretická znalost působení ústavních instituci je rovněž nulová. Má legální podporu strany, která teprve vzniká, ale ti, co jsou v pozadí, již nyní všude útočí na vrcholné funkce.
Namísto perspektivy pro Slovensko řeší zástupné problémy, jako například agendu LGBTI, zda mohou mít homosexuálové děti. V přechodném období se vždy do čela státu vybíral člověk s velkým rozhledem a lidskou zralostí. Propaganda v podobě objednaných výsledků průzkumů, která jí dává 55 procent, současně otevírá otázku, kdyže se účastnilo na Slovensku 55 procent lidí voleb prezidenta...
Zem & Vek: Normální lidé se musí semknout, aby v sobotu porazili neslušné zlo
Představitelé liberálního zla se plíživým způsobem snaží ovládnout celé Slovensko. Tentokrát si na mušku vzali prezidentský palác. Tomuto cíli kromě mohutné půlmilionové kampaně pomáhají i mainstreamová média, která též prosazují tyto společnost rozkládající ideologie. Pokud se však lidé na Slovensku semknou, společně dokážou zlo porazit.
Hlavním heslem v kampani "top favoritky" na prezidentku (podle průzkumů veřejného mínění) Zuzany Čaputové je "Postavit se zlu. Spolu to dokážeme." Co představuje zlo v jejím pojetí, však blíže nespecifikovala.
Paradoxem je, že největší zlo těchto voleb představuje právě Zuzana Čaputová. Konktrétně liberální zlo, které se snaží ovládnout post hlavy státu Slovenské republiky. Podporuje:
- Registrované partnerství pro homosexuály
- Adopce dětí pro homosexuály
- Dekriminalizaci některých drog
- Istanbulskou úmluvu
- Globální pakt OSN o migraci
Jako pracovnice mimovládky Via Iuris dostávala peníze i od Nadace otevřené společnosti George Sorose. Získala 170.000 dolarů od americké Goldmanovy nadace, která podporuje liberalismus po celém světě.
Trnavský arcibiskup Orosch na její přetvářku upozornil (vydává se za křesťanku a byla - nikterak překvapivě - podpořena i Tomášem Halíkem - pozn. PP) a vyzval věřící, aby ji nevolili.
Slováci by proto měli pořádně zvážit, komu dají v sobotu svůj hlas. Slovensko si už konečně zaslouží pro-národního prezidenta, který bude hájit zájmy Slovenské republiky a ne zájmy USA či Bruselu, jako tomu bylo posledních 5 let. Postavme se liberálnímu zlu, spolu to dokážeme.
Šefčovič
Druhým kandidátem na funkci prezidenta je Maroš Šefčovič. Propagují ho jako nezávislého. Skutečně nezávislý na straně Smer-SD? Od ní dostal 100 tisíc eur na kampaň. Na vystoupeních ho provází Robert Fico, jehož politiku obhajuje.
A hlavní chybou je, že trvalý pobyt má sice na Slovensku, ale z důvodu dlouhodobé odloučenosti od vnitřních poměrů se v nich vlastně nevyzná. Propaganda ho vyzdvihuje jako člověka z Evropské unie. Je faktem, že jeho zkušenosti jsou bohaté. Tento klad má však i svoji zápornou stránku. Jde zastupovat a hájit zájmy Slovenska v EU nebo zájmy eurobyrokracie na Slovensku?
Z jeho vystupování vyplývá, že bližší je mu eurobyrokracie. Pokud předtím zvedal ruce pro imigraci, pro výklad smluv o založení EU tak, aby omezily národní vlády, je velmi pravděpodobné, že v tom bude pokračovat. V době, kdy národní státy a EU přehodnocují své vztahy, je pádný předpoklad, že on bude stát proti národním zájmům.
Naivní byla hra Roberta Fica o post předsedy Ústavního soudu SR, která mimochodem neskončila. Ta předpokládá, že Šefčovič jako prezident jmenuje expremiéra předsedou Ústavního soudu, vyberou si předsedu vlády a "Ficovláda" bez ohledu na výsledek parlamentních voleb bude pokračovat.
Vidíme, že pro osobní moc je Fico ochotný rozbít systém. Narušil volby soudců Ústavního soudu, hrozí rozbitím vlády a pádem vládní koalice, ale také vyvoláním předčasných parlamentních voleb. Zásada "Pokud nebudu já, nebude nic", je pro stát zničující. A co dělá Šefčovič? Veřejně, až s nekritickým obdivem podporuje Fica.
Čtěte ZDE: Slovensko na rozcestí: Má Kotleba v rukou osud země? Sorosovské bažiny připravily Sofiinu volbu. Brusel nebo Brusel plus imigranti? Harabin je naděje. Zápletka okolo hradu. Ouvertura před evropskými volbami?
Harabin
Třetí, kdo může ve volbách prezidenta sehrát zásadní roli je Štefan Harabin. Pokud první dva neoliberálové a globalisté představují dvě odnože téhož směřování, Harabin je protikladem těchto kandidátů. Jeho plusem je zkušenost ze soudní sféry, výkonné moci, z působení v parlamentu a z legislativních procesů. Důvěrně zná osoby a vztahy, z nichž většina je před zraky ostatních občanů skrytá. Bez ohledu na důsledky pro svoji kampaň důsledně obhajuje Slovenské národní a státní zájmy.
Tato jeho koncepce vyvolává snahy zabránit Harabinovi stůj co stůj postup druhého kola. Za tímto účelem se spojili všichni neoliberálové v agenturních médiích - anonymně, avšak naprosto evidentně.
Dostal mnoho ran, ale ve svých zápasech v rámci svých funkcí byl neústupný a vyhrával. Není politicky organizovaný, je nezávislý. Sice je spojován s vládou Roberta Fica, byl v ní však jako nezávislý a ve skutečnosti jediný Ficův oponent. Podle mého názoru, pokud chceme, aby bylo Slovensko státem našich vnuků, je dnes Harabin pro Slovensko jako hlava státu nejlepší řešení.
Bugár
Je tu ještě další postavička politického spektra - kandidát na prezidenta Béla Bugár, jenž celou svou politickou kariéru založil na etnické odlišnosti. Byl proti svrchovanosti, byl proti Ústavě SR, byl proti vzniku státu, byl jedním z představitelů bojujících za maďarskou autonomii - rozdělení státu na etnickém principu. Více času prožíval v Budapešti, než komunikací se slovenskými subjekty. Když pro svou nadutost ve vztahu k jiným členům své strany - a po korupčním skandálu strany - přišel o funkci předsedy, na čas se stáhl.
Když zjistil, že jeho návrat na politické výsluní již není možný pouze na základě angažmá ve prospěch maďarské menšiny, opřel se i o část Slováků. Pokud hodnotíme jeho vystoupení, je takzvaným jestřábem v politice. Vždy pracuje pro sebe. Jiná tvář v médiích, jiná tvář v pozadí. Konflikt v koalici mluví za vše: Fico nedal podporu Bugárovi pro souboj o prezidenta - a Bugár mu nedá podporu pro Ústavní soud.
Čtěte ZDE: Nález na Spiši: Objevena dívka s nevymytým mozkem. Jak se razí politická korektnost na Slovensku? Rozpolcená veřejnost a mobilizované neziskovky. Oslí můstek multikulti vs. holocaust. Obrana kultury a svobody
Svobodné volby
Mění se i způsob vedení volební kampaně. Z neoliberálního prostředí se do ní potichu vnášejí zavádějící až hloupá témata - jako například, zda by ten který kandidát jako hlava státu udělil milost Kiskovi. Přitom Kiska zatím není odsouzen, jeho občanská práva nejsou omezena a pokud by se například vyskytly okolnosti týkající se špatného zdravotního stavu, milost se všude ve světě uděluje. A tady se sami kandidáti naparují, jako by potrestali všechny politiky. Přičemž sami jsou politici (a prezident nemá právo soudit).
Média hrají své standardní hry a jakoukoliv jinou názorovou pozici odmítají. Kdo je jiný toho třeba zakázat, nebo alespoň dehonestovat. Takže: ať žije svoboda slova z roku 1989! Agentury stylizují kandidáty do prostředí, které jim není přirozené a sociologové dělají tajné průzkumy a podle jejich výsledků upravují kampaně. Toto se na Slovensku táhne od prvních pokusů Fedora Gála v roce 1990 řídit Veřejnost proti násilí podle průzkumů veřejného mínění.
Je to otázka od roku 1998. Svobodné volby jsou svobodným rozhodnutím občanů státu, kteří mají státní občanství a platí daně. Volby v roce 1998 byly první nesvobodné. Veřejné mínění masivně ovlivňovaly zahraniční subjekty. Ty platily média, opoziční politiky a aktivisty v kuse obelhávaly.
Samy ústy Martina Šimečky přiznaly, že nebýt 20 milionů dolarů od Sorose, nikdy by Mečiara neporazily. Já tvrdím, že kromě těchto sorosovských milionů šlo i o další tři miliardy z černých peněz. Slovenští občané tolik peněz neměli. Cílem těch, kdo stojí v pozadí těchto kampaní, je dosahovat svých cílů rukama slovenského voliče.
Hlavní otázka před volbami zní: "Poučili jsme se?" Občanovi, kterému mediální masáží a propagandou upraví jeho názory, se zdá, že volil svobodně. Ve skutečnosti však volí proti sobě. Pokud si Amerika tak vehementně hájí svoji svobodu voleb, měli bychom i my. A až pak uvidíte, kdo všechno bude proti svobodným volbám vystupovat. A budeme také vědět i to, kdo je kdo a kdo se za koho bije...
Zdroj 1, Zdroj 2.
