Říká se, že není nic staršího než včerejší zprávy. Přesto jsou věci, které nestárnou a někdy přinášejí objasnění věcí budoucích. Tento rozhovor s Tomášem Úlehlou vznikl v polovině listopadu minulého roku v době velké rebelie poslanců ODS, kteří později odešli ze sněmovny. Nebyl uveřejněn. Dnes jako by přes „trhlinu v čase“ přinášel úplně jiný pohled na celé dění. A především na motivace a postoje dnes již bývalého poslance za ODS.
Rozhovor vedl pubicista Pavel Veselý
Co Vás vlastně přivedlo k politice a do politiky?
Zájem o politiku ve mně vzbudil nepřímo můj dědeček, jeden ze tří nekomunistických primářů ve zlínské Baťově nemocnici, který přišel z Vídně a Brna do Zlína v r. 1947. Celých 40 let naši rodinu pronásledovali "estébáci", jelikož babička Sophia byla Vídeňačka, žijící od čtyřicátých let v Brně. Když v r. 1948 celé rodině všechen majetek (konfekční a textilní firmy v Brně, nemovitosti v Třebíči a Brně) znárodnili proletářští zloději, nastal psychický teror, srovnatelný s gestapáckými výslechy ohledně záchrany mnoha mladých Židovek před nasazením do "Říše" během 2. světové války. Dědeček kladl důraz na vzdělání, učil mě rozumět umění, přírodě i lidem, hovořil nejen německy a anglicky, ale také latinsky a řecky, takže se u nás rádi scházeli režimem pronásledovaní vzdělanci, kněží nebo umělci, což dráždilo nevzdělanou tupou rusofilní bandu - udavačskou lůzu z ulice, jako rudý hadr býka. Kromě Hlasu Ameriky jsme doma poslouchali ještě rakouskou rozhlasovou stanici Österreich I., abychom měli reálný přehled o politickém dění v celém světě. Fandili jsme Jimmi Carterovi, ale i Václavu Havlovi - nejvíce snad, když se těsně před "pěrestrojkou" v Sovětském svazu setkal v Praze ve Waldštejnské hospodě s francouzským prezidentem.
Účastnil jste se „odboje“?
Od šestnácti let jsem příležitostně pomáhal roznášet samizdaty zlínským a následně olomouckým "chartistům"... Rok 1989 byl pro naši rodinu vysněnou vzpruhou ! Do politiky mě časem vtáhlo dění na náměstích, včetně "startovací" Národní třídy 17.11.1989, kde jsem nemohl chybět, a následné působení u zrodu Občanského fóra. Kandidoval jsem do Okresního zastupitelstva i do České národní rady. V roce 1992 jsem nastoupil na místo obyčejného úředníka na zlínské radnici, abych později zastával pozici vedoucího odboru a tajemníka městského úřadu. V roce 1998 jsem si poprvé vyzkoušel post radního. V dalších volbách jsem úspěšně kandidoval na primátora statutárního města a čtyři roky působil v této pro mne velmi prestižní funkci. No a za další čtyři roky jsem se stal poslancem. Členem ODS jsem od čtyřiadevadesátého..
Poslanec ODS Tomáš Úlehla v době tzv "rebelské" krize na podzim 2012
Váš záběr je velmi široký: hudebník, restaurace, Nadační fond Kopretina...Co všechno kromě vás to spojuje?
Jsem především soukromý podnikatel - expert v oboru ochrany životního prostředí, specializující se na nakládání s odpady, člen redakční rady odborného magazínu Odpadové fórum, vlastním "kulaté razítko" pro posuzování environmentálních vlivů (EIA) a zdravotních rizik, působím jako poradce ministrů pro životní prostředí a zdravotnictví, poradce ve významné energetické společnosti, jako předseda euroregionu, člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy, člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jsem také spoluzakladatelem a členem dozorčí rady Nadačního fondu Kopretina, jednatelem společnosti provozující rodinný café restaurant, členem představenstva akciové společnosti provozující mimo jiné skládku odpadů. Hraji ve vlastní rockové kapele, skládám a komponuji a jako bývalý aktivní sportovec (fotbal) dlouhodobě působím v různých tělovýchovných orgánech. Jsem i mecenášem charitativních a humanitárních projektů, snažím se reagovat na podněty občanů nebo korespondenci do 48 hodin. Proto bohužel velmi málo spím. A co všechno to spojuje ? Že mohu 90 procent zmíněných "angažmá" vykonávat bezplatně a nepokrytecky říkat, že mě politika neživí, jelikož odměny nebo-li takzvané požitky z funkcí mohu poskytovat na bohulibou činnost...
V Nadačním fondu Kopretina působí také ing. Vratislav Mynář, postava ze SPOZ (dnes kancléř prezidenta Zemana pozn. autora). Jak k té spolupráci došlo?
Nadační Fond jsme založili v r. 2005, kdy jsem byl zlínským primátorem. Nikdy jsem nepřestal podnikat, občané i voliči to ví, činím tak od r. 1995, a nemám problém s veřejnou kontrolou svých aktivit. Ani jedenkrát v životě jsem nepodal přihlášku do soutěže o veřejnou obchodní zakázku. No a jelikož jsem byl již tehdy známým podporovatelem humanitárních projektů, obrátil se na mne Vráťa Mynář, kamarád z byznysu v oblasti odpadového hospodářství, a já na spolupráci s radostí přistoupil. On v té době podporoval ODS v Brně, a nikdy by mě nenapadlo, že nakonec také vstoupí do politiky, a ještě k tomu docela razantním způsobem. Vidím určitou možnost naší spolupráce na komunální či regionální úrovni, pokud nebudu tlačen do přímé kooperace s komunisty v Zastupitelstvu Zlínského kraje. Výsledky voleb však respektuji a úspěch SPOZ, vzhledem k velmi "mladé" historii této strany, obdivuji. A současně všem jejím členům k výsledku voleb v našem zlínském regionu gratuluji.
Dva měsíce jste se snažil společně s kolegy zamezit takzvanému „daňovému balíčku“, fakticky razantnímu zvyšování daní pravicovou vládou. Jak to začalo?
10. května 2012 jsem se pro media odmítavě vyjádřil k takzvané milionářské dani a potencionálnímu zavedení spotřební daně u českého vína. Zastupuji podnikatelský region, jsem vášnivým vinařem se znalostí praktických možností konkurenceschopnosti výrobků moravských vinařů zejména v obchodních řetězcích. Jako politik i podnikatel za ta léta umím odhadnout tragické dopady zvyšování daní na prosperitu země. Proto jsem se "ozval".
Tři vaši kolegové se vzdali svého poslaneckého mandátu. Vy jste o tom neuvažoval?
Uvažoval, a stále ještě nejsem definitivně rozhodnutý. Zatím ale u mě převažují důvody a argumenty proti složení mandátu...
Co vám na daňovém balíčku nejvíce vadí?
Lidsky mě rozčílila téměř nulová možnost projednat výhrady nespokojených poslanců s jeho předkladateli, a to i uvnitř koalice. Podstata mé "rebelie" spočívá v odklonu koalice od pravicového konzervativního principu nezvyšování daní. Kvůli údajné stabilizaci ekonomiky naše vláda navrhuje další změny zavedených pravidel pro živnostníky i aktivní seniory. Danit občany, místo abychom vyvážili rozpočet úspornými škrty v jednotlivých resortech a hlavně v redukci takzvaných mandatorních výdajů, to opravdu není pravicové.
Současně se zvýšením daní jste prohlasovali i církevní restituce. S tím jste neměl problém?
Navrácení majetku zcizeného čtyřicetiletým diktátorským režimem plně podporuji, stejně jako takzvanou odluku církve od státu. Ovšem v době tak ekonomicky složité by podle mě finanční plnění mělo být odloženo až do doby, kdy už nebude zapotřebí získávat peníze do státního rozpočtu dalším zvyšováním daní...
Byl jste pod velkým tlakem? Co teď s tím? Chtěl po vás někdo, abyste vystoupil z ODS?
Nátlak postupně narůstal, ale naštěstí jsem na to nebyl sám, a to mi dodávalo vnitřní sílu, abych si stál čtvrt roku za svým názorem. K vystoupení z ODS mě sice zatím nikdo nevyzval, ale o vyloučení z ODS či z poslaneckého klubu se v kuloárech docela hlasitě šeptalo.
Co podle Vás představuje pravicová politika dnes?
Dnes žádnou skutečnou pravicovou politiku nikde nevidím...
Říká se, že premiér Nečas je slabý premiér, tančící podle toho, jak píská Miroslav Kalousek. Je to pravda?
Určitě to tak v nejednom případě "neódéesáckých" rozhodnutí musí působit, protože ministr financí má v současné vládě evidentně dominantní vliv nejen na stanoviska našeho předsedy a premiéra, ale i ostatních členů vlády.
Koho chcete podpořit v prezidentských volbách?
Je to volba tajná, a tak bych si rozhodnutí koho podpořím, s dovolením nechal pro sebe.
Mnozí se domnívají, že vaše aktivity s kolegy „rebely“ jsou spojeny s vnitrostranickým bojem Topolánek- Nečas.
Duel Topolánek či extopolánkovci versus Nečas nebyl rozhodně ani náznakem iniciačním impulsem k rozpoutání diskuse nad konsolidačním balíčkem.
Jak chcete naplňovat pravicovou politiku v budoucnosti?
Naše vláda dostala v krajských a senátních volbách tvrdý elektrický šok. Předpokládám proto, že již neponecháme nic náhodě, a začneme konečně naplňovat naše konzervativní zásady, které povedou kromě jiného také k ekonomické prosperitě. Především musíme nastavit všem, od kterých chceme, aby utráceli a platili daně, dlouhodobě poměrně přesně odhadnutelné životní a podnikatelské podmínky.
Máte nějaké životní krédo?
Chceš-li rozhodovat o druhých, nejprve poznej sám sebe.
