V současné době nezuří v automobilovém světě lítější boj než ten, který mezi sebou svádějí obhájci spalovacích motorů a nadšenci pro elektromobily. Nyní tu ovšem máme studii Jonathana A. Lessera, šéfa konzultantské společnosti Continental Economics, dle které elektromobily nejenže nejsou spásou pro životní prostředí, ale naopak mají pro svět znamenat katastrofu. Toto zjištění jejich zastánce rozpaluje k nepříčetnosti. Mnozí tak velmi pravděpodobně Lessera odsoudí jako „nýmanda“, který mluví o věcech, jimž absolutně nerozumí. Jenže realitou je pravý opak.
Lesser má za sebou více než třicetiletou kariéru v poradenství nejen pro firemní sektor, ale i pro americkou vládu. O jeho expertízy se opírá federální energetická regulační komise, stejně jako mnohé soudy. Vysokoškolských titulů dosáhl v matematice i ekonomii, mimo to vypracoval i mnohé vládní studie energetických strategií i dopadu průmyslu na životní prostředí.
Stoprocentně tedy ví, o čem mluví.
Krátkozraké snahy
Ve své poslední práci Lesser poukazuje na skutečnost podloženou daty americké energetické administrativy EIA. Ta spojuje zvyšování počtu elektromobilů s nárůstem emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku a pevných částic. To je pro mnohé nezasvěcené více než překvapivé tvrzení, které jde přesně proti názorům zastánců elektromobilů. Stojí za tím samozřejmě především výroba elektrické energie, která je převážně produkována spalováním fosilních paliv - v USA i celosvětově.
Mnohý by mohl namítnout, že do budoucna se podíl obnovitelné energie zvýší. Lesser ovšem vychází z výhledu administrativy EIA do roku 2050, elektřinu generovanou solárními či větrnými elektrárnami tedy do své studie započítává. Přesto dokládá, že pokud elektromobily budou provozovány stejným způsobem jako auta se spalovacím motorem, pak kvůli zdroji energie uškodí okolí daleko více.
Americký expert vysvětluje, že pokud by lokálně byly vyměněny všechny vozy se spalovacími motory za elektromobily, pak v daném místě dojde v prvé chvíli ke zlepšení ovzduší. Nicméně totéž nastane, pokud by starší benzinová (a v rámci Ameriky ve velmi malé míře i dieselová) auta byla nahrazena moderními vozy, jež disponují účinnějšími antiemisními systémy.
Navíc v případě aut se spalovacími motory je v celkovou produkci emisí započítána i výroba pohonných hmot, tedy provoz všech rafinerií. I ten je ovšem rok od roku čistší, stejně jako u benzinových a dieselových jednotek. Jenže pokud jde o produkci elektřiny pro auta, pak platí, že pokud chcete energie hodně a navíc ve špičce, pak se vždy primárně získává spalováním fosilních paliv.
Čtěte ZDE: "Falešné zprávy" o konci světa: Boj proti svobodě je ve vrcholné fázi. Přijdeme o peníze, internet, knihy i volný pohyb? Zakážou Marka Twaina i Josefa Ladu? Poslušnost, ticho a potom na jatka
Problém s plochou
Dalším problémem je dle Lessera infrastruktura. Ta se sice konstantně rozrůstá, nicméně ani do budoucna nebude dostatečná - a už vůbec ne do doby, než dojde k radikálnímu průlomu v technologii baterií. Počítat bude totiž třeba i nadále s delší dobou, než jakou zabere tankování. To by možná řadě lidí nevadilo, nicméně ještě více než o čas, jde o obrovité plochy takových "tankovacích" stanic.
Je totiž třeba si uvědomit, že během kupříkladu 20 minut se na současné čerpací stanici může snadno vystřídat pět aut, které natankují plnou - a následně již nezabírají prostor ostatním. U elektromobilu ale zkrátka bude danou plochu okupovat po celou dobu jen jeden vůz a zdaleka neodjede s plnou.
Zatím stačilo pro mobilitu celé Ameriky asi 156 tisíc čerpacích stanic. Aby ovšem elektromobily pokryly tytéž potřeby motoristů, bylo by v roce 2025 potřeba minimálně 279 tisíc dobíjecích stanic. Jde navíc o odhad velmi umírněný, neboť jen samotná Kalifornie, kde jsou elektromobily nejrozšířenější, by jich do roku 2020 potřebovala až 220 tisíc.
Tato čísla vycházejí z předpokladu, že ve Spojených státech budou elektromobily představovat zhruba 18 procent na celkovém vozovém parku. Tohoto stavu ovšem má být dosaženo až v roce 2050, čili v době, kdy by počet dobíjecích stanic musel být již tak enormní, že by prakticky nic jiného neexistovalo - tedy pokud nedorazí nějaká přelomová technologie, o níž zatím nic nevíme.
Hrozivá zjištění
Co je však nejpozoruhodnější: I přes přibližně pětinový podíl elektromobilů na celkovém vozovém parku ovšem nelze očekávat výrazně nižší emise CO2, ty mají poklesnout pouze o méně než 1 procento. Takovou "změnu" smaozřejmě nelze na klimatu ani poznat (pokud bychom vůbec připustili, že "sodovkový plyn" má na klima vůbec nějaký dopak, poz. PP). Výsledkem všech těchto snah tak vlastně bude jen šokující počet dalších zbytečně zastavěných ploch.
Ve finále tu máme již jen účet za onu elektrifikaci, který je revněž více než enormní. Jen zmíněná Kalifornie má v rámci dotací na elektromobily vyplatit na 100 milionů dolarů (cca 2,15 mld. Kč); korekce - viz dopisy. Jde přitom hlavně o peníze chudších lidí, kteří nákupem benzínových aut zatížených tzv. emisními kredity platí elektromobily těm bohatším. A dokládá to i pohled na průměrné roční příjmy zákazníků. Kupříkladu lidé, kteří si kupují Tesly, vydělají ročně v průměru 293.200 USD (6.313.800 Kč). Oproti tomu příjem běžného Američana jezdícího ve voze se spalovací jednotkou činí průměrně 56.516 USD (1.217.000 Kč).
Pokud tedy dle Lessera kdokoliv čeká, že masové rozšíření elektromobilů přinese jen a pouze benefity, dočká se hrozivého zklamání.
Nejenže to nepřinese nic dobrého, výsledkem bude převážně zhoršení současného stavu, jak ukazuje řada grafů z jeho studie. Je to samozřejmě jen jeden názor, který se může dočkat velkého množství protiargumentů. Nicméně pokud si jej necháte chvíli rozležet v hlavně, zjistíte, že ona studie má vlastně reálný základ.
A o to hrozivější pak vlastně je, neboť zákonodárci nás chtějí elektromobily zahltit stůj co stůj... Zdroj.
K tomuto tématu jednu „drobnost“ z našeho blízkého okolí. Majitelé elektromobilů v Rakousku totiž zjišťují, že „tankovat“ není zrovna levná záležitost. Objevují se případy, kdy „eleltromobilisté“ dostávají pokuty za přetěžování lokálních sítí. Média informují třeba o pokutách 1.000 euro (26.000 korun), které nejsou ojedinělé. Jediná rychlonabíječka se totiž ve spotřebě rovná asi šesti rodinným domům. Pokud by rychlonabíječky používala jen pětina stávajících elektromobilů, zatížení sítí by se uvýšilo zhruba dvojnásobně. I přes tyto a mnohé další poznatky, že v důsledku budou elektroauta vůči původnímu záměru zcela kontraproduktivní, rakouská vláda chce jejich rozvoj dále podporovat. Holt když Německo rozhodlo, Rakousko musí držet ústa.
Bude to o nás platit rovněž?
