Miloš Zeman prostě zná své pappenheimské. Nejprve odklidil z cesty Bohuslava Sobotku, stále ještě formálního předsedu ČSSD. Nemohlo k tomu dojít více ponižujícím způsobem. Sám popravovaný přinesl svým katům sekeru a pokorně je poprosil, aby ho sťali šetrně, ale zato jednou provždy. Což oni pak - kvůli „jednotě ČSSD“ - s pochvalným mručením udělali.
Pan Sobotka udělal známou chybu, a ta ho stála politický krk – i když ho pro parádu dál ještě bude chvilku nosit pod hlavou: Dal se vylákat mediálními nájezdy z bezpečné citadely svého názorového vzduchoprázdna.
Na chvíli uvěřil, že je opravdu ten hrdina, který srazí vaz aktuálnímu mediálnímu nepříteli číslo jedna – a bude povolán na trůn jako král David po zabití Goliáše. Pozdě pochopil, že ho jen média využila ke svým zájmovým hrám. A že ho nechají padnout stejně snadno jako každého jiného „užitečného idiota“, který jim poslouží.
Sedm much jednou ranou
Prezidentův projev ve sněmovně měl za sebou právě tento základ: ČSSD se k němu demonstrativně vrátila. Bylo tedy jasné, že jeho tématem nemůže být „obhajoba“ Rusnokovy vlády pro váhající.
Jenže s tím Miloš Zeman do sněmovny jít ani nemohl. To by bylo málo – a bylo by to hluboce ponižující. Proto visela ve vzduchu otázka, proč se vůbec na parlamentní půdu v tento klíčový den vydal? Odpověď byla vpravdě zemanovská: Nahnal si zajíce na jedno ohraničené místo a vydal se na lov.
A rovnou vypálil do vzduchu několik salv: V případě nevyslovení důvěry Rusnokově vládě nesáhne ke druhému jmenování premiéra, dokud státní zástupce Ištvan neskončí vyšetřování ODS, což podle jeho informací je otázka maximálně několika týdnů. Nebo: Premiérem vlády Petra Nečase byl Miroslav Kalousek. Nebo: Po příštích volbách jmenuje premiérem představitele vítězné strany (tedy ne nutně předsedu, pane Sobotko). A tak dále. Zhruba sedm lepkavých témat pro sedm much, které na lep vzápětí s divokým bzučením usedly.
Od té chvíle již nebylo pochyb, že celé divadlo režijně ovládl. Dokonce tak jednoznačně, že z úst zástupců „Kalouskovy“ koalice pak už ani jednou nezaznělo nic k vlastnímu předmětu hlasování. Přehození výhybky bylo definitivní.
Kost pro hladovějící
„Pan prezident svým projevem ani tak nepodporuje vládu, jako marně hájí svůj zoufale nekompetentní postup při jmenování Rusnokovy vlády," řekl iDNES.cz Kalousek. Není divu, že pouze on si povšiml změny kulis představení – ale ani on jim nebyl s to vzdorovat. Jakýpak nekompetentní postup? Tak mluví „ranař“, jemuž jeho hlavní protivník právě vyfoukl před nosem státní kasu – hlavní zbraň jeho „vlivu“?
Ostatní se však vydali za hozenou kostí se slepou vášnivostí vyhladovělých psů:
"Jasně dal najevo, že to není vláda pana Rusnoka, ale vláda pana prezidenta a taky se za ni postavil. Já jsem mu velice vděčen, že vyzvedl zásluhy pana místopředsedy Kalouska. Děkujeme za reklamu, kterou pro nás udělal," prohlásil formální předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Smyslem Zemanova projevu tedy primárně bylo pohrát si s umírající pravicí. TOP 09 za ni správně nepokládá.
Chudák malý, jednomu by ho snad bylo až líto. Jak by mohla být Rusnokova vláda vládou „pana Rusnoka“? A aby toho nebylo málo, úder s „premiérem Kalouskem“, který primárně směřoval proti ODS, ještě vztáhl i na sebe a na „stranu“, jejímž je údajným předsedou.
Miloš Zeman prostě vyšel z jednoduchého předpokladu: Vstoupit do arény, kde je proti němu připravena vyrazit vyhladovělá smečka, která už dávno nechce nic jiného než jeho krev, protože na svou budoucnost v politice vlastně ani nepomýšlí, je možné pojmout dvojím způsobem: Tady jsem a rozdáme si to. Anebo na ně ihned vylít hrnec pomejí. Rozhodl se pro druhé. Protože zná své pappenheimské.
Grilování modrého ptáka
Smyslem Zemanova projevu tedy primárně bylo pohrát si s umírající pravicí. TOP 09 za ni správně nepokládá. Z ní ho zajímá jen Miroslav Kalousek – a to proto, že je v mnohém jeho alter ego, druhé já. Tady jde výhradně o souboj s rysy sporu pubertálních výrostků, kteří si poměřují své mužství.
Dobře naladěn po večeři při níž spořádal ČSSD, vydal se však prezident Zeman svým projevem především na lov kulhajícího kusu. Byl si téměř jist, že i naslepo vystřelená salva jej přiměje přinést ještě koření k vlastním ugrilování – vlastně obdobný postup jako v případě ponížení Bohuslava Sobotky. Nemýlil se.
"Prezident se pohybuje v rámci ústavy, ale pohybuje se tam agresivněji než jeho předchůdci. Neměl by ignorovat ústavní zvyklosti," nedal se vlákat do pasti alespoň úřadující předseda ODS Martin Kuba.
Prezident chtěl vyvolat řev – proto do sněmovny přišel. Řev, ve kterém zanikne podstata věci – hlasování o důvěře „jeho“ vládě. Dopředu řekl, jaký tah, v případě neúspěchu NEUDĚLÁ. Hlupáci si to vyložili jako informaci, co UDĚLÁ.
Bohatě ho však zastoupila „designovaná“ premiérka Miroslava Němcová:
"Jak pan prezident ví, že to bude několik týdnů?“ sedla vášnivě na lep poznámce o Ištvanovi. „Pokud orgány činné v trestním řízení mají konat, mají konat zcela nezávisle. Nezávisle na moci výkonné, jejíž součástí je prezident." A na otázku, zda se vypraví představit na hrad „sto jedničku“, to dokonala: "Pokud platí, že on bude čekat, až pan Ištvan rozhodne, jak má prezident konat, co já bych tam asi dělala?" řekla novinářům.
A aby nebylo pochyb, že mluví za klub sebevrahů, na otázku, zda je na pořadu dne jednání o vypsání předčasných voleb seberozpuštěním sněmovny, řekla: "Nevylučujeme, pakliže se ukáže, že tohle všechno nebude účinné, pak připadá možnost předčasných voleb, kdy sněmovna řekne, že takový stav věcí si nepřeje."
Beznadějní
ODS už asi opravdu nic nezachrání. Je právě grilována, ale tváří se, jako by to dělala schválně. Jako by doufala v pomstu zázrakem: Až ji bude rozjařený prezident polykat, přehlédne stehenní kost, ta mu uvízne v krku a udáví se. Mimochodem – to se opravdu stát může. Nikomu nerostou stromy do nebe, ani Miloši Zemanovi.
Ale zatím ještě vítězí. Chtěl vyvolat řev – proto do sněmovny přišel. Řev, ve kterém zanikne podstata věci – hlasování o důvěře „jeho“ vládě. Dopředu řekl, jaký tah, v případě neúspěchu NEUDĚLÁ. Hlupáci si to vyložili jako informaci, co UDĚLÁ.
Bylo to z jeho pohledu určitě vydařené představení. Média si s jeho recenzemi vystačí ještě několik dní – v pauzách orgií kolem procesu s Davidem Rathem. Určitě si však ani nepovšimnou, že Miloš Zeman s nimi nerozehrál jedinou partii. Hraje na několika šachovnicích simultánku.
Proti amatérům je to možná zábavné. Všichni šachisté však při všem tom hráčském vzrušení zapomínají na jediné: Hrají o tuto zemi. V ní žijí lidé, jimž jsou šachové partie zcela lhostejné. Donedávna si říkali občané. Někteří z nich si to o sobě myslí stále. A těm může dojít trpělivost. Se všemi.
