V Maďarsku se odehrál takřka hollywoodský akční scénář okolo Rusů, kteří obchodovali se zbraněmi. USA požadovaly jejich vydání pro podezření z nelegálních obchodů, ale Budapešť, což je pozoruhodné, je odeslala do Moskvy.
Proč se Maďarsko tak odvážně postavilo USA a jakou to má spojitost s válkou v Sýrii?
Maďarsko odepřelo USA deportaci dvou Rusů – otce a syna Ljubišinových, jež americké soudy obvinily z obchodu s drogami a ze zakázaného prodeje zbraní. Kromě toho byli Ljubišinové, zadržení v roce 2016 v Budapešti, demonstrativně vydáni do Ruska a podle jejich maďarského advokáta Roberta Friedmanna se už nacházejí v jednom z moskevských vazebních středisek. To je neslýchaný čin neposlušnosti vůči Washingtonu, jaký si (na rozdíl od nás, pozn. PP) dovolila tak malá země střední Evropy.
Odpověď jestřábí ženy
Bílý dům z toho šílí. „Spojené státy jsou rozčarovány rozhodnutím maďarské vlády vydat Ljubišiny do Ruska. USA předložily silné argumenty založené na spolupráci s maďarskými policejními orgány. Maďarsko je partnerem a přítelem Spojených států, avšak toto rozhodnutí vyvolává otázku, do jaké míry je Maďarsko ochotno spolupracovat v oblasti vymáhání práva“, píše se v tiskové zprávě podepsané mluvčí ministerstva zahraničí Heather Nauertovou. Podle jejího názoru toto rozhodnutí neodpovídá duchu spolupráce mezi oběma zeměmi, podkopává spolupráci policejních orgánů a „dělá z USA, Maďarska a celého světa méně bezpečné místo“.
Spojené státy obviňují Vladimíra Vjačeslavoviče a Vladimíra Vladimíroviče Ljubišina, že přes tureckého zprostředkovatele Hamita Nasiroglu zamýšleli prodat zbraně neexistujícímu „mexickému drogovému kartelu“ za 2 miliony dolarů a část ceny byli dokonce ochotni směnit v barteru za kokain. Pod rouškou „mexických drogových dealerů“ vystupovali agenti DEA (americká protidrogová organizace) a FBI. Od počátku tedy šlo o americkou provokaci podobnou té, v níž propadl americké justici Viktor But, ruský podnikatel a zakladatel mnoha leteckých společností, který byl odsouzen za údajný nelegální obchod se zbraněmi. V amerických speciálních službách se tomu říká operace „sting“, při níž jsou lidé vyprovokováni k něčemu nezákonnému, a pak si agenti odškrtnou vyřešený případ v kolonce „boj proti mezinárodnímu obchodu se zbraněmi“. Ovšem v jazyce Heather Nauertové se to vyjádří slovy: „Dělají svět bezpečnější.“
Kdy detektivka začala?
Příběh Ljubišinů jako by se odehrál přesně v duchu amerických gangsterských filmů z poloviny 90. let.
Když progresivní světové společenství uložilo v roce 1991 válečné sankce proti Jugoslávii, dosud klidná Budapešť se náhle změnila na novou evropskou Mekku obchodníků se zbraněmi. V jedné a téže restauraci hotelu Intercontinental s výhledem na Dunaj mohli současně ve stejné společnosti s místními novináři a děvčaty večeřet dodavatelé zbraní pro Srby, Chorvaty, Bosňany i Albánce, a všichni našli společný jazyk. Podobně to vypadalo v Bejrútu během íránsko-irácké války: nekončící mejdan se soukromými prodejci zbraní.
Ale pak válka v Jugoslávii skončila a s ní i mejdan. A mnozí si vzpomněli na obyčejný život, za něhož se velký dům s panoramatickými okny v „Zeleném pásu“ obklopujícím Budapešť kopci západního předměstí zbohatlíků stal symbolem tichého úspěchu. Přibližně v tom čase se Vladimír Ljubišin starší definitivně nastěhoval do Budapešti i s celou svojí rodinou. Jeho syn Vladimír Vladimirovič, narozený v roce 1984, dříve absolvoval elitní soukromou školu v Budapešti, a pak odjel studovat byznys do Anglie. Povolení k pobytu v Budapešti na „trvalé adrese“ v Zeleném pásu získal Ljubišin starší v roce 1999.
Čtěte ZDE: Výbuch ve vrbětickém muničáku: Na stopě obřího podvodu? Dvouleté zpoždění vyšetřovatelů. Ví něco vláda a prezident? Podezření temnější než sama smrt: Dodávala Česká republika munici Islámskému státu?
Od vzduchovek k raketám
V roce 2010 započal svoji kariéru podnikatele dvacetiletý Maďar András Tamás Gyarmati, který se vrátil do své vlasti z Anglie (kde údajně studoval byznys společně s Ljubišinem mladším). Na předměstí Budapešti si otevřel obchod se zbraněmi. Tento obchod stále existuje a můžete si v něm koupit obyčejné lovecké zbraně, nože a traumatické pistole, převážně tureckého původu.
Ljubišin mladší postupně odkoupil od Gyarmatiho podíly v jeho obchodě, i když ve skutečnosti obchod stále vede tentýž mladý muž. Ochotně poskytuje rozhovory a popularita jeho podniku v důsledku uvedeného skandálu značně vzrostla. Předpokládá se, že zcela legálním dodavatelem zboží pro jeho obchod byl Hamit Nasiroglu a jeho rodina – profesionální prodejci zbraní s dvousetletou tradicí.
Vtip je ale v tom, že v Maďarsku licence na obchodování se zbraněmi nerozlišuje o jaké jde zbraně z hlediska tříd a poddruhů. Pokud tedy v Maďarsku získáte licenci, můžete obchodovat jak se starožitnými tureckými šavlemi z dob obléhání Vídně, tak se samopaly či s raketami země-vzduch. Tato legislativní zvláštnost učinila z Budapeště v 90. letech „Mekku prodejců zbraní“.
Od roku 2012 čile spolupracuje s maďarským ministerstvem obrany firma Pilis Defence Systems (PDS), která je ve společném vlastnictví Ljubišinů a Gyarmatiho. Vykupuje vyřazené zbraně sovětské, české a maďarské výroby. Obchod to byl naprosto legální: Ljubišinové koupili vše od maďarské armády na základě oficiálních státních tendrů.
Jiná věc je, že v těchto tendrech pravidelně vyhrávali, čehož si všimla místní „strana zelených“ s názvem „Dialog pro Maďarsko" (Párbeszéd Magyarországért), která má silné vazby na George Sorose. V letech 2012 – 2014 vyhrála firma PDS desítky výběrových řízení a odkoupila od maďarského ministerstva obrany 1300 raket vzduch-země (určené pro helikoptéry třídy NURS), stovky starých raket vzduch-vzduch, vzduch-země, desítky leteckých pušek a nesčetné množství samopalů a kulometů. Transakce byly uzavřeny v hodnotě milionů forintů a podepsány tehdejším ministrem obrany Maďarska Ištvánem Šimičkem. Zakoupené zbraně Ljubišinové skladovali poblíž Budapešti v městech Tekel a Szigetszentmiklós za účelem dalšího prodeje, na němž slušně vydělávali.
Laciný trik Američanů
Když agenti DEA a FBI zavedli v jednom hotelu na Kypru rozhovor s Hamitem Nasirogluemo dodávkách zbraní, vypadali jako „typičtí“ Latinoameričané „z drogového kartelu“. A Nasiroglu jednal podle toho: požadoval, aby ho oslovovali „Jamesi“, dokonce i v místnosti měl tmavé sluneční brýle a ubezpečoval je, že „zná v Maďarsku firmu“, která „všechno zařídí“. Američané maskovaní jako „Escobarovi lidé“ si stěžovali, že jim velmi ztrpčují život americké helikoptéry, jimiž jsou vybaveny speciální jednotky mexické policie bojující s drogovými kartely. Proto potřebují rakety země-vzduch. Turek přikyvoval pln vřelého pochopení.
Nakonec američtí agenti dorazili do Budapešti, odkud je Ljubišinové zavezli do skladu zbraní v Szigetszentmiklósua ukázali jim své bohatství. Tam se Američané rozhodli dovést situaci ad absurdum a začali mluvit o tom, že „zrovna nemají dost peněz v hotovosti,“ ale kilogram kokainu stojí v New Yorku na ulici 70 000 dolarů a zda by to nešlo barterem. Ljubišinové údajně s tímto laciným trikem jako z 90. let souhlasili.
Zbraně kamkoliv mimo nepřátel Ruska
Na soukromé obchodování se zbraněmi lze mít různé názory. Ve skutečnosti ale mezi oficiálními státními strukturami prodávajícími zbraně a soukromými prodejci je rozdíl pouze v objemu a ve skladbě zboží. A ještě důležitý detail: soukromí prodejci mají vždy co do činění se státem, protože zbraně nesbírají po garážích. A státy si žárlivě střeží, aby soukromníci obchodovali pouze s „jejich“ zbraněmi a tam, kam je třeba.
V tichých barech na nábřeží se odvíjejí takovéto rozhovory: „Můžeš prodávat kmeni mumbu-jumba pouze naše zbraně a žádné jiné. Kašli na to, že OSN uložila proti těm kanibalům sankce, existují zadní dvířka, a budou pootevřená. Zavolej na tenhle telefon a nezapomeň převést 10% do Lucemburska na účet penzijního fondu společnosti Žolíci a špioni Ltd.“. Tak to dělají všichni, včetně Američanů, což krásně ukázala prozrazená operace „školení a zásobování“ syrské „umírněné“ opozice v Tartúsu, která selhala.
Některé východoevropské země, jako například Bulharsko, se od roku 2014 aktivně podílely na zvláštní operaci USA zprostředkující dodávky odepsaných zbraní z bývalých zemí Varšavské smlouvy syrské opozici a dokonce i Ukrajině. A velmi se v tom osvědčily. Ale Maďarsko nikoliv. Zbraně, které Ljubišinové odkoupili, se nikdy nedostaly do Sýrie, Afghánistánu ani na Ukrajinu. Zdá se velmi pravděpodobné, že právě proto jim Američané šli po krku.
Čtěte ZDE: Špionážní skandál v Rakousku: Další protiruská provokace? Vyčpělý Novičok nahrazen rakouským důchodcem. Bez důkazů a tentokrát i bez jména. Je rakouská vláda tak naivní?
Nepodložená obvinění
Nikdo neříká, že Ljubišinové jsou nějací andělé s křídly, ale všechna obvinění proti nim jsou založena pouze na tvrzení agentů FBI a DEA. Hamit Nasiroglu byl v listopadu roku 2016 zatčen v Černé Hoře (další země s lidským přístupem k obchodníkům se zbraněmi). Odtud byl okamžitě vydán do USA a nyní vypovídá o všem možném, aby si zachránil život. Existují všechny důvody se domnívat, že ve věci kokainu byl hlavním zainteresovaným náš Turek. Přinejmenším existují záznamy, v nichž se otevřeně probírají narkotika, pouze z jeho jednání s americkými agenty.
Navíc prodej zbraní „Mexičanům“ z Ljubišinových skladů v Maďarsku vypadal naprosto legálně.
Jde o to, že v případě zbraní jakýchkoli zákonný obchod se třetími zeměmi by měl zahrnovat tzv. Certifikát konečného uživatele (end-use). Obecně v řetězci legálního obchodu se zbraněmi existuje vždy koncová osoba, která bude zbraně přímo používat.
V případě Ljubišinů byl záměr zorganizovat nějaké sklady v Nikaragui za pomoci offshoringové společnosti, odkud by si „Mexičané“ teprve zboží odebrali. Za logistiku měl odpovídat Hamit Nasiroglu. Ale k ničemu ve skutečnosti nedošlo. Žádná „dodávka zbraní pro mexický drogový kartel“ realizována nebyla. Ljubišinové byli za přispění maďarského protiteroristického centra (TEC) zatčeni a nyní už není možné dokázat, že došlo k nějaké trestné činnosti. Záměr možná existoval, ale čin uskutečněn nebyl. A není vůbec jasné, co s tím má společného Rusko, které si otce i syna Ljubišinových po dvouleté vazbě vyžádalo od maďarské strany, přestože obchodovali výhradně s místními maďarskými zbraněmi legálně odkoupenými od maďarského ministerstva obrany.
Vzdorovat USA se nevyplácí
Jedinou jejich „chybou“ byla neochota dodat tyto zbraně do Sýrie. Mladší Ljubišin provozuje v Rusku legální podnikání a zatím není jasné, z čeho je obvinila ruská prokuratura. Samozřejmě je vůbec neomlouvá, že naletěli na provokaci FBI.
Hlavní závěr z tohoto příběhu ovšem spočívá v něčem jiném. Američtí partneři jsou připraveni se mstít za neposlušnost všemi dostupnými prostředky. Zásada „naše zbraně – naši obchodníci – naši zákazníci a end-users“ musí platit bezvýhradně. Do této chvíle ani jeden z proamerických obchodníků se zbraněmi nebyl potrestán, ačkoli došlo i k vraždám a k celým ozbrojeným vzpourám v souvislosti s operacemi zásobování syrské opozice východoevropskými zbraněmi.
A to je jen začátek.
Zdroj.
