Aby si evropští vůdci udrželi převahu nad politiky pravicového ražení, musejí zaujmout tvrdší postoj v otázkách imigrace, tvrdí bývalá prezidentská kandidátka demokratů Hillary Clintonová. Současně projevuje zájem o evropskou politiku také bývalý Trumpův poradce Stephen Bannon, který hodlá podpořit pravicové a konzervativní síly v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.
Uskutečnění tohoto plánu se však ukázalo být problematické: v mnoha zemích EU existují zákony zakazující účast zahraničních aktérů ve volebním procesu. Analytici jsou přesvědčeni, že Clintonová ani Bannon nechtějí odejít z velké politiky, a to navzdory závažným nezdarům či zádrhelům v minulosti. Podle odborníků politické síly USA bojují o vliv v Evropě, avšak v EU příliš dobře vidí jejich domácí neúspěchy a nejsou ochotni je brát vážně.
Hraběcí rady Clintonové
Bývalá první dáma a americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která prohrála prezidentské volby v roce 2016 s Donaldem Trumpem, se obrátila na levicové a centristické evropské politiky s doporučeními, jak se vypořádat s rostoucí popularitou pravicových "populistů". V rozhovoru s britským deníkem The Guardian uvedla, že evropští vůdci musejí zaujmout tvrdší postoj v problematice imigrace.
„Vítám velkorysý a soucitný přístup takových lídrů, jako Angela Merkelová, ale myslím si, že by bylo spravedlivé říci, že Evropa již přispěla dostatečně a nyní musí vyslat zřetelný signál: Už nemůžeme dál být útočištěm a zdrojem podpory. Pokud se nevyrovnáme s problematikou migrace, bude to i nadále překážet politickému diskursu,“ uvedla Hillary Clintonová.
Takový postoj Clintonové se může jevit jako neočekávaný, vždyť v USA Demokratická strana kritizuje prezidenta Trumpa za to, že se pro nelegální imigraci rozhodl zavřít jižní hranici, přes níž přicházejí karavany běženců z Latinské Ameriky. Demokraté navíc podporují uvolnění amerických právních předpisů v oblasti přistěhovalectví a prosazují financování velkých měst dotacemi na běžence.
Avšak ve směru k evropským politikům má Clintonová rady poněkud jiné povahy. Podle jejího názoru nemá smysl jít k volbám bez silného postoje k problematice migrace, která „znepokojuje lidi a vyžaduje řešení“, jinak tato část volební propagandy bude vyplněna pravicí a může jí přinést vítězství.
Vyjádření Clintonové vychází z její vlastní negativní zkušenosti. Demokratka je přesvědčena, že Trump dokázal vyhrát volby hlavně proto, že věnoval velkou pozornost tématu migrace, která je bolestivá nejen pro Evropu, ale i pro USA.
„Proto chce Clintonová varovat evropské politiky, aby neopakovali její vlastní politováníhodné chyby. Uchopení tématu imigrace vládními stranami by mělo podle Clintonové zastavit pravicové populisty v Evropě na cestě k moci,“ řekl politolog Leonid Poljakov v rozhovoru pro RT.
Čtěte ZDE: Václav Klaus: Příliš evidentní nezdar EU. Katastrofu Západu jsme dlouho podceňovali. Evropa vyhořelá a bez budoucnosti? Z komunismu do Unie: To špatné se vrátilo. Obávám se, že...
Kritické chyby
Ostatně situace v Evropě se nyní vyvíjí tak, že ani rady Hillary Clintonové pravděpodobně nezachrání postavení levicových liberálů ztrácejících popularitu, předpokládají odborníci. Významnou událostí pro evropskou politiku budou nadcházející volby do Evropského parlamentu.
„Nyní převládají hlavně centristé a levicově liberální strany, ale pokud nedojde ke zlomu v současném trendu, je tu vysoká pravděpodobnost, že se Evropa v nadcházejících letech výrazně posune doprava. Merkelová přiznala chybu, ale všichni jsou stále náramně přemoudřelí,“ zdůraznil Poljakov.
Angela Merkelová v listopadu připustila, že se spolková vláda pod jejím vedením v řadě závažných případů v migrační politice přepočítala. Ovšem vzápětí dodala, že poskytnutí krátkodobé podpory žadatelům o azyl bylo správným krokem, avšak mnozí imigranti tuto pomoc zneužili. Podle jejího mínění měla vláda včas omezit seznam zemí, odkud mohou uprchlíci žádat o azyl. Podle její logiky by to výrazně snížilo příliv přistěhovalců.
Kancléřka o tom mluvila na setkání s novináři v saském Chemnitzu. V srpnu byl v tomto městě zavražděn místní obyvatel a podezřelými pachateli byli dva imigranti. Případ se stal záminkou pro masové demonstrace, na kterých se na jedné straně podíleli krom obyčejných lidí též přívrženci pravicových či konzervativních hnutí a na straně druhé levicoví aktivisté, kteří požadovali omezení takzvaných extremistických demonstrací.
Jednou z nejrozsáhlejších akcí byl „Pochod mlčení“, pořádaný různými silami, zejména stranou „Alternativa pro Německo“. Účastníci mítinku oblečeni v černém s bílými růžemi v knoflíkových dírkách nesli městem na znamení tryzny portréty lidí, kteří se stali oběťmi imigrantů. Ačkoli pochod byl naprost mírumilovný skončil nakonec násilným vystoupením několika najatých provokatérů a následným zatýkáním, při němž bylo 18 osob zraněno během potyček s policií.
V průběhu setkání s Merkelovou mnoho lidí z Chemnitzu kritizovalo kancléřku za její opožděnou reakci na incident s migranty a následné nepokoje a za ztrátu kontroly nad situací s běženci. A přestože Angela Merkelová uznala svou chybu, pravicové strany a hnutí již z velké části stačily převzít iniciativu v tématu migrační krize.
Nejistý populismus
Podle analytiků se Hillary Clintonová také snaží přes oceán postavit Stephenu Bannonovi – bývalému poradci Donalda Trumpa ve věcech politického marketingu.
„Clintonová očividně doufá, že najde nějakou alternativu k úsilí Stephena Bannona vytvořit v Evropě jakousi 'pravicovou internacionálu'. Ovšem liberální levičáci zastoupení Clintonovou, ale i Merkelovou, mají problém: pokud strany tohoto ražení začnou propagovat tvrdá protiimigrační opatření, riskují ztrátu sympatií některých svých dosavadních příznivců a přitom nemusejí ovládnout platformu, v níž se dnes zabydlela pravicová hnutí. To je vážné politické riziko,“ vysvětlil Leonid Poljakov.
Nicméně i přes obavy Clintonové se pravicovým populistům z USA nepodařilo dosáhnout významného úspěchu v jejich snaze rozšířit svůj vliv na Evropu. Například plán Stephena Bannona, jehož v USA považují za strůjce vítězství Donalda Trumpa, na prosazení pravicových politiků ve volbách do Evropského parlamentu čelí překážkám v podobě volební legislativy.
Jeho „Hnutí“ se sídlem v Bruselu nebude mít povoleno vést kampaň a politické aktivity v devíti ze třinácti zemí Evropy, kde Bannon plánoval, že rozjede volební marketing na podporu místních "pravicových populistů", uvádí The Guardian.
Účast zahraničních organizací ve volbách je zakázána ve Francii, Španělsku, Polsku, České republice, Maďarsku a Finsku. V Německu a v Rakousku musí být jejich činnost schválena a financováním se musejí vejít do omezeného počtu darů, které místní strany smějí přijmout od zahraničních sponzorů.
Bannon ovšem nepovažuje svoji činnost za vměšování do politického života suverénních států.
„Zde to není jako v případě Ruska nebo Číny (má na mysli obvinění na adresu Moskvy a Pekingu o údajném zasahování do voleb v jiných zemích). Já vystupuji jako soukromá osoba. Nejsem spojený s Bílým domem,“ uvedl Bannon v novinách.
Čtěte ZDE: Dnes u nás volíme: Ty důležitější volby však budou až na jaře. Čeká také Evropu "vzpoura bílého muže"? Přišel Bannon "vypnout" EU? Kotel národů před výbuchem. Bruselské bažiny v šoku. Naděje na pád totality roste
Úpadek autority
„Autorita amerických politických agentů je nyní v Evropě velmi nízká. V poslední době upadla autorita USA vůbec,“ říká Vladimír Schweitzer, vedoucí oddělení sociálních a politických studií Institutu Evropy Ruské akademie věd.
Podle něj však není nic divného na tom, že se Washington snaží zasahovat do vnitřních záležitostí EU, ukládá cla na evropský průmysl a podniká i jiné pokusy o nátlak.
„Negativa se nakupila nejen ve vztahu ke stávající administrativě Bílého domu, ale obecně ve vztahu k celému americkému establishmentu, jenž se k Evropě chová poměrně agresivně. Lze říci, že proti USA jsou naladěna prakticky všechna politická hnutí – konzervativci, sociální demokraté i liberálové,“ poznamenal v rozhovoru pro RT.
Podle Schweitzera je nyní téměř v každé evropské zemi tendence odvracet se od Trumpa.
„Je těžké vůbec pochopit, na co Bannon v Evropě spoléhá, protože jeho úsilí je absolutně neperspektivní. Vypadá to jako politický avanturismus – ani jeden seriózní evropský politik dnes nebude vystupovat na podporu americké Republikánské strany nebo Trumpa. Než se Trump dostal k moci, některé síly v Evropě mu ještě fandily, ale nyní tuto podporu ztratil,“ doplnil Schweitzer.
Ostatně prohlášení Clintonové o migrantech nejsou také ničím jiným, než pokusem udržet krok s aktuálními tématy dne, tvrdí analytik.
„Pro Clintonovou jsou podobná prohlášení jakýmsi taktickým krokem v její naději, že se ještě jednou utká v boji o prezidentský post USA. Snaží se manévrovat a zohledňovat nové nálady jak v USA, tak v Evropě. Sympatie Evropanů však může získat jen těžko. Demokratům také v Evropě pšenka nekvete, protože prokázali svou naprostou politickou nekompetenci,“ uvedl expert.
Zájezdové výstřelky
Stephen Bannon je znám jako schopný technolog a stratég, ale když mu ve Washingtonu už nikdo nepodal ruku, potřeboval si najít pro sebe nové uplatnění, domnívá se amerikanista a Sergej Sudakov.
„Je docela možné, že byl cestou do Evropy pověřen – Bílý dům nyní potřebuje nějaký druh pozdvižení v Evropě. Stále více evropských lídrů, především Emmanuel Macron, dělají prohlášení o vytvoření celoevropské armády, o tom, jak se oddělí od USA, a o potřebě dostat z evropského krku americký chomout“.
Demokraté si také dobře uvědomují, že Evropská unie se postupně odklání od USA, a potřebují najít mechanismy, kterými by mohli tento rozkol zastavit, míní Sudakov.
„Hillary Clintonová pochopila, že pokud Evropané naberou tvrdý protiimigrační kurz, bude to znamenat, že politika tolerance končí. Ve skutečnosti jsou prohlášení Hillary Clintonové oznámením jejích plánů jít do příští prezidentské volební kampaně. Napravila si zdraví a věří, že další volební boj ustojí. Nicméně Bannonova akce a Hillariiny hlášky – tím si pouze zadělávají na budoucnost. Svůj politický distanc zatím opustit nehodlají,“ uzavřel expert.
Zdroj.
