V Kábulu našli viníka prudkého zhoršení situace v Afghánistánu, které způsobilo politickou krizi v zemi a ohrozilo existenci současného režimu v Islámské republice Afghánistán (IRA).
Předseda komise pro obranu a bezpečnost dolní komory afghánského parlamentu Shahbaz Khan Naseri uvedl, že zhoršení situace v Afghánistánu je způsobeno destruktivní činností Spojených států amerických zaměřenou nikoliv na dosažení míru, ale na získání vlastních geopolitických výhod.
„Situace v Afghánistánu se v poslední době nezlepšuje, ale naopak zhoršuje se každým dnem... Je to dáno tím, že Spojené státy se vměšují do záležitostí naší země: jsou zde, snaží se vytřískat výhody z této války a jejich přítomnost nevyhovuje zemím v našem sousedství,“ řekl Naseri v rozhovoru pro RIA Novosti.
Situace se podle jeho názoru zhoršuje proto, že afghánská vláda je zcela závislá na Washingtonu a není schopna samostatně rozhodovat.
Revize bezpečnostní smlouvy s USA
Předseda komise pro obranu a bezpečnost není ve svých názorech osamocen. Připomeňme, že v těchto dnech dolní komora parlamentu Afghánistánu (Volesi Džirga) hlasovala za revizi dvoustranné dohody s USA o spolupráci ve sféře bezpečnosti.
Ze 150 zúčastněných poslanců hlasovalo 146 za revizi dvoustranné dohody. Poslanci poukazují nejen na neúčinnost okupačních sil ve smyslu zajištění bezpečnosti země, ale také na absolutní pasivitu americké armády v postoji k současné krizi. Kromě toho byly zmíněny „podivné“ kontakty Američanů s teroristy z organizace Islámský stát.
Proti zachování dohody vystupují také poslanci horní komory parlamentu (Mešrano Džirga – Rada starších). Senátoři upozorňují na destabilizaci situace v zemi a zdůrazňují, že absence nezbytné reakce Spojených států na stávající bezpečnostní hrozby zbavuje bilaterální dohodu jakéhokoliv smyslu.
Spojené státy usilovaly o podpis zmíněné dohody velice dlouho. Předchozí prezident Hámid Karzaj, který nyní představuje opozici vůči oficiálnímu Kábulu, odmítal smlouvu ratifikovat. Pokroku bylo dosaženo teprve tehdy, když se prezidentem afghánského státu stal Ašraf Ghaní.
Díky tomu se řada odborníků, včetně západních, domnívá, že rozhodnutí přijaté poslanci je primárně namířeno proti Ghanímu. Že je to pokus poslanců o nátlak na Američany, aby dosáhli odstranění současného vůdce země.
Čtěte ZDE: Afghánistán: Raději Rusko než NATO? Za Sovětů prý bylo líp. Drogový kartel už se zajídá. Je Tálibán legitimním národně osvobozeneckým hnutím? Každým dnem posiluje – a chce jednat v Moskvě o budoucnosti
Premiérův unáhlený soud
Předseda afghánské vlády Abdulláh Abdulláh řekl, že ti, kdo požadují revizi dvoustranné afghánsko-americké dohody o bezpečnostní spolupráci, bojují za své osobní zájmy.
Jak je dobře známo, v každém aspektu afghánské politiky je přítomný boj mezi klanovými frakcemi. Proto tak drtivou jednotu poslanecké sněmovny ze strany Paštunů, zástupců národnostních menšin, sunnitů i šíitů v otázce kategorického odmítání Američanů a jejich činnosti v zemi lze sotva vysvětlit pouhou intrikou proti prezidentovi. A tím spíše je nemožná shoda „osobních zájmů“ téměř všech poslanců obou komor parlamentu.
Antiamerický sentiment v zemi zraje dlouhodobě, a to i mezi zjevnými oponenty hnutí Tálibán, včetně těch, kteří po okupaci Afghánistánu proamerickou koalicí obsadili vysoké posty v organizaci zákonodárné i výkonné moci.
Je třeba říci, že i současný prezident Ašraf Ghaní Ahmadzaj, jenž byl dosazen do funkce Američany a je krajně omezen ve svých manévrech, začíná pracovat na variantách, jimiž se odpoutává od bezmezné poslušnosti Washingtonu.
Není to tak dávno, co si telefonoval s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, přičemž oficiálním výsledkem tohoto rozhovoru bylo zrušení Moskevské mezinárodní konference o Afghánistánu. Je zřejmé, že rozhovor měl i skrytý výsledek, neboť Moskva by neodložila summit jen proto, že Washington s ním nesouhlasí.
Přesun konference o Afghánistánu
Podle všeho lze předpokládat, že Lavrov a Ghaní dosáhli rozumného kompromisu: uspořádat tuto konferenci na jiném místě a s jiným formálním moderátorem (což nebude pro Washington tak traumatizující).
Brzy se ukázalo, že místo pro konferenci poskytne pravděpodobně Taškent. Po zprávě o zrušení Moskevské konference o Afghánistánu se totiž aktivizoval uzbecko-afghánský dialog. Taškent má šanci stát se platformou pro konzultace o Afghánistánu.
Stejně jako v Moskvě by se zde měl konat vnitroafghánský dialog s účastí většiny sousedních států. Jeho cíl je prostý – především vytvoření jednotné fronty Kábulského režimu a Tálibánu proti IS, který se za pomoci snaživého úsilí USA a NATO infiltroval do IRA.
Ministr zahraničních věcí Uzbekistánu již navštívil Kábul a setkal se s prezidentem země. Jak uvádí tisková služba uzbeckého ministerstva zahraničí, Ašraf Ghaní a Abdulaziz Kamilov „posuzovali opatření na podporu mezi-afghánského mírového politického procesu“.
Uzbekistán se netají svými představami o otázkách afghánského urovnání. Ctí tyto hlavní zásady: neexistuje žádné vojenské řešení, pouze politický dialog, nutnost snížit vliv zemí mimo region (čti: USA, ropné monarchie a NATO) na Kábul a vnitřní afghánské urovnání, důraz na ekonomiku. Tyto zásady jsou plně v souladu s postojem Moskvy.
Čtěte ZDE: 17 let od pádu dvojčat: Synci z Arábie byli ohleduplní. Jak se zmenšuje Boeing? Usámovy toulavé boty nosí smůlu. Proč máme vojáky v Afgánistánu? Historická čítanka
Sejdeme se v Taškentu
Aspirace Uzbekistánu na úlohu moderátora v rámci afghánského urovnání budou podpořeny Ruskem, a možná jím také budou uskutečněny. Taškent zjevně ani vyšší ambice nemá, neboť Uzbekistán nepatří mezi země, jež mohou samostatně řešit podobné problémy. Zato Moskva získá příležitost využít potenciálu místa v zahraničí, aby zde propagovala své zájmy a scénáře.
A jak vidíme, v celé této kombinační hře, jež probíhá v tyto dny, nemá prezident IRA vůbec podřadnou roli, ačkoli jeho oponenti ho označují za „americkou loutku bez vlastní politické vůle“.
Je třeba říci, že konference v Taškentu, pokud se uskuteční, bude stejně jako neuskutečněná Moskevská konference v rozporu se zájmy USA, které po mnoho let „torpédují“ všechny pokusy o národní usmíření v Afghánistánu.
Zdá se, že v dnešní IRA bezpodmínečnou věrnost vlajce s proužkem hvězd zachovává, alespoň navenek, pouze vedoucí kabinetu ministrů Abdulláh Abdulláh.
Nastala paradoxní situace: politická elita, vypěstovaná a dosazená okupanty, používá demokratické mechanismy k tomu, aby mohla říci „Yankees go home!“ Zavedení „demokracie“ do Afghánistánu brali Američané samozřejmě jako nástroj pro manipulaci s „domorodci“ a jako falešný vývěsný štít. Teď vidíme, jak Afghánci, jejichž politická historie je alespoň stokrát starší než ta Americká, přehrávají okupanty na jejich vlastním hřišti.
V Kábulu stále více lidí vidí Rusko nejen jako důležitého účastníka afghánského urovnání, ale také jako hlavní alternativu k USA a NATO.
„Rusko jako silná a velká mocnost má značný vliv v našem regionu a může v případě potřeby výrazně změnit bezpečnostní situaci v Afghánistánu, ale mělo by to probíhat bez účasti USA a NATO,“ řekl Shahbaz Khan Naseri.
Zdroj.
