Ze všeho nejdříve chci ale poděkovat věrným příznivcům našich nedělních setkání, Tea Party. Mám samozřejmě velikou radost, že vám přináší inspirující témata k přemýšlení, že se na naše schůzky těšíte, že mi píšete tak pěkná a povzbudivá slova a celé komentáře.
K poděkování však musím současně připojit i omluvu: Opravdu nestačím na všechno vzápětí odpovědět. Moc prosím, mějte se mnou trpělivost. Postupně se snažím odpovídat každému, a navzdory dlouhým letním dnům se také proto stále více divím, jak je ten den krátký.
Je srozumitelné, že právě vy, pravidelní účastnící Tea Party, patříte spíše k odpůrcům on-line diskusí. Obáváte se, že krok za krokem budovaný prostor protiproudní slušnosti zaplní neslušní, vulgární a nemocní nenávistí. Za prvé: nepustíme je tam, respektive ihned jim zavřeme dveře. Ale to za druhé je ještě podstatnější: Důvěřuji spektru a úrovni čtenářů Protiproudu.
V prvních týdnech existence našeho „kontrarevolučního magazínu“ jsem dostával řadu dopisů právě toho druhu, z něhož máte obavy. Jenže tito nešťastní zbloudilí lidé se jednak obvykle brzy unaví – musí to být strašně vyčerpávající chrlit do prostoru své sírou čpějící nitro, a pak – postavíme jim do cesty jednu malou, ale domnívám se, že účinnou překážku: Podpořit to, co nenávidím. Hned se k tomu dostaneme.
Mám totiž na srdci ještě cosi podstatně důležitějšího: On-line diskuse vůbec neznamenají, že mně a ostatním autorům nemáte nadále psát. Tipy, náměty, postřehy či soustavnější hodnocení Protiproudu budeme nadále očekávat na vám známé adrese redakce.
Do diskuse pod články by se určitě „nevešel“ třeba následující dopis, z něhož uvádím jen pár řádek – v tomto případě pochopitelně bez jména autora.
„Napadlo mě, že Vám doporučím, abyste se věnoval na PP osobě Zdeňka Bakaly. Jistě víte, že se chystá ve velkém propouštět z OKD. Pro náš kraj to bude pohroma, ba přímo roznětka v prachárně. Navíc mnoho lidí v našem kraji se stále domnívá, že Bakalu udělala kupónová privatizace, potažmo bývalý prezident Klaus.
I pro mě je tato osoba poměrně záhadná, určitě více než pro Vás. Teprve dnes jsem se např. dočetl, že majoritní podíl v OKD získal až za vlády ČSSD, kdy smlouvu o převzetí majoritního podílu podepsal tehdejší premiér Stanislav Gross.
Nestálo by za to, o tomto muži cosi napsat? Jak přišel k penězům? Jak se mu podařilo ovládnout bývalý státní podnik OKD a od roku 2004 ho poslat ke dnu, což odnesou lidé zde na Ostravsku. Zkuste o tom přemýšlet. Osobně si na toto téma netroufám, protože nemám dost informací a v ekonomice se neorientuji.“
Ano, máte pravdu, náš vážený příteli.
Jak jsem vám už napsal, je to správná připomínka a beru ji vážně. Temná postava Zdeňka Bakaly – ostatně dosti podstatného hráče v českém mediálním mainstreamu (vlastní kromě jiného Respekt a Hospodářské noviny) – za naši pozornost rozhodně stojí. Jeho podivné privatizace mají nikoli mimochodem cosi podstatně společného s „privatizacemi“ Karla Číro Schwarzenberga (Becherovka a spol.): Stál za nimi svým vlivem prezident Václav Havel.
Vydáme se za tím. Nicméně váš dopis jsem chtěl použít také jako příklad komunikace, která rozhodně nebude patřit do on-line diskusí.
O následujícím dopisu, už si nejsem tolik jist:
Zdravím,
narazil jsem na Váš článek o vyjádření Pata Buchanana. Zajímavé čtení. Jen se domnívám, že zkreslujete skutečnost v jednom podstatném směru, a to v termínu "mimo rozumnou pochybnost".
Pat Buchanan, někdejší pravicový kandidát na prezidenta Spojených států, volá po spravedlnosti pro oběť černošského lynče, vedeného médii: Nechte už toho, pane prezidente!
Pokud je mi známo, "mimo rozumnou pochybnost" je v americkém právním řádu nutno prokázat vinu, nikoli nevinu. (Ono je to svým způsobem analogické i v českém právu.) Obžaloba vytváří verzi případu a porota rozhoduje o vině, přičemž má souhlasit, pokud o té vině má ony "rozumné pochybnosti". Obhajoba je na tom jinak. Třeba i vytváří svou verzi případu, ale jejím cílem není přesvědčit porotu o této své verzi, ale v první řadě vyvrátit verzi obžaloby, byť by třeba verzi obhajoby nikdo nevěřil.
Račte si vzpomenout na slavný film 12 rozhněvaných mužů. Tam také Henry Fonda vytvářel určitou verzi případu. Můžete tvrdit, že ostatní porotci uvěřili mimo rozumnou pochybnost celé jeho verzi? Nikoli, podle toho, jak o ní mluvil, nebyl o tom přesvědčen ani porotce-Fonda, postupně ale jeden za druhým dostal dílčí rozumné pochybnosti o verzi obžaloby. On Fonda totiž vlastně úplnou verzi celého případu ani nepostavil. Pokud nevíte, o čem mluvím, pusťte si ten film znovu.
Pokud tedy píšete, že obhajoba prokázala "mimo rozumnou pochybnost", že událost proběhla tak, jak to tvrdil Zimmerman, je téměř jisté, že nepíšete pravdu. A stejně tak nepíšete pravdu, že se o té verzi nechala přesvědčit porota. Porotě totiž mohlo stačit, že v ní obhajoba vzbudila jakoukoli rozumnou pochybnost o verzi obžaloby - k tomu ale nepotřebovali uvěřit verzi obhajoby.
Obávám se, že v příspěvku, který napadá mediální manipulace, je dost nevhodné rovněž manipulovat se skutečností.
Děkuji za opravu, nebo aspoň za odpověď, pokud budete mít na věc jiný názor.
Miroslav Langer
Vážený pane Langere,
díky za podstatný postřeh, který jen vypadá jako slovíčkaření. V té vaší námitce jde opravdu o hodně – což aktuálně docela prožíváme i v naší realitě s justičními a policejními pučisty.
Nejsem právník, a nemohu vám proto s určitostí dát za pravdu, nebo naopak s vámi polemizovat. Vaše výhrada má zdá se jasnou logiku a skoro bych se k ní přikláněl, ale současně vím, že právničina má mnohé termíny pro běžnou řeč nelogické. Někdy vypadají absurdně krkolomně – a přesto mají, tam kde jde o hledání spravedlnosti, hluboký význam.
Článek pro nás však právník zpracovával – dokonce právník se znalostí anglo-amerického práva. Vaši námitku mu samozřejmě předložím, a se zájmem budu čekat na stanovisko – které samozřejmě v Tea Party zveřejním. Avšak i kdybyste měl pravdu, asi bych to nenazval manipulací. Ta totiž vyžaduje vědomý záměr, vědomý klam. A to v tomto případě určitě nebylo. Uvidíme. A na svůj oblíbený film se rozhodně zase podívám. Dvanáct rozhněvaných mužů s Jiřím Voskovcem je milovaná klasika. Díky za tip.
Použil jsem váš dopis nicméně také proto, že je mi dobrým příkladem reakce, kterou – pokud by se objevila v diskusi pod článkem – bych si určitě rovněž vytáhl do Tea Party.
Zatímco na dopis následující bych asi nedokázal reagovat ani v diskusi, ani v našich nedělních setkáních. Uvádím jej jako příklad poněkud nesoustavné argumentace. Přestože v něm může být mnoho zajímavého, informace se tak stávají nepřehledné a často protichůdné. Nebo jim nerozumím:
Dobrý den redakce,
i když jsem váš denní čtenář, s mnoha vašimi poznatky nesouhlasím.
Končí patnácté století a individuální vědci alternativní medicíny, pomalu vyklízejí pozice. Pomalu nastupují vědci exaktních věd. Začíná půl tisíciletá vláda kolektivních vědců. Vědné je jen to, co hlásí všichni stejně vzdělaní. Možné jsou je exaktní doplňky.
A tak koktavost v podstatě se léčí stejně. To co sledujete na začátku dvacátého prvého století, je cesta slepou uličkou! K odhalení tajemství příčiny koktavosti, nepotřebujete úžasnou techniku. Vy potřebujete logickou mysl před patnáctým stoletím. Chce to pokoru a pokleknutí před "pojmy spojené s dojmy"!
Od padesátých let minulého století (od vzniku mého koktání), se prakticky nic základního nezměnilo. Jen se množství "nápravníků" koktavých, neskutečně rozrostlo! Od roku 1989 a technickými objevy (internet atd.) se bohužel totálně utlumila individualita. Můžete mít sebevětší objev, není-li kolektivně přijatelný, je neutralizován v zapomnění!
Skončilo 20. století, přišly roky 21. století. U některého postižení spojeného s mozkem, kde kolektivisté neznají příčinu postižení, si počínají jako poražení z před 16. století: odchod do ústraní! Měli jste na odhalení vzniku tajemství koktavosti půl tisíciletí! Já osobně znám již půl století, nepřetržitého žbrblání o odhalení příčiny! Jak dlouho ještě chcete postižené koktavostí oblbovat svými bludy?
Je obludné, co je tzv. napravovatelů koktání! Ko-ko-koktáci! Vy jste stejní, jako vaši napravovatelé! Jděte jejich směrem a je to. O co jde? Půl tisíciletí monopol exaktních věd skončil. Vyčerpali všechny "pojmové" vědomosti.
Víte pro člověka bez titulů, je velmi trýznivé, že je totálně upozaděno "přísně logické vidění světa! 99% exaktně vzdělaných provádí mikroterorizmus. Je vás obludné množství. Vás myslím ty, kteří mají výrobním nástrojem mozek, "mozkováci"! Ti bez titulů mají výrobním nástrojem ruce a nohy, "lopaťáci!
Jsem rád, že pan P. Hájek zhotovil Protiproud. Bohužel jsem ještě zde nečetl něco někoho bez titulů!
Deset let jsem navštěvoval setkání s panem Klausem po celé Praze. Stal se prezidentem a zrušil to. Má zásluhu na mém odhalení tajemství koktavosti. Vše jsem "zahesloval" aby exanťáci mně to nemohli ukrást!
Klaus byl génius reálného vidění světa. Každý problémek či problém má svoji "osu" pravdy! Koktavost má miliony přímek. Jen jedna přímka je "definice pravdy". Buď jste génius a odhadnete místo ložiska. Nebo musíte jednu po druhé vylučovací metodou (já již bádám 40 let, půl století jsem koktal). Měl jsem obrovskou výhodu. Mohl jsem si vše ověřit sám na sobě!
Pan P. Hájek se mně líbí, že se snaží ve svých analýzách hledat "osu" pravdy. Určitě si rád zaplatím své postřehy v diskusi pod články. Pane P. Hájku, lidé i když nemají univ. vzdělání, mají krásný přísně logický postřeh! Věnujte se jim.
P.S. Víte kam instalovat chirurgické lepidlo? 3.5 minuty a je bez koktavosti! Já jim dám o mě říkat "akcentovaná osobnost"!
www.neurologs.websnadno.cz
Prosím, nic od vás nechci.
S pozdravem
Drozda, Praha 8
Převratný objev, který se americké úřady pokusily potlačit: Zpráva o naději na skutečnou léčbu rakoviny. Nepřímá odpověď na ohavnou kampaň Angeliny Jolie.
Vážený pane Drozdo,
tuším, co chcete sdělit – ale pouze tuším. A s řadou vašich tvrzení proto nemohu ani souhlasit, ani nesouhlasit. Problém léčby koktavosti pochopitelně neznám – a pokud jste objevil něco, co funguje, je to jistě skvělé!
Obecně řečeno – alternativním metodám léčení se věnujeme a budeme se jim věnovat dále a více. Jednak proto, že opravdu existují spousty metod, které jsou účinné, levné – a zesměšňované a znevěrohodňované a skandalizované. Prostě proto, že na ně „nedosáhne“ mocný zdravotnický a farmaceutický byznys. Ten rozhodně nemíní přicházet o pacienty – které si začasté sám systematicky „vyrábí“. Ještě podstatnější však je, že věrohodné informace o alternativních metodách léčení přinášejí člověku mnohem větší prostor ke svobodnému rozhodování o sobě, o svém fyzickém i duševním zdraví.
Budu rád, když se zúčastníte on-line diskusí. Současně však platí, že dopisy jako je tento, adresujte raději přímo mně. Mám totiž zato, že diskuse pod články budou pro všechny přínosné, budou-li se co nejúžeji držet daného tématu.
Takže nyní k věci: Jak budeme v Protiproudu diskutovat?
Napohled velmi podobně jako kdekoli jinde:
1) Nad i pod článkem najdete tlačítko diskuse. To vám otevře dvě možnosti – buď se zaregistrovat, nebo přímo vstoupit do diskuse, jste-li již zaregistrováni.
2) Poté co registrační formulář vyplníte (zvažte, zda chcete uvést své jméno a adresu pro případ, že chcete, abychom s vámi mohli být v kontaktu, pokud budeme členům vznikajícího Zlatého klubu postupně něco posílat či nabízet výhody – ale není to nutné), se vám postaví do cesty již zmíněná překážka.
3) Stojíte před možností: a) Zašlete darovací sms na 49 korun. V tom případě máte otevřen vstup do diskuse na jeden den. b) zašlete darovací sms na 99 korun. V tom případě máte otevřen vstup do diskuse na měsíc (30 dnů).
4) Na svůj mobilní telefon dostanete vzápětí potvrzení o úspěšném přijetí SMS platby – a pak již je vám prostor otevřen zcela.
5) Pokud se přihlásíte příště, již budete rovnou vstupovat do diskuse. Pracujeme na ročním „předplatném“, ale to ještě pár týdnů potrvá.
6) Pokud se objeví „záškodník“ s vulgaritami, sprostotami a urážkami, bude vzápětí z diskuse smazán, a navzdory zaplacenému příspěvku mu další „projevy“ neumožníme. Tato „cenzura“ má zásadní důvod: Narozdíl od jiných webů nikoho nebudeme omezovat v jeho názorech, ať už jsou jakékoli – neporušují-li platné zákony. Trváme však na slušnosti a klidné věcné formě. Tento v dnešní době vysoce „kontrarevoluční“ požadavek je pro nás nepřekročitelný.
Uvědomuji si, že tato bariéra může být důvodem, že pod články nebudou tisíce ani stovky, ale možná jen desítky či jednotky diskutujících. Právě tak tomu je na některých významných zahraničních konzervativních či alternativních webech, odkud jsme čerpali inspiraci. Diskuse jsou tam však často skvělé, někdy zajímavější než články, které je vyvolaly. Dá-li Bůh, podaří se něco podobného také u nás.
A ještě něco. Protože jsem tento přístup do on-line diskusí už vícekrát v Tea Party inzeroval, ozvaly se hlasy, není-li požadavek na vstup, podmíněný darovací sms, nespravedlivý (naštěstí se neobjevilo slovo „diskriminační“, to bych asi nadskočil). Co když prý někdo tu stovku měsíčně dát nemůže?
V takovém případě se nic zvláštního neděje. Budete postupovat jako dosud – psát na adresu redakce a my vám budeme odpovídat buď přímo, nebo v Tea Party.
Na druhé straně: Spousty z vás nám posílají příspěvky na provoz od samého počátku našeho magazínu, aniž za to cokoli požadují a dostávají. Že jsme jim nesmírně vděčni – ať jde o sms, nebo mnohem podstatnější částky zaslané převodem – budu vždycky znovu a rád opakovat. Provoz tím samozřejmě nepokryjeme, ale pomáhá nám to – a především jde o gesto spoluúčasti, důvěry, vytváření neformálního společenství.
Právě na vás, přátelé, jsme při úvahách o otevření on-line diskusí mysleli především. Jsem totiž přesvědčen, že právě vy máte mít přednostní právo podílet se na vytváření Protiproudu přímo.
A tak pro dnešek nezbývá, než vrátit se nakonec k fatálnímu tématu, jež nás od počátku provází. Minule jsme se detektivnímu luštění autora pro nás klíčového „protiproudního“ výroku věnovali dosti obsáhle.
O pokárání ve věci tajných služeb. O problému jednoho dopisu prezidentu Zemanovi. O pravdě. A především o vrcholícím pátrání - vpravdě detektivním.
V závěru jsme dospěli – jak se zdálo – téměř na práh výsledku. Pokusil jsem se ještě trochu napovědět. A náš čtenář–skorovítěz nám poté napsal:
Dobrý den pane Hájku.
Díky za další nápovědu. Tedy domnívám se, že bych další stopy mohl získat například z časopisu Ochotnické divadlo, ročník 1962 (konkrétně číslo 12, strana 260, v článku: Aby o něco šlo). Také můj tatínek (1901-1978) byl dlouholetým ochotnickým hercem za 1. republiky. Bohužel z fondů DAMU, vázané ročníky tohoto časopisu byly ztraceny při zátopách 2002.
Tedy moji další 3 kandidáti na autorství uvedených citátů:
Václav Havel, Vladimír Holan, Jan Patočka (dle indicií z životopisu Dušana Karpatského).
Havel byl už vyloučen v minulých pokusech, myslím. Nicméně mohl citáty populisticky použít. Ačkoli toho byste asi necitoval. Soudím totiž, že autora výše zmíněných výroků si velice vážíte.
Holan básník, překladatel - no, možná. Z časového pohledu.
Patočka hluboký myslitel, filolog, jeden z nejvýznamnějších českých filosofů. Gotcha!
Tedy můj tip dnes: Jan Patočka.
In Christo,
Jan Josef Pospíšil
Milý pane Pospíšile,
asi jsem vám tou nápovědou příliš nepomohl. Možná spíše naopak. Nikoli, nejde o Jana Patočku. Tento jistě vzácný člověk a úctyhodný filosof zabloudil ve svých fenomenologických úvahách na slepou cestu – jako tentokrát vy. Vraťte se o jeden krok zpět k Dušanu Karpatskému. Někde tam v jeho okolí to je... I prémie 10. 000 korun.
Budu se těšit na váš příští dopis. A na dopisy všech ostatních. A na slušné a plodné diskuse.
A přemýšlejme, co nám Pán tím náhlým suchem po povodních chce říci. Máme na to... no vlastně celý zbytek Věčnosti.
Požehnanou neděli i následující týden, přátelé!