Po nedávném rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve prospěch svobody slova a víry je u soudu další kauza. Boj v Coloradu pokračuje o to, v čem musí nebo nemusí obchodník zákazníkovi vyhovět a co musí a nemusí oslavovat.
V první kauze, kdy cukrář Jack Phillips odmítl upéct páru homosexuálů svatební dort, dal v červnu 2018 Nejvyšší soud v poměru 7:2 zapravdu cukráři. Rozhodnutím vyvolalo bouři nevole v levicových kruzích a mezi LGBT aktivisty. Soud totiž rozhodl, že upečení dortu na oslavu něčeho, s čím z důvodu své víry nesouhlasí, by znamenalo „nechtěný projev", ke kterému ho nikdo nesmí nutit na základě prvního dodatku Ústavy USA o svobodě slova. Většina lidí rozhodnutí vzala na vědomí, ale špička ledovce bojuje.
V předchozích článcích jsem popsal kauzu cukrář vs. homosexuální pár a nedávno i rozhodnutí Nejvyššího soudu USA uzavírající případ bez možnosti použít toto rozhodnutí jako vzor pro rozhodování v jiných podobných kauzách. Soud odmítl rozhodnout obecně, zda jsou náboženské víry oprávněným důvodem k odmítnutí služeb.
Aktivističtí právníci podporovaní různými organizacemi se rozhodli, že to tak nenechají, že zvrátí rozhodnutí Nejvyššího soudu a že „toho cukráře dostanou anebo mu aspoň znepříjemní jeho život až do mizérie". Za to, že hájí svůj názor, se kterým oni nesouhlasí.
Vyprovokovali další kauzu
Ano, otevřeně vyprovokovali. Bez skrupulí, neskrývaně, plánovaně. Advokátka Autumn Scardina osobně požádala o dort k narozeninám, který by ji v cukrářství normálně upekli a prodali. Dodala ale, že dort použije k oslavě změny svého pohlaví. Po tom, co jí zaměstnanec cukrárny řekl, že nepečou dorty oslavující změny pohlaví, Scardina podala stížnost ke Komisi pro ochranu občanských práv v Coloradu s tím, že se domnívá, že je diskriminována na základě své genderové identity.
Phillips na obranu prohlásil: „To je dort, který pro nikoho nemůžu vytvořit," a dodal, že „Bible říká, že Bůh stvořil muže a ženu a my nemáme právo si pohlaví vybírat a měnit. A nemám pocit, že vláda má právo mě donutit, abych se podílel na vytváření dortu, který oslavuje opak."
Komise pro ochranu občanských práv v Coloradu s Phillipsem nesouhlasila a v červnu letošního roku shledala, že Phillips porušil právo Scardiny „odmítnutím rovnoprávného užívání místa veřejných služeb". Toto rozhodnutí přišlo dva týdny poté, co Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Phillipse v případě jeho předchozího odmítnutí upéct svatební dort pro homosexuální pár.
Phillips tvrdí, že nikoho nediskriminuje a domnívá se, že je na něj po předchozím vítězství cíleno úmyslně a že „vláda má v úmyslu ho zničit." Podal další žalobu u federálního soudu, ve které cituje náboženskou diskriminaci, tentokrát v reakci na rozhodnutí Komise pro ochranu občanských práv, že diskriminuje ženu, když odmítl upéct dort oslavující její změnu pohlaví. Scardina věc odmítla komentovat.
Čtěte ZDE: UNICEF se poodkryl: Největší ochránce práv dětí je násilnickým pedofilem! Kampaně pro ochranu nejmenších jsou strategií deviantů. Jsou normy OSN vytvářeny lidskými zrůdami? Trpělivost se jim vyplácí
Jak to vidí aktivisté a příznivci Scardiny
- Rozhodnutí komise je „jediné správné“.
- Pokud přestane péct dorty u všech příležitostí, které křesťanství považuje za „hřích", zbankrotuje. Peče svatební dorty pro předtím rozvedené partnery? Narozeninové dorty pro nemanželské děti? Dorty k výročí svatby pro cizoložníky? Vybírá si selektivně, kterým „hříchům" chce věnovat pozornost a to není správné.
- Diskriminace je diskriminace a musí se proti ní bojovat. Jo, pravděpodobně šla do obchodu se záměrem a buduje silnější obhajobu než v minulém případě. Rovnost pro všechny, nebo pro nikoho.
- Jedná se o pečlivě vytvořený právní argument, který míří na diskriminaci a na hnusné „náboženské svobody". Je to cesta, jak odčinit škody způsobené předchozím rozhodnutím Nejvyššího soudu.
- Soudci, kteří minule rozhodli v jeho prospěch, by pravděpodobně rozhodli opačně, kdyby byl důvod odmítnutí oslavy rasový. Zákony proti rasové diskriminaci jsou ve společnosti více zakořeněné. Zákony proti diskriminaci sexuálních menšin tedy musí dohnat ochranu proti rasové diskriminaci.
- V této zemi se opravdu stalo, že stát nutí lidi dělat věci, které nechtějí dělat. Nemyslím si, že by lidé měli být nějak diskriminováni. Ale proč bychom neměli nechat bláznivé lidi jako je Phillips, aby zůstali blázniví? Ne každý vás bude mít rád, nebo s vámi souhlasit. Mnoho z těchto hloupých náboženských idiotů si nemůže pomoci, narodili se tak.
V těchto komentářích je cítit nenávist k jinému názoru, nenávist k víře, nenávist k rozhodnutí Nejvyššího soudu. Panuje více emocí než používání rozumu.
Čtěte ZDE: Teplé procházky Prahou: Směr, jímž půjde naše metropole? Čtrnáctiletý plán multikulturního centra. Kolik máme historických homopamátek? Gender řádí ve školství - a lepší to jen tak nebude. Co na to Darwin?
Čeho se dosáhne
Sexuální menšiny se cítí odstrčeny. V případech hanobení rasy, národa a přesvědčení jsou ve společnosti dlouho uznané, definované a zakořeněné principy a pravidla. V jejich případech je jasné, co je trestný čin s přitěžujícími prvky nenávisti, co je nenávistný projev. Přitom i při posuzování násilných trestných činů např. na homosexuálech soudy v USA rutinně aplikují okolnost nenávisti, pokud je prokázána, a udělují tomu odpovídající výši trestu. I když není každá menšina explicitně jmenována v zákonech.
Srovnání s rasovou diskriminací, v dobách minulých zakotvenou v Ústavě, pokulhává. Najednou začaly jako houby po dešti samy sebe definovat nové menšiny, jejichž příslušníky současná společnost přirozeně vnímá jako rovnoprávné, dokud se samy nezačnou proti společnosti vymezovat.
Jak moc je asi ta diskriminace sexuálních menšin ve společnosti rozšířená, když se jeden případ v zemi s téměř 330 milióny obyvatel musí uměle vytvořit? Trocha pokory by jejich věci jen pomohla místo provokování myšlenek o tom, kdo komu tady vlastně projevuje nenávist. Dva lidi se mohou dohodnout, že spolu nesouhlasí, i bez soudu.
V této kauze přitom nejde o projev „nenávisti" cukráře k menšině. V tomto případě se volá po povinnosti „oslavy". Oslavy sňatku homosexuálů nebo v nové kauze oslavy změny pohlaví. Ani v případech národa, rasy a přesvědčení neudělují soudy tresty za to, že někdo neoslavoval, např. nestál při mexické hymně, odmítl tančit indiánský tanec nebo se nepokřižoval při vstupu do kostela.
A jsme zase u prvního dodatku Ústavy o svobodě slova a ochraně proti nucenému projevu, v tomto případě oslavě něčeho, s čím dotyčný nesouhlasí.
Pesimistický pohled na věc nabízí srovnání s jistým severokorejským diktátorem, který trestá opovážlivé generály a poskoky za to, že netleskají dostatečně vášnivě na oslavu jeho úspěchů. Pesimismus vzbuzuje přemýšlení o důvodech, které vedou určité skupiny ke snaze takové chování uzákonit. Pesimistická je rovněž prognóza, že žádný zákon ani rozhodnutí soudu nevyřeší holce-klukovi její-jeho dilema, kdo ona-on vlastně je.
Optimisticky vzato, jeden paličatý cukrář a jedna advokátka už ani nepoutají kdovíjaký zájem veřejnosti. Lidi si i na oslavu změny pohlaví upečou sami svůj krásný duhový dort a oslaví svůj velký den, jak chtějí, v kruhu svých blízkých. Jako ty narozky.
Soud znovu podrží právo tak, jak je momentálně napsáno. Obcházením zákonodárného procesu nátlakem na soudy se aktivisti snaží najít spřízněné soudce a dosáhnout výsledku rychleji pomocí prokrokové interpretace zákonů. Na nižších instancích můžou slavit úspěch, ale odvolací soudy, případně Nejvyšší soud, budou znovu respektovat Ústavu, kterou může změnit jen Kongres.
Zdroj.
