Facebook a YouTube zablokovaly internetové publikace světoznámého amerického novináře a televizního moderátora Alexe Jonese, jedné z nejvýznamnějších tváří alternativních médií, oponenta globalismu, stoupence Donalda Trumpa a „přítele Ruska“.
USA měly po desetiletí svobodu slova deklarovanou jako základní pilíř své politiky. Dnes se však stalo nepochybným, že právě svoboda slova se v éře rozšíření internetu stala tak velkou hrozbou pro „bezpečnost“ USA, nebo spíše pro jisté dominantní kruhy, že vznikl požadavek začít ji omezovat.
Novinář a televizní moderátor Alex Jones se stal první vážnou obětí boje proti alternativním médiím, která za poslední léta dokázala prolomit blokádu „nepohodlných informací“ a unipolární systém zavedené „mainstreamovými“ médii, jako jsou The New York Times, The Washington Post, CNN a CNBS.
Koordinovaný úder
Internetoví giganti uskutečnily koordinovaný úder na informační stránky společnosti InfoWars, která je ve vlastnictví Alexe Jonese. Nejprve společnost Apple oznámila, že odstranila audiozáznamy InfoWars ze souborů aplikace iTunes. Následně přistoupili k zablokování Jonesových stránek a odkazů administrátoři Facebooku a YouTube, jež vlastní společnost Google. Audiozáznamy InfoWars také odstranila ze svých souborů hudební internetová služba Spotify.
Argumenty amerických korporací, které vyhlásily válku Alexu Jonesovi, jsou vesměs stejné. Obviňují novináře z podněcování násilí a urážek na adresu migrantů, muslimů a lidí s "netradiční" sexuální orientací. Západ pro to má dnes dvě magická anglická slova: „hate speech“ (projev nenávisti).
Jako záminku pro svá opatření uvádějí zastánci blokády InfoWars údajná skandální prohlášení Alexe Jonese. V jednom ze svých videí moderátor tvrdil, že muslimové zachvátili Evropu, a v jiném srovnával transvestity se satanisty. Nejvíce ze všeho se však divákům vrylo do paměti vysvětlení teroristických útoků 11. září a přestřelky ve škole Sandy Hook v roce 2012. První událost, podle Jonese, organizovala americká vláda, a v druhém případě šlo o inscenaci pod falešnou vlajkou.
Čtěte ZDE: Totalita dospěla: Likvidace Tommyho volá do nebe! Justice řádí, média nesmí informovat. Útok na kritiky islamizace bez jakýchkoli zábran. Začnou se lidé probouzet? Zbabělé krysy mlčí. Británie vředem Evropy?
Čtěte ZDE: Cenzura sociálních sítí v praxi: Existuje ještě obrana? Německý akvokát na tom maká. Absurdní důvody pro blokování. Nadějný precedent nebo poslední záblesk rozumu? Za fotku íránských sportovkyň se dnes trestá
Ovlivňování voleb do Kongresu
V USA jistě existuje mnoho alternativních zdrojů, stejně jako všelijaká podezřelá vydavatelství, která přinášejí nejen falešné zprávy, ale také naprosté nesmysly. Alex Jones však upadl v nemilost Facebooku, YouTube a Apple pro jeho vysokou popularitu – na YouTube měl 2,4 miliónů abonentů. A také proto, že je mužem, který vystupuje proti globalizaci, podporuje antisystémového vůdce Donalda Trumpa, obhajuje tradiční a křesťanské hodnoty, brojí proti migraci a horuje, což je neméně důležité, za přátelství a spolupráci s Ruskem v čele s Vladimírem Putinem. Dvěma slovy: z hlediska globalistů jde o „ďábelskou směs“.
Jones sám předpovídá utahování smyčky a další škrcení tradicionalistických médií ve Státech. Jaká další konzervativní zpravodajská agentura bude příště na řadě?“ ptá se na Twitteru.
Webová stránka InfoWars dává všem na vědomí, že její zablokování v sociálních sítích souvisí s nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu, v nichž se snaží mít vliv nejnovější kybernetické technologie. Společnost InfoWars podle svých autorů sehrála vedoucí roli ve volbě Donalda Trumpa, který v rozhovoru pro její televizní kanál mluvil o „pozoruhodné reputaci“ zdroje a slíbil, že ji „nezklame“. Jones v jednom ze svých vystoupení nazval Roberta Muellera, jenž vyšetřuje případ ruského vměšování do amerických voleb, „démonem, kterého přemůžu za každou cenu.“ V jiném materiálu Jones obvinil Muellera, že kryje pedofily.
Takže útoky na Jonese nejsou jen podrýváním Prvního dodatku ústavy USA, ale také dalším krokem k omezování šancí Trumpa a jeho republikánské strany v doplňovacích volbách.
Zdroj.
