Náš velký zámořský spojenec a vzor ve všem představitelném i nepředstavitelném, nás neustále překvapuje. Nejen svou uměleckou tvorbou, všemi horory, thrillery i sci-fi, ale i ostatním politickým, geopolitickým a vědeckým děním.
Brzo uplyne 30 let od slavné nahrávky Milouše Jakeše, kde pohovořil o situaci v naší vlasti. Trápilo ho mnoho věcí a svěřil se s tím. Trápila ho zpěvačka Hanka, hodná holka, ale podepisuje a neví co. Byli i takoví, co pletli lidu hlavu.
Myslím, že přinejmenším stejnou pozornost si žádá i nahrávka debaty profesora bostonské univerzity Igora Lukeše s Ladislavem Jaklem. Na rozdíl od nahrávky s Miloušem, která kolovala většinou jen v audio kopiích je ta s Igorem i s obrazovým záznamem. Kéž bychom viděli a slyšeli brzo pana profesora živě.
Vzpomínka
I bostonského profesora situace v jeho bývalé vlasti velmi trápí. Je totiž vydána napospas neseriózně vyhlížejícím individuím, která seriózní názory mít nemohou. Profesorovi leží i v Bostonu bývalá vlast na srdci. Napsal o tom knihu, jak se USA před Vítězným únorem o demokracii v Československu nestaraly. Igor Lukeš by se proto rád postaral.
Pamatuji si osobně nynějšího bostonského profesora, byl jsem s ním ve studijním kruhu na filosofické fakultě UK. Byly to doby, kdy potomci národních i zasloužilých umělců a umělkyní, jakož i členů Ústředního výboru KSČ nebyli při přijímání na takovou, tehdy výběrovou školu, šikanováni. Jestliže byl poměr přihlášených a přijatých zhruba 100 : 10, tak pražská mládež z dobrých pokrokových rodin prokázala vysokou intelektuální vyspělost. Z 10 studentů jich byla polovina z Prahy, z těchto rodin. Cítil jsem se v kruhu jako venkovský buran, kterým jsem ostatně byl. Nic si z nich nedělejte, jsou to prostě dvorští synci, domlouval mi docent, když jsem tam přestal kvůli tomu pocitu chodit.
Spolužák Igor svým intelektem všechny oslňoval, takže když jsem se po letech dověděl, že dělá v Bostonu profesora, spadl mi kámen ze srdce. Aspoň některé katastrofy se českému školství vyhnuly. Nic zlého jsem opravdu bostonským studentům nepřál. Ti čeští určitě o moc nepřišli. O našem budoucím vzoru, USA, jsem však začal pochybovat…
Čtěte ZDE: Americká krása (nechtěného): Mánička bolševika vždycky zvedne ze židle. Liberální tyranie zase vycenila zuby. Lukeš vs. koňský ohon. Koho hlídají psi? Hlavní média jsou na dně důvěry. Jakl na Hrad?
Pozdě Trumpa honit
Jistě i vás Igor svou inteligentně vedenou debatou (záznam v TV archivu zde) s Ladislavem Jaklem oslnil. Byl vždy takový chytrý. Se šarmem předlistopadového i předsrpnového okresního tajemníka KSČ zkrátka konstatoval, že s nějakou máničkou debatovat o bezpečnosti USA nebude nebo tak nějak.
Profesor zná jako vědec velmi zkušené experty na americkou bezpečnost, zná bývalé šéfy výzvědných a rozvědných služeb, kteří bránili v USA americké zájmy. Bránili je tak dobře, že demokratické volby zmanipuloval jeden zaostalý stát a ani 5 miliard dolarů k tomu nepotřeboval, jako američtí experti na Ukrajině nebo bomby v Libyi a leckde jinde.
A co teprve ten výsledek! Profesor je se situací v USA nespokojen, Trumpa rád nemá a nedůvěřuje mu. Jako vědec má k tomu vědecké důvody, dovedu si je představit. Agent zaostalého státu, kterým Trump je, demokracii i bezpečnost USA poškodí. Takové štěstí jako Ukrajina, kde zkušení američtí experti instalovali demokracii, v USA tentokrát neměli. Nevděk světem vládne. Zatímco USA všude zaváděly demokracii, v USA jim zavedl jakýsi diktátor Trumpa.
Kdyby byl Trump bezpečnostních zájmů své vlasti dbalý, musel by dát všechny tyhle experty, kteří všechny důležité agentury, CIA, FBI atd. řídili, vyšetřovat a zavřít za zanedbání elementární ochrany státu. Vždyť přece byli ve funkcích před volbami i během nich. Co tedy dělali? Pokud někdo volby v USA cinknul, jsou za to odpovědní oni. Místo toho, aby za své selhání pykali, pořádají však odpovědní experti, za které bostonský profesor ručí, na Trumpa hon. Pozdě však Trumpa honit.
Více Lukeše
Proto bych současného amerického prezidenta tak jako pan Jakl nebránil. Ale byl to napínavý a argumentačně bohatý dialog a asi mi mnohé uniklo. Za vizáž pana Jakla ostatně odpovídá maskérna veřejnoprávní TV. Ale co si má myslet obdivovatel USA o předmětu svého obdivu, když universitní profesor bráni svou druhou vlast stylem komunistického funkcionáře? Navíc tak, že se tento obránce USA vyslovuje hanlivě o hlavě své vlasti? Kde je to slavné heslo "right or wrong, my country"? Česky to zni z Limonádového Joa lépe:" padouch nebo hrdina, jsme přece jedna rodina".
Bylo by dobré, kdyby veřejnoprávní TV zmíněnou diskusi profesora Igora Lukeše ještě párkrát s příslušným vysvětlením divákům poskytla. Neboť ti poťouchlejší budou jeho inteligentní vystoupení šířit, jako kdysi šířili Miloušovy řeči o bojlerech.
Na rozdíl od mnoha kritiků veřejnoprávní televize se domnívám, že by bylo dobré, kdyby profesora z Bostonu zvali na Kavčí hory častěji. Pokud by to šlo, kéž by mu byl věnován celý pořad Václava Moravce. Jistě bychom o tom všichni celý následující týden mluvili. I pár minut profesora proslavilo, co teprve pár hodin.
