Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vzdělanost žen: Světová banka žongluje s čísly. Rovné příležitosti či ekonomický přínos? Nikoli, jde o snížení porodnosti. Podvědomý strach z vlastního zániku? Vitální kultura nás vystřídá. Boj s větrnými mlýny

Vzdělanost žen: Světová banka žongluje s čísly. Rovné příležitosti či ekonomický přínos? Nikoli, jde o snížení porodnosti. Podvědomý strach z vlastního zániku? Vitální kultura nás vystřídá. Boj s větrnými mlýny

23. 7. 2018

Tisk článku

Michail Mělnikov uvádí na pravou míru další z někonečné řady pomatených studií agitujících za genderovou rovnost a vzdělávání žen pro jejich vyšší společenské uplatnění

Světová banka vydala dokument, v němž vzdělání žen spojuje s růstem HDP. Analytici Světové banky zveřejnili zprávu z nové série studií s názvem „Unrealized potential: the high cost of gender inequality in earnings“, neboli „Nerealizovaný potenciál: vysoká cena za genderovou nerovnost ve mzdách“.

Nerovností ve světě je skutečně víc než dost a další konstatování této skutečnosti sotva někoho překvapí, nicméně odborníkům se podařilo uchopit celý problém z nečekané strany. Zmiňovaná zpráva se nazývá „Missed opportunities: The high cost of not educating girls“ – „Zmeškané příležitosti: vysoká cena za nevzdělanost dívek“. Přesný překlad názvu zní poněkud dvojsmyslně, ačkoli autoři zjevně nezamýšleli nějaký podtext. Ale dvojsmyslně působí i celý text.

Každému je patrně povědomá situace, kdy zdánlivě inteligentní a respektovaná osoba náhle vyplodí takovou hloupost, až je to trapné, ovšem nikoliv pro ni samotnou, ale pro posluchače. Světová banka je jistě „inteligentní a respektovaná osoba“, pravda někdy spíše zchytralá ve svůj prospěch, ale kdo by ji za to obviňoval. Nicméně genderovými tématy by se snad raději zabývat neměla.

Dívky a peníze

Základní teze v 64 stránkové zprávě uvádí, že 130 milionům dívek na světě se nedostává dokonce ani základního vzdělání, a pokud by ho dostaly, přispívaly by více do ekonomiky a žily by lepší život. A svět by pak byl bohatší o 15 – 30 bilionů dolarů. Skutečnost, že ekonomové Světové banky kladou automaticky rovnítko mezi „bohatší“ a „lepší“, už nikoho neudivuje. To jen tak na okraj.

Někteří interpreti se mylně domnívají, že jde o zhruba 15 – 30 bilionů ročně. To by byla skutečná revoluce, protože celosvětový HDP je nyní kolem 76 bilionů. Ne, míní se samozřejmě celková částka, kterou by těchto 130 milionů dívek vyplodilo za celý svůj život. Dělá to zhruba 230 tisíc dolarů za celoživotní kariéru každé z nich. Zároveň připomeňme, že zde hovoříme o příspěvku k HDP a ne o osobních příjmech, které budou mnohem nižší. Ale i tak, pokud započítáme 40 let praxe, dostaneme méně než šest tisíc dolarů ročně, čili asi 500 dolarů měsíčně za každou. Podíl mezd na příspěvku do ekonomiky činí ne více než 50%, tudíž dostáváme velmi skromné peníze, za něž se nedá žít v zemích Západu a stěží i na jeho periferii.

Ale budiž, jsou to také peníze, tím spíše, že nejde o mzdu jako takovou, ale o příspěvek k současným příjmům těchto dospělých dívek. Předpokládejme, že je potkalo štěstí, nějak se jim dostalo vzdělání a všechny tyto ženy se přeškolily a získaly prestižnější práci. Skvěle. Jenomže analytici nevysvětlují, kdo v takovém případě bude dělat práci, již vykonávaly dosud. Ano, onu málo kvalifikovanou práci uklízeček, myček nádobí, švadlenek, nebo pracovnic u pásových výrobních linek. A rovněž práci žen v domácnosti, kterou Světová banka za práci nepovažuje, protože je obtížné ji ocenit v dolarech a jüanech. Pokud se tedy přidržíme genderového paradigma, znamená to, že zkonstruujeme nějaké třetí pohlaví, na které spadnou všechny tyto povinnosti?

Čtěte ZDE: Nový způsob vedení válek: Boj proti rodině. Pět nástrojů genocidy. Zničením přirozené role žen k depopulaci planety? Odlidštění člověka již probíhá. Jsme nadbyteční, proto jsme likvidováni

Ženy a děti

Zatímco se Světová banka ohání statistikou mzdového ohodnocení, zapomíná přitom na jinou statistiku: závislost počtu dětí na vzdělání žen. Podívejme se, jak jsou na tom v průměru ženy z USA ve 21. století:

  • Nedokončené středoškolské vzdělání – 2,28 dětí na ženu
  • Středoškolské vzdělání – 1,96
  • Nedokončené bakalářské vzdělání – 1,86
  • Bakalářské vzdělání – 1,74
  • Magisterské vzdělání a vyšší – 1,89

Jak je vidět, zpočátku platí jednoduše obrácená závislost počtu dětí na úrovni vzdělání, a pouze na vysokoškolské úrovni se trend mění, což lze snadno vysvětlit původním vysokým společenským postavením žen, které absolvují Harvard nebo Princeton, protože téměř všechny pocházejí „z dobrých rodin“. Pro ně narození dítěte nepředstavuje materiální problém.

A to se týká současných Spojených států, které neprožívají nijak zvláštní demografický problém. Čtyři z pěti kategorií žen nezabezpečují dostatečnou úroveň reprodukce populace. Je zřejmé, že v méně rozvinutých společnostech bude obrázek dopadu vzdělání na porodnost ještě výmluvnější.

Mimochodem v Rusku je 713 tisíc dospělých lidí (podle sčítání lidu z roku 2010) bez dokončeného základního vzdělání, přitom téměř dvě třetiny z nich jsou ženy. Není těžké se dovtípit, že drtivá většina z nich jsou obyvatelé severokavkazských republik, kde jsou ruské federální zákony, včetně povinného středního vzdělání, často ignorovány.

Vystudovaní a nevzdělanci

Vzdělání je lepší než nevzdělanost. Umět číst a psát je lepší než analfabetismus. Světová banka však bojuje s větrnými mlýny: Se staromilci, kteří věří, že „pokud chcete zastavit zlo, seberte všechny knihy a spalte je“, se nejspíše setkáte v těch nejkonzervativnějších společnostech. Ovšem podobný přístup odumírá dokonce i v tradicionalistickém muslimském světě a s jeho ozbrojenými nositeli ničícími kulturní památky se dnes vede plnohodnotná válka.

Současně by se neměl dělat fetiš z dokončení několika tříd nebo dokonce Harvardu. Mnoho slavných vrahů obdrželo diplomy vynikajících univerzit, a vedle toho matka čtyř dětí, čuchonská rolnice Arina Rodionovna (chůva Alexandra Puškina), se nikdy nenaučila číst a psát. Někdy nerovnost vede k pravému opaku. Během platnosti programu „Jedna rodina – jedno dítě“ v Číně se rodiče snažili neregistrovat těhotenství pro případ, že by se narodila dívka.

Bylo potom snadnější naložit s dívkou jako s nežádoucími koťaty, protože jen stěží mohla rodiče podporovat ve stáří. V důsledku toho vznikla kolosální genderová nerovnováha a nyní čínské mladé ženy prakticky nepotřebují žádné vzdělání ani profesní dispozice – taková je fronta nápadníků na každou z nich. Číňané si raději objednávají nevěsty z Vietnamu – nejsou totiž tak zhýčkané...

Čtěte ZDE: Žalostná demografická budoucnost: Původní obyvatelé Evropy podlehnou imigrantům. Političtí vůdci buďto bezdětní, nebo úchylní. Opakování pádu starověkého Říma? Nikoli. Bude to ještě horší. A všichni víme proč

Pracovnice a zaměstnání

Možná by bylo lépe rozlišovat mezi vzděláním a právem na vzdělání? Nepochybně, jestliže se dívka nebo (nechť mi Světová banka odpustí) chlapec chtějí něčemu naučit a získat nějakou profesi, pak by je každá rozumná společnost v tom měla podpořit. Ale pokud v tradicích konkrétní společnosti nemá profesionalita nijak zvláštní hodnotu, je snad nutné to lámat přes koleno? Pro 30 miliard dolarů, z nichž velká část stejně padne do rukou bank a korporací? Nikoliv, nebo je snad lepší od rána až do večera dřít na cizí, než v klidu doma vychovávat děti? Ve Světové bance tomu asi nebudou věřit, ale miliony vysoce vzdělaných žen, na slovo vzatých profesionálek s dobrými platy, sní o životě hospodyňky a při první příležitosti vymění svoji kariéru za rodinu.

Navíc podobné závěry analytiků neberou v úvahu jeden prostý fakt: práce na Zemi je stále méně. Rozšíření počítačů, robotů, 3D tiskáren či vertikálního zemědělství neustále snižuje poptávku po pracujících rukách a hlavách. To je samozřejmě dvojsečná zbraň: z jedné strany na vysoce kvalifikovaném trhu práce nikdo nečeká na všechny ty nevzdělané ženy z domácnosti a uklízečky, nemají tam pro ně místo, na druhé straně stejný problém může čekat i jejich narozené děti. Dnešní společnost ještě nemá odpověď na robotizaci a slogan „pracující roboti – šťastný člověk“ není podložen přesvědčivými ekonomickými studiemi. V určitém okamžiku budou možná pozemšťané muset omezit porodnost na celoplanetární úrovni, ale dokud je na světě více než 200 států, bude to velmi obtížné. Navíc v některých z nich, jako například v Rusku, lidé vyloženě chybí.

Křesťanství a islám

Na Světovou banku není až tak překvapivé, že motivem této zprávy nejsou peníze, ani oněch slavných třicet bilionů. Pokud nízká úroveň vzdělání přímo souvisí s vysokou mírou porodnosti, potom agitace za vzdělání je agitací proti porodnosti. A kdo je dnes v popředí demografické fronty? Příslušníci konzervativních a zaostalých společností v Asii a Africe, kteří aktivně migrují do Evropy, USA, Kanady, Austrálie a přenášejí sem své zvyky.

Takže zřejmě nejde vůbec o vznešené myšlenky? Zpráva Světové banky není podložená touhou zlepšit postavení žen ve společnosti, ale banálním strachem z demografické expanze zástupců jiných nekřesťanských kultur, které postupně vytlačují bílé národy z jejich tradičních území – Evropy, Severní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu.

Toto je důkaz zmatku křesťanského světa (a židovského světa), jeho neschopnosti odolat primitivnějším, ale vitálnějším kulturám. Strachu před agresivní islámskou rozpínavostí a dost možná i vědomí vlastní historické neudržitelnosti.

Protože arabské, turecké a čínské menšiny v Evropě a Americe nečtou mnohostránkové zprávy, ale čile se rozmnožují, aby se v dohledné budoucnosti staly většinou. Tudíž vědci a politici by měli vyvodit správné závěry z tohoto kulturního a demografického konfliktu, aby zabránili uskutečnění scénáře „měkkého uchvácení“ svých území. V opačném případě žádné vzdělání žen nezachrání národ od banálního podmanění cizími vetřelci.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky