Jsme zase o krok dál. Nikoli uvedením nechutné inscenace bosenského Chorvata Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí na scéně Národního (!) divadla v Brně. Ale tím, že se proti této oplzlé provokaci ultralevičáckých „vítačů“ muslimské migrace do Evropy konečně něco v našem veřejném životě pohnulo.
A nebyli to jen členové hnutí Slušní lidé, kteří se pokusili této hnusotě na místě zabránit. Napochodovali na jeviště, odkud je ovšem po půl hodině vyvedla policie. Další aktivisté, kteří v hledišti zůstali, se pak snažili bránit satanistické produkci modlitbami a pískáním. Také je vyvedli.
Slušní lidé se pak nechali slyšet: „Nechceme, aby se podobné provokace v Brně v budoucnu konaly. A naše reakce bude ještě důraznější. Nechceme, aby se podobné prasárny platily z našich daní. Vždyť nemusíte být věřící, a pokud nejste úchyl, je vám z takového 'představeni' zle."
Vzpomínka na budoucnost
Nazí herci ohmatávající se před publikem. Herečka, která si z vagíny vytáhne českou vlajku a řada podobných „uměleckých“ čísel. A především závěr „hry“, v němž Ježíš Kristus sestoupí z kříže a znásilní muslimku. „Bosňák“ nám prostě předvedl, že i u nás to bude brzy stejně pokrokové jako v Londýně, Paříži či Berlíně, kde již mají muslimové takovou moc, že si mohou dovolit cokoli. Pod ochranou státu, jenž je již prakticky v jejich rukou.
Jenže tohle už bylo moc i na jinak velmi vlažné představitele katolických věřících – včetně třeba „kavárenského“ pomocného biskupa pražského Václava Malého: „Jsem nemile překvapen, s jakou necitlivostí organizátoři obhajují uvedení hry v Brně, aniž berou v potaz, že svoboda slova je pokřivena, pokud prezentuje sice dramaticky nadsazenou, ale nechutnou a urážlivou scénu o Ježíši,“ napsal opatrně jeden z Havlových „mužů 17. listopadu“. No, ale aspoň to.
Náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL) zase otevřeným dopisem požadoval od ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera, aby provokaci stáhl z programu. Argumentoval, že jde i inscenaci, která „vyvolává silně negativní emoce a rozděluje společnost“ přičemž „uráží křesťany a vyvolává v nich pocit ohrožení svobody jejich vyznání.“
Ředitel v odpovědi postupoval tak, jak se na státního zaměstnance, představitele naší vyspělé dekadentní liberální demokracie sluší a patří: Sdělil svému (fakticky) představenému (jehož úřad divadlo z našich daní platí), že představení bude a basta. Odvolal se přitom na Listinu základních lidských práv a svobod, s poukazem na záruky svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jakož i žití bez něho. A také zmínil záruky svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby. U toho je dobré se zastavit.
Čtěte ZDE: Bolševici v Brně chystají útok na křesťany: Kdy lidé vezmou do rukou vidle? Výmluvy kašparů i vedení města. Co takhle muzikál o cikánech, o strýčku Mohamedovi či o židovské rituální vraždě? Husáci se vyzvracejí
Jejich násilí
Řekněme, že by to tak opravdu bylo. Že bychom měli v ústavě zapsáno, že jsme „liberální demokracie“, v níž neomezená svoboda slova stojí nade všemi zákony. Nemáme to tam, v ústavě se praví, že jsme toliko „demokracie“ – bez přívlastků. Ale protože kdo nevzývá „liberální demokracii“ (opis pro dekadentní rozpad všech doposavad platných hodnot, tradic, slušnosti a odvěkého řádu při „asistované sebevraždě naší civilizace), je člověkem druhé kategorie, na okamžik na to přistupme. Na hru Vaše násilí, naše násilí:
Stojí-li tedy svoboda projevu a záruky svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby nade vším, jak je možné, že u nás do vězení putují lidé, kteří například tvrdí, že vybádali, že vyhlazování miliónů židů v nacistických koncentračních táborech je lež? Proč jsou pronásledováni ti, kteří vyjadřují svůj názor tím, že nosí symboly Třetí říše? Ale zdaleka ne jen to. Proč je stíhán politik a spisovatel Adam Bartoš za své knihy, v nichž se posvém zabývá židovskou otázkou? Zdůrazňuji, že nic z toho nehodnotím, pouze konstatuji, neb v „liberální demokracii“ lze skončit ve spárech justice už i za to.
Proč v Británii, Švédsku, Holandsku, Francii, Německu a dalších zemích vzorové liberální demokracie jsou propouštěni ze zaměstnání a zavíráni do vězení ti, kdo se jen trochu „necitlivě“ otřou o muslimské modly? Proč tyto „projevy netolerance“ bere stát v ochranu, zatímco podřezávání křížů (nejen) na jevišti, stejně jako nejoplzlejší pornografické blasfémie o křesťanském Spasiteli nejen umožňuje, ale (z našich daní) i podporuje?
Zbytečné otázky?
To jsou samozřejmě zcela „zbytečné otázky“. Odpověď na ně nám dává každodenní realita. Předvedli nám to i u nás. Mediální útok se totiž nesoustředil na „jejich násilí“ páchané na nás, ale na naši obranu vydávanou za „naše násilí“. Slušní lidé, kteří se rovněž zcela svobodně pokusili vyjádřit svůj názor, byli vyvedeni policií a skandalizováni médii. Přitom si koupili vstupenky – a měli tedy zcela právo „inscenaci“ vypískat. Nebo ani to už v „liberální demokracii“ není možné?
Opravdu není. V „liberální demokracii“ je už možné pouze držet ústa a krok s tím, co nám extrémistická levičácká falanga, Pátá kolona muslimské invaze, servíruje jako jediné přípustné. Vytahovat na jevišti českou státní vlajku z vagíny je proto v naší zemi právě tak „umělecky přínosné“, jako ukrást a rozstříhat standartu prezidenta republiky – pokud se tento nejmenuje Václav Havel (to by šlo o zvlášť závažný trestný čin).
Čtěte ZDE: Kulturní perverze: Míra agresivity a obscénnosti za další metou. Proč tato islamistická provokace právě teď? Husa, aneb jak živořit Brno. Čím vším se můžeme poučit? Je v tom vlastně cosi pozitivního
Něco se stane
Oplzlý Bosňák Frljić se vyřádil, o nic jiného mu nešlo. To by ještě nebylo nic tak nového. Podstatné však je, že obrannou hráz kolem něj stavějí „kavárenští povaleči“ typu bývalé soudkyně ústavního soudu, dnes senátorky Elišky Wágnerová. Té prý bylo „velice smutno“, když odcházela z představení – alespoň to tak dojemně líčí redaktor Novinky.cz: „Vypočítávali jsme díla německých emigrantů v demokratickém Československu 30. let. Ano, na jejich začátku to začalo v Germánii přesně tak. Náckové z bojůvek nejprve na představeních jen pískali, pak házeli na jeviště, co měli po ruce. Brzy přidali pokřik: Jude raus! V Brně to všechno stihli za jediný den. Pokrok nezastavíš.“
Takže Frljić je takový současný Thomas Mann. A Slušní lidé – a vůbec všichni, kteří proti téhle odpornosti protestovali (včetně biskupa Malého) jsou Hitlerovi dědici. Toto je vůbec nejdůležitější „informace“, které se nám z Brna dostalo: Ti, kteří své Násilí inscenovali, a vystavili kolem něj arogantní hráz moci, se již nezastaví před ničím.
Dnes mi před kostelem někdo říkal o znepokojivé zprávě od jeho známého z Německa. Prý to tam začíná být jako před začátkem občanské války. Slušní lidé prý už to násilí, které na nich páchají imigranti, islamisté a „liberální“ úřady, které činí všechno to zlo nedotknutelným, nebudou dlouho mlčky snášet. No... nevím. Německo je přece jen Německo.
V každém případě také my jsme po sobotě o podstatný krok dál. Také u nás se něco stalo. Jedno velké inscenované násilí. Jejich. Stát ho ubránil.
A my? Máme holé ruce.
