Dublin 4 není ničím jiným, než metodou jak zaplavit střední a východní Evropu imigranty proti vůli občanů i většiny politiků těchto zemí. Je to velmi akutní hrozba nenávratné změny demografie naší země. Pokud to dopustíme, země, již jsme zdědili od dědů a otců, a kterou bychom chtěli zanechat našim vnukům, zdědí spíše vnuci dnešních Afričanů či Asiatů. Je dobré vědět, co se na nás chystá – z mediálního mainstreamu se to rozhodně nedozvíme.
V roce 1997 vstoupila v platnost tzv. Dublinská smlouva o mezinárodním sjednocení azylového řízení mezi tehdejšími členskými zeměmi EU, Norskem, Islandem, později i Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Šlo o to, aby žadatelé o azyl nepodávali žádost současně ve více zemích. Smlouva sjednotila způsob řešení spojování rodin azylantů, hodnocení platnosti či neplatnosti víz, ilegální vstup, předešlé neúspěšné žádosti a podobné věci.
Po zhodnocení fungování smlouvy v praxi byla tato v roce 2003 vylepšena (Dublin 2) a znovu byla pozměněna v roce 2014 (Dublin 3). V této podobě platí do současnosti.
Dodržování smluv
Pak přišla migrantská krize. V roce 2016 se začalo pracovat na další verzi smlouvy, jejíž finální návrh byl předložen koncem roku 2017 jako Dublin 4. Jako důvod přípravy nové verze smlouvy byla uváděna nedostatečnost předchozí podoby pro aplikaci na invazi migrantů, která způsobila zejména zemím prvního kontaktu vážné problémy. Jenže, jak víme, migrantská krize nebyla způsobena Dublinskou smlouvou, ale tím, že "kdosi" umožnil statisícům migrantů na Evropu doslova zaútočit a někteří politici je vysloveně vyzývali k příchodu do Evropy s tím, že "my to zvládneme."
Jinou věcí je, že některé země neplnily ani své povinnosti pro řádné dodržování Dublinu 3. Například otisky prstů se povinně berou žadatelům o azyl již od roku 2003, avšak během migrační krize některé státy tuto povinnost ignorovaly, tudíž se spousta neidentifikovaných migrantů mezitím volně potuluje po Evropě. Kromě toho nebyla plněna ani kritéria Dublinu 3, podle nichž se má popořádku postupovat při určování, který stát si má žadatele na svém území nechat. Ty jsou následující:
- 1. Rodinné vazby (stát, kde již má žadatel blízkého příbuzného)
- 2. Vydané vízum/povolení k pobytu (žadatel již je ve státě legálně)
- 3. Neoprávněný pobyt (první země, kam ze třetí země žadatel vstoupil, nebo v ní posledních pět měsíců již byl)
- 4. Bezvízový styk (stát, který má s krajinou žadatele bezvízový styk)
- 5. První podaná žádost o azyl (stát, kde žadatel poprvé požádal o azyl)
Během hlavní vlny migrační invaze více států prvního kontaktu, zejména Řecko a Itálie, nechávalo projít množství migrantů, jichž se netýkala kritéria 1 a 2 - a měly si je tedy ponechat. Když se tomu Maďarsko bránilo a snažilo se plnit své závazky ve smyslu dohody Dublin 3, bylo za to ostře kritizováno.
Ve skutečnosti tedy nebyl důvod dohodu Dublin 3 měnit. Zaplavení západní Evropy migranty přímo nesouviselo s touto dohodou, ale s celkovým přístupem politických elit EU k problému migrace a částečně i neplněním povinností některými zeměmi prvního kontaktu.
Čtěte ZDE: Dublin IV: Katastrofální ohrožení naší budoucnosti. EU definitivně zničí zbytky naší státní suverenity. Co Donald Trump odmítl, Brusel nadiktuje. Migrantská invaze ve druhé fázi. Přichází čas na czexit!
Zlý sen
Výsledkem je obrovský počet migrantů v zemích, jež si je k sobě pustily, a nyní jim navíc vyplácejí štědré dávky. Pro dotčené západoevropské země vznikl problém, za který si mohou jen a pouze samy. Musí ho nějak řešit - a dostaly nápad, že se části migrantů zbaví tím, že je přesunou k sousedům, kteří je ještě nemají. Mimo jiné i proto, že Dublin 3 důsledně dodržovali!
Nejprve zkoušeli zavést kvóty na přerozdělení migrantů, ty však mnohé "nové" země (Česko a Slovensko je v unii už čtrnáctý rok) odmítly - navzdory výhrůžkám západních politiků a médií.
A to byl ten pravý důvod, proč začali připravovat smlouvu Dublin 4. Jeho klíčovou částí je "korektivní alokační mechanismus" - jinými slovy opět kvóty, jenže trvalé a v mnohem brutálnější podobě, než byly ty dříve navrhované. Pro jednotlivé země bude stanoveno, kolik imigrantů budou muset přijmout a živit s ohledem na jejich velikost a hrubý domácí produkt. Pokud nějaká země Evropské unie přesáhne stanovený počet přes 150 %, začne žadatele o azyl posílat čtyřem jiným zemím EU, které jich mají zatím nejméně. A to až do okamžiku, kdy budou také naplněné na 150 %. Pro tento účel má vzniknout nová centrální instituce - evropský úřad, který bude řídit transfer migrantů do jednotlivých států.
Ne, to není zlý sen, to všechno je bohužel šílená pravda. Po schválení Dublinu 4 začnou migranty přeplněné země jako Itálie či Řecko posílat desítky tisíc exotických vetřelců do zemí, které ještě migranty nemají. Které to jsou? Správně, jsme to my a naši sousedé ze skupiny V4.
Oběd u sousedů
Český prezident Miloš Zeman to řekl německé premiérce Angele Merkelové velmi výstižně: "Pokud si pozvu domů návštěvu, nebudu ji přece posílat k sousedům na oběd." Bohužel, přesně tak to ve skutečnosti je. Pokud to máme znovu otevřeně a přesně shrnout, Dublin 4 není ničím jiným, než pokusem zaplavit střední a východní Evropu imigranty proti vůli občanů i politiků těchto zemí.
Tyto země, na rozdíl od těch západoevropských, nikdy neměly žádné kolonie, nikdy nezpůsobily v žádné z "uprchlických" zemí válku či jinou nerovnováhu a žádným jiným způsobem nepřispěly k imigrační krizi, která v Evropě dnes je, a která vytváří v dlouhodobém horizontu předpoklad pro katastrofu epických rozměrů - dokonce možná i zánik samotné starobylé evropské kultury a civilizace v podobě, v jaké ji známe.
Čtěte ZDE: Šok a slzy z Prahy: Co si Nor uvědomil při návštěvě Česka? Hořký pláč nad ztracenou vlastí. Evropské národy se řítí do zkázy. Za chvíli otupíte - a pak se divíte. Nevíme, co ještě máme. Braňme náš národ a kulturu
Je tu ještě jeden drobný problém. Země, které nemají migranty, jsou chudší. Ti, kteří sem bývají přiděleni, okamžitě utečou do některé bohatší země (uprchlíci před válkou...). Dublin 4 proto klade zemi, která imigranty dostane, odpovědnost za to, aby jí neutekli. Za tím účelem se uvažuje o sjednocení dávek pro imigranty. Hovoří se o částce 800 eur (asi 20 000 korun) na migranta na měsíc. Pro našeho důchodce či živitele rodiny s minimální mzdou to není třeba blíže popisovat, adrenalin se mu zvedne raz dva.
V této souvislosti je paradoxem, že z migrantů - a dokonce i z oprávněných azylantů - se tímto krokem stávají v EU občané druhé kategorie: nebude pro ně totiž platit právo volného pohybu a pracovního uplatnění v rámci schengenského prostoru. Co na to říkají naši „lidskoprávní aktivisté“?
Cesty zpět nebude
Stát, který dostane přidělené migranty, bude muset i scelovat jejich rodiny, tedy přijmout nejen je, ale i jejich manželky, děti, rodiče a sourozence (Dublin 4 totiž okruh "blízkých rodinných příslušníků" rozšiřuje). Takže z jednoho migranta je rázem například šest. Jenže tím to pouze začíná, protože každý z těch šesti má zase své manželky, děti a sourozence. A pak je jich z jednoho migranta zhruba 36. Ani tím to ale nekončí, neboť každý z těch 36 lidí má zase své manželky, děti, sourozence... Vítejte v blízké budoucnosti Evropské unie!
Země bude mít dvě možnosti, jak se vyhnout přijetí migranta. Zaprvé dokázat, že je bezpečnostním rizikem. Takže mít na něj vypracovaný kompletní elaborát jako výsledek dlouhodobého sledování příslušníky tajných služeb, zřejmě z více zemí. To je teoretická možnost, neúnosně náročná na lidské i finanční zdroje, v praxi ve většině případů nerealizovatelná. Druhou možností je vykoupit se z povinnosti přijmout ho nepatrnou částkou 250 000 eur (šest a čtvrt miliónu korun!). A v obou případech platí, že pokud nepřijmeme migranta Mohameda, budeme ho muset nahradit migrantem Mahmúdem.
Aby toho nebylo málo, další zlověstnou skutečností je, že Dublin 4 zcela mlčí o jedné velmi podstatné věci. Není v něm ani zmínka o mechanismu, jak vyhostit neúspěšné žadatele o azyl. Příliv nepřizpůsobivých a ekonomicky motivovaných mladých mužů, přicházejících s nejasnými (nebo spíše až příliš jasnými) záměry a cíli je tedy stále jen jednosměrným proudem - a na konci tunelu není žádné světélko naznačující, že by se něco mohlo změnit.
Čtěte ZDE: Žena v Evropě: Raději nekorektní než mrtvá. Stanou se dívky lovnou zvěří? Ani konverze k islámu nepomůže. Vymyté mozky přepínají dle pokynů. Rasové profilování projevem pudu sebezáchovy? Na co myslí otec
Totalita v praxi
Dublin 4 je zatím jen návrhem. Jenže je tu vážný problém. Kdysi byl Dublinská úmluva pouze mezinárodní smlouvou, avšak od podpisu Amsterdamské smlouvy v roce 1999 patří azylová politika do působnosti EU. Změna Dublinu 3 na Dublin 4 nebude tedy žádnou novou smlouvou, ale pouze revizí té stávající. Stejně jako revizi Dublinu 2 na Dublin 3 ji přijme pouze Evropský parlament a Rada. Země, kterých se to nejvíce dotkne (proti nimž je to celé jednoznačně namířeno) nemají potřebnou většinu, aby zabránily jeho přijetí. Naopak země, které to vymyslely, aby se zbavili části migrantů, které k sobě pozvali, tu většinu mají.
To celé znamená, že jsme stále více v pozici nesvéprávného protektorátu. A nutno říci, že principiálně je celý tento proces nelegitimní a nedemokratický. Současná EU je totiž výrazně odlišná od té, za kterou jsme kdysi v referendu o vstupu hlasovali - tehdy přehlasování jednoho státu druhým nebylo možné. A o Lisabonské smlouvě, která to umožňuje, se také žádné referendum nekonalo. Zastavit se ji pokusil pouze prezident Klaus - a málem bylo proti němu za to odstartováno odvolání z funkce, protože ústavní soud mu nakonec nařídil smlouvu podepsat.
Rozhodnou o nás bez nás, nevratně změní demografii země, aniž bychom to mohli ovlivnit. Z pohledu dlouhodobé existence národa je takový scénář dokonce horší než válka - i kdyby ve válce padla většina národa, vzejde nové pokolení, které dědictví převezme, a bude pokračovat v práci. Ale pokud krajinu zaplaví imigranti, u nichž je standardem mít 8 dětí (a poté se nestarat o jejich výchovu), ptám se, co se stane s touto zemí, s našimi starobylými národy za deset, padesát, sto, dvě stě let…
Zdroj.
