Před rokem, v lednu 2017, navštívila ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková Prahu.
Byla to velká sláva. Česká televize se události věnovala dokonce v přímých vstupech. V prostorách poslaneckého klubu TOP 09 se Nadija setkala s českými zákonodárci a zástupci neziskovek. Někteří z nich, jako Karel Schwarzenberg nebo Marek Ženíšek, chodili tou dobou už delší čas na zasedání sněmovny s plackami s její podobiznou na klopě. Dnes již bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ocenil její statečnost a jako dar jí předal ozdobnou dýku.
"Byla jste pro nás několik let symbolem svobody a odporu proti agresorovi," uvedl při setkání "dojatý" cynik Kalousek.
Na schůzce byli kromě poslanců TOP 09 také zástupci KDU-ČSL včetně lidoveckého europoslance Pavla Svobody, na jehož pozvání Savčenková do Prahy přijela. Europoslankyně Michaela Šojdrová z téže politické strany a další "štamgasti" pražské kavárny za „Putinovu vězenkyni“ dokonce drželi řetězovou hladovku.
Minometná demokracie
Nositelka nejvyšších ukrajinských státních vyznamenání, kterou prezident Porošenko osobně dovezl z ruského vězení do Kyjeva (byla vyměněna za ruské vojenské zajatce), je aktuálně na Ukrajině prohlášena za teroristku a hrozí jí mnohaleté vězení.
To není vtip, nýbrž realita dnešní Ukrajiny ovládané již čtyři roky loutkovou vládou Spojených států a Bruselu. Byli to právě dnešní protektoři, kteří za pomoci amerických a evropských tajných služeb v únoru 2014 připravili a provedli ozbrojený puč na kyjevském Majdanu.
Národní hrdinka Ukrajiny byla tedy minulý týden obviněna generálním prokurátorem Jurijem Lucenkem z přípravy ozbrojeného útoku na ukrajinský parlament. Lucenko řekl, že se poslankyně chystala ostřelovat z minometu budovu parlamentu - a pak samopalem dorážet ty, kteří přežijí.
Proč takovéto bizarní prohlášení? O tom se můžeme jen dohadovat. Na druhou stranu - ukrajinští představitelé, celé čtyři roky vypouštějí podobné fantasmagorie jako na běžícím pásu, tak by nás to ani nemělo příliš překvapit. V posledních dnech jim v obdobných fantasmagoriích ostatně sekundují i někteří evropští představitelé v souvislosti s britskou kauzou otravy bývalého ruského dvojitého špióna Sergeje Skripala.
Čtěte ZDE: Ukrajinské šílenství pokračuje: Trhliny v hlavách Rusů a bezbřehá nenávist nacionalistů. Divadlo pro Západ za každou cenu? Jak udělat z agresora oběť. Přijdou "mírotvorci" z OSN posílit kyjevskou juntu?
Řekla to, co všichni vědí
Jedním z důvodů, proč Porošenkova vláda sáhla k takto absurdním obviněním bývalé ukrajinské hrdinky, je s největší pravděpodobností fakt, že se Savčenková rozhodla promluvit a sdělit světu i domácí veřejnosti to, co ti, kteří vědět chtějí, dávno vědí. Nicméně z jejích úst zní obzvlášť pikantně, že krvavé divadelní představení na Majdanu bylo od začátku zinscenováno západními tajnými službami včetně střelby do vlastních lidí, aby se mohla celá akce pro převzetí Ukrajiny Západem s dostatečným emocionálním nábojem náležitě rozjet.
Savčenková skutečně obvinila pučistickou kyjevskou vládu z řízené střelby do demonstrantů na Majdanu. Uvedla, že osobně viděla poslance Nejvyšší rady Sergeje Pašinského, jednoho z vůdců Majdanu, jak vedl ostřelovače do hotelu „Ukrajina“, odkud se střílelo na demonstranty na náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Dodala, že Lucenko se stal generálním prokurátorem, aby „skryl své vlastní zločiny“.
Problém s pacifikací hrdinky Ukrajiny, která se rozhodla po čtyřech letech promluvit pravdu o pozadí Majdanu, ovšem není jedinou komplikací, kterou Porošenkova vláda - zástupně za USA a EU ve svém protiruském tažení nyní řeší. Právě ve chvíli kdy nacistické bojůvky za blahosklonného přihlížení kyjevské vlády blokovaly pomocí zátarasů přístup k volebním místnostem v ukrajinských městech, kde se chtěli ruští občané zúčastnit demokratických prezidentských voleb, přišla zpráva, že ukrajinský pilot Vladislav Vološin byl doma nalezen mrtev.
Čtěte ZDE: Otrávený agent v Británii: Jasná Putinova stopa? Jak přesně funguje tajemný sovětský superjed. Vede stopa k Hillary Clintonové? Protiruská hysterie chladne: Je třeba přikrmovat. Zabity dvě mouchy jednou ranou?
Podivné vraždy
Vološin, který byl ruskými vyšetřovateli viněn ze sestřelení letu MH17, jež odstartovalo největší protiruskou hysterii kam paměť sahá, byl minulý týden nalezen s kulkou v těle. Přes okamžité sdělení úřadů, že šlo o sebevraždu, zatím není vůbec jasné, zda šlo o vraždu, či zda se zastřelil sám. Devětadvacetiletý Vološin byl pilotem bojového letounu Su-25, který podle mnoha indicií vypálil osudnou raketu na Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě. Odešel z ukrajinského vojenského letectva v roce 2016 a i přes své mládí se stal ředitelem letiště ve městě Mikolajiv.
Je pravděpodobné, že tak byl odměněn "trafikou" za svůj čin, jenž se stal záminkou k protiruské kampani ne nepodobné té, kterou sledujeme ohledně kauzy „Novičok“ - dalším pokračováním v sérii nebezpečných válečných provokací, kterou sestřelení letu MH17 odstartovalo. Připomeňme jen, že verzi o Vološinově vině, potvrdil i jeho bývalý kolega, strojní inženýr ukrajinského letectva Jevgenij Agapov, který připravoval jeho stroj těsně před osudnou akcí 17. července 2014.
Je samozřejmě otázkou, co bylo příčinou Vološinovy smrti: Neunesl výčitky svědomí, že způsobil smrt stovek nevinných lidí a zvolil raději dobrovolný odchod z tohoto světa? Nebo se pod tíhou výčitek hodlal k hrůznému činu přiznat a možná i svědčit před ruským vyšetřovacím výborem a ukrajinská tajná služba se ho proto rozhodla zbavit? To se zřejmě nedozvíme. Nebo alespoň ne v dohledné době. Tak, jako se nejspíš jen tak nedozvíme, kdo stál za útokem na ruského exagenta a jeho dceru v anglickém Salisbury. Podobně jako až po čase vyšlo najevo, že si Američané a Britové vymysleli pohádku o Saddámových "zbraních hromadného ničení" - záminky k válce proti Iráku.
Zrovna tak jako se asi hned tak nedozvíme, kdo velmi obeznámeně proklouzl skrz všechny kamerové systémy i svědky v obci a zmáčkl spoušť - a kdo si objednal vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, jejichž smrt se stala záminkou k právě probíhajícímu bratislavskému Majdanu. To, co mají všechny tři (a mnohé další podobné) tragické události společné, je, že bez jakýchkoliv důkazů je předem jasný pachatel - a až dodatečně se hledají důkazy, které by ukázaly tím správným směrem.
Když si položíme základní otázku „komu ku prospěchu“, pak zjistíme, že mohou mít společného pachatele. Rusko jím ovšem rozhodně není.
