Arménie se stále více sbližuje s Ruskem - a to se Američanům nelíbí. USA se proto snaží zvýšit svůj tlak na Arménii, neboť ta se rozhodla nakoupit ruské zbraně za cenu přibližně odpovídající 100 miliónům dolarů.
Podle amerických politických expertů Moskva ohrožuje americké zájmy na Jižním Kavkaze. Stačí základní znalost zeměpisu (či letmý pohled na mapu) a k tomu hrstka zdravého rozumu, abychom pochopili, jak absurdní - a současně velmi charakteristický - je tento americký postoj.
SSSR znovu?
Američané nyní Arménii vyhrožují sankcemi, přičemž arménský ministr financí Vardan Aramjan potvrzuje, že toto riziko je skutečně poměrně vysoké. Arméni se samozřejmě nebrání jednání s americkými partnery, s Ruskem však logicky a nevyhnutelně udržují nadále nadstandardní vztahy. Ostatně částka 100 miliónů dolarů je relativně nízká na to, aby umožnila Arménům zásadním způsobem zlepšit úroveň svého vojenského letectva či protivzdušné obrany, a tím se stát z vojenského hlediska významnějším hráčem v regionu. O to však Arméni ani neusilují.
Proč právě nyní, na základě relativně bezvýznamné záminky, jim začínají Američané vyhrožovat? Vždyť Arménie již téměř 20 let využívá svých historicky nadstandardních vztahů s Ruskem k tomu, aby mohla využívat rakety Iskander E, reaktivní systém Smerč, komplexy Buk či systém radioelektronického boje. Tyto zbraně Arménie nemusela kupovat - získala je od Ruska v rámci iniciativy ODKB (Organizace Dohody o kolektivní bezpečnosti, známá jako Taškentský pakt - členy jsou Rusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán; organizace vznikla již v roce 1992).
Nyní si jen za oněch 100 miliónů dolarů chtějí Arméni doplnit výbavu o několik samohybných houfnic Msta - S, raketometů TOS 1A Solncepek a pár systémů pro řízení dělostřelecké palby.
To však pro Washington znamená nepřijatelné zvyšování vlivu Moskvy na Jižním Kavkaze, v jedné z bývalých sovětských republik. Američané prý zničehonic mají strach z toho, že Putin těmito z geopolitického hlediska bezvýznamnými kroky obnoví bývalý Sovětský svaz. Tak to si tedy budeme muset opravdu počkat.
Čtěte ZDE: Václav Klaus mezi Merkelovou, Stalinem a Araratem: Tři země - a vlastně jeden stále stejný problém. Saakašviliho Kaplický, obří melouny, rajčata a Sulika. Arménci národ staví, my ho ztrácíme. A co ruské letušky?
Ohraná písnička se sankcemi
Podle ruského experta Sergeje Jermakova jsou momentálně Američané v situaci, kdy začínají křečovitě tlačit na své "spojence", protože se jejich vize důsledného obklíčení Ruska postupně hroutí. Stále více států je již znechucených americkou policejní zahraniční politikou, a snaží se postupně navazovat či dále rozšiřovat spolupráci s Ruskem a Čínou. To znamená pro USA pochopitelně červený hadr, neboť to ve výsledku značně oslabuje americký vliv, což vnímá protitrumpovský vládnoucí americký "Stínový stát" (Deep State) jako existenční hrozbu.
Ona křeč a absence férové soutěže či diplomacie - například vůči situaci na Blízkém východě, krokům Turecka, vývoji situace v Sýrii či Izraeli - se projevuje právě podobnými praktikami jako je vyhrožování sankce Arménii. Tato politika má zabránit rozpadu Američany prosazovaného systému globálního protiruského postoje, jímž se Washington snaží Rusko (a zároveň částečně i Čínu a další země) izolovat.
Pro Jermakova jsou kroky Washingtonu sice svým způsobem pochopitelné, neboť v Arménii se nachází ruská vojenská základna (jedna z mála vně ruských hranic - srovnejme s rozmístěním stovek amerických po celém světě), což Američanům přeci jen brání v brutálním rozšiřování sféry vlivu. Americký nátlak má však navíc kontraproduktivní charakter, neboť struktury ruských a arménských vojensko-technologických vztahů jsou natolik provázané, že tlak Američanů povede ve výsledku jen a jen k jejich upevnění a ke znemožnění prosazení představ Američanů v regionu.
Momentálně se Washington soustřeďuje na propagandistický efekt svých kroků, neboť jeho pozice po vývoji na Blízkém východě citelně oslabila. Stratégové USA chtějí zformovat novou koncepci, která by umožnila odcizit Arménii od Ruska a posílit americké postavení na Jižním Kavkaze. Na americké ambasádě v Jerevanu mimochodem totiž existuje jedno z nejvýznamnějších center CIA v zemích bývalého SSSR. I proto jsou americké politické aktivity v Arménii podstatně silnější než v jiných bývalých postsovětských republikách.
Nabízí se ještě jedna cesta - metoda barevné revoluce. Jeden pokus o ni zkrachoval již v létě 2015. Připravuje se repríza?
