Mezinárodní olympijský výbor a jeho angloameričtí loutkovodiči se překonávají. Nejen, že vyloučili z účasti na olympijských hrách mnoho ruských sportovců, navíc zakázali ruským fanouškům i používání státních vlajek v hledišti, ruským sportovcům zakázali mít ruské symboly na pokojích v olympijské vesnici, používat je na sociálních sítích a podobně (podrobněji zde).
Původ těchto tlaků prozrazuje vícero signálů. Ještě před rozhodnutím rozhodčího soudu v Lausanne se New York Times rozčilovaly, že MOV připustil na olympiádu "až" 169 ruských sportovců. Mezinárodní paralympijský výbor má amerického předsedu - a ten nepřipustil účast žádného ruského paraolympionika na paralympiádě. Dokonce ve slovenském SME angloameričtí komentátoři odsuzovali rozhodnutí rozhodčího soudu, když připustil na olympiádu dalších 28 ruských sportovců.
Osvědčené fígle
V takové situaci mají ruští sportovci a fanoušci morální právo použít různé prostředky na oblafnutí MOV. Jeden již koluje na ruských sociálních sítích. Srbský prapor má stejné barvy jako ruský, avšak v opačném pořadí. Ruští fanoušci mohou jít na stadion se srbským praporem, v hledišti jej otočí - a bude z něj ruský. Ať se k nim potom pokusí organizátoři dostat.
Další trik je známý ze Svíčkové manifestace v Bratislavě v roce 1988. Ladislav Stromček tehdy pracoval ve slovenské metropoli jako stavební inženýr. Věděl, že s transparentem by ho policie na náměstí nepustila. Otočil si proto transparent kolem hrudi a chtěl ho rozvinout až na náměstí uprostřed demonstrujících.
Když viděl, co se na náměstí děje, rozhodl se, že je důležitější zatelefonovat po skončení manifestace zprávu Antonínovi Hlinkovi do redakce Hlasu Ameriky v Mnichově. Transparent proto nerozvinul, protože by ho policie ihned zatkla a telefonovat do Mnichova by nemohl. Metoda je použitelná i v Pchjongčchangu - a nyní již telefonovat do Mnichova netřeba. Televize to i tak hned rozšíří. Ladislav Stromček nyní působí v Žilině jako katolický kněz.
Další disidentská zkušenost říká, že je vhodné zveřejňovat jména lidí podílejících se na neetických opatřeních. Když za komunismu policie, státní zástupci a soudy dělaly zásahy proti věřícím a disidentům, zjistili jsme, že policistů, státních zástupců a soudců nesmírně štve, jestliže se jejich jména zveřejní v disidentských samizdatech, v zahraničním rozhlasu a novinách. Potom už nemohli v klidu přijít domů a před sousedy vystupovat jakoby nic.
Čtěte ZDE: Rusové na olympiádě: Pod neutrálními trenýrkami? Ohavná politická hra kočky s myší. Rusko se musí bránit. Nastoupí sportovní vlasovci? Tetka z Francie rozhodne. Antidopingová agentura zaslouží pohřbít
Dvojí metr
Západní tlak proti účasti ruských sportovců roste od olympiády k olympiádě. Žádné jiné země Západu nepřekážejí.
V roce 2008 během olympiády v Pekingu Gruzie napadla Jižní Osetii (potvrdila to vyšetřovací komise Evropské unie) a porušila olympijský mír. Proti Gruzii však nenásledovaly žádné sankce. Představme si, kdyby to udělalo Rusko.
Vítězství ruských sportovců jednoduše Západu překážejí.
Pokud tento vývoj bude pokračovat, Rusko bude muset zvážit účast na takovýchto olympiádách a zvažovat založení alternativních. Pokud se k němu přidají další země Východu (Čína, Indie a další) budou mít alternativní hry za sebou více lidí než současné. Tehdy se ukáže důležitost symbolů a dějin.
Civilizační pouta
Olympijské hry, jak známo, vznikly v antickém Řecku. Hora Olymp se nachází v Řecku. Řecká kultura je pravoslavná, z antické řecké kultury přes Byzanc odvozuje Rusko svoji civilizaci. Současné Řecko kolísá mezi Ruskem a Západem. Za války v Řecku dominoval komunistický odboj proti Němcům. I na vrcholu nedávné řecké finanční krize řecký předseda vlády AlexisTsipras hledal poslední pomoc v Moskvě. Pokud by se objevily alternativní olympijské hry, docela dobře si lze představit, že na hoře Olymp by se zapaloval olympijský oheň pro alternativní hry, nikoli pro pokračování současných.
Nyní se to zdá nepředstavitelné, ale co všechno ze současnosti se zdálo před pár desetiletími nepředstavitelné. Řecko vstoupilo do dnešní EU v roce 1981, ačkoli nesplňovalo především ekonomická kritéria. Unie Řecko přijala (bylo to i přání USA), protože se obávala, možného příklonu Řecka k Radě vzájemné hospodářské pomoci pod vedením Sovětského svazu. Podobně Řecko zavedlo euro v roce 2001, ačkoli opět nesplnilo ekonomická kritéria. Znovu Tu totiž byla "hrozba" rozvoje vztahů Řecka s Ruskem, jíž chtěl Západ zamezit. Dlouhodobá civilizační pouta nelze sejmout ani za staletí.
Mezinárodní olympijský výbor by si měl rozmyslet své další kroky proti Rusku.
Zdroj.
