Německo je na nohou. Není to však kvůli zdánlivě napjatému vyjednávání již předem dohodnuté velké koalice, nýbrž kvůli stále dramatičtějšímu vývoji v otázce nelegální migrace.
U nás se před druhým kolem prezidentských voleb Kavárna a s ní spřízněná média snaží vytvořit dojem, že migrace vlastně už nikoho nezajímá a že jde o umělý problém. Němci však právě sklízejí hořké plody vítačské politiky Angely Merkelové a celého politického spektra, které - s výjimkou AfD - proti záplavě ekonomických parazitů a potenciálních džihádistů nic nenamítá - a otevřelo migrantům brány své země dokořán.
Vražda v městečku
Současnou vlnu znepokojení v Německu (po tisících násilných činech imigrantů za poslední dobu) vyvolala brutální vražda dívky jedním z imigrantů v poklidném městečku Kandel v Porýní. Obnažila totiž podvod, na kterém se podílely německé sociální a azylové úřady spolu s neziskovkami, jež nebezpečné migranty valící se do Německa podporovaly v jejich lžích o tom, že jde jen o neškodné děti.
Imigrantský vrah Abdul D. dorazil do Německa z Afghánistánu v dubnu 2016 tak, jako většina imigrantů, bez jakýchkoli dokladů. Přesně podle instrukcí sorosovských neziskovek, které hordy mladých mužů navádějí různými nástroji včetně chytrých telefonů nejen po celé trase ze země původu, ale poskytují jim rovněž důležité instrukce - jak se mají v Německu chovat, než je převezmou místní neziskovky a předají je i s náležitou informační výbavou do rukou loyálních merkelovských úředníků.
Právě na případu „nezletilého“ vraha z Kandelu, u kterého se nakonec ukázalo, že je mu více než dvacet let, můžeme sledovat některé charakteristické rysy muslimské invaze, která jako mávnutím kouzelného proutku zmizela z hlavních televizních zpráv v Německu - a pochopitelně také u nás.
Čtěte ZDE: Německo je nemocné: Dědictví sebenenávisti a moralizující realita. Imigranti s doživotními dávkami terorizují města. Společnost již bez šance na záchranu? Výměna obyvatelstva v plném proudu
Abdulova cesta
Vstupní řízení si Abdul odbyl ve Frankfurtu nad Mohanem. Tam tvrdil, přesně podle instrukcí neziskovek a stejně, jako další tisíce dospělých imigrantů, že je mu čtrnáct let. Německé azylové úřady takto uznaly skutečně tisíce dospělých za děti. Každý soudný člověk obvykle pozná dospělého od dítěte, ne tak němečtí úředníci po celé zemi. Došlo tak ke skutečně gigantickému podvodu, jak dnes vychází po všech koutech země najevo.
V květnu 2016 poslali Abdula jako ostatní "neplnoleté", tedy s největším možným zaopatřením, do malebného městečka Kandel s devíti tisíci obyvateli v Porýní-Falci. Na sklonku listopadu minulého roku začal terorizovat Abdul své spolužáky, několikrát proti němu musela zasahovat policie.
Tři dny před koncem roku jeho agresivita vyvrcholila: Za bílého dne v místní drogerii vrazil nůž do srdce patnáctileté německé dívce, která se s ním seznámila na společných multikulturních akcích organizovaných místní radnicí a neziskovkami. Německé studentky jsou těmito „Lebensborny“ povzbuzovány, aby se s imigranty sblížily, a pomohly tak vytvořit novou eurorasu.
Tento případ vyvolal hned na začátku letošního roku v Německu šok, ze kterého se země dosud nevzpamatovala. Starosta Kandelu za sociální demokracii, který setkání německých dívek s imigranty spolu s neziskovkami organizoval, se vyhýbá veřejnosti, nezvedá mobil a jeho web se odmlčel. Rozhořčení místních obyvatel se postupně rozlilo po celém Německu a všichni se dnes ptají, jak je něco takového možné.
Návrat totality
Na nebývalou vlnu odporu, která se po Novém roce zdvihla, musel zareagovat i spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere. Viditelně rozrušen prohlásil, že stát už se nesmí nechat obelhávat a požadoval jednotné testy věku pro všechny imigranty, kteří se vydávají za nezletilé. Podle zjištění německých médií o svém věku lže více než sedmdesát procent migrantů, kteří tak mají nárok na ještě bohatší státní péči.
Vánoční vraždou v Kandelu se v Německu podle mnoha pozorovatelů něco zlomilo. Média, která dříve oslavovala spolu s neziskovými vítači příchod miliónů migrantů, se najednou začínají opatrně ptát, jestli nebylo celé Německo Merkelovou a spol. obelháno - a kolik podobných zločinců vydávajících se za děti je dnes rozmístěno po celé zemi.
Tak, jak sílí cenzura a snaha umlčet kritiky na sociálních sítích, zvedá se stále častěji odpor i mezi politickými vězni honeckerovského režimu, kteří stále častěji přirovnávají současnou německou politickou a mediální praxi k metodám komunistické vlády. Do čela odporu proti současnému eurokomunismu se postavila legenda německých politických vězňů Sigmar Faust, jenž byl v roce 1976 vyhlášen východoněmeckým vězněm Amnesty International a po obrovském tlaku západních médií a politiků nakonec vykoupen Německou spolkovou republikou z vězení v Chotěbuzi, kde ho Honeckerův režim věznil v tzv. „tygří kleci“.
Faust nyní sepsal 130 stránkový manifest proti „vítací kultuře“, ničení národních hodnot a celkovému ovzduší, které se dle něho v mnoha ohledech již velmi podobá právě komunistickému honeckerovskému režimu. „Musel jsem opět hodit na papír, než mě vládci zase - byť mnohem rafinovaněji - zatnou tipec, nebo než na mě islamofilové uvalí fatvu,“ uvedl bývalý politický vězeň pro týdeník Der Spiegel. Islám v rozhovoru označil za ideologii čisté nenávisti a kancléřce Merkelové vmetl, že tím, jak se až podlézavě koří zlu, ničí Německo.
Čtěte ZDE: Předvánoční výlet: Do Německa pro bodnutí nožem? Spirála imigračního násilí se točí. Rekordní rok. Cílem útoků náhodní lidé. Krvavá podzimní kronika sousedů. Kdy u nás?
Můžeme mít naději?
„Případ Kandel je víc než názorný doklad situace: Policie i starosta se odvolávali na další vyšetřování, televize ARD mlčela. Starosta snad čekal, až policie zjistí, že vrahem byl jeden z tisíců 15 letých afghánských turistů, na jehož nůž nešťastně - přímo hrudí - naběhla německá dívka? Je to jak před třiceti lety: naše média potřebují glasnosť a země perestrojku“, svěřil se britskému listu The Daily Telegraph třiasedmdesátiletý legendární vězeň Stasi.
Ukazuje se, že vražda v Kandelu může zapůsobit jako katalyzátor nahromaděné nespokojenosti, onoho"tekutého hněvu", který i v politicky ultrakorektním Německu stále více bublá pod pokličkou. Není divu, že se Merkelová se Schulzem snaží raději rychle dohodnout, než riskovat předčasné volby.
V nich by totiž mohli tradiční, od sebe už téměř nerozeznatelné strany, dopadnout výrazně hůře, než v těch zářijových.
Dokáže se Německo ještě probudit? U nás si spánek či bdělost veřejnosti otestujeme hned zítra a pozítří. Zvítězí-li Drahoš, respektive Berlín a Brusel, kteří ho toužebně vyhlížejí, stanou se brzy příběhy podobné tomu z Kandelu a spol. i naší realitou.
