Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Šílenství pod značkou MeToo: Budou oběti na životech? Nejen mužů, ale i žen. Poskytnutí první pomoci škraloupem v kariéře? Doba velí: Když nelze genderově vyváženě přežít, raději korektně zdechnout!

Šílenství pod značkou MeToo: Budou oběti na životech? Nejen mužů, ale i žen. Poskytnutí první pomoci škraloupem v kariéře? Doba velí: Když nelze genderově vyváženě přežít, raději korektně zdechnout!

22. 1. 2018

Tisk článku

Martin Prášek byl nad výsledky zdravotnicko sociologického průzkumu nucen se zamyslet nad jedním zdánlivě bizarním aspektem současného feministického třeštění a jeho velmi logickými důsledky

O fenoménu sexuálního harašení se mluví většinou v tom duchu, že vymřou gentlemani, kteří dámě podrží dveře. Bohužel, ona harašící hysterie může mít i jiný nechtěný důsledek. Důsledek, který ženám přinese smrt.

A opravdu nepřeháním. Ono totiž krom bezvýznamného nepodržení dveří či strachu se s kolegyní v práci normálně bavit, randit, říci jí, že je hezká atd. - o nějakých dotecích nemluvě - se ten strach promítl i do věcí, které nejsou k smíchu.

Strach z obvinění ze sexuálního harassmentu a z důsledků, které to přináší (likvidace muže) má totiž za následek, že se lidé bojí dotknout ženy i tehdy, když třeba skutečně potřebuje. Dokonce i tehdy, kdy na onom doteku závisí její holé přežití.

První pomoc

Učeně nazváno kardiopulmonární resuscuitace, zkratka CPR. Spočívá v umělém dýchání a hlavně v nepřímé masáži srdce. Tvrdí se, že čím dříve bude zahájena, tím je pro člověka větší šance přežití. S každou minutou tato šance prudce klesá.

Kde je problém? Inu, CPR se provádí stlačováním hrudníku a předpokládá tedy dotyky zachránce v oblasti prsou, což někdy dokonce vyžaduje i manipulaci se spodním prádlem!

Doposud se nikdo nezabýval genderovými aspekty toho, jak pohlaví zachraňovaného ovlivní přístup lidí k resuscitaci neznámého člověka mimo nemocnice. Agentura Associated press však přinesla článek o studii probírané dokonce asociací Amerických kardiologů, která toto srovnává.

Porovnali celkem 20.000 případů, kdy došlo k zástavě oběhu mimo nemocniční prostředí - a reakce okolostojících, byla-li postižena cizí žena, nebo byl-li postižen cizí muž. Výsledky stojí za pozornost. Muži obdrželi pomoc ve 45 procentech případů, ženy jen v 39 procentech. A co hůře, ačkoliv se liší jen o 6 procentních bodů, rozdíl v přežití je o 23 procent v neprospěch žen. Zdroj zde.

Znamená to jediné (a i autoři zmíněné studie si toho jsou nuceni všimnout). Totiž že ve společnosti panuje silná obava dotknout se ležící bezmocné ženy, a to ještě na hrudníku, což má v obecném vnímání vždy svůj sexuální podtext. Jenomže ten může mít pro záchrance i zachraňovaného negativní důsledky. I když ve většině případů zachránci dojdou k závěru, že dotknout se na hrudi ležící ženy je legitimní, než vyřeší toto etické dilema vnucené současnou společností, uplyne tolik času, že už může být pro dotyčnou pozdě.

Čtěte ZDE: Brutální čistky genderových fanatiček v USA: Systematická likvidace bílých mužů, kteří mají vliv a peníze. Bitva o přežití ohroženého druhu. Větší malér než slovní hrátky s Koreou, Čínou a Ruskem o jadernou válku. Vytrvá Trump ve zdánlivě ztraceném boji?

Ruce pryč od resuscitace

A potom přišlo #MeToo. Šílenství a hon na muže, který tato kampaň rozpoutala.

Co si myslíte, jaký bude mít vliv na již tak znepokojivý rozdíl v tom, komu se od neznámého okolí dostane pomoci? Podotýkám, že studie byla publikována American Heart Association 13. listopadu 2017. Je tedy nepravděpodobné, že by kampaň #MeToo, která se stala virální teprve v říjnu, ovlivnila dlouho sbíraná zjištění.

Nyní, v tom hezkém politicky korektním novém světě, budou okolojdoucí daleko více a déle přemýšlet, mají-li se jakkoli angažovat v záchraně neznámé ženy. A právě díky šílenství #MeToo, je velmi pravděpodobné, že mnozí toto riziko vyhodnotí prostě jako příliš vysoké. Výsledkem budou ženy bez pomoci. Ženy mrtvé.

Nikdo totiž nemá zájem, aby mu zničilo pracně budovanou kariéru, dobrou pověst a manželství (rodinu) obvinění, že před 30 lety v rámci resuscitace se prý někde někoho dotknul více, než je dnes přijatelné. Nikdo nechce nést riziko, aby se z titulu své obětavosti mohl stát štvanou zvěří.

Že tohle snad ani není možné? Že tyto obavy jsou plané? Ale kdež. Moje známá (lékařka) ještě za socialismu byla svědkem, jak se v šalině vyvrátil chlap. Infarkt, zástava. Než lidé našli telefon (byl socík), podařilo se jí pomocí masáže srdce chlápka opět "nakopnout", udržet při životě do příjezdu sanity - a ten posléze přežil.

Ovšem potom na ni posílal stížnosti kde mohl, výhrůžné dopisy a sprosté nadávky za to, že mu při resuscitaci zhmoždila žebra (tehdy se resuscitovalo i s tzv. prekordiálním úderem). A to ani nemusela být prudérní Amerika dnešních dnů. To bylo jenom socialistické Brno...

Čtěte ZDE: Václav Klaus: Západ nastoupil cestu úpadku. Máme vůli k přežití? Nejvíce útoků přichází zevniř. Svoboda nahrazována "právy". Komunismus nebyl poslední utopií. Zvrácené ideologie likvidují naši civilizaci

Nový svět

#MeToo prý změnilo Ameriku i svět. Otázkou ovšem, jestli k lepšímu. Pak se zeptáme pozůstalých po těch ženách, které ostatní raději nechali ležet, než aby riskovali, že z nich za 30 let někdo udělá sexuální zrůdu.

Jestli chtěl někdo ženám ublížit jedinou kampaní, pak se mu to bezpochyby povedlo. Ani ten největší misogyn by něco takového nevymyslel. A vsadím se, že ani maníci z 4chan (diskuzního fóra, které dalo světu třeba známého pedofilního medvěda PedoBeara), na tohle nemají. A to prý jejich trolling stál za takovými kampaněmi feministického šílenství, jako bylo například PissForEquality - feministická kampaň, kdy dámy postovaly fotky svých počuraných kalhot ve jménu solidarity s oběťmi znásilnění (zdroj zde). A nebo za kampaní FreeBleeding, která spočívala v tom, že prohlásili menstruaci bez hygyenických pomůcek za feministickou věc, boj za rovnoprávnost žen a kdesi cosi (zdroj zde). A dost feministek se toho chytlo a zamořovali virtuální prostor fotografiemi potřísněného oblečení a podobně (dokonce i Twitter před nimi tehdy - a už navždy - ustoupil...).

Včera jsem si přečetl článek "Amerika se mění a bílí muži se bojí, říká amerikanistka k hnutí MeToo", vychvalující onu pokřivenou kampaň málem do nebe. Co asi na to řekne nejen autorka tohoto textu, ale i všechny ženy (a muži) stejně smýšlející jako ona? Co udělají, až budou konfrontováni se zbytečnou smrtí? Se ženami, které zemřely jen proto, že ženy jako ona ve společnosti vyvolaly strach z žen?

Raději to však nedomýšlet. Protože až si tohohle feministky opravdu všimnou... Co bude potom? Prosadí genderyně zákaz laické resuscitace pod přísnými tresty - protože přeci všichni mají mít rovnou šanci přežít?

A když nejde genderově vyváženě přežít, ať raději všichni politicky korektně zdechnou.

Zdroj.

Doporučujeme

Na začátek stránky