Pražská kavárna se jako jeden muž přimkla ke svému kandidátovi Jiřímu Drahošovi. Ihned po skončení druhého kola prezidentských voleb rozjely "operace" na podporu Drahoše "pražské osobnosti", které zaštítily nový antizemanovský blok. V neděli odpoledne, tedy den po skončení prvního kola voleb, se v pražském Švandově divadle sešel jakýsi generální štáb, aby koordinoval akce na podporu svého kandidáta před druhým kolem.
Mezi zúčastněnými nechyběl nikdo, kdo v minulé volbě pracoval pro kampaň Karla Schwarzenberga. Nejen věčný "petent" a vítač imigrantů Michal Kocáb. Přišel i ředitel knihovny Václava Havla Michael Žantovský, ředitelé pražských divadel či bývalý lidovecký poslanec (kterého voliči vyhnali z parlamentu stejně jako "sudeťáka" Hermana), "putinobijec" Ivan Gabal. Vedle nich i řada dalších osobností, které jsme mohli vidět v úterý na Malostranském náměstí při demonstraci proti Babišovi a Zemanovi. Ta se pochopitelně proměnila ve volební mítink za Jiřího Drahoše, na němž nemohli chybět ani Michal Horáček, Miroslav Kalousek či Martin Bursík.
Pravda, láska a nacismus
Neměli bychom zapomínat na souvislosti: Tito Drahošovi "pretoriáni", kteří dnes cítí šanci na revanš po Schwarzenbergově debaklu před pěti lety, stáli před čtyřmi lety stejně sešikovaní na obranu státního převratu na Ukrajině. Puč, který stál už desetitisíce lidských životů, byl placen a zorganizován americkými a evropskými tajnými službami - především za pomoci místních fašistických a neonacistických skupin.
Dnes, kdy je po čtyřech letech jasné a prokázané nejen pozadí tohoto krvavého divadla, včetně odhalených západních odstřelovačů pálících do demonstrantů, je čas si připomenout podíl Pražské kavárny na tomto krvavém zločinu, v jehož důsledku se vyrobil a vystupňoval útok na Rusko. Vedl ke krizi, která by již nejspíš skončila válkou, kdyby nebyl do Bílého domu překvapivě zvolen místo madame Clintonové Donald Trump.
Připomínka "české stopy" Majdanu se nemůže vyhnout konstatování, že jedním z hlavních aktivistů byl přítel Karla Schwarzenberga, jeden z předních eurokratů Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti ve vládě Jana Fischera. Od února 2010 do října 2014 také zastával post eurokomisaře zodpovědného za rozšiřování EU a politiku sousedství.
Právě on byl v osudových chvílích euromajdanu jedním ze strůjců bruselské zrady, po které musel legitimní prezident Janukovyč jen pár hodin po jednání s bruselskou delegací (jejímž významným členem byl právě Füle) narychlo emigrovat ze země, neboť mu hrozilo zavraždění.
Není též náhodou, že v době, kdy se na Ukrajině naplno rozpoutal teror, který zachvátil celou zemi a jemuž padli za oběť tisíce nepohodlných občanů, přijela do Kyjeva česká delegace vedená Karlem Schwarzenbergem a Michalem Kocábem, aby kromě jiného "informovala" diváky ČT o "fantastické revoluční atmosféře v zemi", prý připomínající naši nenásilnou sametovou revoluci.
Čtěte ZDE: Jiří Drahoš jako Schwarzenberg č. 2: Do životních národních zájmů plebsu nic není! Na migranty salámovou metodou? Čím více Sorose u nás, tím lépe. S kým se kamarádí slušní kluci? Nashledanou v tavicím kotli národů
Sametové masakry
Jen pár dní před tím, v prvních dnech této "sametové revoluce", spáchaly bojůvky Pravého sektoru první velký masakr, kterých se od té doby odehrála celá řada. Pogrom u obce Korsuň je srovnatelný snad jen s řáděním nacistických eskader smrti. Kolony autobusů plné vyděšeného ruskojazyčného obyvatelstva prchajícího z Kyjeva na Krym, byly zablokovány a vypáleny. Muži byli ubíjeni v lesích, ženy znásilňovány děti ponechány svému osudu v chladné noci 21. února 2014.
Jak se ukázalo, byl to teprve začátek hrůz, které měly později přijít. Vrcholem byl oděský masakr při kterém byla 2. května v Domě odborů upálena stovka aktivistů, kteří nesouhlasili s fašistickým převratem a postavili se nové eurodiktatuře na odpor. Je charakteristické, že jeden z významných představitelů Pražské kavárny vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška mluvil o upalování aktivistů v Oděse jako o přijatelném řešení, jak řešit tzv. ruskou intervenci.
A byl to právě Miloš Zeman, který tyto výroky označil za fašistické. Může se někdo divit obyvatelům Krymu, že se po zprávách, které se k nim donesly o řádění bojůvek v Kyjevě, rozhodli téměř jako jeden muž a žena v referendu připojit k Rusku? Může se někdo divit, že po hrůzách, které lidé zažili v průběhu eurorevoluce a později při snaze vyhladit ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny při tzv. antiteroristické operaci ukrajinské armády, se rozhodli otcové rodin vytvořit domobranu a za pomoci evropských i ruských dobrovolníků opevnit zbytky Donbasu a postavit se na obranu svých domovů?
Zatímco Karel Schwarzenberg přijímal v Praze delegace z nechvalně známých náckovských teroristických jednotek Azov a Pravý sektor, Miloš Zeman poukazoval na skutečnou příčinu celé tragédie, kterou byl teror vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu. V očích Pražské kavárny si za to vysloužil označení Putinova agenta a většina médií hlavního proudu mu vyhlásila druhé kolo války.
Čtěte ZDE: Lidovcovo pohrdání lidmi: Občané, jste bahno! Kdo tu tvoří konspirační teorie? Ruský maršál udílí pokyny přes časopis. Kam dospěje nenávist kavárenských elit vůči lidem?
Kruh se uzavírá
Je až symbolické, že tato kampaň vygradovala právě ve chvíli prvního kola letošních prezidentských voleb, kdy byl prezident Zeman napaden ukrajinskou členkou hnutí Femen, které pochází z téže ideové líhně jako ukrajinský Euromajdan. Není bez zajímavosti připomenout, že jednou z prvních akcí této krajně ohavné skupiny bylo podříznutí dřevěného kříže v Kyjevě v září 2012, který byl postaven jako památka obětem komunismu na Ukrajině.
Aktivistka Ina Ševčenková, která motorovou pilou a s obnaženým poprsím kříž podřízla, musela tehdy prchnout do Paříže, neboť tehdejší ukrajinská policie na ni vydala zatykač. V Paříži se stala celebritou a toto hnutí odtud začalo koordinovat své nechutné obscénní akce po celé Evropě. Hnutí se soustředí na všechno, co jen vzdáleně připomíná tolik nenáviděný řád a tradiční hodnoty.
Nepřekvapí proto, že terčem této dnes již téměř rozpadlé skupiny se staly i zvony v pařížské katedrále Notre Dame. Na květnou neděli v roce 2013 napadly vystavené zvony kladivy občanské aktivistky ze skupiny Femen a významně je poškodily.
Letos o Vánocích jsme zase mohli vidět jednu z členek hnutí, jak se pokusila ve Vatikánu ukrást z jesliček sochu Ježíška s "pokrokovými" výkřiky, že Bůh je žena. Napadením prezidenta Miloše Zemana ve volební místnosti se tak uzavřel kruh, počínající podřezáním kříže v Kyjevě - předzvěsti blížícího se Eromajdanu, vypuknutí chaosu a teroru, jehož příznačným znakem jsou dnes pochody nacistických bojůvek v Kyjevě. Jaký div, že se na obrazovkách ČT ani nemihnou.
Je proto zcela pochopitelné, že hlavní starostí Jiřího Drahoše ("prázdného kontejneru na antizemanovské hlasy", jak jej charakterizoval Ondřej Hejma) bylo, aby obscénní "afroukrajinka" nepřišla k úhoně ze strany ochranky. To by jeden nevymyslel...
"Kreativita" Drahošových bojůvek však jistě ještě v mnohém překvapí. Mají za sebou zkušenosti ukrajinských nácků, kteří se jinde v Evropě vydávají za antifašisty (jak to po válce prorocky předpověděl Zemanův vzor Churchill) a bojovníky proti "diktátoru" Putinovi, jako ta pokroková ukrajinská černoška, kterou náš stejně pokrokový soud pouze na rok vyhostil.
Asi počítá s tím, že dostane-li se Drahoš na Hrad, mohl by také u nás do roka a do dne proběhnout nějaký ten majdan - a pak bude každé ruky potřeba. Vyloučeno to není.
Už se (zatím jen příznačně ve Švandově divadle) chystají.
