Ve Spojených státech amerických jsou v současné době zjevně znepokojeni zhoršováním vztahů mezi Polskem a Ukrajinou a také skutečností, že se tyto země najednou rozhodly být o něco více nezávislé.
Atlantic Council, americké nevládní analytické centrum pro mezinárodní vztahy, zveřejnilo na svých webových stránkách článek vedoucího vědeckého spolupracovníka Institutu pro zahraniční politiku a konzultanta CIA, Stephena Blanka, který vyzývá obě země, aby zapomenuly na vzájemné urážky, vydaly se společně na cestu demokratických reforem a samozřejmě bezpodmínečně splnily všechny pokyny „Velkého bratra“. Vždyť z hlediska evropské bezpečnosti jsou Polsko a Ukrajina přece nárazníkovými státy. A skutečnost, že obě země demonstrují neochotu provádět "demokratické reformy", představuje hrozbu.
Atlantic Council připomíná, že bezpečnost Polska dnes závisí na jeho členství v NATO a v EU, stejně jako na podpoře těchto organizací. V NATO jsou vedoucí zemí Spojené státy, které vložily miliardy dolarů do posílení vojenské infrastruktury a ozbrojených sil Polska na ochranu před Ruskem. V EU hraje podobnou roli Německo. Polsko však nadále ignoruje EU a z nějakého důvodu se domnívá, že si může dovolit urážet Německo a vyhnout se přitom následkům.
Velký bratr se dívá
Za oceánem jsou pobouřeni tím, že se Polsko 75 let po skončení války rozhodlo požadovat po Německu kompenzace za nacistické zločiny během holocaustu. „Zdá se, že Poláci zapomněli na úlohu Německa v EU a rozhodli se, že mohou urážet tuto zemi a vyhnout se následkům,“ píše se v článku.
Ani na Ukrajině se věci nevyvíjejí dobře: lidé okolo Petra Porošenka se pletou do činnosti Národní protikorupční kanceláře (NABU), a tím brání dalším reformám. „V této otázce riskuje Ukrajina hněv EU, což by mohlo potenciálně omezit podporu Kyjeva, a to jak diplomatickou, tak i ve věci půjček a investic,“ varuje Atlantic Council. A dodává, že Trumpova administrativa všechno vidí a „Kongres nebude tolerovat porušování demokratických norem.“
Čtěte ZDE: Polská rebelie: Velká část národa stojí za svou vládou. Živá víra je pevnou hrází. Propaganda bije na poplach. Bude ve Varšavě Majdan? ČT nás klame jako vždy. Polský recept na uzdravení Evropy
Kyjev a Varšava si zahrávají s ohněm, straší Atlantic Council. Pokud Polsko bude nadále urážet Německo, může Angela Merkelová uzavřít dohodu s Ruskem. A to bude katastrofa pro Polsko (ale také pro Ukrajinu), zejména pokud jde o takové otázky, jako výstavbu Nord Stream 2, nebo ekonomickou bezpečnost. A USA odmítnou nejen dodávat zbraně na Ukrajinu, ale vůbec pomáhat této zemi. Tudíž s reformami je nutné si pospíšit, protože „nejsilnější zbraní Ruské federace proti Ukrajině je korupce mezi ukrajinskými elitami.“
Američané si ve své křivosti neberou servítky, podle jejich názoru Rusko přispělo také k ukrajinské korupci. V Atlantic Council zjevně nechápou, že všem kyjevským režimům bez výjimky byla po celou dobu ukrajinské nezávislosti korupce otcem, matkou, kmotrem, tchánem i bratrem. Navíc po „revoluci důstojnosti“ (Majdanu) se zkorumpovaní úředníci Ukrajiny stali ještě neomalenější a chamtivější: stačí se podívat na Porošenka a každý to pochopí. A kdo, ne-li Američané, přispěl k tomu, že se Porošenko stal hlavou ukrajinského post-majdanského státu?
Námět k novoročnímu předsevzetí
Aby toho nebylo málo, tyto země si náhle vzpomněly na svou minulost, zlořečí Atlantic Council: „Kyjev a Varšava začaly ječet o svých historických zkušenostech a vzpomněly si na Volyňský masakr v letech 1943-45. Jejich historické spory jsou výhodné pro Moskvu, neboť se tak obě země vzdalují navzájem i od svých přátel na Západě.“
Jak jinak, v zájmu boje proti Rusku je přece záhodno na dějinné zkušenosti či historii vůbec zapomenout, nebo ještě lépe ji přepsat! V očích amerického tisku je historie Polska i Ukrajiny nicotná, je třeba žít pouze v přítomnosti. Pokud vlády ve Varšavě a Kyjevě nedokážou překonat rozpory, ostatní země se od nich odvrátí. Ukrajinští a polští vůdci by o tom měli přemýšlet v předvečer nového roku 2018, varuje naposledy Atlantic Council. A přidává docela upřímnou poznámku: „V obou zemích se vlády domnívají, že si dokážou udržet svůj status bez velkého úsilí.“
Ve Varšavě i v Kyjevě prostě zapomněli, že uzdu vnějšího řízení lze utáhnout, a dokonce ji úplně nahradit ostnatým obojkem. Takže poddaným, kteří se považovali za „svobodné Evropany“, ukázali, kde je jejich místo. Nárazníkové státy, a nic víc. Proto musejí poslušně dělat všechno, co přikazuje zahraniční panstvo.
Bezplatné koláče už došly, nyní je třeba si vše tvrdě otrocky odpracovat.
Zdroj.
