"Slobodan Praljak není válečný zločinec. S pohrdáním odmítám váš rozsudek!" To byla poslední slova vojáka, hrdého, starého muže, jehož sebevraždu jsme viděli takřka v přímém přenosu. Dvaasedmdesátiletý někdejší generál, odsouzený Haagským tribunálem pro bývalou Jugoslávii ke dvaceti letům žaláře, vytáhl při vyhlašování rozsudku z kapsy lahvičku s jedem a před kamerami její obsah vypil. O několik hodin později v nemocnici zemřel.
Pro Haagský tribunál a jeho zřizovatele byl usvědčeným zločincem, pro svůj národ hrdinou. Chorvatský premiér Andrej Plenković označil vzápětí rozsudek za morálně nespravedlivý: „Jeho (Praljakův) čin během vynášení rozsudku odvolacího senátu, kdy si vzal život, nejlépe ukazuje hlubokou morální nespravedlnost vůči šestici Chorvatů z Bosny a Hercegoviny i vůči chorvatskému národu.“
Krvavá historie
O co tu vlastně šlo? O válku v Jugoslávii. V průběhu dramatického, ze zahraničí (zjevně) řízeného rozpadu této mnohonárodnostní země v průběhu devadesátých let minulého století docházelo k násilí na všech stranách. Na počátku byly, zejména v Kosovu a Bosně a Hercegovině, bojůvky muslimů, vyzbrojované bůhvíkým. Šlo o místa, kde se muslimský živel vyskytoval už od dob Osmanské říše. Ovšem po dobu trvání Jugoslávie jako jednotného státu byla muslimská nesnášenlivost, rozpínavost a náboženská nedůtklivost držena na uzdě komunistickým režimem. Jakmile padl, ucítili Bosňáci a Kosovští Albánci, vyznávající sunnitskou verzi islámu, příležitost. Začali napadat, vraždit a vyhánět z domovů veškeré "nemuslimské" obyvatelstvo ve svém okolí. Tedy Srby a Chorvaty. S jediným cílem - vytvoření vlastního, čistě muslimského státu.
Reakce se samozřejmě dostavila. V Bosně a Hercegovině se do čela jednotek bránících místní Chorvaty postavil právě generál Slobodan Praljak, spolu s dalšími - dnes spoluobviněnými. S těmi, kteří dostali při stejném soudním procesu desítky let žaláře za "pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů (dnes Bosňáků) během války".
Co je to vlastně vůbec zač ten "Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii"? Oficiální definice praví, že jde o mezinárodní justiční orgán, ustavený rezolucí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů číslo 827, přijatou 25. května 1993 a sídlící v Haagu. Do jeho jurisdikce spadají zločiny, spáchané na území bývalé Jugoslávie od roku 1991.
Čtěte ZDE: Invazi muslimů do Evropy připravilo již rozbití Jugoslávie: Srbové vše předvídali. Kosovská pojistka amerického plánu. Haagský tribunál osvobozením Vojislava Šešelje jen předstírá objektivitu
Dojí metr
Tam se to ovšem, v devadesátých létech minulého století, mydlilo na všech stranách. A nikdo si nebral servítky. Šlo o kruté nábožensko-etnické války na národnostně i nábožensky smíšených územích. Takže by se dalo očekávat, že v Haagských celách "bručí" svorně vedle sebe Srbové, Chorvati i Bosňáci s Albánci.
Ale, kupodivu, není tomu tak! Poměr odsouzených představitelů Srbů a Chorvatů, tedy křesťanů, k muslimům nejrůznějšího původu musí být nápadný i hluchoněmému slepci. Posuďte sami:
Namátkou - Srbové, Slobodan Milošević, bývalý president Srbska a velitelé Radovan Karadžić spolu s Ratkem Mladićem, byli v Haagu označeni za hlavní iniciátory a viníky válečných zločinů. Milošević zemřel během procesu v cele, údajně na infarkt myokardu. Karadžić dostal loni čtyřicet let nepodmíněně a Mladić letos doživotí. Další generál a bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžić, který se s muslimy potýkal v oblasti Kosova, na rozsudek v Haagu dosud čeká.
A jejich protivníci? Tak například jistý Naser Orić. Během války byl velitelem Armády Republiky Bosny a Hercegoviny (ARBiH) v Srebrenici a bojoval právě proti Slobodanu Praljakovi. Ano, taky byl povolán do Haagu. Ale skončilo to pro něho jen lehkým úlekem. Už 3. července 2008 byl očištěn s tím, že obvinění proti němu se neprokázala.
Anebo známější Ramuš Haradinaj, bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Někdejší vyhazovač z nočního klubu, který roce 1996 odjel do Albánie, aby se připojil ke kosovské mafii. Velice rozšířil a zintenzivnil dosud lokální kosovský obchod s drogami, ženami a zbraněmi na celou Evropu a za získané peníze začal zakládat tábory pro výcvik jednotek UÇK (narovinu řečeno, muslimských teroristů) v Kukeshi a Tropoji.
Čtěte ZDE: Bosna: Bude znovu válka? Změní se protektorát v chalífát? Média jdou muslimům na ruku. Křesťané - Srbové jako vždy zavrženi. Pravdivá historie konfliktu. Strach Západu z lidového hlasování
Hrdlořez premiérem
Ano, také byl povolán k Haagskému soudu. Také byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měl dopustit tím, že " velel jednotce UÇK, která unášela, znásilňovala, mučila a vraždila své odpůrce, a to nejen Srby a Romy, ale i Albánce, kteří neprojevovali dostatek ochoty spolupracovat s UÇK, či u kterých vzniklo podezření ze styku se Srby". Ale nebojte se, nic se mu samozřejmě nestalo. V průběhu jednání tak nějak náhle a velice vhodně poumíralo okolo devatenácti svědků a zbývající rázem ztratili paměť. Byl osvobozen a letos, 9. září 2017, se opět stal kosovským premiérem.
Tedy premiérem velice podivného státu, který vznikl z rozhodnutí velmocí postupem nápadně připomínajícím Mnichovský diktát. Premiérem země, která prakticky nic neprodukuje a nevyváží, s vyjímkou drog. Vrcholným správcem území jehož ekonomika je plně v rukou mafie, prorůstající všemi státními strukturami, ale zato plného novoučkých, ze Saudské Arábie placených mešit, rostoucích jak houby po dešti. Aniž by to nějak zvláště vadilo USA, které zde mají svou druhou největší evropskou vojenskou základnu, zvanou Camp Bondsteel. Nalézá se poblíž města Uroševce a rozkládá se na ploše 360 hektarů.
Čím se zde zabývají, je pochopitelně vojensky tajné. Ale motají se tu zajímaví lidé. Třeba jistý Lavdrim Muhaxheri. Známější jako Abu Abdullah al Kosova. Jeden z nejznámějších evropských bojovníků ISIL. Ten pán dostal kdysi práci v Bondsteelu díky svému kamarádovi, který tam pracoval jako překladatel. Něčím asi zaujal. Odjel totiž do Spojených států, kde jeho stopa mizí. Vynořuje se až po čase v řadách Islámského státu....
Čtěte ZDE: Islamizace Evropy pokračuje plnou parou: Taktovku drží EU a USA. Je rozvrácený Balkán odrazovým můstkem také k našemu zotročení? Proč je Merkelová naštvaná na Makedonce? Sud prachu napěchován
Trocha té konspirace
Takže je načase si to shrnout. V devadesátých letech minulého století, tedy zhruba 15 let před tím, než miliony afrických a asijských muslimů popadla náhlá touha vyrazit do Evropy, byla rozbita Jugoslávie. Veliký stát, který byl přirozenou hrází na cestě z Balkánu do centra a na západ Evropy. Stát vedený a řízený slovanským pravoslavným etnikem s těsnými vazbami na Rusko.
V následných občanských válkách, propuklých na území rozpadlého státu stál Západ, zosobněný paktem NATO, celou svou politickou i vojenskou vahou na straně muslimů. Bez ohledu na etnický původ. Slovanské národy a jejich vojenští a političtí představitelé, co aktivně bránili vytváření nábožensky čistých muslimských enkláv a předmostí v Evropě, byli poraženi a následně exemplárně trestáni. Narozdíl od vůdců muslimských, kteří byli povyšováni a zařazováni do politické a státní správy etnicky a nábožensky téměř čistých území. Někteří až na funkci premiéra.
Na území té největší, čistě muslimské enklávy, která uvedeným postupem vznikla v Evropě, byla umístěna základna armády USA. Lidé, kteří tam byli zaměstnáni, byli později spatřeni mezi bojovníky ISIL....
To, co vás napadá, je samozřejmě hnusná a zákeřná konspirační teorie, jak by vám bryskně vysvětlil Jakub Janda z neziskovky Evropské hodnoty. A kdybyste ji (nedejAlláh) dokonce nahlas vyslovili, mohli byste mít opletačky s Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra a jeho inkvizitorem Michaelem Romancovem. Protože je zjevné, že jste ruský agent, placený přímo Putinem.
