V našem informačním prostoru existuje jeden neobvyklý jev, jenž vyvolává mezi lidmi širokou škálu emocí – od slepé víry až po ironické posměšky. Tento jev se nazývá teorie spiknutí, nebo konspirační teorie. Konspirační teorie se v našich životech tak hluboce zakořenily, že se na ně svádí jakýkoli jev, který nezapadá do oficiální vědecké, politické nebo sociologické teorie. Mezi konspiračními teoriemi nalezneme vedle sebe teorii ploché Země, dosud neuznávané vědecké teorie, mimozemšťany z UFO i odhalení tajných operací zvláštních služeb.
Soudnému člověku velmi často z takové mnohoznačnosti přichází na mysl podezření, že konspirační teorie jsou záměrně naplánované nástroje, jak ve všech sférách lidského života zpochybnit projevy a události, které jsou nepohodlné světovým vládnoucím elitám. Toto podezření, mimochodem rovněž zahrnované mezi konspirační teorie, má všechna práva na existenci.
První omyl, který zavádí na scestí všechny lidi zajímající se o konspirační teorie, spočívá v tom, že konspirační teorie zde byly přítomny vždy po celou dobu existence lidské civilizace. Jde o hluboce chybný názor. Konspirační teorie jsou velmi mladý fenomén, který byl vynalezen a zaveden do společnosti přibližně před padesáti lety.
Tajná depeše CIA
V dubnu 1967 CIA vydala tajnou depeši, v níž byl poprvé uveden a definován termín „Conspiracy“, nebo „Conspiracy Theory“, a zároveň se zde popisovaly metody diskreditace podobných teorií.
Depeše byla označena razítkem „CS“ neboli „tajné služby" a odkazovala se na „psychologické“ oddělení určené ke zdokonalování „psychologických operací“ a dezinformací. Ke zveřejnění této depeše došlo na základě žádosti listu The New York Times adresované na CIA podle zákona o informacích v roce 1976. V depeši se zejména uvádí:
„2. Tento názorový trend vyvolává pocit ohrožení vlády USA, včetně naší organizace ...
Účelem této zásilky je poskytnout metodiku na zpochybnění fakt teoretiků spiknutí, aby se zabránilo šíření těchto faktů a teorií do jiných zemí. Výchozí informace jsou poskytnuty v tajné sekci a v několika nespecifikovaných přílohách.
3. Akce. Nedoporučujeme, aby se projednávání otázky spiknutí otevíralo tam, kde taková otázka dosud nevyvstala. V případě rozvinuté diskuse platí následující pravidla:
a. Pro usměrnění publicity je třeba využít přátelské kontakty s elitou (především s politiky a redaktory). Je třeba zdůrazňovat, že pro oficiální vyšetření příslušné události se dělá vše, co je v lidských silách. Obvinění stran kritiků nemají seriózní základ, další diskuse je spekulativní a jen hraje do rukou opozice. Je třeba tvrdit, že tyto teorie jsou viditelně spřádány úmyslně ... propagandisty. Je nutné vyzývat (politiky a redaktory) k využití vlivu, aby se zabránilo neodůvodněným a nezodpovědným spekulacím.
b. Používat propagandistické prostředky a vyvracet útoky kritiků. Pro tento účel jsou obzvláště důležité knižní texty a umělecké články. Nespecifikované přílohy k tomuto návodu by měly sloužit jako užitečný referenční materiál pro podobné aktivity. Náš lstivý důvtip musí ukázat, že:
- kritici spekulovali nad teoriemi ještě předtím, než měli k dispozici důkazy;
- kritici sledují politický zájem;
- kritici jsou na tom finančně zainteresovaní;
- kritici jsou ukvapení a nepřesní ve svých posudcích;
- kritici jsou příliš ve vleku svých teorií.
4. Při soukromých diskusích v hromadných sdělovacích prostředcích, které nejsou zaměřeny na žádného konkrétního publicistu, nebo v případě kritiky publikací, které jsou ještě dostupné, používat následující argumenty:
- Nebyly předloženy žádné podstatné nové důkazy, které by Komise nezohlednila.
- Kritici obvykle přeceňují určité skutečnosti a ignorují ostatní. Mají tendenci věnovat více pozornosti vyjádřením jednotlivých svědků (kteří jsou méně spolehliví a vykazují více nesrovnalostí) ...
- Údajné spiknutí ve velkém měřítku by nebylo možné ve Spojených státech utajit, informátoři očekávají velký finanční profit, atd.
- Kritici jsou často vedeni domýšlivostí na svůj intelekt, rozvíjejí nějakou teorii a zamilují se do ní. Znevažují Komisi, protože ne vždy dokázala na každou otázku podat jednoduchou odpověď.
- Taková vágní obvinění jako „záhadně zahynulo více než deset lidí“ lze vždy vysvětlit nějakým přirozeným způsobem ....
5. Podle možností vyvracet spekulace s odkazem na samotnou zprávu Komise. Zahraniční čtenáři, kteří nejsou obeznámeni s americkou skutečností, by měli být ohromeni starostí, důkladností, objektivitou a rychlostí práce vyšetřovací komise. Recenzentům knih by bylo možné doporučit, aby ke svému resumé přidali myšlenku, že pokud se obrátíte na samotnou zprávu Komise, zjistíte, že kvalitativně daleko převyšuje úroveň práce jejích kritiků.“
Čtěte ZDE: Bomba odpálena: CIA chce zavirovat celý svět. Bagatelizace skandálu galaktických rozměrů. Špiclování je pouze vrcholek ledovce. Dozvíme se ještě více? Hybridní válka je realitou. Atentát na kohokoli z nás
Metodologická doporučení
Zobecněním taktiky navržené v této depeši CIA je možné shrnout hlavní metodologická doporučení pro zpochybnění „konspirační teorie“:
- tvrdit, že mlčení tolika lidí o tak rozsáhlém spiknutí je nemožné;
- požádat lidi přátelské k CIA, aby kritizovali námitky a odkazovali se na „oficiální“ posudky;
- tvrdit, že svědecké výpovědi jsou nespolehlivé a nepravdivé;
- tvrdit, že všechna předložená fakta a důkazy jsou zastaralé, protože „se neobjevily žádné nové důkazy“;
- ignorovat všechny narážky na spiknutí, pokud diskuse o něm je již příliš aktivní;
- tvrdit, že kritici nezodpovědně spekulují;
- obviňovat zastánce konspirace, že vycházejí z vlastních teorií a jsou v jejich vleku;
- obviňovat zastánce konspirace z politické motivace;
- obviňovat zastánce konspirace, že mají vlastní finanční zájem na prosazování teorie spiknutí.
Jinými slovy, oddělení tajných služeb CIA sestavilo obranný argumentační materiál, protože v šedesátých letech byla země atakována spikleneckými teoriemi v důsledku své vlastní psychologické války.
A pak tu máme hlavní metodu: vymyslet širokou škálu absolutně absurdních konspiračních teorií a položit rovnítko mezi ně a předložená fakta, a tak z nich udělat výplod stejné kategorie, čímž se zdiskreditují nepohodlné a v oficiálních verzích neuvedené skutečnosti.
Není spiknutí jako spiknutí
Ve skutečnosti jsou konspirace tak rozšířené, že na nich je založena celá západní civilizace, počínaje řeckou demokracií, přes Chartu práv a svobod (Magna charta libertatum), americkou ústavu a celým systémem kapitalistického volného trhu konče.
V americkém právním systému je obsažen nejen pojem samotného spiknutí, ale existují konkrétní zákony, podle nichž byly odsouzeny statisíce lidí. Vložíte-li do vyhledávače justiční rešeršní sítě „Westlaw“ frázi „Guilty of Conspiracy“, neboli „vinen ze spiknutí“, vyjede vám 10.000 odkazů na soudní rozhodnutí. Toto číslo je tak malé z jediného důvodu, samotný vyhledávač neprodukuje více než 10.000 výsledků. Vyhledávač Google poskytne na dotaz „Guilty of Conspiracy“ (vinen ze spiknutí) 420.000 výsledků, na dotaz „Convictions for Conspiracy“ (rozsudky za spiknutí) 146.000 výsledků a na dotaz „Convicted for Conspiracy“ (odsouzen za spiknutí) 57.500 výsledků. Bez uvozovek získáme desítky milionů výsledků.
Každý normální člověk samozřejmě řekne, že není spiknutí jako spiknutí, existuje jich obrovské spektrum, v politice, v ekonomice, dokonce i primitivní vězni znají „spiknutí“ a „tajnou dohodu“. A na tom je založena metodologie CIA: oddělit nepohodlná fakta a události od běžných spikleneckých paktů a přirozených konspirací, připsat je na vrub neskutečných a fantaskních konspiračních teorií, a tím je zdiskreditovat.
Čtěte ZDE: HAARP: Pohádka, nebo skutečnost? Postavili Sověti Datla u Černobylu? Monstrózní dítě vojáků a vědců má záhadný osud. Konspirační realita? Je Marconiho a Teslův pohrobek příčinou "zblázněného" počasí?
Spiknutí elit nesmí připadat v úvahu
V amerických dějinách existuje obrovský počet případů, kdy fakta a události byly nejprve spojeny s konspirační teorií, následně zesměšněny a zdiskreditovány, a poté po letech nebo desetiletích potvrzeny. Posledním příkladem je přiznání Donalda Trumpa, že dvojčata WTC se 11. září zřítila v důsledku výbuchu náloží a nikoliv vlivem nárazu letadel. Kromě toho se soudní obvinění ze spiknutí nacházejí ve velkém množství na stránkách amerického tisku. Několik příkladů:
- NBC News – „Lay a Skilling jsou vinní téměř ve všech bodech" (konspirační skandál Enronu);
- Department of Justice – „Úředník ministerstva obrany je obviněn ze špionáže a spiknutí“;
- The New York Times – „Bývalý úředník New York TV se přiznal ke spiknutí.“
Takových publikací jsou tisíce. Neboli výrazy „konspirace“ či „spiknutí“ jsou v USA naprosto legální, ale jen v případech, kdy nepohodlná fakta a události nezačínají překážet vládním úřadům a elitám. Pak se mávnutím ruky změní „spiknutí“ na „konspirační teorii“, přiřadí se ke smyšleným konspiračním jevům a zdiskredituje, dokud se po nějakém čase nedočká svého zdokumentovaného potvrzení. Ale jak se říká, „vlak už odjel,“ cíle bylo dosaženo a k nepříjemným faktům se už nikdo nevrací.
Psal o tom už Karel Čapek
V zásadě CIA ve své depeši z roku 1967 ve věci „konspiračních teorií“ nevymyslela nic nového. Už v třicátých letech 20. století slavný český spisovatel Karel Čapek napsal brožuru s názvem „Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka psané polemiky“, ve které popsal velmi stručně nejen způsob, jak vytvářet „konspirační teorie“, ale též jak z reálných faktů učinit smyšlené, a tak je zdiskreditovat. Vedle toho vysvětlil i základní metody utajování a zkreslování nepohodlných faktů a událostí a způsoby vedoucí ke „zničení“ oponenta. Mnozí se na toto dílo odkazují při osvojování základů současného umění vedení polemiky, známého jako „trolling“. Praktické uplatnění podobných technik a metod v geopolitice popsal Čapek extrémně ironickou a humornou formou ve své proslavené knize „Válka s mloky“. CIA tedy není průkopníkem v této oblasti.
Desetiletími vybroušená metodika nyní potřebuje pouze jediné: vynalézání nových nereálných a fantastických teorií, aby je bylo možné srovnat s těmi pravdivými, a tak zdiskreditovat věrohodnost libovolné zprávy o spiknutí elit. V tom má lidská představivost prakticky neomezené možnosti. Objevují se teorie natolik fantastické, že zůstává rozum stát nad tím, kolik lidí je ochotno jim věřit. Ale i pro to existuje metoda, jak přinutit lidi věřit nereálným výmyslům a začít pochybovat o reálné skutečnosti. Je součástí známé operace CIA „Posměváček“ na vytvoření paralelní orwellovské reality.
Čtěte ZDE: Evropská unie: Reálné dílo satana? Symboly mluví samy za sebe. Kennedy nebezpečí předpověděl. Magická číslovka 11. Příliš mnoho souvislostí popírá náhodu. Nová Babylonská věž přináší zkázu
Několik příkladů z praxe
Pro lepší pochopení si dovolím krátce představit některé z nejnovějších fantaskních teorií souvisejících s desinformační funkcí záměrně vytvořených „konspiračních teorií“:
- Beatles nikdy neexistovali. Existuje celá internetová stránka „The Beatles Never Existed“, na níž se tato konspirační teorie aktivně diskutuje;
- Saddám disponoval hvězdnou bránou. Naprosto vážně se přepokládá, že v Iráku existovaly hvězdné brány, jimiž na Zemi v nekontrolovaném množství přibývali mimozemšťané a válka v Iráku byla zahájena s cílem ukončit tuto invazi;
- Dinosauři pomáhali stavět pyramidy. Na Maltě je kreacionistická škola, v níž pastor Vince Fenech učí tuto teorii;
- Michael Jackson byl zabit Íránci. V ten den, kdy zemřel král popové hudby, Twitter zamrzl kvůli obrovskému počtu RIP tweetů, které srazily z prvního místa špičkový trend #IranElection. To zabránilo íránským demonstrantům, aby využili tohoto trendu k organizaci protestů proti manipulaci s volbami Ahmadínežádem, čímž bylo zlikvidováno protestní hnutí v Íránu;
Vedle toho Michael Jackson dál žije, Elvis Presley je naživu, Stalin je naživu a pracuje s Putinem, Mark Zuckerberg je vnukem Davida Rockefellera a podle slov Britney Spears je princ Charles reptilián.
Jak snadné je srovnat tyto teorie s fakty o tom, že ISIL stvořily, financují a ozbrojují USA a Izrael, že Izrael je připraven k demolici mešity al-Aksá na Chrámové hoře a postavit třetí chrám, že za „genocidu“ Rohingyů v Myanmaru mohou čínské ropovody a plynovody obcházející Malacký průliv, že chemické útoky v Sýrii zinscenovaly „bílé přilby“ a že špička Demokratické strany USA je společenství pedofilů. A pak v reakci na tato uvedená fakta zesměšnit a zdiskreditovat jejich protagonisty. Vše přísně podle pokynů CIA.
Zdroj.
