Tragický masakr v Las Vegas z nedělního večera (u nás bylo pondělí nad ránem) zaplňuje média a cloumá celosvětovou, především pak pochopitelně americkou, veřejností.
Vedle obvyklých více či méně upřímně míněných frází plných tu zděšení, tu soustrasti, se především na sociálních sítích objevují také těžko uvěřitelné výlevy z klávesnic (bílých) levicových intelektuálů v tom smyslu, že je to vlastně fajn, neboť většina obětí byli s ohledem na žánr a místo konání beztak rasističtí běloši, hnusní pravičáci, Trumpovi příznivci a podobně. A volají po dalších podobných činech.
Takovýchto reakcí je nemálo. Ale to je pořádku, přicházejí přeci z globálního tábora pravdy a lásky. Běda, pokud by něco takového pronesl konzervativec na adresu druhé strany, případně kdyby byly na akci přítomné nějaké "menšiny" nebo se jednalo o festival alternativní kultury. To by pak byla další revoluce.
Několik nejasností
Ohledně samotné události je s podivem, jak rychle a nezlomně došli vyšetřovatelé a další kompetentní úředníci k závěrům ohledně pachatele. Jejich verze však má jisté trhliny, jež s několikadenním odstupem rozhodně stojí za povšimnutí.
Především oproti oficiální verzi desítky svědků tvrdí, že střelců bylo několik a že celý masakr připomínal koordinovanou operaci.
Žena hispánského původu v doprovodu drobného muže naléhala před začátkem akce ve vstupní části areálu na návštěvníky, aby na koncert nechodili, protože jinak prý všichni zemřou. Poté byla vyvedena pořádkovou službou.
Střelná zbraň byla plně automatická, pachatel(é) střílel(i) dávkami. K těmto zbraním nemají v současné době "bezejmenní" civilisté přístup, je téměř nemožné se k nim dostat. K získání takové zbraně je třeba speciálních osvědčení, jsou velmi drahé a jsou na ně dlouhé čekací lhůty. Na druhou stranu jimi však disponují policejní jednotky, armáda a další federální ozbrojené složky. Bude zjištěno, odkud zbraně pocházely? A dozvíme se to?
Likvidační zóna
Východy z areálu byly dle výpovědí mnoha svědků blokovány. Situaci popisovali jako krysí bludiště. V podstatě byla vytvořena likvidační zóna.
Jakmile začala střelba, obrátily se koncertní reflektory do davu, jako by chtěly, aby tak z lidí udělaly pro střelce snadnější cíle.
Záhadou je také, proč by údajný pachatel vynakládal takové množství energie, aby na etapy dostal na svůj pokoj asi 10 palných zbraní. Smysluplnější by byl menší počet zbraní s dostatkem munice.
Některé z těchto otázek možná budou zodpovězeny (nebo nám bude vysvětlení předhozeno), případně se na ně zapomene. Není také vyloučené, že se objeví celá řada dalších. Co je ovšem vždy velmi důležité, je položení otázky cui bono, tedy komu ku (případnému) prospěchu se věci dějí. A na ni hledá odpověď známý nezávislý žurnalista Jon Rappoport.
Čtěte ZDE: USA: Donutíme vás zatoužit po válce. Umíme to na deset způsobů a vždy na tom vyděláme. Vlastníme média i přisluhovače. Stoletý vrak parníku Lusitania má aktuální poselství
Jon Rappoport: Operace pod falešnou vlajkou?
Operace pod falešnou vlajkou jsou vždy zaměřeny na ovlivnění veřejného mínění skrze obvyklé psychologické mechanismy . Cílem není nic menšího než ovládání lidské mysli a konání.
Zjednodušeně řečeno, operace pod falešnou vlajkou jsou akce, které mají za cíl ze zločinu obvinit někoho (v různých méřítcích: jednotlivce, skupinu, národ), nebo "něco" (zákon, zvyklost), kdo/co reálnou vinu ve skutečnosti nenese.
Proč? Protože "věrohodným" obviněním osoby či skupiny přesvědčíte mnoho dalších o jeho/její vině, čímž můžete manipulativně dosáhnout svých předem vytyčených cílů.
Dva příběhy
Zjednodušený ilustrativní příběh: "Včera v noci byl v postranní uličce nalezen zastřelený bezdomovec. Vražedná zbraň ležela nedaleko jeho těla. Na pistoli byly identifikovány otisky prstů současného starosty města. Starosta byl zadržen ve své kanceláři. Volby se blíží. Starostův soupeř má nejspíš jasnou cestu k vítězství..."
A nyní další příběh. "Nejhorší masová střelba v dějinách Spojených států amerických. Čtyřiašedesátiletý Stephen Paddock byl identifikován jako střelec z Las Vegas. Je mrtvý. Na koncertě zabil 58 lidí a 515 dalších zranil. V Kongresu zaznívají hlasy po nové legislativě pro kontrolu zbraní."
A teď se ukáže, že střelců v hotelu Mandalay bylo přeci jen více. Paddock mohl a nemusel být jedním z nich. Celá operace byla zorganizována tak, aby vyvolala co největší hrůzu a strach a podnítila nová omezení pro držení střelných zbraní.
Dalšími možnými střelci v hotelu byli specialisté, jejichž úlohou bylo zabít co nejvíce lidí, jak to jen bylo u příležitosti tohoto koncertu country hudby možné.
Cíle takové operace
Kontrola nad zbraněmi by ovšem nebyla jediným cílem této operace pod falešnou vlajkou.
Dalším cílem budou ještě lépe vyzbrojené a pravomocemi vybavené silové složky.
Snížení návštěvnosti masových veřejných akcí ovlivní politickou diskusi, neboť je zde v hojné míře využívána svoboda projevu a dochází k předávání informací, názorů a postojů jinou cestou než kontrolovanými médii (již jsme byli svědky mnoha provokací a narušování různých akcí).
Vyvolání strachu a pasivity v rámci populace je dalším základním cílem. To pak vede ke všeobecně převládajícímu postoji: "Radši to všechno necháme na úřadech".
Následovat budou mnohá další porušení ústavních svobod (špehování, domovní prohlídky, zabavování majetku atp.) - všechno v zájmu "zajištění bezpečnosti".
Čtěte ZDE: Operace Gladio: Tajný projekt CIA a NATO je už veřejným tajemstvím. Operace pod falešnou vlajkou jsou řízeny ze zámoří. Je také současný teror v Evropě dílem tajné armády NATO? Merkelová nám to neřekne...
Navrtat se do hlav
Stejně, jako to následovalo po masakru v Sandy Hook, bude dále podpořen vývoj psychiatrického screeningu populace, včetně malých dětí, aby bylo možné "odhalit zločince dříve, než spáchá trestný čin". To je naprostá šílenost, neboť definice mnohých takzvaných duševních poruch nejsou založeny na objektivním laboratorním testu - a naopak teprve některé z předepisovaných léků umožňují lidem překročit meze a páchat násilí.
Více násilí, více hlasů po psychiatrickém screeningu, více léků, více násilí - eskalující scénář s vyústěním v ještě přísnější kontrole lidí.
Byli jste někdy v posledních letech svědky situace, že by nějaká operace pod falešnou vlajkou byla odhalena v médiích hlavního proudu, skuteční pachatelé by byli zviditelněni a následně byly vysvětleny jejich skutečné cíle?
Nikdy. Prostě vůbec nikdy.
Běžná praxe
Operace pod falešnou vlajkou jsou z dlouhodobého hlediska nezbytné k udržování a upevňování status quo: Moc se shromažďuje a narůstá na vrcholu, a je pak uplatňována směrem dolů.
Všechny analýzy o trvání střelby či počtu zabitých a zraněných lidí stojí na vodě. Přesné zprávy o tom, kolik z těch 515 zraněných bylo vlastně postřeleno, kolik pošlapáno, kolik zraněno jiným způsobem, nemáme a ani mít nebudeme. Také policejní zprávy ohledně trvání střelby se rozcházejí. New York Times píše o zhruba sedmi minutách, místní policie o devíti, Newsweek si myslí, že šlo o delší dobu.
Každopádně, zprávy o údajném střelci Sthephenu Paddockovi neobsahují pražádnou informaci o jeho schopnosti ovládat automatické zbraně, ani nenasvěčují tomu, že by se tyto schopnosti snažil nabýt. Navíc jeho duševní rovnováha - jako neprofesionála - by měla být v takové chvíli přinejmenším nestabilní.
Každá zodpovědná vyšetřovací skupina zabývající se takovýmto masovým střílením by určitě měla operovat s více variantami - včetně té o více pachatelích (což byla původní policejní verze, která však byla okamžitě "stopena", pozn. I. P.). Nic takového se však neděje. Akta jsou v podstatě uzavřena. Není cesty zpět.
Bylo dosaženo požadovaného výsledku. Jeden střelec, masová vražda. Konec příběhu, jsme v cíli akce.
Spěch k definitivnímu závěru a uzavření celého případu je příznačným charakteristickým rysem operací pod falešnou vlajkou. Musí to tak být.
Zdroj.
